|
|
Biopotraviny a jejich postavení v současném retailingu
Březíková, Tereza ; Turnerová, Lenka (vedoucí práce) ; Drozen, František (oponent)
Tématem mé diplomové práce jsou Biopotravinami a jejich postavení v současném retailingu. Práce je rozdělena na dvě části, teoretickou a praktickou. V teoretické části se zabývám teorií biopotravin a jejich postavení na trhu. Analyzuji také problémy ekologického hospodářství v České republice, stejně tak i legislativní rámec. Praktická část popisuje biopotraviny v Intersparu, a také jeho vlastní značku SPAR Natur*pur. V této společnosti jsem provedla také průzkum pomocí dotazníku, na který zodpovídali zákazníci Intersparu otázky týkající se biopotravin a jejich postavení v České republice. Výsledky jsem prezentovala pomocí grafů s komentáři.
|
|
|
Franchising jako metoda vstupu na trh
Hovorková, Petra ; Turnerová, Lenka (vedoucí práce) ; Drozen, František (oponent)
Diplomová práce je zaměřena na franchising a jeho využití v praxi. Teoretická část popisuje základní principy franchisingu, výhody a nevýhody a franchisingovou smlouvu. Značný důraz je kladen na vývoj i současný stav franchisingového typu podnikání v České republice. V praktické části popíši a zhodnotím uplatnění franchisingu ve společnosti Alpine Pro. Ukáži, že i ryze český franchisingový koncept se dokáže prosadit mezi silnou konkurencí nadnárodních společností, a to nejen v České republice. Cílem bude jednak zhodnocení vztahu franchisora a franchisantů, který budu posuzovat na základě vlastního dotazníkového šetření, a jednak návrh konkrétních opatření, jež by měla přispět ke zlepšení marketingových aktivit společnosti Alpine Pro, zdokonalení franchisingového systému a dalšímu úspěšnému vývoji firmy v rámci České republiky i na zahraničních trzích.
|
|
|
Analýza účinnosti motivace ve společnosti přímého prodeje
Pulščaková, Kateřina ; Turnerová, Lenka (vedoucí práce) ; Průša, Přemysl (oponent)
Diplomová práce je zaměřena na fungování společnosti přímého prodeje s důrazem na motivování pracovníků. Hlavním cílem práce je provést analýzu současného systému motivování a odměňování nezávislých kosmetických poradců ve společnosti Oriflame, zhodnotit jeho účinnost, zjistit nedostatky a navrhnout změny na zlepšení. Na základě studia odborné literatury je vypracována teoretická část, která uvádí čtenáře do problematiky prodeje, motivace, stimulačních prostředků a tvorby motivačních programů. Praktická část přináší základní informace o společnosti Oriflame, jejích současných aktivitách a systému pracovní motivace. Ke zhodnocení účinnosti motivačního systému na kosmetické poradce byly využity poznatky získané z dotazníku, osobních rozhovorů, firemních dokumentů i osobních zkušeností. Navazují návrhy a doporučení změn, které by mohly vést ke zvýšení účinnosti motivačního systému společnosti.
|
|
|
Motivace pracovníků ve firmě SMP CZ
Kolář, Jan ; Turnerová, Lenka (vedoucí práce) ; Průša, Přemysl (oponent)
Cílem diplomové práce je analýza motivačního systému společnosti SMP CZ. První část určuje způsob výzkumu a rozebírá použité metody. V druhé části jsou obsažena teoretická východiska nezbytná pro porozumění problematiky motivace. Jsou zde vysvětleny základní pojmy, souvislosti motivace a výkonu, vybrané teorie pracovního jednání a stimulační prostředky ovlivňující motivaci a pracovní spokojenost. Nejrozsáhlejší část práce je věnována empirickému výzkumu pracovní spokojenosti zaměstnanců společnosti SMP CZ. Na základě výsledků jsou stanovena možná řešení problémových oblastí a doporučení do budoucna.
