|
|
O strašné kráse: Deprese jako porucha estetického vnímání.
Josephy, Michal ; Komárek, Stanislav (vedoucí práce) ; Pěničková, Daniela (oponent)
Tato případová studie je zaměřena na obecně - antropologický popis prožívání a chování případu muže oscilujícího mezi fázemi středně až těžké deprese se zřetelem na nahlédnutý etiologický model deprese jako "poruchy estetického vnímání". Výzkum ukázal, že se tyto poruchy neomezují pouze na hédonickou estetiku libého/nelibého vzcházející z anhedonie, jako jednoho z hlavních symptomů deprese, ale že je možné je identifikovat například v jazyce, zrakovém vnímání, tělesném prožívání či vývoji a skladbě jáství. Klíčový význam neporušené schopnosti vnímání krásy a její role v životě se v daném případu podařilo zaznamenat v rámci deviant case O strašné kráse.
|
|
| |
|
| |
|
|
Přínos Oskara Heinrotha ke vzniku německé klasické etologie
Bradáč, Ondřej ; Hermann, Tomáš (oponent) ; Komárek, Stanislav (vedoucí práce)
Oskar Heinroth byl německý zoolog a je mnohdy považován za zakladatele etologie. Celoživotním pozorováním živočichů, zejména ptáků, došel k závěru, že pohyby, projevy chování a další do té doby opomíjené znaky jsou pro jejich správnou systematiku stejně podstatné jako znaky morfologické. Je objevitelem druhově typického pudového jednání a jako první pozoroval i několik dalších etologických fenoménů jako například vtištění, pokles prahové hodnoty intenzity signálu nebo reakce běžící naprázdno. Zasloužil se o věcnější pohled na psychický svět zvířat a položil základy etologické metodiky. Díky jeho pracím pronikl do psychologických věd darwinistický přístup. Zasloužil se i o využívání fotografie a záznamu zvuku v etologii. Na základě jeho poznatků ustavili Konrad Lorenz, Erich von Holst a Nicholas Tinbergen etologii jako komplexní vědu, které se později dostalo akademického uznání.
|
|
|
Praxe vzdušných pohřbů, aneb, Smrt očima Tibeťanů
Brzoňová, Monika ; Komárek, Stanislav (vedoucí práce) ; Berounský, Daniel (oponent)
Vzdušný pohřeb je tradičním pohřebním rituálem v Tibetu. Lidské tělo je rozsekáno a na k tomu určených prostranstvích - vzdušných pohřebištích - je nabídnuto živlům (zejména elementu vzduchu) a ptákům. Tato praxe je v Tibetu známa pod názvem jhator, což v překladu znamená almužna bohům. Vzhledem k tomu, že většina Tibeťanů vyznává buddhismus (a tedy věří v reinkarnaci), odráží tento akt nakládání se zemřelým štědrost a laskavost, ctnosti vedoucí k dokonalosti a následně i osvícení, stejně jako přesvědčení, že po smrti je tělo již nedůležitou schránkou a může posloužit alespoň jako potrava dalším žijícím bytostem. Tento rituál tak odráží nejenom religionistické a kosmologické prvky v tibetském pojetí světa, zároveň odráží možnosti daného prostředí, neboť jiné způsoby pohřbívání jsou v Tibetu značně limitovány (zmrzlá půda, nedostatek dřeva na kremaci atd.) Práce si klade za cíl pojednat o tomto rituálu v celé jeho šíři, to jest vyložit jeho historické, náboženské, antropologické i filosofické konotace, stejně jako přiblížit tibetský přístup ke smrti a pohřbívání v Tibetu. Základní úlohou práce je seznámit se s průběhem, významem a různými přesahy (astrologie, medicína, etika, ekologie, ikonografie, ..) fenoménu vzdušného pohřbu.
|
|
| |
|
| |
|
|
Genetická podstata fenotypové variability u domestikovaných živočichů
Majerová, Veronika ; Komárek, Stanislav (oponent) ; Reifová, Radka (vedoucí práce)
Jakým způsobem vzniká tak ohromující fenotypová variabilita u různých druhů živočichů je jistě jednou z důležitých otázek evoluční biologie. Vznik a změny fenotypové variability během evoluce je možné zkoumat u domestikovaných živočichů. Domestikované druhy živočichů představují vynikající model pro studium molekulárních mechanismů, odpovědných za vznik nových fenotypů, díky ohromné morfologické rozmanitosti mezi jednotlivými plemeny, snadnému chovu a křížení v zajetí a také díky časté znalosti genomové sekvence. Cílem této bakalářské práce je shrnout současné poznatky o konkrétních mutacích, které jsou odpovědné za vznik nových morfologických znaků u domestikovaných živočichů. Tyto poznatky nám mohou pomoci objasnit, jak funguje evoluce na molekulární úrovni.
|
|
|
Válka jako biosociální téma v některých dílech Edvarda Beneše a Bohumila Němce
Tomsová, Julie ; Stella, Marco (vedoucí práce) ; Komárek, Stanislav (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá tématem Válka jako biosociální téma v některých dílech Edvarda Beneše a Bohumila Němce a sleduje v období První republiky politické biologismy v politických otázkách s obzvláštním důrazem na dílo dvou významných osobností československé veřejné i odborné sféry, Edvarda Beneše a Bohumila Němce. Od počátku 19. století se v návaznosti na Darwinovu evoluční teorii a její společenské aplikace (eugenika, rasová hygiena, "sociální biologie") začíná rozvíjet i tzv. biologie války neboli aplikace biologických principů na pojetí lidské války, k níž se oba zmínění autoři ve svých pracích vyjadřovali. Tato bakalářská práce představuje rozbor dvou jejich děl, vztahujících se k danému tématu, a pokus o jejich zasazení do širšího kontextu, jak z hlediska kulturně historického, tak z hlediska interní logiky darwinistických a jiných biosociálních teorií. Edvard Beneš a Bohumil Němec, dvě významné osoby československé odborné i veřejné sféry, politicky, intelektuálně a vědecky významní představitelé První republiky. Ve svých vědeckých, filozofických a politických názorech se hluboce rozcházeli a v roce 1935 proti sobě dokonce stáli jako protikandidáti v prezidentských volbách. Odlišná perspektiva i vědecké zaměření se odrazily i na jejich odlišném pojetí války. Z Beneše promlouvá sociolog a...
|
|
| |
host ::
RSS.