|
| |
|
|
Charles de Gaulle and his changing perspectives on Germany
Čech, Damián ; Matějka, Ondřej (vedoucí práce) ; Emler, David (oponent)
Bakalárska práca Charles de Gaulle a jeho pohľad na Nemecko v premenách jeho života sa zameriava na postavu Charlesa de Gaulla a na jeho vnímanie Nemecka v rozličných etapách jeho života. Pre tieto potreby práca sa zameriava hlavne na analýzu memoárov, poznámok a listov, ktoré sú v práci rozoberané a roztriedené tematicky. Práca pokrýva obdobie rokov 1919-1969. Hlavným cieľom samotnej práce je pracovať a interpretovať myšlienky de Gaulla vo vzťahu k Nemecku. De Gaulle sa totiž ako jedna z najdôležitejších osobností dvadsiateho storočia sa totiž často vyjadruje na medzinárodnú situáciu a Nemecko je jedno z centier pozornosti. Bakalárska práca sa analýzou nazhromaždených textov pokúsi priblížiť zmýšľanie de Gaulle a vysvetliť, ako pod akými obrazmi je Nemecko spomínané a ako sa tento obraz mení v reakcii na vývoj vzťahov medzi oboma krajinami. Práca sa bude taktiež zameriavať na jazyk a metaforické výrazy, ktoré de Gaulle používa a pokúsi sa priblížiť ich význam čitateľovi. V neposlednej rade sa práca skúsi odpovedať na otázku, či sa počas spracovaného obdobia de Gaullovi ustálil jednotný pohľad na Nemecko, alebo je jeho názor vyplývajúci z aktuálnej medzinárodnej situácie.
|
|
|
Obraz České republiky na stránkách německých deníků v kontextu evropské migrační krize
Křížková, Veronika ; Emler, David (vedoucí práce) ; Šafařík, Petr (oponent)
Práce zjišťuje, jaký obraz utvářejí německá média o České republice v kontextu evropské migrační krizi. Za tímto účelem byly zkoumány příspěvky tří německých deníků z let 2015 a 2016. Výzkum byl prováděn na 186 článcích pomocí kvantitativní obsahové analýzy a metody konstantní komparace. Provedeným výzkumem byla získána konkrétní data a zjištěno, v jakých obdobích a v jakých souvislostech média o České republice píší. Česká republika je v kontextu evropské migrační krize vnímána z evropské perspektivy a je zobrazována zejména společně s ostatními státy Visegrádu. Z důvodu nesouhlasu s evropským řešením krize prostřednictvím závazných kvót, prosazovaným Německem, je Česká republika znázorňována spíše negativně a označována jako nesolidární. Zpravodajství německých médií o České republice je také silně politizováno a personifikováno. Výsledky práce mohou poskytnout představu o vnímání pozice České republiky během evropské migrační krize Německem a přispět také k dalšímu výzkumu tohoto aktuálního tématu.
|
|
|
Holocaust in Political Discourse of Post-Communist Countries: Speeches of the Presidents of the Czech Republic and Poland
Ďurková, Michaela ; Emler, David (vedoucí práce) ; Chrobaczyński, Jacek (oponent)
Táto diplomová práca sa zaoberá problematikou pamäti a spomínania na minulosť v postkomunistickom priestore. Konkrétne skúma formu, rozsah a úspešnosť reflektovania holokaustu, resp. vyrovnávania sa s ním na príklade prejavov prezidentov Českej republiky a Poľska v období od roku 1993 (Václav Havel), resp. 1995 (Aleksander Kwaśniewski) až po vstup do Európskej únie v roku 2004. Autorka vychádza z predpokladu, že pád komunizmu a obnovenie demokratického zriadenia predstavovali pre dané krajiny významný impulz pre vyrovnávanie sa s vlastnou minulosťou. Zároveň sa snaží preukázať, že práca kľúčových politických predstaviteľov Českej republiky a Poľska s pamäťou holokaustu bola jedným z dôležitých formotvorných prvkov ich postkomunistickej demokratickej identity. A to všetko nielen s ohľadom na akúsi neoficiálnu požiadavku zjednocujúcej sa Európy na vyrovnávanie sa s dedičstvom minulosti. Prostredníctvom analýzy vybraných prezidentských prejavov v kontexte stanoveného obdobia práca identifikuje a hodnotí obraz holokaustu u českého a poľského prezidenta na jednej strane a slabé stránky v pamäti holokaustu u oboch aktérov na strane druhej. Po teoreticko-konceptuálnom vymedzení práce (1. kapitola) autorka charakterizuje priebeh holokaustu v Poľsku a Protektoráte Čechy a Morava, a premeny kultúrnej pamäti...
