|
|
The Kingdom of Sumpa in the Light of Tibetan Sources.
Aguas Maisels, Bruno ; Berounský, Daniel (vedoucí práce) ; Hrubý, Jakub (oponent)
Tato práce se zabývá termínem Sumpa v celé jeho šíři jako jméno kmene, klanu a oblasti, kterou obýval. Sumpa je vykreslována jako konferedace nomádských kmenů, které se pohybovali v oblasti dnešího severovýchodního Tibetu od raně historického období až po 7. století n. l., kdy se jejich území stalo součástí Tibetského císařství. Práce je dělena na dvě části, z nichž první nastiňuje historii Sumpy a zabývá se původem a dějinami tohoto kmene a jeho území. Zároveň se snaží informace zasadit do dobového a geografického kontextu, zejména do kontextu neklidné doby provázející vzestup Tibetského císařství a jeho konflikty s Čínou a jinými politickými celky v oblasti v 7. století. Druhá část předkládá anglický překlad relevantní pasáže z tibetského díla 'Velké dějiny Domé' Domé logyü chenmo (mDo smad lo rgyus chen mo) a jeho transkripci z tibetského písma do latinky.
|
|
|
sGra sbyor bam po gnyis pa, An Early Sanskrit-Tibetan Glossary of Buddhist Terms.
Barát, Denis ; Berounský, Daniel (vedoucí práce) ; Hojer Lama, Nima (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá císařským překladatelským projektem v raném období transmise buddhismu do Tibetu. Toto období je pozoruhodné jak množstvím přeložené literatury, tak vysokou úrovní standardizace. Jeden z nástrojů centralizace překladu, normativní dílo sGra sbyor bam po gnyis pa, je hlavním tématem této práce. Toto dílo uvádí předepsané tibetské ekvivalenty více než čtyř set sanskrtských termínů na základě jejich gramatických a hermeneutických vysvětlení. Bude zde přeloženo prvních čtrnáct termínů, aby byly osvětleny přístupy, které tibetští překladatelé použili při vytváření tibetské terminologie. Bude ukázáno, že tvůrci normativní terminologie pevně a kreativně vycházeli z dřívější indické buddhistické hermeneutické a gramatické tradice se záměrem vytvořit smysluplné tibetské překlady, které by byly pevně zakotveny v doktrinálních vysvětleních. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Kagjüpa - škola Tibetského buddhismu
Peleška, Čeněk ; Berounský, Daniel (vedoucí práce) ; Vokurková, Zuzana (oponent)
Tato práce se zaměřuje na jednu z hlavních škol tibetského buddhismu, na školu Kagjüpa. A to hlavně na tu její linii, která pochází od Marpy, a které se proto někdy říká Marpa Kagjü nebo Dagpo Kagjü. Druhá její hlavní linie, Šangpa Kagjü, zde bude zmíněna pouze ve zkratce a nebude jí věnováno tolik místa. Cílem této práce je popsat původ školy a prameny, ze kterých vzešla, stejně jako její rozličné větve a podškoly, na které se v průběhu času dělila. Všímat si bude také nejdůležitějších postav této školy, které stály u zrodu různých větví a odnoží, zakladatelů důležitých klášterů a také zajímavých postav této školy.
|
|
|
Praxe vzdušných pohřbů, aneb, Smrt očima Tibeťanů
Brzoňová, Monika ; Komárek, Stanislav (vedoucí práce) ; Berounský, Daniel (oponent)
Vzdušný pohřeb je tradičním pohřebním rituálem v Tibetu. Lidské tělo je rozsekáno a na k tomu určených prostranstvích - vzdušných pohřebištích - je nabídnuto živlům (zejména elementu vzduchu) a ptákům. Tato praxe je v Tibetu známa pod názvem jhator, což v překladu znamená almužna bohům. Vzhledem k tomu, že většina Tibeťanů vyznává buddhismus (a tedy věří v reinkarnaci), odráží tento akt nakládání se zemřelým štědrost a laskavost, ctnosti vedoucí k dokonalosti a následně i osvícení, stejně jako přesvědčení, že po smrti je tělo již nedůležitou schránkou a může posloužit alespoň jako potrava dalším žijícím bytostem. Tento rituál tak odráží nejenom religionistické a kosmologické prvky v tibetském pojetí světa, zároveň odráží možnosti daného prostředí, neboť jiné způsoby pohřbívání jsou v Tibetu značně limitovány (zmrzlá půda, nedostatek dřeva na kremaci atd.) Práce si klade za cíl pojednat o tomto rituálu v celé jeho šíři, to jest vyložit jeho historické, náboženské, antropologické i filosofické konotace, stejně jako přiblížit tibetský přístup ke smrti a pohřbívání v Tibetu. Základní úlohou práce je seznámit se s průběhem, významem a různými přesahy (astrologie, medicína, etika, ekologie, ikonografie, ..) fenoménu vzdušného pohřbu.
