|
|
Učební styl žáka a jeho role v procesu osvojování slovní zásoby v cizím jazyce u žáků mladšího školního věku
Smolíková, Kateřina ; Špačková, Klára (vedoucí práce) ; Valentová, Hana (oponent)
Učební styl žáka a jeho role v procesu osvojování slovní zásoby v cizím jazyce u žáků mladšího školního věku Kateřina Smolíková ABSTRAKT Práce pojednává o učebních stylech a o jejich roli v procesu osvojování slovní zásoby. V teoretické části jsou charakterizované základní pojmy spojené se styly učení, jejich typologie a také historie jejich zkoumání, jejich diagnostika a pedagogická aplikace. Dále jsou zde mapovány některé dosavadní výzkumy týkající se efektivity respektování učebních stylů žáka ve výuce. V praktické části je popsáno výzkumné šetření, jehož cílem je identifikace učebních stylů žáků a porovnání úrovně osvojené slovní zásoby v závislosti na způsobu, kterým byla nová slovní zásoba žákům předložena. Porovnání úrovně osvojené slovní zásoby probíhalo ve třech skupinách, jejichž preference učebního stylu se vzájemně lišily. Jednalo se o vizuálně- verbální a kinesteticko-aurální skupinu a o skupinu žáků bez preference učebního stylu. Zároveň je v praktické části rozebráno i procentuální složení preferencí učebních stylů jednotlivých respondentů a porovnání jejich výsledků s jejich preferencemi. KLÍČOVÁ SLOVA učební styl, VARK dotazník, mladší školní věk, osvojování slovní zásoby, cizí jazyk
|
|
|
Analýza procesů a zakázek v rámci konverzací online mentoringové poradny "S barvou ven"
Zoubková, Pavlína ; Smetáčková, Irena (vedoucí práce) ; Valentová, Hana (oponent)
Předkládaná práce se zabývá analýzou konverzací, které vznikají v rámci online mentoringové poradny S barvou ven, jejíž cílovou skupinou jsou především mladí lidé procházející procesem coming outu. V teoretické části se věnuji popisu poradny, společenské atmosféry, která panuje kolem problematiky osob s menšinovou sexuální orientací, objasnění mentoringového vztahu a jeho důležitosti v životě dospívajících a popisem samotného procesu coming outu. Empirická část pojednává o kvalitativní analýze devatenácti konverzací. Z výsledků analýzy vyplynulo, že klienti/ky vstupující do poradny, užívají konverzaci s mentorem/kou k naplňování rozličných potřeb od nutnosti sdílet své pocity či zkušenosti až k touze nalézt v mentorovi svého "kamaráda" a společníka. Výsledky druhé části analýzy poskytují orientační přehled zakázek, s nimiž klienti/ky do poradny přicházejí, i to, kdy a proč zakázka nemohla být naplněna, kdy naplněna byla nebo kdy došlo k její proměně, aby k naplnění mohlo dojít. Výsledky také ukazují práci se zakázkami skrytými. A v neposlední řadě lze v přehledu výsledků nalézt to, že mentoři/ky užívají širokou paletu otázek, nabízí informace či zprostředkovávají klientům/kám například pocit sounáležitosti nebo naději, nebo nabízí svou vlastní zkušenost.