|
|
|
Analysis of Entry Possibilities for Czech Investors to the Nicaraguan Market
Kožárová, Katarína ; Turnerová, Lenka (vedoucí práce) ; Drozen, František (oponent)
V dnešní době přesycenosti trhu by každá správná firma, která nehodlá omezit své pole působnosti jen na domácí trh, měla pomýšlet na expanzi. O některých zemích je ale informací více a o jiných méně. Nikaragua patří do druhé skupiny a tahle práce tak má za cíl ulehčit process rozhodování anebo alespoň ukázat možnosti nikaragujského trhu. Práce je rozdělená do 5 celků -- obecné informace o zemi a jejích obyvatelech, druhá kapitola poskytuje informace o ekonomice a finanční situaci v zemi, ve třetí a čtvrtá kapitola se věnuji zvláštnostem v kulture a obchodování s Nikaraguou. Poslední kapitola ukazuje 3 druhy analyz, které jsou zároveň i aplikované na Nikaraguu.
|
|
|
Intervenční opatření Evropské unie na trhu zemědělských komodit
Polívka, Petr ; Drozen, František (vedoucí práce) ; Turnerová, Lenka (oponent) ; Šroller, Josef (oponent) ; Běhal, Josef (oponent)
Obecně je zemědělství předmětem silné regulace ve většině vyspělých států a zvláště pak Evropské unii. Většinou se tato regulace, doprovázená vysokými dotacemi, obhajuje sezónností zemědělství, podporou venkova, zachováním pracovních míst a paradoxně také existencí zahraničních dotací a podpor. Původním smyslem Společné zemědělské politiky bylo zvýšit příjmy zemědělců. Proto začaly být zemědělské výrobky dotovány. Zlepšení podmínek prodeje vedlo k růstu produkce, neboť zemědělci mohou vydělat s podporami více. Rozšiřují tedy osevní plochy a především přecházejí na intenzivnější metody produkce, vyšší mechanizaci a investice do zpracování. To má za následek i růst zpracovatelského sekundárního sektoru. Ovšem tato situace nastoluje zásadní problém: vyšší produkce zemědělců vyvolaná dotacemi vede k převisu nabídky na trhu a poklesu cen. Pokles cen tak nakonec vrátí příjmy na původní úroveň. Na to vlády reagují zavedením minimálních výkupních cen. Vyšší cena sníží množství prodaných zemědělských komodit. Ačkoli vlády mohou zavést minimální ceny, jen těžko lze zavést minimální množství odběru. Koloběh nadprodukce a dotací tak opět není úspěšně vyřešen. Existuje několik možností, jak zareagovat. Exportní podpory (tzn. subvencované vývozy a udělování vývozních licencí) vede ve své podstatě k vývozu problému do jiné země. Dalším "řešením" je zavedení dovozních restrikcí a to buď množstevních nebo uvalením cla. Exportní podpory bohužel zase přinášejí problémy tuzemským zemědělcům a dovozní restrikce mohou vést k odvetným opatřením, nehledě na to, že se by se všechny státy měly řídit dohodami v rámci WTO. Poslední používanou možností je intervenční nákup přebytečných komodit a jejich zničení nebo prodej "pod cenou". V rámci celé EU neustále probíhá další intenzivní debata o komplexní reformě SZP a způsobu jejího financování. Prioritou se stává nikoliv kvantita, ale kvalita produkce. Zároveň se do popředí stále více dostává problematika rozvoje venkova. Zjednodušeně je podle autora v evropských podmínkách současnosti regulace zemědělství nutná, ovšem v jiných dimenzích, než je současně nastaveno ve společné zemědělské politice EU. Není nevyhnutelná proto, že je specifickým oborem, ale spíše z důvodu zpomalení importu levných, nekvalitních a nebezpečných potravin a také pro udržení rozumného vývoje migrace obyvatel z venkova do měst a s tím souvisejících následků. Konkrétně je přístup EU k zásahům na trhu ukázán na