|
|
|
Proměny česko-francouzských bilingvních sekcí v České republice od devadesátých let 20. století do současnosti
Kačerová, Eliška ; Emler, David (vedoucí práce) ; Lukešová, Anna (oponent)
Čtyři česká gymnázia otevřela francouzské třídy brzy po skončení komunistického režimu. Založení tzv. bilingvních sekcích se uskutečnilo díky znovuobnovení česko- francouzských vztahů po více než padesáti letech. Intenzivní spolupráce obou zemí na poli kultury a vzdělávání se odrazila ve význačné podpoře tohoto programu. V poslední době je ale možné pozorovat, že francouzské sekce již stejnou míru podpory a zájmu nedostávají, a jejich aktuální stav neodpovídá tomu v jejich počátcích. Cílem této práce je analyzovat institucionální proměny sekcí od jejich založení na začátku devadesátých let 20. století do současnosti. Po vylíčení historického kontextu vzniku bilingvních sekcí se text věnuje nejprve proměnám na francouzské straně, zejména jde o nový směr francouzské kulturní diplomacie, která přehodnocuje zájem o Českou republiku, a reviduje dosavadní výši financování vzdělávací spolupráce. Práce analyzuje rovněž vývoj na českém území, od změny postoje vůči francouzskému jazyku a francouzskému modelu vzdělávání, až po problematiku ukotvení francouzského vzdělání v českém školství se zaměřením na maturitní zkoušky.
|
|
|
The Postmemorial Narrative of the Expulsion of the Sudeten Germans in Czech Literature and Film.
Schwarz, Marie Bettine ; Emler, David (vedoucí práce) ; Klautke, Egbert (oponent) ; Vykoukal, Jiří (oponent)
Kulturní paměť a její média mají produktivní sílu při konstruování historických narativů. Především v kontextu střední a východní Evropy je paměť většinou sestavena postupem zdola nahoru: Minulost je především vytvořena ve veřejné sféře a zobrazována v populární kultuře (Blacker, Etkind 2013: 10). Po Sametové revoluci následoval v Česku s paměťový boom, kde média působí jako aktivista paměti zaměřený na tabuizované vzpomínky. V době, kdy poslední svědci odchází na věčnost, umírající hlas minulosti je přebírán médii. Ta práce snaží objevit determinantní vzorce českého vyprávění ve fikci po roce 1989, se zaměřením na post-paměťové znázornění.Tato práce vychází z analýzy pěti smyšlených prací týkajících se vyhnání sudetských Němců. Vyhnání je zakotveno v století trvajícím soužití se sudetoněmeckým Německem, líčeným jako sousedem. Sudetští Němci jsou sice začleňováni do regionální, avšak nikoliv do národní identity. Zatímco odsunutí je ohraničeno etnicko- pravním rámcem, na úrovni vyprávění se používají strategie individualizace a univerzalizace, aby byla minulost přístupná těm, kteří přímo nebyli jejími svědky.
|
|
|
Transparentnost v poválečné parlamentní architektuře v Německu
Novotný, Daniel ; Nigrin, Tomáš (vedoucí práce) ; Emler, David (oponent)
Práce se věnuje transparentnosti v parlamentní architektuře v Německu v období od založení Spolkové republiky v roce 1949 až po současnost. Jejím cílem je sledování snah o distancování se od nacistické minulosti v leitmotivu parlamentní architektury a v návaznosti práce zkoumá jak se koncept transparentnosti projevoval a jak se vztahoval k myšlence fungování německé demokracie. Sledování je zkoumáno na základě kvalitativní obsahové analýzy dostupného textového materiálu. Práce je členěná do kapitol chronologicky seřazených dle styčných bodů hlavních staveb tří parlamentů v poválečném období a následně zkoumá parlamenty na lokální úrovni. Na základě předloženého sledování dochází k závěru, že došlo k vytvoření nového architektonického stylu vládní architektury, který vytváří zlom s nacistickou architekturou a je charakteristický vytvořením spojení mezi vlastností stavebního materiálu skla a charakterem fungování demokracie. Tento koncept nachází svůj počátek bezprostředně po druhé světové válce a navzdory jiným důležitým událostem, které potkaly německou historii, v architektuře přetrval, jelikož stále reflektuje charakter německé demokracie.
