|
|
Politické myšlení Judith Butlerové
Sůsa, Jan ; Hauser, Michael (vedoucí práce) ; Fulka, Josef (oponent) ; Kobová, Lubica (oponent)
Disertační práce se zaměřuje na kritickou analýzu politického myšlení americké filosofky Judith Butlerové. Hlavním zájmem Butlerové je vztah mezi individuální a kolektivní subjektivitou a její politické myšlení vzbudilo mnohé kritické reakce a představuje důležitou součást diskuzí ve feministické politické filosofii. Butlerová se zabývá politickým rozměrem konstituce subjektivní identity, a zkoumá, jak by mohly být určité politické strategie (feminismus) vymezeny společnými zájmy jednajících, a nikoli jejich předpokládanou stabilní identitou (pohlaví a gender). Její kritika neproblematizovaných identit, které jsou přijímané jako přirozené, není důležitá pouze pro oblast individuální identity, ale týká se i politického rozměru kolektivních subjektů. První kapitoly disertace se zaměřují na rané myšlení Butlerové: zkoumají její kritický vztah k "druhé vlně" feministického myšlení a nastiňují její koncepci performativní konstituce genderové subjektivní identity. Další kapitoly práce zkoumají postupnou revizi autorčina pojetí a její posun od zkoumání politického rozměru problematiky genderové identity k obecnějším otázkám politické teorie: národ, rasa, třída, státní cenzura, univerzalismus, možnost odporu nebo vznik kolektivního subjektu bez stabilního principu sjednocení. Předložená disertační práce se...
|
|
|
Politické myšlení Judith Butlerové
Sůsa, Jan ; Hauser, Michael (vedoucí práce) ; Fulka, Josef (oponent) ; Kobová, Lubica (oponent)
Disertační práce se zaměřuje na kritickou analýzu politického myšlení americké filosofky Judith Butlerové. Hlavním zájmem Butlerové je vztah mezi individuální a kolektivní subjektivitou a její politické myšlení vzbudilo mnohé kritické reakce a představuje důležitou součást diskuzí ve feministické politické filosofii. Butlerová se zabývá politickým rozměrem konstituce subjektivní identity, a zkoumá, jak by mohly být určité politické strategie (feminismus) vymezeny společnými zájmy jednajících, a nikoli jejich předpokládanou stabilní identitou (pohlaví a gender). Její kritika neproblematizovaných identit, které jsou přijímané jako přirozené, není důležitá pouze pro oblast individuální identity, ale týká se i politického rozměru kolektivních subjektů. První kapitoly disertace se zaměřují na rané myšlení Butlerové: zkoumají její kritický vztah k "druhé vlně" feministického myšlení a nastiňují její koncepci performativní konstituce genderové subjektivní identity. Další kapitoly práce zkoumají postupnou revizi autorčina pojetí a její posun od zkoumání politického rozměru problematiky genderové identity k obecnějším otázkám politické teorie: národ, rasa, třída, státní cenzura, univerzalismus, možnost odporu nebo vznik kolektivního subjektu bez stabilního principu sjednocení. Předložená disertační práce se...
|
host ::
RSS.