|
|
Výroba a druhy másla
Skopalová, Eva
Máslo je mléčný výrobek, který obsahuje 80 – 90 % mléčného tuku, maximálně 16 % vody a 2 % netuků, což zahrnuje bílkoviny, sacharidy a vitamíny rozpustné v tucích. Vyrobit máslo můžeme třemi způsoby – koncentračním, emulgačním a zpěňovacím. V České republice se používá převážně způsob zpěňovací. Koncentračním a emulgačním způsobem se máslo vyrábí v USA. Tržních druhů másel je v ČR velké množství. Mezi hlavní druhy patří máslo čerstvé a stolní. Vady másla, vznikající při výrobě a skladování, mohou být chuťové a aromatické nebo konzistentní. Vedlejším produktem, který získáváme při výrobě másla je podmáslí. Podmáslí může být dále zpracováváno jako přísada do řady mléčných výrobků. Vzhledem k jeho složení a nízkému obsahu tuku (0,5 %) je řazeno mezi zdravé potraviny.
|
|
|
Aby M. Warburg a pojem formule patosu v kontextu jeho myšlení
Skopalová, Eva ; Stejskal, Jakub (vedoucí práce) ; Váša, Ondřej (oponent)
(česky) Ve své práci jsem se zabývala termínem "formule patosu" a jeho vývojem v uvažování Abyho Warburga. Warburgovy úvahy jsou komplexní, nespecializuje se na specifickou dobu, naopak - Warburg je historikem dějin jako celku. Uvažoval o Nachleben, přežívání obrazových schémat, gest a námětů děl. Formule patosu oscilují mezi dvěma póly: apollinským a dionýským. Apollinský představuje vznešenou antiku, dionýský její extatickou, pudovou, iracionální pól. Warburg také rozvíjí myšlenku migrace obrazů, kdy obrazová schémata migrují z místa na místo. Rozvinul tak georaficko-časovou dynamiku formulí patosu, tento impulz pak dal vzniknout jeho opus magnum čili Atlasu Mnémosyné. Důležitým aspektem jeho myšlenek je inspirace úvahami Ernsta Cassirera. Ten ve svých úvahách představuje svébytnou formu neokantismu. Uvažuje o vztahu člověka ke světu a jeho vyjádření prostřednictvím symbolu. Napětí mezi mýtem a rozumem je jedním z hlavních aspektů formulí patosu. Atlas Mnémosyné je Warburgovo vrcholné dílo, jedná se o 79 tabulí nesoucích formule patosu. Pomocí obrazů zde vyjádřil napětí dějin, pomocí gest, obrazových schémat se v Atlase vyjeví potlačená nebo nevědomá paměť, kterou si kultura stále nese s sebou. Formule patosu jsou tak vysoce emotivní, expresivní, gestické formy, které je možné sledovat napříč...
|
|
|
Laberinto
Skopalová, Eva ; Konečný, Lubomír (vedoucí práce) ; Purš, Ivo (oponent)
Laberinto je společenská hra ve formě knihy, jejíž pravidla (matematický systém) vymyslel Andrea Ghisi a její první verze byla vytištěna v roce 1607. Druhá verze hry byla vydána v roce 1616 a obsahovala všechny výjevy tarotových karet, řečených Mantegnových a navíc novou dekádu výjevů navazující na systém Mantegnova tarotu. Další dvě verze hry Laberinto (tiskem 1607 a 1610) neobsahují žádný z výjevů Mantegnova tarotu. Pravidla hry jsou založena na principu matematických kombinací, cílem hry je projít labyrintem a přijít na výjev, na který si spoluhráč zprvu myslel. Ve své práci se zaměřuji především na verzi z roku 1616, mým cílem je popsat opakování původního konceptu tarotů o století a půl později s ohledem na to, jak bylo s Mantegnovým tarotem nakládáno a také, jakým způsobem se jejich původní kosmologický rozměr změnil na profánní společně s tím, jak byla přidána nová dekáda.
|
|
|
Ikonografie tarotových karet, řečených Mantegnových
Skopalová, Eva ; Konečný, Lubomír (vedoucí práce) ; Purš, Ivo (oponent)
Ikonografie tarotových karet, řečených Mantegnových Bakalářská práce Eva Skopalová Abstrakt (česky) Práce pojednává o smyslu souboru rytin tarotových karet, řečených Mantegnových. Jednotlivé listy souboru se druží po dekádách do skupin pod písmeny E, D, C, B, A a jejich celkový počet je padesát. Jednotlivé úrovně odpovídají stupňům universa, jak jej chápal renesanční člověk v poslední třetině 15. století v severní Itálii. Práce se zabývá významem jednotlivých úrovní a smyslu celku jako takového. Systém rytin spojuji s myšlením Raymonda Lulla, který byl významným článkem v myšlení Mikuláše Kusánského, jenž je považován za hlavního tvůrce celé myšlenky souboru. Následně je rozpracován odkaz souboru, tzv. druhý život karet, a to jednak myšlenkový odkaz v rámci filozofie Marsilia Ficina, ale také jako idea edukativních her 18. a 19. století.
|
|
| |
host ::
RSS.