|
|
|
Fenomén rokenrolové subkultury mládeže ve Spolkové republice Německo
Wiedermannová, Ida ; Šafařík, Petr (vedoucí práce) ; Emler, David (oponent)
Bakalářská práce se věnuje analýze fenoménu západoněmecké rokenrolové mládeže. Cílem práce je zhodnotit fenomén rokenrolové mládeže v kontextu modernizačních změn v 50. letech 20. století ve Spolkové republice Německo. Autorka si klade otázku, v čem spočívalo protestní chování rokenrolové subkultury a jak tyto projevy rezonovaly v západoněmecké společnosti. Nejprve je nastíněna společenská situace v 50. letech. Dále je pojednáno o západoněmecké mládeži vyrůstající v poválečném období rekonstrukce válkou zničené země a také v éře hospodářského růstu, nástupu konzumua vlivu kulturního průmyslu z USA. Hlavní část se zaměřuje na znaky rokenrolové subkultury v SRN, popisuje a udává příklady nepokojů mládeže, které v letech 1956-1958 šokovaly západoněmeckou společnost. Následně jsou zmíněny reakce společnosti na fenomén rokenrolové mládeže. Závěrem se práce zabývá ústupem rokenrolové subkultury mládeže z veřejného dění v souvislosti s utichnutím vlny nepokojů a etablováním nové kultury teenagerů. Rokenrolová mládež sehrála značnou roli v modernizačním procesu společnosti při přijetí moderní masové konzumní kultury na přelomu 50. a 60. let.
|
|
|
Obraz České republiky na stránkách německých deníků v kontextu evropské migrační krize
Křížková, Veronika ; Emler, David (vedoucí práce) ; Šafařík, Petr (oponent)
Práce zjišťuje, jaký obraz utvářejí německá média o České republice v kontextu evropské migrační krizi. Za tímto účelem byly zkoumány příspěvky tří německých deníků z let 2015 a 2016. Výzkum byl prováděn na 186 článcích pomocí kvantitativní obsahové analýzy a metody konstantní komparace. Provedeným výzkumem byla získána konkrétní data a zjištěno, v jakých obdobích a v jakých souvislostech média o České republice píší. Česká republika je v kontextu evropské migrační krize vnímána z evropské perspektivy a je zobrazována zejména společně s ostatními státy Visegrádu. Z důvodu nesouhlasu s evropským řešením krize prostřednictvím závazných kvót, prosazovaným Německem, je Česká republika znázorňována spíše negativně a označována jako nesolidární. Zpravodajství německých médií o České republice je také silně politizováno a personifikováno. Výsledky práce mohou poskytnout představu o vnímání pozice České republiky během evropské migrační krize Německem a přispět také k dalšímu výzkumu tohoto aktuálního tématu.
|
|
|
Anti-islámská hnutí ve východním Německu: PEGIDA a její vývoj
Mojžíš, Radek ; Emler, David (vedoucí práce) ; Handl, Vladimír (oponent)
Tato magisterská práce se zabývá vývojem protestního hnutí PEGIDA, které bylo založeno 11. října 2014 v Drážďanech. To na pravidelně konaných demonstracích hlasitě vystupuje proti islamizaci Německa a kritizuje politickou situaci země. V dobách své největší popularity dokázalo přilákat tisíce lidí. V současnosti se jeho význam stále snižuje. Cílem je proto popsat vývoj hnutí a charakteristiky. Práce je rozdělena do čtyř okruhů. První z nich se zabývá vývojem v Sasku, druhý přináší periodizaci vývoje hnutí a jeho programatiku. Zabývá se také vztahem k populistické Alternative für Deutschland (AfD), který se z vzájmené animozity proměnil až k otevřené spolupráci. PEGIDA vznikla jako skupina na Facebooku, následující okruh se proto zabývá hnutím na internetu. Pomocí analytických nástrojů Google Trends a Fanpage Karma sleduje vývoj online: klesající četnost vyhledávání na Google. Původní facebookový profil PEGIDY byl zrušen a hnutí se z toho nikdy plně nevzpamatovalo. Současný počet fanoušků je tak zlomkem z období největší popularity. Poslední kapitola vychází ze studií provedených mezi demonstranty zkoumající mimo demografických údajů i jejich názory na fungování demokracie a politiku. Z nich vyplývá, že většina Pegidistů nevěří politické reprezentaci. Stagnace se projevila i na demonstracích: počet...
|
host ::
RSS.