|
|
Populační klima a rodinná politika v České republice po roce 1989 v evropském kontextu
Kocourková, Jiřina ; Fialová, Ludmila (vedoucí práce) ; Rychtaříková, Jitka (oponent) ; Rabušic, Ladislav (oponent)
€ 9gÍE!ě E=*"ť!ÉÉEÉA3,s:€É;E Eť:€;EE. ĚiE5Ě;; E=T;t- :í; a eŤEu e s;; H EgqÉEEšl:Ě3$á *gÉc*E šg3Ě€ aÉťĚE;€.íEEi íĚg ; a.e;i.egsaei=.E EšĚEÉ: :g;;E€;, rt;:Ě:;;Ě{Eá iEÉEE.E íĚEEĚBEiiÉ:;; Ěi=ĚĚťÉE iBiEĚEEiiElš ĚĚĚgÉEi:EEiiEiglĚiáá.g B.e;l *ě Eá;;e:;E Egú;5€;E:Ě{i' EEě*áE;štŤĚ€E :EEĚ.gĚ EEáÉěi3E ĚEEĚE€ĚE;sÉBi EĚEEĚĚEEEEě;E ĚáĚEEE EaiEĚ;la gĚ:ĚielgĚ;Egg ĚeE;EEEilgElg EaaĚlg i:gglEgÉ-Eg:lgÉli;lgEĚ'EĚláÉ;.il ;áEáEE'uÉ aEii1€šíggíiEE Ě Eiš' iEEl= ?a 61gg1ggggiiiigg11i;liigg11šilllšlĚa€uBtÉi;*, iEiElaĚ?E ĚaiE lzziEÉĚišĚE€iiE iEEšĚ Eg* €EE€5€ěE iiÉEEĚĚFi$ĚĚĚ; EĚE;řĚ:á.šE šÉš;#Ěá;=€ÉÉEĚ ::Ěš*ššĚE5És*šĚsEE;€iĚE= ;ĚĚ:;;*ĚE FgĚĚF sĚ*Ěl$;g šiĚĚE€E.É i=sĚ:Ěať řšgíáťš:ÉEĚig; ití1;€EE *;sĚ;řEšĚ;:ffiĚ.ťg ee*gÉEEřEĚÉsF=9ěgíšEtř 9a6HgH€aE*E;šsge ř:g=E.ĚeqE E3xE* ssE rg; $E ĚĚĚ; rět:šÍ::ělĚÉĚ; H'ššĚ;É šíšĚ: 5ÉgigEšEgEgíšĚÉF řEjĚ-ššĚ# EEĚt€ÉiáE ÉÉšíg ÍEgĚF;t=g *ĚEěĚiĚÉšťEĚáEřĚťťĚ.ĚFbE:la$gg; sgíesEĚíEĚgť*ÉgágťgĚgtgšg' ggggšÉgáĚgEEíĚ €EĚššgťsgF;g3ásšiaĚagg šššš,=*šiggi,ššgšgegšgšs ÉííšĚ:gššEsě} F*'gáĚ. E =;sg *íss ffig ffiŘffi *E€šš ruťšg**š €š*šš*g uĚEss*
|
|
|
Ageismus mezi mladými lidmi a seniory v České republice: Jací jsou a co proti sobě mají?
Trusinová, Romana ; Plecitá, Klára (vedoucí práce) ; Rabušic, Ladislav (oponent) ; Vidovičová, Lucie (oponent)
Tato disertační práce se zabývá ageismem mezi krajními věkovými skupinami dospělé populace v České republice v mezinárodním srovnání. Navazuje na zjištění o rozšířenosti problému ageismu a narůstajícím významu věku coby sociální charakteristiky v moderních společnostech. Cílem práce je obohatit tradiční zkoumání ageismu jako problému týkajícího se seniorů o analýzu vzájemných mezigeneračních vztahů. S využitím perspektivy teorie sociální identity jsou vztahy mezi mladými lidmi a seniory popsány jako výsledky procesu konstrukce vlastních věkových a generačních identit mladých lidí a seniorů a vzájemného porovnávání a oddalování těchto skupin. K zodpovězení výzkumných otázek o způsobech konstrukce identit mládí a stáří a zdrojů vzájemného ageismu je vyžita analýza kvalitativních rozhovorů s mladými lidmi a seniory a kvantitativních dat ze dvou mezinárodních výzkumů: European Social Survey Round 4 a International Social Survey Programme 2013. Analýzy v empirické části dokládají, že ageismus je v České republice rozšířenější než v jiných evropských zemích a zároveň ukazují specifické zdroje ageismu v českém prostředí. V závěrech je zdůrazněn význam vzájemných očekávání napříč věkovými skupinami, hodnotových orientací mladých lidí a seniorů a věkové segregace na rozvoj ageismu. Jednotlivá zjištění...
