|
|
Dřív to byla vesnice, všichni jsme se znali: kvalitativní výzkum změn na Malé Straně z pohledu obyvatel
Dvořáková, Klára ; Grygar, Jakub (vedoucí práce) ; Kandert, Josef (oponent)
Tato diplomová práce pojednává o starousedlících, kteří žijí na Malé Straně, v historickém centru Prahy. Zaměřuje se na změny, které obyvatelé vnímali v průběhu svého života. Práce vychází z literatury a kvalitativního výzkumu v podobě biografických rozhovorů. V teoretické části se věnuji pojmům identita, turismus, gentrifikace, genius loci, procesům probíhajícím ve městech a stáří, které napomáhají pochopení změn identifikovaných v analytické části. Analytická část je rozdělena do sedmi oddílů, zabývám se v nich změnami atmosféry Malé Strany, jejích obyvatel, prostředí k životu, domovního a bytového fondu, změnami lidí, kteří mi vyprávěli své příběhy a globálnějšími změnami, které měly na Malou Stranu vliv. V práci je také popsáno, jaké problémy a jaké výhody života na Malé Straně jsou pro komunikační partnery a partnerky zásadní.
|
|
|
Symbolické hranice konstruované skupinou bedňáků
Kubíček, Matěj ; Šanderová, Jadwiga (vedoucí práce) ; Grygar, Jakub (oponent)
Matěj Kubíček - Symbolické hranice konstruované skupinou bedňáků Abstrakt Autor ve své práci analyzuje způsob, jakým skupina bedňáků (manuální pracovníci v technickém zázemí kulturních akcí) konstruuje symbolické a sociální hranice uvnitř a hlavně navenek skupiny, tedy vůči ostatním účastníkům přípravy a průběhu těchto akcí. Teoreticky autor vychází z konceptu symbolických a sociálních hranic Michele Lamont a Virága Molnára a dále z teorie morálních hranic Andrewa Sayera. Podle Sayerovy teorie vznikají morální hranice skupin či společností na základě hodnot sdílených těmito skupinami a morálního odsouzení jiných skupin či společností z důvodu neuznávání těchto hodnot. Autor v terénu skutečně nalezl projevy strategie tvorby hranic a ukazuje, na jakých konkrétních hodnotách je založena a jakou má povahu. Zjišťuje, že bedňáci paralelně s formálními hranicemi, které jim určují podřízené postavení, konstruují symbolické hranice, skrze které se naopak povyšují nad ostatní účastníky.
|
|
|
Hazardní hra jako černá díra sociálního vesmíru.
Horáček, Michal ; Abu Ghosh, Yasar (vedoucí práce) ; Grygar, Jakub (oponent)
Jedním z témat této eseje proto musí být jak empirická kritika dosud uveřejněných případových studií hráčského prostředí (obšírněji se pokusím zhodnotit tu patrně nejčastěji citovanou, Geertzovu Záludnou hru), tak posléze i návrh metodologie, umožňující takový sběr a takové vyhodnocování etnografického materiálu, který by z hráčského prostředí vytěžil smysluplnější poznatky. Smysluplné a objevné přesídlení do prostředí hazardní hry je ovšem z mnoha důvodů mimořádně obtížné. Na takovou obtížnost poukazuje kdejaká studie kdejakého etnograficky zkoumaného prostředí, v našem případě je však kromě nutnosti se osobně a dlouhodobě vystavit nejen specifické radosti, ale i bolesti, nezbytné problematizovat i konvenční pojmové kategorie; přinejmenším přestat považovat zažitá pojmová určení za dostatečná - vyjeví se totiž jako vnitřně rozporná. Tuto rozpornost je nutné rozpoznat jak v kolokviálním používání, tak i ve studiích těch společenských vědců, kteří "hru" učinili předmětem svého soustředěného zájmu; vyberu tři daleko nejcitovanější a očividně nejvlivnější: práce Johana Huizingy, Eugena Finka a Rogera Cailloise. (A nejen tyto studie, těšící se z pověsti "klasiky," nýbrž i některé práce současné, jmenovitě z pera Gerdy Reithové či Jacksona Learse).
