|
|
Systém klasifikace popisů společnosti v období ústupu od postmodernismu
Krčil, David ; Hauser, Michael (vedoucí práce) ; Horáková, Hana (oponent)
Diplomová práce se zabývá komparací a klasifikací deskriptivních teorií, které usilují o popsání stavu západní společnosti a kultury ve 21. století. V tomto kontextu je nejčastěji skloňovaným slovem "postmodernismus", což je dnes dle mnoha myslitelů již pojem, který ztrácí svou schopnost společnost popsat, nebo ji dle jiných dokonce ani nikdy plně neměl. Tato práce se zabývá právě těmi teoriemi, které mají být buď nástupci postmodernismu, nebo jeho náhradou. Výzkumnou otázkou práce bylo stanoveno, zda je možné najít mezi zvolenými teoriemi styčné plochy, na základě kterých je lze roztřídit do hyperonymních skupin (metapopisů) pro zmapování myšlení o historické etapě Západu ve 21. století. Klasifikace tohoto rázu je potenciálně užitečná pro vytvoření mapy dnešního uvažování o společnosti a vytyčené kategorie jsou pak dále ze své podstaty otevřené pro rychlé propojení nově vznikajících teorií, či těch v této práci nezahrnutých, k jim podobným popisům společnosti díky čemuž lze porovnat jejich poznatky. Pro položení základů tohoto účelu byly vybrány teorie metamodernismu Timothea Vermeulena a Robina van den Akkera, post postmodernismu Jeffreyho Nealona, digimodernismu Alana Kirbyho, tekuté modernity Zygmunta Baumana a hypermodernity Gillese Lipovetského a Simona Gottschalka. Byla provedena jejich...
|
|
|
Masarykovo pojetí moderního člověka a dějin
Krčil, David ; Pelcová, Naděžda (vedoucí práce) ; Hauser, Michael (oponent)
Bakalářská práce se zaměřuje na myšlení Tomáše Garrigue Masaryka, především na jeho pohled na "moderního člověka" ve vztahu k dějinám na pozadí událostí počátku 20. století. Práce tyto Masarykovy názory analyzuje, zaměřuje se především na jeho porozumění a vymezení místa "moderního člověka" ve světě a dějinách v konfrontaci s dobovou filozofií. Zároveň se dotýká i Masarykova pojetí "krize moderního člověka" a toho, do jaké míry naplňoval on sám, jakožto zastánce praktické filozofie, svůj ideál. Pro lepší pochopení Masarykových myšlenek práce vychází z jeho osobních životních okolností a zkušeností, hlavně z jeho mládí na Moravě, které popisuje v první části. Další části se věnují jeho rozpracování jim zažitých témat, konkrétně podstatě člověka v dějinách a jeho přítomnosti. Poslední část je věnovaná již té přítomnosti, která byla pro Masaryka obdobím krize.
|
host ::
RSS.