|
|
Diference spotřebních vzorců mladých lidí na protikladu velkoměsta a venkova
Samec, Tomáš ; Šanderová, Jadwiga (vedoucí práce) ; Tuček, Milan (oponent)
Práce se zabývá problematikou materiální, kulturní a vztahové spotřeby v kontextu pozdně moderní společnosti. Využívá přitom odlišnosti sociálních prostředí velkoměsta a venkova k popisu sociálních funkcí spotřeby. Práce nejprve teoreticky ukotvuje spotřebu v rámci sociologického diskurzu a představuje základní teoretická východiska. Hlavní důraz je kladen na analytickou část práce, která představuje zjištění provedeného výzkumu. Výzkum obsahoval dvě části. Polostrukturované rozhovory, pomocí kterých se vytvořili koncepty a hypotézy, které byly následně testovány v dotazníkovém šetření. Výzkum má charakter případové studie, zjištění a interpretace tak nemají ambice být zobecňovány na celou populaci. Poskytují nicméně empiricky podložené závěry a hypotézy. Zjištění podpořila představu spotřeby jako komplexního a ambivalentního sociálního jevu souvisejícího s procesem individualizace. Práce se také zabývá normativním charakterem spotřeby v rámci sociálních skupin a kolektivů. Představuje spotřebu jako prostředek k definování identity jedince. Práce ukazuje význam strukturálních rozdílů obou prostředí pro sociální jednání jedinců s ohledem na jejich kulturní a materiální spotřebu. Konkrétně ve vztahu k módě, přijímání aktuální spotřebních trendů a trávení volného času.
|
|
|
Spor o porod
Hanousková, Lenka ; Šanderová, Jadwiga (vedoucí práce) ; Soukup, Petr (oponent)
Diplomová práce se zabývá sporem mezi porodními asistentkami a lékaři o to, kde a za jakých podmínek by měla žena rodit. Zatímco lékaři stojí za nynější praxí, kdy většina žen rodí v nemocnici a podstupuje tak lékařsky vedený porod, porodní asistentky obhajují tzv. přirozený porod, kdy žena rodí v příjemném známém prostředí pouze za asistence porodní asistentky bez jakékoli medikalizace. K popisu chování aktérů obou skupin je využitá teorie jednání Pierra Bourdieu, kdy porodní asistentky usilují ve sporu o změnu svého postavení z hlediska porodnické praxe, zatímco lékaři o jeho zachování. V rámci tvoření svého postavení jako pravých profesionálů poskytujících služby různými způsoby, využívají obě skupiny různé diskurzy. Lékařský model péče představuje více technický, vědecký diskurz, zatímco porodní asistentky utvářejí své profesní postavení na základě diskurzu psychologizujícího. Obě skupiny pak v konkurenčním boji nejčastěji využívají strategie profesionalizace vlastní a deprofesionalizace konkurenční skupiny a různé interpretace stejných dat. Vzhledem k tomu, že asistentky jsou v poli porodnické praxe vůči lékařům v nevýhodném postavení, vymezují se ve svých strategiích vůči lékařům.
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Vliv sociálního postavení na životní styl v České republice
Špaček, Ondřej ; Šanderová, Jadwiga (vedoucí práce) ; Tuček, Milan (oponent)
V současné diskuzi sociální diferenciace životních stylů a vkusu lze rozeznat dvě základní teoretické pozice. Homologická teorie odvozená z myšlení Pierra Bourdieu předpokládá velký překryv mezi společenskou hierarchií a hierarchií kulturní spotřeby. Naopak úvahy postmodemích autorů jako je Beck či Bauman hovoří o procesu individualizace, který do značné míry oslabuje vztah mezí sociálním postavením jednotlivce a jeho životním stylem. Autor se v této práci snaží posoudit empirickou věrohodnost těchto antagonistických pozic. Z marketingových dat o spotřebních preferencích MML 2004 konstruuje typologii životních stylů české populace. Za pomocí multinomické logistické regrese zjišťuje míru ovlivnění těchto typů sociodemografickými charakteristikami respondentů. Ukazuje, že vzdělání a příjem respondentů diferencuje jejich životní styl. Zdaleka se ale nejedná 0 nejdůležitější determinantu. Fáze životního cyklu má na respondentův životní styl větší vliv než obě socioekonomické charakteristiky dohromady. Stejně tak je do značné míry odlišný od ostatních životní styl Pražanů, a to 1 při kontrole příjmu a vzdělání. Na základě analyzovaných dat tedy nelze přijmout postmoderní představu individualizace. Ani úzkou souvislost sociálního postavení a životního stylu předpokládanou homologickou teorií ale nelze potvrdit....
|
|
|
Legitimizace v lidskoprávním diskurzu
Andresová, Zuzana ; Šanderová, Jadwiga (vedoucí práce) ; Hájek, Martin (oponent)
Autorka ve svém textu hledá odpověd na otázku, jak je koncept lidských práv využíván k legitimizaci určitého mocenského postavení. V první části textu popisuje koncept lidských práv a šíři sociologických pohledů, které se snaží vysvětlit podstatu tohoto konceptu. V druhé části textu se pak zabývá procesem symbolické nadvlády. Pomocí teorií pole, habitusu, kapitálu a symbolické moci P. Bourdieuho popisuje autorka mechanismus symbolické interakce, především pak specifika této interakce ve školním prostředí. Vychází z textů M. Madsena, který aplikuje Bourdieho poznatky do analýzy právního pole. Tyto poznatky autorka využívá k popisu specifických vztahů mezi subjekty na poli lidských práv. V závěru textu provádí analýzu výuky lidských práv a ukazuje jakým konkrétním způsobem jsou lidská práva k legitimizaci postavení využívána.
|
|
|
Diskurzivní re/produkce nerovností v rozhodování: příklad Pankrácké pláně
Šamánek, Jan ; Šanderová, Jadwiga (vedoucí práce) ; Kabele, Jiří (oponent)
Práce propojuje teoretické předpoklady o nových nerovnostech, typických pro pozdně kapitalistickou společnost a vznikajících mezi skupinami přikládajícími odlišnou prioritu akumulaci ekonomického kapitálu, s analýzou konkrétního sociálního prostředí. Autor vychází z radikálně demokratického východiska a využívá přístupu kritické diskurzivní analýzy k odhalení nástrojů reprodukce tohoto druhu nerovností v masmediálním diskurzu týkajícím se rozhodování o veřejných prostorech, konkrétně výstavby na pražské Pankrácké pláni. Analýza ukazuje, že pro daný diskurz jsou typické určité jevy vedoucí k omezení uznání identit skupin, které se neorientují primárně na ekonomický zisk, a ke zvýhodnění primárně ekonomicky orientovaných skupin v rozhodování v rámci daného právního společenství. Autor využívá výsledků analýzy k ilustraci rozporu hegemonie ekonomicky redukcionistického diskurzu s požadavky na fungování společnosti založené na radikálně demokratických principech rozhodování.
|
host ::
RSS.