|
|
|
Kořeny současné situace v Tibetu (Dějiny Tibetu 1933 - 1959)
Pinker, Filip ; Berounský, Daniel (vedoucí práce) ; Slobodník, Martin (oponent)
Tato diplomová práce si klade za cíl vytvoření uceleného přehledu moderních dějin Tibetu před a po čínské invazi, a to primárně v období mezi lety 1933-1959. Zároveň je kladen důraz na popisování rozporů jednotlivých badatelů. Přestože byla využita kvalitní sekundární literatura, mezi tvrzeními renomovaných vědců lze nalézt menší či větší nesoulady. Z toho důvodu jsou v takových případech zmíněna obě tvrzení a popsán možný důvod rozkolu. Bylo objeveno několik větších rozporů mezi stanovisky badatelů, které byly dále rozvedeny. Také byl vytvořen přehled části moderních dějin Tibetu, protože v českém jazyce je nedostatek publikací na toto téma.
|
|
|
The Bonpo Mendrup (sMan sgrub) Ritual: Its Medicine, Texts, Traceable History, and Current Practice
Sehnalová, Anna ; Berounský, Daniel (vedoucí práce) ; Gerke, Barbara (oponent) ; Cantwell, Cathy (oponent)
Rituál Mändub (sMan sgrub) Tradice Bön: v Lékařství, Písemných Pramenech a Současné Praxi Abstrakt Disertační práce se zabývá rituálem mändub (sman sgrub) tibetské náboženské tradice Bön. Rituál mändub je specifická meditační praxe a rituál posvěcující mocné substance, jimž oběma je přikládána značná důležitost a účinnost pro fyzické i duševní léčení, jakož i při dosahování náboženských duchovních cílů. Rituál mändub bývá prováděn jako léčebná praxe, pro omládnutí a získávání dlouhověkosti, i pro obecné zdraví a prospěch. V prostředí velkých klášterních institucí nabývá rituál mändub značných rozměrů a pompy, a představuje tak jeden z nejpropracovanějších, nejnáročnějších a nejdražších, a také jeden z nejvzácnějších léčebných rituálů současného tibetského prostředí. Tato práce je založena na zúčastněném pozorování provedení rituálu v exilovém klášteře Titän Norbuce v Káthmándú, Nepál, v prosinci 2012, na práci s danými rituálními texty a dále historickými prameny. Rituálu mändub se tak věnuje z různých aspektů: jeho ústně předávané historii a současně záznamům o něm v písemných pramenech dokládající pravděpodobné počátky praxe do 12. a 13. století a středního Tibetu; jeho současnému provedení v nepálském exilu v porovnání s historickými záznamy; a jeho charakteristických recitacím, které jsou v práci...
|
|
|
Ritual use of skull in Tibet.