|
|
|
Proces začleňování sociálně znevýhodněných dětí do prostředí mateřské školy
Severová, Veronika ; Valentová, Hana (vedoucí práce) ; Presslerová, Pavla (oponent)
Diplomovou práci tvořím kombinací kvantitativního a kvalitativního výzkumu, který zkoumá proces začleňování dětí do prostředí mateřských škol. V této práci uceleně zjišťuji, jak se podílí kolektiv mateřské školy na procesu začleňování sociálně znevýhodněných dětí. V teoretické části charakterizuji sociální pedagogiku a skupiny sociálně znevýhodněných dětí včetně legislativního vymezení. Zmiňuji dokumenty, týkající se předškolního vzdělávání a uvádím poradenské služby, které slouží učitelům, rodičům a dětem v oblasti sociálního znevýhodnění. Praktickou část člením do dvou fází výzkumu. K první fázi empirické části volím kvantitativní výzkum, kde metodou dotazníkového šetření zjišťuji obecnou informovanost učitelů v dané problematice, základní orientaci ve školských dokumentech a odlišné metody práce. V druhé fázi praktické části používám formu kvalitativního výzkumu, a to polostrukturované rozhovory, jimiž doplňuji získané informace z dotazníkového šetření a získávám ucelená data o procesu začleňování sociálně znevýhodněných dětí do mateřské školy. Vytyčením hlavních cílů diplomové práce zjišťuji informovanost učitelů o problematice sociálního znevýhodnění a jejich způsoby práce se sociálně znevýhodněnými dětmi. Sjednocuji poznatky o procesu přijímání sociálně znevýhodněných dětí do mateřské školy a...
|
|
|
Ověření efektivity intervenčního programu na podporu školní připravenosti
Veverková, Kristýna ; Valentová, Hana (vedoucí práce) ; Kucharská, Anna (oponent)
Obsahem výzkumné části bylo vytvoření intervenčního programu, který byl realizován se skupinou deseti dětí, které se chystají v dubnu k zápisu do prvních tříd. Tento program byl zaměřen na rozvoj jednotlivých oblastí, a to zejména: jemné motoriky, grafomotoriky, zrakového vnímání, matematické pregramotnosti, sluchového vnímání a orientace v prostoru. Intervenční program obsahoval 12 lekcí, které proběhly v dopoledních hodinách v mateřské škole. Jedné lekci jsme věnovali zhruba půl hodiny. Každá lekce obsahovala pět aktivit zaměřených na rozvoj jemné motoriky nebo grafomotoriky, zrakového vnímání, matematické pregramotnosti, sluchového vnímání a orientace v prostoru. Celý program byl namotivován Veverkou Týnkou a Krysíkem, kterého představoval vyrobený maňásek z ponožky. Všechny jednotlivé aktivity byly řádně namotivovány do lesního prostředí, kde Veverka Týnka bydlí. Cílem intervenčního programu bylo, aby se děti díky intervenčnímu programu zlepšily v jednotlivých oblastech. Pro ověření efektivity intervenčního programu, proběhl před zahájením programu vstupní diagnostika v podobě testu, který se skládal celkem z patnácti drobných úkolů. Úkoly byly zaměřené na jednotlivé oblasti a byly známkovány od 1 do 5. Tento test byl realizován taktéž v kontrolní skupině deseti dětí, které intervenční program...
|
|
|
Rizika a prevence stýskání dítěte při odloučení od rodiny na škole v přírodě
Švarcbachová, Zuzana ; Špačková, Klára (vedoucí práce) ; Valentová, Hana (oponent)
Diplomová práce se zaměřila na problematiku zvládání odloučení od rodiny. Konkrétně se zaměřila na tzv. homesickness (stýskání po domově) u dětí mladšího školního věku při účasti na několikadenním pobytu na škole v přírodě. Cílem práce bylo zmapovat rizikové faktory přispívající k horšímu prožívání odloučení dítěte od rodiny a sestavit základní doporučení pro učitele o tom, jaká opatření by měli společně s rodinou přijmout, aby dítěti společný pobyt mimo rodinu co nejvíce usnadnili. Na základě studia odborné literatury a výzkumných zpráv byl nejprve připraven a následně zadán dotazník pro rodiče, který učitelům vyhledávat rizikové děti, ale také upozornit na rizikové chování rodičů, které by mohlo obtíže při zvládání odloučení prohlubovat. Záznamy o rizikových faktorech byly porovnávány se záznamy o prožívání a chování dětí při pobytu na škole v přírodě. Ty byly získány pomocí dotazníkového šetření žáků a strukturovaného dotazníku pro doprovázející učitele. diplomové práci se podařilo stanovit pozitivní činnosti, které by rodiče měli volit před odjezdem dítěte na školu v přírodě. Výsledky výzkumného šetření potvrdily významnou souvislost mezi stýskáním a faktorem předchozí zkušenosti s pobytem mimo domov, věkem dítěte a užitím negativních, tedy nevhodných činností před odjezdem dítěte. KLÍČOVÁ SLOVA...