|
|
|
Ageismus mezi mladými lidmi a seniory v České republice: Jací jsou a co proti sobě mají?
Trusinová, Romana ; Plecitá, Klára (vedoucí práce) ; Rabušic, Ladislav (oponent) ; Vidovičová, Lucie (oponent)
Tato disertační práce se zabývá ageismem mezi krajními věkovými skupinami dospělé populace v České republice v mezinárodním srovnání. Navazuje na zjištění o rozšířenosti problému ageismu a narůstajícím významu věku coby sociální charakteristiky v moderních společnostech. Cílem práce je obohatit tradiční zkoumání ageismu jako problému týkajícího se seniorů o analýzu vzájemných mezigeneračních vztahů. S využitím perspektivy teorie sociální identity jsou vztahy mezi mladými lidmi a seniory popsány jako výsledky procesu konstrukce vlastních věkových a generačních identit mladých lidí a seniorů a vzájemného porovnávání a oddalování těchto skupin. K zodpovězení výzkumných otázek o způsobech konstrukce identit mládí a stáří a zdrojů vzájemného ageismu je vyžita analýza kvalitativních rozhovorů s mladými lidmi a seniory a kvantitativních dat ze dvou mezinárodních výzkumů: European Social Survey Round 4 a International Social Survey Programme 2013. Analýzy v empirické části dokládají, že ageismus je v České republice rozšířenější než v jiných evropských zemích a zároveň ukazují specifické zdroje ageismu v českém prostředí. V závěrech je zdůrazněn význam vzájemných očekávání napříč věkovými skupinami, hodnotových orientací mladých lidí a seniorů a věkové segregace na rozvoj ageismu. Jednotlivá zjištění...
|
|
|
Otcovství po rozchodu rodičovského páru
Dudová, Radka ; Šubrt, Jiří (vedoucí práce) ; Kozlová, Lucie (oponent) ; Rabušic, Ladislav (oponent)
Výzkumy otcovství po partnerském rozchodu se častěji zaměřují na otce jako faktor negativně či pozitivně ovlivňující vývoj dítěte než jako na aktéry, procházející složitou osobní a sociální situací. Předkládaná práce se zabývá otcovstvím, tak jak jej prožívají a konstruují muži, kteří nemají své dítě svěřené do své výhradní výchovy a přestávají s ním sdílet společné bydliště. Zaměřuje se na rozbor změn otcovské role, identity a praktik po rozchodu rodičovského páru. Metodologie použitá ve výzkumu vychází z konstruktivistické verze rozšířené metody grounded theory, založené na předpokladu, že objevovaná realita vyvstává z interpretativního procesu a z jeho časových a kulturních souvislostí. Cílem tedy není poznání jediné objektivní reality porozvodového otcovství, ale způsobů, jakými zkoumané subjekty konstruují a interpretují svou vlastní subjektivní realitu. V úvodní teoretické části jsou představeny soudobé teorie soukromého života, zejména teorie individualizačního procesu prezentovaná Ulrichem Beckem a Elisabeth Beck-Gersheim, Françoisem de Singlym a Anthonym Giddensem. V individualizaci společnosti je spatřován hlavní faktor fragilizace současných manželství a selhávání partnerských vztahů. Dále jsou prezentovány teoretické závěry týkající se problematiky rozchodu a rozvodu manželství a jeho důsledků...
|
host ::
RSS.