|
|
|
Etnicita v podnikání: Sociální vztahy v tureckých restauracích v Praze
Hora, Matěj ; Grygar, Jakub (vedoucí práce) ; Uherek, Zdeněk (oponent)
Matěj Hora horamat@gmail.com Stránka 1 z 3 Abstrakt: Práce přispívá do současného stavu poznání na poli výzkumu etnického podnikání a etnických restaurací. Pomocí etnografického přístupu a kombinace terénního výzkumu a opakovaných rozhovorů tato práce blíže zkoumá turecké kuchaře v pražských restauracích. Přesto, že turecká menšina není v České republice početná, restaurací nabízejících turecká jídla je zde mnoho. Nejprve je tedy analyzován prostor, ve kterém se výzkumník pohybuje, poté je rozdělen na dva hlavní typy restauračních zařízení. Hlavní identifikovaní aktéři jsou zasazeni do v sítě vztahů a tyto vztahy s tureckými kuchaři jsou následně interpretovány. Těchto významných vztahů je v práci identifikováno celkem šest. Vztahy s tureckými dodavateli, s rodinou a tureckými zákazníky, jsou označeny jako vztahy intraetnické. Vztahy s ostatními dodavateli, českými zákazníky, netureckými muslimskými zákazníky a ostatními prodejci, jsou potom označeny jako vztahy interetnické. Zachycené vztahy jsou vzájemně propojeny pomocí jídla a procesů s ním spojených. Pomocí důvěrně známých chutí, receptů a ingrediencí se kuchaři vztahují k domovu a skrze jejich nabídku, a to zejména domácími jídly, se prezentují českým zákazníkům. Prostřednictvím jídla nabízeného českým zákazníkům vnímají Čechy jako konzervativní,...
|
|
|
Antropocentrismus ve vztahu k živé přírodě
Kirsová, Jana ; Kandert, Josef (vedoucí práce) ; Grygar, Jakub (oponent)
Diplomová práce se zabývá problematikou antropocentrismu ve vztahu k živé přírodě. Je nesporné, že antropocentrismus přispěl velkou měrou k současné ekologické krizi. Autorka se pokouší vymezit definiční rámec antropocentrismu a nalézt jeho společenské, vědecké i náboženské kořeny, a najít možnou cestu z krize ven. Uvádí klíčové koncepty a teorie, které jsou neantropocentricky orientované a předkládají možný alternativní přístup k životnímu prostředí spojený s transformací hodnot. Konkrétně se zaobírá například teorií Gaia Jamese Lovelocka, hlubokou ekologií a ekosofií Arne Naesse či novým paradigmatem Fritjofa Capry. Dále navazuje možností praktické změny konceptu života a jako její příklad popisuje koncept dobrovolné skromnosti a New Age.
|
|
|
Léčím, tedy jsem: Konstrukce symbolických hranic a nerovností mezi reprezentanty vědecké a alternativní medicíny
Dostálová, Lenka ; Hájek, Martin (vedoucí práce) ; Grygar, Jakub (oponent)
Práce se zaměřuje na problematiku vztahu, respektive symbolických hranic a nerovností mezi vědeckou a alternativní medicínou z konstruktivisticko-interakcionistického pohledu. Zkoumá, jakým způsobem jsou konstruovány hranice reprezentanty vědecké medicíny na jedné straně a reprezentanty alternativní medicíny na straně druhé. Východiskem této práce byl výzkum provedený kvalitativní metodou polostrukturovaného rozhovoru se zástupci obou medicínských systémů. Práce seznamuje čtenáře se situací a postavením, v jakém se alternativní medicína v českém prostředí nachází a na základě tohoto kontextu nahlíží zmíněnou konstrukci hranic. Práce ukazuje, že reprezentanti kategorie vědecké medicíny zakládají své hranice zejména na morálních aspektech, zatímco reprezentanti kategorie alternativní medicíny mají repertoár hranic různorodější a objemnější. Tento fakt je zřejmě dán právě strukturální situací a postavením alternativní medicíny. Zatímco reprezentanti vědecké medicíny usilují o "pouhé" zachování stávající situace, reprezentanti alternativní medicíny se snaží tuto situaci změnit, což vyžaduje větší úsilí.