|
|
|
Psychoterapie obětí sexuálního násilí
Fiantoková, Barbora ; Valentová, Hana (vedoucí práce) ; Dymešová, Gabriela (oponent)
Diplomová práce se zabývá psychoterapií obětí násilného vztahu (primárně obětí sexuálního násilí). Cílem práce je skrze rozhovory s odborníky nahlédnout na jejich individuální zkušenosti s těmito klienty a zkoumat vliv terapeutického působení na klientovu osobnost. Teoretická část je rozdělena na dvě základní kapitoly: Sexuální násilí a Psychoterapie, čtenáři poskytuje odborné informace o obou tématech a zprostředkovává stěžejní literární zdroje k problematice na akademické půdě. Vzhledem k výzkumným cílům byla zvolena kvalitativní metodologie, a sice formou polostrukturovaných rozhovorů. Výzkumný soubor představuje pět respondentů (psychologů, terapeutů, sociálních pracovníků s psychoterapeutickým vzděláním), kteří se specializují na problematiku sexuálního, popřípadě domácího násilí. V rámci rozhovoru primárně šlo o zachycení a pochopení jedinečnosti profesních zkušeností každého respondenta. Dále byla u jednotlivých respondentů provedena analýza terapeutického procesu, kdy se u jejich klientů objevily pozitivní účinky terapeutického působení. Současně byly respondenti tázáni i na případy, kdy sám terapeut nevnímá pozitivní změnu na osobnosti svého klienta po terapeutické intervenci (za předpokladu, že se s takovým případem během své profesní kariéry setkal). Klíčovým zjištěním práce je...
|
|
|
Stávání se otcem
Kabancová, Naďa ; Presslerová, Pavla (vedoucí práce) ; Valentová, Hana (oponent)
Tato diplomová práce je zaměřena na zkušenost mladých mužů s procesem stávání se otcem od období plánování těhotenství, nebo v případě neplánovaného rodičovství, od zjištění těhotenství partnerky, až po narození a následný vývoj dítěte do jeho 2 let věku. Práce si klade za cíl prozkoumat a porozumět tomu, jak u mladých otců, prvorodičů, probíhá proces zrodu otcovství a otcovské identity. Je členěna na teoretickou a praktickou část. Teoretická část se věnuje přiblížení tématu otcovství z různých perspektiv. Zabývá se jeho proměnami v historii a současným vývojem otcovství, důležitostí role otce v rodině a v jednotlivých fázích procesu prerodičovského a raně rodičovského období. Praktická část prezentuje kvalitativní výzkum uskutečněný s mladými muži, kteří se stali poprvé otci. Výzkum byl založen na provedení a obsahové analýze sedmi polostrukturovaných rozhovorů s respondenty zmíněného vzorku. KLÍČOVÁ SLOVA Otcovství, stávání se otcem, otcovská role, otcovská identita, rodičovství
|
|
|
Dračí doupě - vývoj hry podle věkových identifikací hráčů
Valentová, Hana
Základním úkolem této práce je výzkum hry Dračí doupě. Jedná se o dosud jedinou hru, která v České republice zastupuje světově velmi rozšířenou skupinu her, jejichž ústřední myšlenkou je simulace reálného života a světa prostřednictvím kolektivně sdílených představ. Již volbou tohoto tématu jsem se setkala se základním úskalím - není totiž možné věnovat se výzkumu hry a tématům, která se v souvislosti s tím objevují, když čtenář nemá ani zdání o existenci této hry. Záměr uskutečnit výzkum hry Dračí doupě je tedy spojen ze záměrem informovat čtenáře, podělit se s ním o znalost hry a zkoumaného prostředí Neni příliš snadným úkolem popsat, jak se hráči společně podílejí na konstrukcích fiktivního světa, který neni nijak zachycen v realitě, po dobu hry předstírají život v tomto světě skrze své herní postavy a pro realističnost simulace využívají systémů pravděpodobnosti a vlivu náhody. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Speciální potřeby leváků ve školní družině