Hanker, Martin ; Berounský, Daniel (vedoucí práce) ; Vokurková, Zuzana (oponent)
Primárním účelem této studie je předložení klíčových textů žánru tibetských manuálů zkoumajících znaky lebky (tib. thod brtags), a to včetně některých jejich překladů, prostřednictvím kterých je ilustrována pestrost této tradice. Zkoumaný materiál je poté porovnán se sekundárními prameny a je navrhnuto přehodnocení některých známých faktů. Jelikož jediný dostupný a úplný překlad textu tohoto žánru byl publikován roku 1888 (!) a veškeré pozdější práce z něj sice vycházejí, avšak přistupují k němu bez potřebného kritického posouzení, rozhodl jsem se zde tentýž text opětovně přeložit a odhalit v něm případné omyly ve výkladu. Ve výsledku doufám, že tato práce přispěje do akademického, dosud hlavně etnografického, diskurzu o užití lebky v Tibetu svým filologickým přístupem, čímž vyplní tuto mezeru v metodologii. Klíčová slova tibetanistika, tibetologie, filologie, Tibet, buddhismus, vadžrajána, tantra, rituální předmět, rituální nádoba, pohár, lidská lebka, kosti, ostatky, náboženský manuál, Kapālikové
|
|
| |
|
|
Buddhist Rituals of Death in Contemporary Korea
Zemánek, Marek ; Chlup, Radek (vedoucí práce) ; Löwensteinová, Miriam (oponent) ; Berounský, Daniel (oponent)
Práce se zabývá problematikou rituálů smrti v korejském buddhismu, stále vlivné a živé náboženské tradici v Korejské republice. Na metodologické rovině spojuje analýzu rituálního textu s terénním výzkumem. Předmluva a úvodní kapitola nastiňuje autorův zájem, vztah k tématu a základní cíle práce. Následně shrnuje teoretický rámec, zejm. teorie Hertze a van Gennepa, postup a problémy řešené při vytváření korpusu rituálních textů a popisuje kvalitativní výzkum mezi mnichy i laiky, jeho specifika a úskalí. V úvodu druhé kapitoly autor poukazuje na modulární charakter rituálů a s ním spojenou problematiku komplexnosti a rozmanitosti rituálu a navrhuje schéma dvou os, kde horizontální osa představuje jednotlivé moduly, stavební bloky ceremonií, a vertikální osa vyjadřuje rozmanitost rituálních konstituentů. V druhé části kapitoly se zabývá dvěma klíčovými konstituenty, zemřelým a rituálními aktéry. Třetí kapitola je stručným přehledem rituálního procesu od okamžiku smrti až po neohraničenou dobu po skončení čtyřiceti devítidenního období truchlení a zvýšené rituální aktivity. Současnou, konfucianismem a lidovým náboženstvím ovlivněnou praxi, porovnává s buddhistickými rituály v korejských dějinách, čímž ukazuje, že se v dnešním rituálu projevují určité ustálené buddhistické rituální vzorce či struktury...
|
|
|
Genealogy of Ya-ngal Family of Dolpo (Critical Edition of the Text, Translation into Englich, Analyses of Abbreviations and Introduction to he Dolpo Dialect)
Hojer Lama, Nima ; Berounský, Daniel (vedoucí práce) ; Vokurková, Zuzana (oponent) ; Ramble, Charles (oponent)
1 Abstrakt Tato disertace je primárně věnovaná tibetskému textu Genealogie rodu Ja-ngal z Dolpa. Je to významný dokument dotýkající se historie západního Tibetu. Tento text nebyl nikdy celý přeložený a existují jednotlivé manuskripty tohoto textu s místy odlišným zněním. Tyto jednotlivé verze manuskriptů byly porovnány a vedly ke kritické edici. Ta sloužila pro překlad celého textu do angličtiny. Toto jádro disertace je uvedené kapitolami týkajícími se historie Dolpa, historie rodu Ja-ngal, atp., které tvoří první kapitolu. Druhá kapitola obsahuje překlad textu Genealogie s podrobnými poznámkami pod čarou. Třetí kapitola se věnuje specifickému jevu zkratek tibetských slov, které se objevují napříč textem Genealogie. V západních jazycích totiž o nich neexistuje žádná studie. Tato část je uvedena krátkým popisem tibetského dialektu z Dolpa. Po ní následuje obecné uvedení ke zkracování slov v tibetských manuskriptech. Hlavní část této kapitoly se poté věnuje analýze konkretních zkratek užitých v nejstarší verzi Genealogie, která obsahuje na 1290 jednotlivých výskytů zkratek. Ty byly roztříděné podle způsobů jejich vytváření. Celá práce je doplněná čtyřmi přílohami. První z nich obsahuje seznam zkratek z manuskriptu Genealogie seřazený podle abecedy. Druhou přílohu tvoří seznam zkratek podle pořadí výskytu v...
|
host ::
RSS.