|
|
Čeština jako druhý jazyk pro žáka s odlišným mateřským jazykem v primární škole
Helclová, Tereza ; Horáčková, Klára (vedoucí práce) ; Laufková, Veronika (oponent)
Diplomová práce se zabývá výukou češtiny jako druhého jazyka pro žáky s odlišným mateřským jazykem na 1. stupni základní školy. Shromažďuje a prezentuje odborné poznatky týkající se tohoto tématu. Diplomová práce vysvětluje rozdíl mezi češtinou jako druhým jazykem, češtinou jako cizím jazykem a porovnává je. V práci je zkoumáno, co je nezbytné při plánování výuky, pokud je učitel začínající, dále jsou popsány rozličné materiály a detailně učebnice Domino 1 z pohledu začínajícího učitele češtiny pro cizince. V praktické části diplomové práce jsou podrobeny analýze 3 témata. Na základě této analýzy a kompletní analýzy teoretických poznatků, učebnic a materiálů vznikla doporučení pro začínající učitele kroužku češtiny pro cizince. Dále se práce zabývá využitelností učebnice češtiny jako druhého jazyka v běžné výuce. Praktická část obsahuje také náměty na hry v hodinách češtiny pro cizince nebo ukázky pracovních listů. Výsledkem práce je zhodnocení učebního materiálu a ukázka dalších pomůcek, které mohou být využity v hodinách češtiny pro cizince. KLÍČOVÁ SLOVA Žák cizinec, čeština jako cizí jazyk, čeština jako druhý jazyk, vzdělávání cizinců, práce s žáky cizinci, integrace, žák s odlišným mateřským jazykem, kulturní odlišnosti, primární škola, učebnice
|
|
| |
|
|
Dopad projektu oborových dnů na klíčové kompetence absolventů Základní školy Kunratice
Tychtl, Tom ; Laufková, Veronika (vedoucí práce) ; Kadrnožková, Monika (oponent)
NÁZEV: Dopad projektu oborových dnů na klíčové kompetence absolventů ZŠ Kunratice AUTOR: Tom Tychtl KATEDRA: Ústav výzkumu a rozvoje vzdělávání VEDOUCÍ PRÁCE: PhDr. Veronika Laufková Ph.D. ABSTRAKT: Tato diplomová práce se zabývá projektem s názvem Oborové dny, který je realizován na Základní škole Kunratice, především pak jeho dopadem na rozvoj klíčových kompetencí absolventů školy s přesahem do jejich budoucího života. Práce vychází z teoretických poznatků o klíčových kompetencích, konstruktivistickém pojetí výuky, organizačních formách výuky a projektové výuce, o které se následně opírá v praktické části. V praktické části si pak dává práce za cíl představit fungování projektu a na základě kombinace kvalitativního a kvantitativního šetření předložit výsledky dopadu projektu Oborové dny na rozvoj klíčových kompetencí a přesahu tohoto rozvoje do budoucího života absolventů školy. KLÍČOVÁ SLOVA: klíčové kompetence, projektová výuka, základní škola, kvalitativní výzkum, absolventi
|
|
|
Rozvoj sebehodnocení v rámci formativního hodnocení u žáků první a druhé třídy základní školy
Vandělíková, Jana ; Laufková, Veronika (vedoucí práce) ; Novotná, Kateřina (oponent)
Diplomová práce se zabývá rozvojem sebehodnocení v rámci formativního hodnocení u žáků základní školy v průběhu 4. čtvrtletí 1. ročníku a 1. čtvrtletí 2. ročníku. Teoretická část je rozdělena na čtyři kapitoly. V první kapitole je charakterizováno období mladšího školního věku. Druhá kapitola se zabývá charakteristikou hodnocení s důrazem na školní hodnocení, jeho cíle, funkce, druhy a úskalí. Třetí kapitola nás seznamuje s pojmem formativní hodnocení a jeho klíčovými strategiemi. Závěrečná kapitola se soustřeďuje na samotné sebehodnocení žáků. Popisuje pojem sebehodnocení a seznamuje nás s důležitými faktory, které je potřeba vzít v potaz při zavádění sebehodnotících aktivit. Výzkumná část popisuje cíle výzkumu, výzkumné otázky a metody sběru dat. Charakterizuje výzkumný vzorek z hlediska školy, třídy a konkrétních žáků. Zaměřuje se na popis a reflexi šesti zaváděných technik sebehodnocení a následnou analýzou rozvoje dovednosti sebehodnocení. Cílem výzkumné části bylo po dobu šesti měsíců systematicky rozvíjet dovednost sebehodnocení žáků od 3. čtvrtletí 1. ročníku do konce 1. čtvrtletí 2. ročníku ZŠ; reflektovat svou práci a analyzovat posun žáků v této oblasti pomocí metody přímého zúčastněného pozorování, rozhovoru a analýzy žákovských prací. Z výzkumné části vyplývá, že žáci mladšího školního...
