|
|
Pietas bohemica transformata. Proměny české lidové zbožnosti a jejich zdrojů v 18. a 19. století se zvláštním zřetelem k východočeskému prostoru
Nešpor, Zdeněk ; Maur, Eduard (vedoucí práce)
Jak nedávno expresivně (třebaže ne zcela poprávu1 ) poznamenala D. Tinková, "celé období druhé poloviny 18. a první třetiny 19. století zůstává v české historiografii obecným problémem. Osvícenství je v české historiografii skutečnou dobou ,temna' - odnárodněné, uloupené dějiny bez české státnosti a jazyka, hluchý hiatus mezi (zvolna odtemňovaným) barokem a národním obrozením. Osvětlování osvícenství je o to komplikovanější, že společenské vědy stále setrvávají v síti osvícenské rétoriky (idejí pokroku, racionalizace, humanizace, osvícení), které byly velkou měrou přivlastněny a instrumentalizovány i poválečnou pseudolevicovou ideologií" (Tinková 2004: 27). K podobnému závěru nezbytně docházejí i další současní autoři (cf např. Bělina et al. 2001: ll). Jakkoli se tedy, nejpozději od pádu komunistického režimu, úspěšně rozvíjí studium barokní zbožnosti a jakkoli pokračují studia národního obrození, literárního romantismu a dalších myšlenkových proudů předcházejících české obrození či po něm naopak následných, studium této epochy obecně a její religiozity zvlášť v současnosti příliš neláká zájem odborníků. Nejdůležitějším důvodem, proč tomu tak je, je petrifikace jednoho výlučného výkladového paradigmatu, chápajícího osvícenství v evolucionistickém duchu jako "bránu k moderní společnosti", jež dnes sama...
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Způsoby prezentace identit tádžických Pamírců s důrazem na náboženské vyznání a jazykovou příslušnost
Retka, Tomáš ; Nešpor, Zdeněk (vedoucí práce) ; Šatava, Leoš (oponent) ; Kokaisl, Petr (oponent)
Disertační práce pojednává o problematice skupinových identit tádžických Pamírců. Etnonymum Pamírec označuje obyvatele horského Pamíru, kteří se svým náboženským vyznáním, jazykovou příslušností a některými aspekty hmotné kultury odlišují od ostatních skup in obyvatelstva, jejichž příslušníci žijí na území současné Tádžické republiky. Z hlediska oficiálního přístupu Tádžické republiky nemají Pamírci status národnostní menšiny. V legislativní rovině jsou považováni za součást tádžické majority. Se státem připsanou národností neztotožňují ani samotní Pamírci, ale ani majoritní Tádžici. Příslušníci obou skupin poukazují na vzájemné kulturní, prostřednictvím kterých se vůči sobě vymezují. Cílem práce je analyzovat faktory, které ovlivňují podoby a způsoby prezentace identit horských Pamírců. Text disertační práce reflektuje danou problematiku především ve třech základních rovinách, kterými jsou jazyková příslušnost, náboženské vyznání a příbuzenské systémy. Jazyková příslušnost a náboženské vyznání představují základní aspekty pamírských skupinových identit. Prostřednictvím těchto aspektů se Pamírci vymezují vůči příslušníkům ostatních (nepamírských) skupin, především vůči majoritním Tádžikům. Disertační práce se zabývá také otázkou, nakolik se koncepty pamírských identit projevují v rámci každodenních...
|
|
|
Stodola i chrám. Německé kostely v severních Čechách kolem roku 1900
Řičánková, Alena ; Macek, Petr (vedoucí práce) ; Petrasová, Taťána (oponent) ; Nešpor, Zdeněk (oponent)
Ačkoli je pro oblast severních Čech charakteristický především průmyslový boom druhé poloviny 19. století, který místní krajinu a města nenávratně proměnil, vznikaly zde kolem roku 1900 také stavby ryze tradičního charakteru, totiž kostely. V jejich hmotovém řešení i stylovém pojetí se mísí vliv dobového architektonického vývoje, individuálního vtisku architektů, stejně jako liturgických požadavků jednotlivých vyznání a konkrétních představ stavebníků. O podobě ideálního kostela, a to jak ve smyslu funkčním a vizuálním, tak i ve smyslu jeho významů symbolických, se v dané době vedly četné debaty a polemiky, vznikla řada teoretických textů i stavebních regulativů. Předložená práce sleduje především uplatnění moderních architektonických prvků na ryze tradičním stavebním kostelním typu. Činí tak především na základě srovnání psané teorie a stavitelské praxe. Danou diskuzí se zabývám u katolíků, starokatolíků a především pak u evangelických vyznání, u nichž je báze teoretických textů nejširší a kostelní novostavby nejčetnější. Téma úzce souvisí také s otázkami národnostními, s pozicí a rolí německého obyvatelstva na území severních Čech a se zásadními vlivy, které sem přicházely ze sousedního Saska, ať už ve formě finanční podpory novostaveb kostelů či architektonických návrhů saských architektů.
|
|
| |
|
|
Ve jménu Krista-Vybrané myšlenky členů menších českých evangelických církví v období 1890-1940
Mašek, Tomáš ; Horský, Jan (vedoucí práce) ; Nešpor, Zdeněk (oponent)
Práce se zaměřuje na vystižení specifik v myšlení některých menších evangelických církví na území Čech v období 1890-1940. Konkrétně se jedná o Bratrskou Jednotu Chelčického (baptisty), Jednotu českobratrskou (dříve Svobodnou církev reformovanou) a Evangelickou církev metodistickou. Ohniskem výkladu je představení konstrukce konfesní identity na základě vztahu k minulosti a specifického výkladu osobností a událostí, které formovaly tradici, z které tyto církve vycházely. Dalším prvkem formujícím identitu členů těchto církví byl jejich postoj k moderním sekularizačním tendencím, proti kterým stály v kontrapozici. V neposlední řadě určovalo jejich konfesní vědomí vymezení vůči jiným formám zbožnosti. Cílem práce bylo přinést na základě studia publikovaných písemných pramenů, které po sobě zanechali příslušníci těchto tří církví, komparaci a charakterizaci jejich způsobu nazírání na určitá témata skrze své náboženské přesvědčení.
|
|
| |
|
| |
host ::
RSS.