|
|
Masarykovo pojetí moderního člověka a dějin
Krčil, David ; Pelcová, Naděžda (vedoucí práce) ; Hauser, Michael (oponent)
Bakalářská práce se zaměřuje na myšlení Tomáše Garrigue Masaryka, především na jeho pohled na "moderního člověka" ve vztahu k dějinám na pozadí událostí počátku 20. století. Práce tyto Masarykovy názory analyzuje, zaměřuje se především na jeho porozumění a vymezení místa "moderního člověka" ve světě a dějinách v konfrontaci s dobovou filozofií. Zároveň se dotýká i Masarykova pojetí "krize moderního člověka" a toho, do jaké míry naplňoval on sám, jakožto zastánce praktické filozofie, svůj ideál. Pro lepší pochopení Masarykových myšlenek práce vychází z jeho osobních životních okolností a zkušeností, hlavně z jeho mládí na Moravě, které popisuje v první části. Další části se věnují jeho rozpracování jim zažitých témat, konkrétně podstatě člověka v dějinách a jeho přítomnosti. Poslední část je věnovaná již té přítomnosti, která byla pro Masaryka obdobím krize.
|
|
| |
|
|
Motiv stroje v Descartově metafyzice
Sedlická, Denisa ; Rybák, David (vedoucí práce) ; Hauser, Michael (oponent)
Diplomová práce pojednává o základních prvcích metafyziky Reného Descarta. První část práce je věnována jeho životu, neboť se v něm odehrály momenty, které měly patřičný vliv na jeho další počínání. Pro porozumění kontextu doby jsou představeny poznatky z historie, které jsou pro tuto diplomovou práci relevantní. René Descartes je dodnes znám díky svým filosofickým myšlenkám, které pomohly rozvinout poznatky v oblasti metafyziky. V období jeho života, tedy v první polovině 17. století, získávají na popularitě přírodní vědy. Práce se zabývá matematizací a geometrizací přírody. Descartovým základním východiskem poznání je metodická skepse, která nakonec vyústí v jeho osobní první jistotu filosofie. V další řadě se práce zaměřuje i na vyjasnění dualistické koncepce jakožto dvou odlišných substancí res extensa a res cogitans. Největší a nejdůležitější část pojednává o mechanickém pojetí lidského těla. René Descartes chápe lidské tělo jako strojový automat. Je zde představen systematický popis těla, který logicky vyjasňuje primární myšlenky tohoto francouzského filosofa. KLÍČOVÁ SLOVA René Descartes, metafyzika, dualismus, duše, tělo, Bůh, stroj, matematika, geometrie
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Pojetí kauzality u Davida Huma
Pakandl, Martin ; Rybák, David (vedoucí práce) ; Hauser, Michael (oponent)
Tato diplomová práce je zaměřena na pojetí kauzality u skotského filosofa Davida Huma. Stěžejní pro nás budou jeho dvě díla: Zkoumání o lidském rozumu a Pojednání o lidské přirozenosti. Na začátku v krátkosti uvedu čtenáře do intelektuálního prostředí novověké filosofie, která zásadním způsobem ovlivnila způsob, jakým Hume přistupuje k problematice vztahu příčiny a účinku. Především nás v tomto ohledu budou zajímat rozpory mezi racionalistickou a empirickou teorií poznání. V další části se budeme zabývat tím, jak nahlíží na možnosti lidského poznání sám Hume. Bude to pro nás důležité především z toho důvodu, že se díky tomu naučíme používat terminologii, se kterou se setkáme dále při rozboru vztahu příčinnosti. Klíčovou úlohu zde má teorie idejí, jejíž základní premisou je, že všechny obsahy naší mysli mají svůj původ ve zkušenosti. Prvně se vyskytnuvší percepce nazývá impresemi, jejich následné kopie, s nimiž pracuje naše mysl, pak idejemi. Ideje jsou zpracovány dvěma mohoucnostmi - pamětí a obrazností. Dále nás bude zajímat rozdělení předmětů lidského poznání na dvě základní kategorie, a to na vztahy idejí a faktické okolnosti. Zaměříme se především na analýzu faktických okolností, protože ty vyjadřují závěry, které činíme o světě kolem nás a jsou založené na předpokládaném kauzálním vztahu mezi...
|
|
|
Skepticismus v antickém Řecku
Dědič, Ondřej ; Hogenová, Anna (vedoucí práce) ; Hauser, Michael (oponent)
Tato bakalářská práce pojednává o problematice skepse v antickém Řecku. Skepticismus zde není myšlen pouze v užším slova smyslu jako jeden z několika filosofických proudů v helénistickém období, ale jako myšlenkový postoj zakládající se na skeptickém vztahování se ke světu. Cílem práce je jednak vyjasnit, co skepse znamená a jakou má roli ve filosofii, jednak sledovat sám fenomén skepse v počátcích filosofie, tedy v antickém Řecku. Zvláštní důraz bude kladen na již zmíněný helénistický skepticismus, který se skepsí pracoval v radikálnějším pojetí než předchozí myslitelé. Zde pro porozumění poslouží především jediný primární pramen s názvem Základy pyrrhonské skepse, jehož autorem je pozdní antický myslitel Sextus Empiricus. Kromě tohoto spisu bude práce čerpat z rozličných sekundárních pramenů, například lze uvést dobově blízké dílo Životy, názory a výroky proslulých filosofů z pera Diogena Laertia. KLÍČOVÁ SLOVA Řecko, skepticismus, filosofie, Pyrrhón z Élidy, Sextus Empiricus
|
|
|
Politické myšlení Judith Butlerové
Sůsa, Jan ; Hauser, Michael (vedoucí práce) ; Fulka, Josef (oponent) ; Kobová, Lubica (oponent)
Disertační práce se zaměřuje na kritickou analýzu politického myšlení americké filosofky Judith Butlerové. Hlavním zájmem Butlerové je vztah mezi individuální a kolektivní subjektivitou a její politické myšlení vzbudilo mnohé kritické reakce a představuje důležitou součást diskuzí ve feministické politické filosofii. Butlerová se zabývá politickým rozměrem konstituce subjektivní identity, a zkoumá, jak by mohly být určité politické strategie (feminismus) vymezeny společnými zájmy jednajících, a nikoli jejich předpokládanou stabilní identitou (pohlaví a gender). Její kritika neproblematizovaných identit, které jsou přijímané jako přirozené, není důležitá pouze pro oblast individuální identity, ale týká se i politického rozměru kolektivních subjektů. První kapitoly disertace se zaměřují na rané myšlení Butlerové: zkoumají její kritický vztah k "druhé vlně" feministického myšlení a nastiňují její koncepci performativní konstituce genderové subjektivní identity. Další kapitoly práce zkoumají postupnou revizi autorčina pojetí a její posun od zkoumání politického rozměru problematiky genderové identity k obecnějším otázkám politické teorie: národ, rasa, třída, státní cenzura, univerzalismus, možnost odporu nebo vznik kolektivního subjektu bez stabilního principu sjednocení. Předložená disertační práce se...
|
host ::
RSS.