|
|
Ženy v ICT profesích a ICT oboru v České republice
Kristová, Markéta ; Šiklová, Jiřina (vedoucí práce) ; Dudová, Radka (oponent) ; Riegel, Karel (oponent)
Tato práce popisuje problém nízkého zastoupení žen v ICT profesích a v ICT společnostech v České republice. Vzhledem k tomu, že se jedná o první studii v České republice na toto téma, poskytuje přehled zahraničních teoretických studií a hypotéz, vysvětlujících fenomén výrazného nepoměru žen a mužů v ICT. Dále práce popisuje společensko-historické faktory, které podle závěrů mnoha zahraničních empirických studií negativně ovlivňují vztah dívek a žen k informačním a komunikačním technologiím a vedou k nízkému zastoupení žen v ICT profesích. Zjištěné faktory uvádím do českého kontextu s využitím odborné literatury výzkumných prací, které vznikly v České republice na téma rovných příležitostí, a kvalitativních rozhovorů, které jsem vedla s vyučujícími programování a s ženami a muži zastávajícími ICT profese. Součástí práce je kvalitativní empirická sonda, která přináší podrobnější informace o zkušenostech žen v ICT profesích v České republice. Tato sonda nepotvrdila předpoklad, že je pracovní prostředí v ICT společnostech pro ženy nevstřícné, ani to, že by ženám jejich minoritní pozice přinášela negativní důsledky. Vzhledem k charakteru vzorku (20 žen pracujících převážně v nadnárodních společnostech) nelze vcelku pozitivní závěry této sondy zobecnit na všechny ženy pracující ve všech ICT společnostech v České...
|
|
|
Žena jako živitel i pečovatelka: pracovní a rodinné strategie matek samoživitelek. Kvalitativní studie
Pfeiferová, Štěpánka ; Dudová, Radka (oponent) ; Šubrt, Jiří (vedoucí práce)
Diplomová práce vznikla na základě kvalitativní studie vzájemného vztahu pracovního a soukromého života matek samoživitelek, která je součástí výzkumu "Souvislosti proměn pracovního trhu a soukromého, rodinného a partnerského života", prováděného oddělením Gender a sociologie Sociologického ústavu AV ČR. Ve své první části se snaží zmapovat významné změny na pracovním trhu a nejvýraznější tendence v rodinném chování po roce 1989. Část analytická si poté klade za cíl zachytit vzájemný vztah proměn v těchto dvou oblastech na konkrétním příkladu skupiny matek samoživitelek. Nástrojem k uchopení problematiky se stala metoda polostrukturovaných kvalitativních rozhovorů, doplněná o statistickou analýzu dat z předchozího reprezentativního dotazníkového šetření. Použité postupy měly pomoci nalézt odpověď na dvě klíčové otázky: jakým způsobem se nároky současného pracovního trhu promítají do křehkosti partnerských vztahů a jak rodinná situace matek samoživitelek ovlivňuje jejich chování na trhu práce. Ukazuje se, že strukturální změny na trhu práce s proměnami forem rodinného života úzce souvisí. Z interpretací dotazovaných žen vyplývá, že jednou z možných příčin nárůstu počtu neúplných rodin je nesoulad mezi zvyšujícími se nároky trhu práce a přetrvávajícím tradičním rozdělením rolí v rodině. Situace matky...
|
|
|
Otcovství po rozchodu rodičovského páru
Dudová, Radka ; Šubrt, Jiří (vedoucí práce) ; Kozlová, Lucie (oponent) ; Rabušic, Ladislav (oponent)
Výzkumy otcovství po partnerském rozchodu se častěji zaměřují na otce jako faktor negativně či pozitivně ovlivňující vývoj dítěte než jako na aktéry, procházející složitou osobní a sociální situací. Předkládaná práce se zabývá otcovstvím, tak jak jej prožívají a konstruují muži, kteří nemají své dítě svěřené do své výhradní výchovy a přestávají s ním sdílet společné bydliště. Zaměřuje se na rozbor změn otcovské role, identity a praktik po rozchodu rodičovského páru. Metodologie použitá ve výzkumu vychází z konstruktivistické verze rozšířené metody grounded theory, založené na předpokladu, že objevovaná realita vyvstává z interpretativního procesu a z jeho časových a kulturních souvislostí. Cílem tedy není poznání jediné objektivní reality porozvodového otcovství, ale způsobů, jakými zkoumané subjekty konstruují a interpretují svou vlastní subjektivní realitu. V úvodní teoretické části jsou představeny soudobé teorie soukromého života, zejména teorie individualizačního procesu prezentovaná Ulrichem Beckem a Elisabeth Beck-Gersheim, Françoisem de Singlym a Anthonym Giddensem. V individualizaci společnosti je spatřován hlavní faktor fragilizace současných manželství a selhávání partnerských vztahů. Dále jsou prezentovány teoretické závěry týkající se problematiky rozchodu a rozvodu manželství a jeho důsledků...
|
|
| |
|
| |
|
|
Hodnocení úspěšnosti restrukturalizace společnosti
DUDOVÁ, Radka
Pro diplomovou práci je vybráno téma restrukturalizace společnosti a její hodnocení úspěšnosti. Cílem práce je uvést vhodné nástroje pro posouzení výkonnosti společností, popsání procesu restrukturalizace a aplikace na konkrétním vybraném podniku. Hlavním metodou, pomocí které je úspěšnost restrukturalizace hodnocena je Ekonomická přidaná hodnota. Další použité metody jsou bankrotní modely, analýza poměrových ukazatelů či vývoj výše obratu v čase.
|
|
| |
|
| |
|
|
Legislativní a ekonomický rámec akvizic a fúzí
DUDOVÁ, Radka
Tématem bakalářské práce je problematika fúzí a akvizic. Práce je zaměřena na teoretickou část přeměny společností a na hodnocení ekonomické efektivnosti fúze podniků, která je dále zpracována na konkrétní společnosti. Hlavní myšlenkou bakalářské práce je zjištění, zda fúze podniků byla pro společnost přínosná či nikoli. Tato myšlenka je zkoumána a splněna hlavně pomocí metody hodnocení efektivnosti fúze a to pomocí ekonomické přidané hodnoty.
|
|
|
Bariéry a možnosti využití flexibinlních forem práce v ČR z komparativní perspektivy
Formánková, Lenka ; Dudová, Radka ; Vohlídalová, Marta
Projekt aplikovaného výzkumu je zaměřen na téma možnosti zavádění flexibilních forem práce v České republice. Cílem projektu je analyzovat zkušenosti s flexibilními formami práce ve Francii, Nizozemí, Slovinsku, Dánsku, Švédsku a srovnat je se situací v České republice. Evropské země, které byly vybrány do analýzy mají tradici jak vysoké míry participace žen na trhu práce, tak zkušenost s vysokým podílem žen pracujících na zkrácené pracovní úvazky. Důležitým obsahem studie bude dále hodnocení dopadů opatření na podporu flexibilních forem organizace práce, jak jsou prosazovány v jiných evropských státech, a bude zhodnoceno, do jaké míry je praxe z vybraných evropských zemí přenositelná do českého kontextu a jaká opatření je možné navrhnout, aby došlo ke změně stávající praxe v České republice.
|
host ::
RSS.