|
|
Reportage photography and its informative value
Gorcovská, Laura ; Černý, Vladimír (vedoucí práce) ; Váša, Ondřej (oponent)
Diplomová práca sa zaoberá otázkou reportážnej fotografie a mediálnym zdelením nami vybraného vizuálneho obrazu. Pôjde o obraz sýrskeho utečenca Aylana Kurdiho z roku 2015, ktorého fotografia odkazuje na vecný problém utečeneckej krízy v Európe. Práca ponúka semiotický prístup k zvoleným fotografiám zachytávajúcim rovnaký obraz z rôznej perspektívy. Perspektíva je v našom prípade dôležitá, pretože ide spornú fotografiu v otázkach etickej normy. Preto sa sústredíme i na spôsob, akým sa vybrané média vyrovnali s touto problematikou. Práca poukazuje na znaky, ktoré by mala reportážna fotografia obsahovať a ako sa menia z hľadiska toho, aké médium fotografiu sprostredkuje v závislosti od sprievodného titulného textu, perexu či skladby slov doplňujúcich fotografiu. Upriamime sa i na to, ako je daná fotografia začlenená do kontextuálneho rámca zvolených médií. Vedľajší cieľ práce bude porovnať výsledky analýzy vybraného obrazu v jednotlivých zvolených periodikách a porovnať prípadné odlišnosti v rámci ich interpretácie i kontextu, do ktorého je fotografia posadená. Práca vychádza predovšetkým z teoretických konceptov Rolanda Barthesa na konkrétnom vizuálnom zdelení daným vybraným médiom. Základné sledované ukazovatele sú koncepty denotácie, konotácie a mýtusu, pričom sledujeme vzťah medzi textom a...
|
|
|
Sémiotika designu: Produktový design jako selektivní proces materializace Případová studie: Designéři jako tvůrci materializovaných představ
Dostálová, Zuzana ; Řehořová, Irena (vedoucí práce) ; Váša, Ondřej (oponent)
Tato práce se zabývá sémiotikou designu, zaměřuje se na produktový design (design světel) z perspektivy sociální sémiotiky (van Leeuwen, 2005; Kress a van Leeuwen, 2006), multimodality (Kress, 2010) a produktového designu (Norman, 1988, 2004a; Monö, 1997) a pohlíží na design jako na multimodální proces voleb a výsledek materializace významů. V teoretické části práce je věnován prostor definicím jednotlivých přístupů a pojmů, které jsou následně aplikovány v empirické části práce. V té jsou krom výše uvedeného využity Rileym stanovené fáze designu (Riley, 2003, 2004), se kterými jsou spojené jednotlivé teoretické přístupy (fáze diskursu se sociální sémiotikou, fáze koncepce s multimodalitou a emočním designem, fáze produkce či vzniku s multimodalitou a fáze přijetí se sociální sémiotikou a produktovým designem). Polostrukturované rozhovory byly vedeny se třemi designéry zaměřujícími se na design světel - Janem Plecháčem, Jakubem Pollágem a Karlem Matějkou. Cílem práce je z pohledu samotných designérů zmapovat a porovnat designérské praktiky s ohledem na zamýšlený význam (záměr) produktů, použité módy a akcentování odlišných rovin designu. Klíčová slova Sociální sémiotika, produktový design, emoční design, multimodalita, materializace
|
|
| |
|
|
Kontroverze obrazu ve veřejném prostoru na příkladu Lennonovy zdi v Praze (V perspektivě distribuce moci, destrukce a komunikace)
Kotrlá, Jitka ; Hájek, Václav (vedoucí práce) ; Váša, Ondřej (oponent)
Následující diplomová práce se zabývá destrukcí obrazu ve veřejném prostoru, konkrétně se zaměřuje na její vybrané fragmenty, jež mohou být posuzovány jako komunikační sdělení. Práce poskytuje synchronní a diachronní analýzu předmětu výzkumu i transformaci jeho statusů, čímž se soustředí na nabývání, proměnu a zánik symbolických významů objektu v rámci kulturně-historického celku. Vzorem destrukce obrazu ve veřejném prostoru je zvolena Lennonova zeď v Praze, jejíž neustálé vizuální i významové přetváření, se - na pozadí historického, mocenského a kulturního kontextu - odehrává dodnes. Teoretické východisko spočívá v analýze proměny na základě pojetí "diskurzu" a "diskursivní formace" Michela Foucaulta, jakož i na zakotvení metodologie v KDA Normana Fairclougha a DHA Ruth Wodak. Klíčová slova Obraz ve veřejném prostoru, Lennonova zeď, navazování, diskurz, destrukce, komunikace, moc.