Navrátilová, Martina ; Valentová, Hana (vedoucí práce) ; Blažková, Veronika (oponent)
Bakalářská práce se zabývá problematikou levorukosti v prostředí školní družiny. V teoretické části definuji leváctví z hlediska přístupu v historii, popisuji typy a formy leváctví, zabývám se možnostmi jeho rozpoznání a popisuji možnosti moderního přístupu a podpory levorukých dětí. Definuji dále prostředí, funkce a obsah činnosti školní družiny a popisuji možnosti podpory levorukých dětí v družině. Cílem mého praktického šetření bylo zmapovat přístup vychovatelů k dětem s levorukostí, zjistit, jakých využívají pomůcek při činnostech v družině, popsat vybavenost tříd a dále zjistit, co rodiče od vychovatelů očekávají. Zabývám se také konkrétními možnostmi podpory levorukých dětí při výtvarných, hudebních a pohybových aktivitách ve školní družině, při vypracovávání domácích úkolů a používání IT technologií. Hypotézy, které vedou můj výzkum, se týkají rodičů i vychovatelů levorukých dětí, toho, zda si potíže spojené s levorukostí uvědomují a zda děti dostatečně podporují, zda funguje komunikace mezi družinou a rodiči ve prospěch dětí. Zjišťovala jsem, jestli vychovatelé považují vybavenost speciálními pomůckami za důležitou a zda vnímají progres u dětí, které jsou dostatečně a správně vzhledem k levorukosti podporovány. Nedostatky, které jsem zjistila, spočívají především v nevybavenosti družin....
|
|
|
Posttraumatický růst u adolescentů a mladých dospělých
Valentová, Hana ; Kučera, Miloš (vedoucí práce) ; Vágnerová, Marie (oponent) ; Bartošová, Kateřina (oponent)
Disertační práce je zaměřena na posttraumatický růst u adolescentů a mladých dospělých. Předmětem výzkumného zájmu je zachycení reakcí a změn, které se objevují po specifickém podnětu - existenciálně prožitém traumatu, jehož podstatou je uvědomění si ohrožení života a následné uvažování o vlastní konečnosti. Teoretická část je věnována exkurzu k psychologickým a filosofickým zdrojům současných konceptů posttraumatického růstu, ve kterých nalézáme podporu pro náš předpoklad, že vnímané ohrožení života je určující pro specifický průběh posttraumatických reakcí. Dále se věnujeme konkrétnímu modelu PTG autorů Tedeschi a Calhouna, jejichž koncept změn po závažné životní události jsme zvolili jako výchozí pro náš výzkum, a jejichž dotazník PTGI využíváme v kvantitativní části. V empirické části jsme zvolili smíšený výzkumný design. Nejdříve byla realizována kvantitativní část výzkumu, které se účastnilo 407 respondentů ve věku 17-25 let. Cílem této části bylo zjistit míru posttraumatického růstu a prokázat, že vnímané ohrožení života se vyskytuje u respondentů napříč všemi kategoriemi události, projeví se vyšším dosaženým skórem v dotazníku PTGI i v jednotlivých faktorech. Kvalitativní část výzkumu byla založena na analýze rozhovorů s 13 respondenty ve věku 20- 25 let a byla realizována s cílem zachytit...
|
host ::
RSS.