|
|
| |
|
|
Literatura mikroregionu Krnovsko ve výuce na 2. stupni ZŠ
Horváth Slamová, Nikola ; Neumann, Lukáš (vedoucí práce) ; Laufková, Veronika (oponent)
Bakalářská práce obsahuje materiály, které pomohou zahrnout literaturu mikroregionu Krnovsko do výuky na 2. stupni základní školy. Teoretická část představuje mikroregion Krnovsko a etnické proměny, které se zde odehrály během 20. století. Poznatky z teoretické části poslouží především jako materiál k samostudiu vyučujícího. Praktickou část tvoří pracovní listy s ukázkami z díla vybraných autorů vztahujících se ke Krnovsku. Součástí jsou medailonky autorů, metodické pokyny pro učitele a řešení pracovních listů. Pracovní listy mají za cíl posílit regionální identitu žáků a zároveň plnit výstupy ze školních vzdělávacích programů prostřednictvím výuky literární teorie. Jsou navrženy tak, aby bylo možno práci s regionální literaturou Krnovska zařadit do hodin literární výchovy v každém ročníku na 2. stupni základní školy. KLÍČOVÁ SLOVA regionální literatura, Krnovsko, pracovní listy, základní škola, etnické proměny
|
|
|
Komparativní analýza dramatu jako metoda ve výuce literatury
Batistová, Květoslava ; Komberec, Filip (vedoucí práce) ; Laufková, Veronika (oponent)
Resumé Diplomová práce představuje komplexní výukovou metodu vhodnou zejména pro první ročník střední školy, případně pro devátý ročník základní školy, která uvádí žáky do základů středoškolského literárního vzdělávání a seznamuje je se "souhrnnou" charakteristikou literárního díla. Cílem metody je žáky vést zážitkovou metodou k osvojení si celého komplexu znalostí a dovedností v oblasti interpretace a analýzy požadované u státní části maturitní zkoušky. Metoda směřuje také k vytvoření a posílení vztahů v kolektivu i schopnosti spolupráce. Stavíme ji na čtyřech východiscích, a to na konstruktivismu, tvorbě nebo tvořivosti, komparaci, dramatu a dramatické výchově. Drama volíme, jelikož z hlediska literárněteoretického rozboru obsahuje všechny základní kategorie syžetových žánrů kromě vyprávění a vypravěče. Interpretace dramatu se na rozdíl od epiky navíc stává větší výzvou kvůli "mezerám", které čtenář musí zaplnit. V metodě smysluplně propojujeme analýzu a interpretaci dramatického textu s jeho inscenací. Inovaci v našem přístupu vidíme v tom, že během přípravy inscenace žáci tvoří na základě otázek a tvůrčích úkolů souhrnnou charakteristiku textu, kterou po zobecnění mohou využít u dalších syžetových děl. Souhrnná charakteristika textu jednak uvádí inscenaci, jednak společně s ní tvoří výsledný produkt...
|
|
|
Co si děti vyprávějí při výtvarných činnostech?
Švandrlíková, Markéta ; Laufková, Veronika (vedoucí práce) ; Starý, Karel (oponent)
Bakalářská práce pojednává o vzájemné komunikaci dětí předškolního věku v mateřské škole při výtvarných činnostech, jejich sdílení pocitů, nadšení z tvoření. Cílem práce je popsat komunikaci dětí během záměrně vybraných výtvarných činností a jak se projevuje zájem v jejich komunikaci. Práce se dělí na část teoretickou a praktickou. Teoretická část se zabývá tématy komunikace, interakce dětí, charakteristikou výtvarných činností, vše s ohledem na děti předškolního věku. Praktická část se věnuje 7 záměrně vybraným výtvarným činnostem, které jsou následně s dětmi realizovány. Snažím se proniknout jako tichý pozorovatel, ale i jako zúčastněná. Pomocí videokamery zaznamenávám úseky ze všech výtvarných činností, které následně byly transkribovány a podrobeny analýze prostřednictvím otevřeného kódování. Základní výzkumná otázka zní: Co si děti vyprávějí při výtvarných činnostech? Doplňující výzkumné otázky jsou stanoveny následovně: O čem si děti spolu spontánně vyprávějí při výtvarných činnostech? Jakými neverbálními projevy doprovází svou komunikaci? Jak se liší vzájemná komunikace na základě odlišných výtvarných činností? Jakým způsobem se liší komunikace dívek a chlapců? Jakým způsobem děti vyjadřují radost, kterou jim přinesly výtvarné činnosti? Jaké výtvarné činnosti dětem nabídnout, abychom u nich...
|
|
| |
|
|
Pojetí hodnocení ve vzdělávacím oboru Přírodopis na 2. stupni základní školy: akční výzkum
Čejková, Andrea ; Laufková, Veronika (vedoucí práce) ; Chvál, Martin (oponent)
Předložená diplomová práce se zabývá hodnocením ve vzdělávací oblasti přírodopis na 2. stupni základní školy (ISCED 2). Hlavním cílem práce je seznámit se s koncepty a metodami školního hodnocení. Následně zvolit vhodné metody a postupy hodnocení pro výuku přírodopisu a ověřit je v praxi s využitím akčního výzkumu. Práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část. Nejprve jsou v teoretické části představena témata týkající se dané problematiky. Nedílnou součástí procesu hodnocení je pedagogická komunikace. Hodnocení se dále odvíjí od pojetí výuky a použitých cílů. V oblasti kognitivních cílů se nejčastěji používá revidovaná Bloomova taxonomie, ovšem dnes již používáme také Novou taxonomii výchovně vzdělávacích cílů Marzana a Kendalla (2007). Hodnocení v sobě skrývá širokou škálu možností a přístupů, nejčastěji je pro hodnocení používána klasifikace a slovní hodnocení. V práci jsou vysvětleny termíny sumativní a formativní hodnocení. Hodnocení rovněž zahrnuje různé metody výuky, aktivizace žáků a zjišťování aktuálního stavu porozumění. Dále je představena vzdělávací oblast přírodopis. Akční výzkum k ověření vybraných metod a postupů školního hodnocení v přírodopisu proběhl ve školním roce 2020/2021. Hlavní metodou sběru dat bylo dotazníkové šetření mezi žáky a jejich pozorování. Výzkumný vzorek...
|
host ::
RSS.