|
|
Proměny česko-francouzských bilingvních sekcí v České republice od devadesátých let 20. století do současnosti
Kačerová, Eliška ; Emler, David (vedoucí práce) ; Lukešová, Anna (oponent)
Čtyři česká gymnázia otevřela francouzské třídy brzy po skončení komunistického režimu. Založení tzv. bilingvních sekcích se uskutečnilo díky znovuobnovení česko- francouzských vztahů po více než padesáti letech. Intenzivní spolupráce obou zemí na poli kultury a vzdělávání se odrazila ve význačné podpoře tohoto programu. V poslední době je ale možné pozorovat, že francouzské sekce již stejnou míru podpory a zájmu nedostávají, a jejich aktuální stav neodpovídá tomu v jejich počátcích. Cílem této práce je analyzovat institucionální proměny sekcí od jejich založení na začátku devadesátých let 20. století do současnosti. Po vylíčení historického kontextu vzniku bilingvních sekcí se text věnuje nejprve proměnám na francouzské straně, zejména jde o nový směr francouzské kulturní diplomacie, která přehodnocuje zájem o Českou republiku, a reviduje dosavadní výši financování vzdělávací spolupráce. Práce analyzuje rovněž vývoj na českém území, od změny postoje vůči francouzskému jazyku a francouzskému modelu vzdělávání, až po problematiku ukotvení francouzského vzdělání v českém školství se zaměřením na maturitní zkoušky.
|
|
|
The Postmemorial Narrative of the Expulsion of the Sudeten Germans in Czech Literature and Film.
Schwarz, Marie Bettine ; Emler, David (vedoucí práce) ; Klautke, Egbert (oponent) ; Vykoukal, Jiří (oponent)
Kulturní paměť a její média mají produktivní sílu při konstruování historických narativů. Především v kontextu střední a východní Evropy je paměť většinou sestavena postupem zdola nahoru: Minulost je především vytvořena ve veřejné sféře a zobrazována v populární kultuře (Blacker, Etkind 2013: 10). Po Sametové revoluci následoval v Česku s paměťový boom, kde média působí jako aktivista paměti zaměřený na tabuizované vzpomínky. V době, kdy poslední svědci odchází na věčnost, umírající hlas minulosti je přebírán médii. Ta práce snaží objevit determinantní vzorce českého vyprávění ve fikci po roce 1989, se zaměřením na post-paměťové znázornění.Tato práce vychází z analýzy pěti smyšlených prací týkajících se vyhnání sudetských Němců. Vyhnání je zakotveno v století trvajícím soužití se sudetoněmeckým Německem, líčeným jako sousedem. Sudetští Němci jsou sice začleňováni do regionální, avšak nikoliv do národní identity. Zatímco odsunutí je ohraničeno etnicko- pravním rámcem, na úrovni vyprávění se používají strategie individualizace a univerzalizace, aby byla minulost přístupná těm, kteří přímo nebyli jejími svědky.
|
|
|
Transparentnost v poválečné parlamentní architektuře v Německu
Novotný, Daniel ; Nigrin, Tomáš (vedoucí práce) ; Emler, David (oponent)
Práce se věnuje transparentnosti v parlamentní architektuře v Německu v období od založení Spolkové republiky v roce 1949 až po současnost. Jejím cílem je sledování snah o distancování se od nacistické minulosti v leitmotivu parlamentní architektury a v návaznosti práce zkoumá jak se koncept transparentnosti projevoval a jak se vztahoval k myšlence fungování německé demokracie. Sledování je zkoumáno na základě kvalitativní obsahové analýzy dostupného textového materiálu. Práce je členěná do kapitol chronologicky seřazených dle styčných bodů hlavních staveb tří parlamentů v poválečném období a následně zkoumá parlamenty na lokální úrovni. Na základě předloženého sledování dochází k závěru, že došlo k vytvoření nového architektonického stylu vládní architektury, který vytváří zlom s nacistickou architekturou a je charakteristický vytvořením spojení mezi vlastností stavebního materiálu skla a charakterem fungování demokracie. Tento koncept nachází svůj počátek bezprostředně po druhé světové válce a navzdory jiným důležitým událostem, které potkaly německou historii, v architektuře přetrval, jelikož stále reflektuje charakter německé demokracie.