|
|
| |
|
|
Zwischenraum a Denkraum v kontextu motivů vznesení a pádu v obrazovém atlase Mnemosyne Abyho M. Warburga
Váša, Ondřej ; Petříček, Miroslav (vedoucí práce) ; Vojvodík, Josef (oponent) ; Konečný, Lubomír (oponent)
Disertační práce se zaměřuje na Warburgovo pojetí prostoru myšlení [Denkraum] a související koncepci umělecké tvorby coby mezifáze mezi afekcí a abstraktním myšlením [Zwischenraum], coby klíčových pojmů jeho pozdního díla (zejména mezi léty 1920-1929), vrcholícího obrazovým atlasem Mnemosyne. Práce se v tomto kontextu soustředí na motiv vznesení. Dochází k závěru, že formule patosu vznesení hraje klíčovou historickou roli při konstituci moderního Denkraum a tvoří jeden ze zásadních konstitutivních parametrů tohoto prostoru, jehož vlastní obraznou perspektivou je soudobá aviatika. Warburg se pro adekvátní dějinnou reflexi tohoto vývoje uchyluje k fyzikálnímu modelu myšlení a umění včetně pokusu o sepětí s Einsteinovými teoriemi relativity. Klíčová role motivu vznesení v rámci konstituce Denkraum pak tento avatický Denkraum v důsledku vymezuje v mantinelech renesančního humanismu.
|
|
|
Aby M. Warburg a pojem formule patosu v kontextu jeho myšlení
Skopalová, Eva ; Stejskal, Jakub (vedoucí práce) ; Váša, Ondřej (oponent)
(česky) Ve své práci jsem se zabývala termínem "formule patosu" a jeho vývojem v uvažování Abyho Warburga. Warburgovy úvahy jsou komplexní, nespecializuje se na specifickou dobu, naopak - Warburg je historikem dějin jako celku. Uvažoval o Nachleben, přežívání obrazových schémat, gest a námětů děl. Formule patosu oscilují mezi dvěma póly: apollinským a dionýským. Apollinský představuje vznešenou antiku, dionýský její extatickou, pudovou, iracionální pól. Warburg také rozvíjí myšlenku migrace obrazů, kdy obrazová schémata migrují z místa na místo. Rozvinul tak georaficko-časovou dynamiku formulí patosu, tento impulz pak dal vzniknout jeho opus magnum čili Atlasu Mnémosyné. Důležitým aspektem jeho myšlenek je inspirace úvahami Ernsta Cassirera. Ten ve svých úvahách představuje svébytnou formu neokantismu. Uvažuje o vztahu člověka ke světu a jeho vyjádření prostřednictvím symbolu. Napětí mezi mýtem a rozumem je jedním z hlavních aspektů formulí patosu. Atlas Mnémosyné je Warburgovo vrcholné dílo, jedná se o 79 tabulí nesoucích formule patosu. Pomocí obrazů zde vyjádřil napětí dějin, pomocí gest, obrazových schémat se v Atlase vyjeví potlačená nebo nevědomá paměť, kterou si kultura stále nese s sebou. Formule patosu jsou tak vysoce emotivní, expresivní, gestické formy, které je možné sledovat napříč...
|
|
|
Filosofie umění a masové kultury v pojetí T. W. Adorna, W. Benjamina a H.-G. Gadamera
Horneková, Šárka ; Novák, Aleš (vedoucí práce) ; Váša, Ondřej (oponent)
Práce přináší kriticko-filosofický pohled na problematiku umění a masové kultury v současné společnosti. Opírá se o myšlenky H.-G. Gadamera, T. W. Adorna a W. Benjamina. Provádí shrnutí jejich myšlenek se zaměřením na umění jako na příklad humanitně-vědního zkoumání v případě H.- G. Gadamera, na kritiku kulturního průmyslu a jeho zásadní roli v myšlení T. W. Adorna a na problematiku technické reprodukovatelnosti uměleckých děl v eseji W. Benjamina. Práce se zaměřuje na zjištění současné společenské funkce masové kultury, na její vnitřní členění, na problematiku její kvality s přihlédnutím k tomu, nakolik se tato jeví jako užitečná. Nosným tématem se nakonec ukazuje být fenomén vzdělanosti. Klíčová slova: Filosofická antropologie, filosofie umění, kultura a společnost, masová kultura.
|
|
| |
|
|
Apropriace ve veřejném prostoru jako způsob zkvalitnění života ve městě: na příkladu z Prahy
Klodnerová, Kristýna ; Marcelli, Miroslav (vedoucí práce) ; Váša, Ondřej (oponent)
Diplomová práce se zabývá fenoménem procesů apropriace ve veřejném prostoru. Jedná se o analýzu vycházející z urbánní antropologie, jejímž cílem je poukázat na to, že některé apropriativní taktiky mohou přispět ke zkvalitnění života ve městě. Hlavní teoretický zdroj poskytuje přístup francouzských myslitelů, jakými jsou Marc Augé, Michel de Certeau a Henri Lefebvre, jenž spojuje především zájem o člověka, jako každodenního uživatele, ale také tvůrce veřejného prostoru. Dalším metodologickým nástrojem jsou kritéria kvality veřejného prostoru Jana Gehla. Po úvodu do urbánní antropologie se práce zabývá veřejným prostorem jako takovým, pokouší se jej definovat, zasadit do praktického rámce a nastínit hlavní problémy jeho současné krize. Další část je věnována procesům apropriace a jejich podobám. V aplikované části je následně na příkladu čtyř konkrétních veřejných prostranství Prahy, která jsou obyvateli přisvojována, popsán a zhodnocen jejich význam v kontextu celého města. Poslední část je jakýmsi převedením teorie do praxe v podobě mikroprojektu ve veřejném prostoru Prahy. Klíčová slova Apropriace, město, urbánní antropologie, veřejný prostor, veřejné prostranství.
|
host ::
RSS.