|
|
|
Diskurzivní pravidla spojené s umíráním: Jak lidé hovoří o smrti blízkých
Exnerová, Dominika ; Grygar, Jakub (vedoucí práce) ; Kabele, Jiří (oponent)
Diplomová práce se zabývá diskurzními pravidly reprezentace smrti blízké osoby ve společnosti. Autorka pracuje s Gorerovou teorií pornografie smrti a také se srovnáními současného a historického přístupu podle Ariése a Eliase, kteří považovali dnešní reprezentace umírání za více tabuizované než v minulosti. Praktickým základem textu je výzkum, který zkombinoval hloubkové rozhovory s mladými lidmi s interpretací uzavřenosti skupin, jako byla svépomocná podpůrná skupina a internetové diskuzní fórum. V analýze byly identifikovány dva základní přístupy v rodinách, a to zaměření na praktické aspekty umírání příbuzného, nebo na citovou stránku. Tyto dva pčístupy v některých případech také způsobovaly rozpory v rodinách, pokud se na nich jejich členové neshodli. Byly identifikovány také některé podmínky měly vliv na pravidla, a to především věk zemřelého nebo sebevražda, protože o mladého člověka bylo méně přijatelné hovořit, než u starých lidí. Výzkum ukázal, že představa lidí o smrti není ve společnosti konstruována pouze mediálně, neboť dospělí mladí lidí měli vlastní zkušenosti se smrtí v rodině. V této práci je smrt považována za tabu, neboť společnost vytyčila striktní hranice, toho, co je a nění vhodné. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Proces léčby alkoholismu v rámci společenství Anonymních alkoholiků
Němcová, Lucie ; Grygar, Jakub (vedoucí práce) ; Hájek, Martin (oponent)
Práce se zabývá alternativním přístupem k léčbě závislosti na alkoholu v rámci společenství Anonymních alkoholiků a poukazuje na význam svépomocných skupin v současné společnosti. Tato celosvětově největší svépomocná skupina využívá pro dosažení nového životního způsobu spojeného s abstinencí sociologicky významných postupů, které jsem studovala prostřednictvím zúčastněného pozorování. Společenství Anonymních alkoholiků působí na své členy svou specifickou kulturou, odrážející se ve skupinových rituálech, vysoké míře afiliace jedince ke skupině, spiritualitě a spolu-konstruovaném komunitním příběhu, který je nositelem členského vědění. Na změny k identitě abstinujícího alkoholika a novému způsobu života v souladu s programem Dvanácti kroků Anonymních alkoholiků studie pohlíží prizmatem driftového modelu konverze, přechodových rituálů nebo principů užívaných v narativní terapii. V rámci těchto procesů dochází k radikální rekonstrukci percepčních, kognitivních i behaviorálních schémat, které ovlivňují významy při interpretaci každodenní reality a následně mění i identitu jedince a jeho jednání. Změny identity i jedince jsou dále prostřednictvím skupiny upevňovány a stále více se uplatňují i mimo ní.
|
|
|
Identity plug-ins: Towards post-human theory of informational privacy
Tremčinský, Martin ; Grygar, Jakub (vedoucí práce) ; Numerato, Dino (oponent)
Tento text se zabývá informačním soukromím v infosféře. Infosféra podle Luciana Floridiho představuje nový druh techno-vědecké ekologie, ve které se západní společnosti organizují a fungují. Soukromí je formulováno jako dělící práce v infosféře, kde každý (quasi)subjekt mobilizuje různé aktéry, aby uchránil své vnější hranice a odporoval objektivizaci. Dělící práce v infosféře je potom porovnána s podobnými typy aktivit v odlišných ekologiích a společnostech (např. Amazonský prales a Mongolsko)v zájmu identifikace klíčových aktérů, vykonávajících tuto dělící práci, založenou na zjednávání kategorií jako lidský/mimo-lidský, vlastní/nevlastní. Text rozlišuje tři typy dělících aktérů vycházejících ze tří vzájemně propojených narušitelů soukromí: obchodníků, dohlížitelů a zločinců. Argument je poté takový, že mobilizací různých dělících aktérů, závislých na typu narušitele, vznikají různé (quasi)subjekty, takže subjektivita je politický projekt spoluutvářený mimo-lidskými dělícími aktéry. Poslední část práce pak nabízí obecná etická východiska, která by mohla být v budoucnu užitečná, při řešení problémů spojených s informačním soukromím.
|
|
|
Crossfitové tělo, habitus a životní styl
Malíková, Gabriela ; Grygar, Jakub (vedoucí práce) ; Kotík, Michal (oponent)
Tématem bakalářské práce je habitus a životní styl spojený s praxí crossfitu. Teoreticky vycházím z koncepcí habitu tří autorů. Prvním je Marcel Mauss, který habitus definoval jako soubor naučeného zejména fyzického, jednání, získaného s ohledem na kulturní podmínky. Druhý autor, Pierra Bourideu, pak habitus pojímá obecněji jako soubor fyzických, mentálních a sociálních pozic a dispozic, který je na jedné straně sociální strukturou produkován, zároveň ji však utváří. Za použití termínů jako "pole" nebo "kapitál" vnáší Bourdieu habitus do souvislosti se vkusem a kulturní spotřebou sociálních tříd. Třetí autor, jímž se inspiruji, Loic Wacquant, ve svém výzkumu zdůrazňuje roli tělesného kapitálu a prostředí tělocvičny při utváření habitu. Prostřednictvím analýzy dat vytvořených etnografickou a částečně autoetnografickou metodou s návaznými výzkumnými rozhovory práce odpovídá na následující výzkumné otázky: Jak vypadá crossfitová habitus? Jakými mechanismy se reprodukuje? S jakým životním stylem a kulturními preferencemi crossfit souvisí a o čí volnočasovou aktivitu se jedná?
|
host ::
RSS.