|
|
|
Fenomén rokenrolové subkultury mládeže ve Spolkové republice Německo
Wiedermannová, Ida ; Šafařík, Petr (vedoucí práce) ; Emler, David (oponent)
Bakalářská práce se věnuje analýze fenoménu západoněmecké rokenrolové mládeže. Cílem práce je zhodnotit fenomén rokenrolové mládeže v kontextu modernizačních změn v 50. letech 20. století ve Spolkové republice Německo. Autorka si klade otázku, v čem spočívalo protestní chování rokenrolové subkultury a jak tyto projevy rezonovaly v západoněmecké společnosti. Nejprve je nastíněna společenská situace v 50. letech. Dále je pojednáno o západoněmecké mládeži vyrůstající v poválečném období rekonstrukce válkou zničené země a také v éře hospodářského růstu, nástupu konzumua vlivu kulturního průmyslu z USA. Hlavní část se zaměřuje na znaky rokenrolové subkultury v SRN, popisuje a udává příklady nepokojů mládeže, které v letech 1956-1958 šokovaly západoněmeckou společnost. Následně jsou zmíněny reakce společnosti na fenomén rokenrolové mládeže. Závěrem se práce zabývá ústupem rokenrolové subkultury mládeže z veřejného dění v souvislosti s utichnutím vlny nepokojů a etablováním nové kultury teenagerů. Rokenrolová mládež sehrála značnou roli v modernizačním procesu společnosti při přijetí moderní masové konzumní kultury na přelomu 50. a 60. let.
|
|
|
Obraz České republiky na stránkách německých deníků v kontextu evropské migrační krize
Křížková, Veronika ; Emler, David (vedoucí práce) ; Šafařík, Petr (oponent)
Práce zjišťuje, jaký obraz utvářejí německá média o České republice v kontextu evropské migrační krizi. Za tímto účelem byly zkoumány příspěvky tří německých deníků z let 2015 a 2016. Výzkum byl prováděn na 186 článcích pomocí kvantitativní obsahové analýzy a metody konstantní komparace. Provedeným výzkumem byla získána konkrétní data a zjištěno, v jakých obdobích a v jakých souvislostech média o České republice píší. Česká republika je v kontextu evropské migrační krize vnímána z evropské perspektivy a je zobrazována zejména společně s ostatními státy Visegrádu. Z důvodu nesouhlasu s evropským řešením krize prostřednictvím závazných kvót, prosazovaným Německem, je Česká republika znázorňována spíše negativně a označována jako nesolidární. Zpravodajství německých médií o České republice je také silně politizováno a personifikováno. Výsledky práce mohou poskytnout představu o vnímání pozice České republiky během evropské migrační krize Německem a přispět také k dalšímu výzkumu tohoto aktuálního tématu.
|
|
|
Anti-islámská hnutí ve východním Německu: PEGIDA a její vývoj
Mojžíš, Radek ; Emler, David (vedoucí práce) ; Handl, Vladimír (oponent)
Tato magisterská práce se zabývá vývojem protestního hnutí PEGIDA, které bylo založeno 11. října 2014 v Drážďanech. To na pravidelně konaných demonstracích hlasitě vystupuje proti islamizaci Německa a kritizuje politickou situaci země. V dobách své největší popularity dokázalo přilákat tisíce lidí. V současnosti se jeho význam stále snižuje. Cílem je proto popsat vývoj hnutí a charakteristiky. Práce je rozdělena do čtyř okruhů. První z nich se zabývá vývojem v Sasku, druhý přináší periodizaci vývoje hnutí a jeho programatiku. Zabývá se také vztahem k populistické Alternative für Deutschland (AfD), který se z vzájmené animozity proměnil až k otevřené spolupráci. PEGIDA vznikla jako skupina na Facebooku, následující okruh se proto zabývá hnutím na internetu. Pomocí analytických nástrojů Google Trends a Fanpage Karma sleduje vývoj online: klesající četnost vyhledávání na Google. Původní facebookový profil PEGIDY byl zrušen a hnutí se z toho nikdy plně nevzpamatovalo. Současný počet fanoušků je tak zlomkem z období největší popularity. Poslední kapitola vychází ze studií provedených mezi demonstranty zkoumající mimo demografických údajů i jejich názory na fungování demokracie a politiku. Z nich vyplývá, že většina Pegidistů nevěří politické reprezentaci. Stagnace se projevila i na demonstracích: počet...
|
|
|
Obraz nové věcnosti (Neue Sachlichkeit) v dětských románech Ericha Kästnera v porovnání s českým dobovým dílem Jaroslava Foglara, Záhadou hlavolamu
Hubeňáková, Monika ; Zelená, Alena (vedoucí práce) ; Emler, David (oponent)
- Obraz nové věcnosti (Neue Sachlichkeit) v dětských románech Ericha Kästnera v porovnání s českým dobovým dílem Jaroslava Foglara, Záhadou hlavolamu Cílem práce je odpovědět na to, zda lze při srovnání vybraných děl české a německé literatury pro děti najít společné či rozdílné znaky. Výzkumná otázka, kterou si v této práci kladu, zní: Jaké společné a rozdílné znaky lze najít při porovnání německé a české literatury pro děti doby nové věcnosti? Základními metodami používanými v práci jsou metody analytická a komparativní. Nejprve jednotlivé knihy analyzuji z hlediska již v úvodu stanovených kritérií. V bakalářské práci nejprve popisuji hnutí nové věcnosti v obecnější rovině, kontext doby od konce první světové války po Výmarskou republiku. Následující část pojednává o kultuře Výmarské republiky, době tzv. zlatých dvacátých let a rozvoji masové kultury. Dále je definován styl nové věcnosti, její formování, typické znaky, témata, kterými se zabývá, působení v rozličných oblastech umění a její vztah k avantgardám. Do první kapitoly je také zahrnut český historický kontext, doba První republiky. Poté následuje definování literatury určené dětem a mládeži a její funkce. Následně jsou od německého spisovatele Ericha Kästnera knihy Emil a detektivové a Kulička a Toník a od českého autora Jaroslava...
|
|
|
Politická a veřejná diskuse k "šátkovému zákonu" ve Francii v roce 2004
Damková, Jitka ; Emler, David (vedoucí práce) ; Tomalová, Eliška (oponent)
Hlavním cílem této práce je ukázat názor politické reprezentace a odborné veřejnosti na legislativu upravující nošení ostentativních náboženských symbolů ve veřejných školách ve Francii. V úvodu práce je nejprve představen princip laïcité, který silně ovlivňuje francouzské státní školství, část je taktéž věnována přímo zákonu, který vstoupil v platnost v březnu 2004. Hlavní pozornost je ovšem věnována politické, respektive veřejné diskuzi a názorům, které v období přijímání zákona panovaly ve francouzské společnosti. Práce předpokládá, že i přes tak zásadní téma, jakými muslimské šátky jsou, panovala v rámci celé společnosti shoda a rozdílné názory se objevovaly pouze v určitých detailech.
|
|
|
Subkultura extrémní pravice ve Svobodném státě Sasko
Lujcová, Drahomíra ; Emler, David (vedoucí práce) ; Šmidrkal, Václav (oponent)
Předložená diplomová práce se zabývá subkulturou krajní pravice ve Svobodném státě - pojednáno v multidisciplinárním kontextu, práce vysvětluje důvod také využívá politologické roviny, vymezuje pojem pravicového extremismu a ukazuje jeho rávní úrovni je rozvedena reakce státu ve formě legislativních a represivních opatření. V kontextu občanského vzdělávání jsou prezentovány instituce a aktéři, kteří v Sasku na tomto poli působí s cílem eliminovat pravicový extremismus ve společnosti. Text rovněž definuje, jak velké nebezpečí subkultura ve společnosti představuje. Vláda se snaží s pravicovým extremismem vypořádat, i když se žádná politická strana nedostává přímo do parlamentu. Jde především o hrozbu společenskou spočívající v páchání trestné činnosti, schopnosti mobilizace a tvoření chybných ideologických přesvědčení. Stát chce primárně svoje občany chránit před kriminální činností, vzdělávat je a rozvíjet demokratické uvědomění, přičemž systém občanského vzdělávání Spolkové republiky Německo je celosvětově považován za vzor, jelikož se obor po druhé světové válce stal díky specifickému vnímání pravicového extremismu součástí německé identity
|
|
|
Intersexualita ve Spolkové republice Německo. Odborná a společenská debata kolem novely občanského zákoníku v letech 2012-2013
Misařová, Adéla ; Kučera, Rudolf (vedoucí práce) ; Emler, David (oponent)
Dne 1. listopadu 2013 Spolková republika Německo jako první země v Evropě učinila vstřícný krok směrem k intersexuálům, když díky novele občanského zákoníku nepřímo uznala jejich existenci. Pro intersexuální novorozence uzákonila možnost neuvést údaj o pohlaví do příslušných osobních dokumentů. SRN se tak zařadila mezi několik málo států světa, jež intersexuálním lidem přiznávají možnost zůstat po celý život, pokud si to tak přejí, pohlavím neurčitým. Z hlediska medicínského jsou jako intersexuální klasifikování takoví jedinci, kteří se narodili s nejednoznačnými pohlavními znaky (pohlavní orgány, chromosomy, hormony) a nemohou tudíž spadat ani do jedné ze základních pohlavních kategorií (muž/žena). Podle odhadů se ve Spolkové republice ročně narodí 150-340 intersexuálních dětí. Novele občanského zákoníku, která umožnila označovat pohlaví takto narozených dětí v osobních dokladech písmenem "X", předcházely intenzivní debaty na poli odborném (lékaři, právníci), politickém i společenském. I přestože dílčí diskuse o postavení intersexuálů probíhaly díky jednotlivým zájmovým skupinám v Německu již od 90. let, stalo se nejdůležitějším podnětem pro zahájení jednání ve Spolkovém sněmu o této problematice až stanovisko Německé rady pro etiku z února 2012. Argumenty, které se v diskusích objevovaly,...
|
host ::
RSS.