intervenčních opatřeních prováděných na trzích zemědělských komodit v EU a ČR. Vzhledem k tomu, že legislativa vytvořená v této oblasti je neuvěřitelně rozsáhlá a mechanizmus intervenčních opatření je ve své podstatě pro jednotlivé komodity stejný, autor zašel do podrobností na ukázce intervenčních opatření na trhu másla. Konfrontovány byly tržní ceny másla a jeho intervenčně nakoupená množství v jednotlivých členských zemích EU. Pro srovnání situace na trzích v EU byly nejprve vybrány ceny let 2005 a následně 2006 a 2007 ze všech členských států, kterých se týkají intervenční opatření s máslem. Autor dospěl k poznání, že až na několik výjimek ceny na trzích s máslem v členských státech Unie jsou velmi podobné a to i v nově přistoupivších zemích. V České republice intervenuje na zemědělském komoditním trhu Státní zemědělský intervenční fond. Ten vykupuje zemědělské přebytky vyvolané nadprodukcí a pak se je snažní rozprodat za co nejvyšší cenu. Ztráta z intervenčních operací činí několik miliard korun za rok. Po vstupu ČR do EU v dubnu 2004 nebyly výrobní ani obchodní subjekty zainteresované na intervenčních dotacích v nemléčné oblasti, i přes relativně dobrý přístup k informacím, dobře připraveny. V oblasti másla nebyla situace tak špatná, protože se jedná především o velké výrobní podniky se silným zázemím a informovaným vedením těchto firem. V roce 2005 přijal SZIF 26 nabídek od tří subjektů a nakoupil celkové množství 795,1 t másla (po odečtení vráceného zboží, jež nesplňovalo kvalitativní nebo hmotnostní podmínky). Hodnota skladovaného másla byla 69 335 000 Kč včetně DPH. V roce 2006 byly nákupy másla zahájeny Komisí podobně jako v předcházejícím roce až na počátku dubna. Bylo to opět způsobeno příliš vysokou cenou na trhu, ve vztahu k nové, o 7 % nižší intervenční ceně. V době od 3.4. do 15.6.2006 přijal SZIF 31 nabídek od čtyř subjektů a nakoupil celkové množství 1 164,2 t másla Hodnota skladovaného másla byla 69 335 000 Kč za rok 2005 + 88 140 000 Kč za rok 2006 tj. 157 475 000 Kč včetně DPH. V letech 2007 a 2008 se z důvodu vysoké světové tržní ceny nevykoupilo téměř žádné máslo. Důležitý závěr plyne z dopadu intervenčních opatření na spotřebitele a prvovýrobce mléka a potažmo i na zpracovatelské subjekty. Jak již bylo řečeno, SZP ze své podstaty vytváří trvalou nadprodukci mléka, to znamená, že vývoj mlékárenství a vývoj nákupních cen mléka a výrobků z něj pocházejících, je závislý na úspěšnosti uplatnění této nadprodukce na světovém trhu. Situace na vnitřním trhu EU s mléčnými výrobky je přímo závislá na úspěšnosti realizace přebytků jak názorně ukázal např. vývoj na trzích mléčných komodit v roce 2007, tzn. na světových cenách mléčných komodit a na aktuálních vzájemných kursových vztazích měn EUR/USD/CZK. A co je nejdůležitější - hlavní příjemci příjmů plynoucích z intervenčních nákupů jsou jednoznačně zpracovatelé, na které ale podpora není zaměřena. Na příjmy prvovýrobců (zemědělců) i na spotřebitelské ceny mají intervence zanedbatelný vliv. Další oblastí, která byla podrobena zkoumání v této práci, je liberalizace světového obchodu. Liberalizace nemusí, zvláště v zemědělsky příznivých oblastech, znamenat zánik nebo výraznou redukci zemědělské produkce jako takové. Je totiž pravděpodobné, že s rostoucí platební schopností chudých zemí poroste v těchto oblastech poptávka po potravinách, za které budou schopny, na rozdíl ode dneška, zaplatit. Technologická úroveň v zemědělství v rozvojových zemích přitom nebude schopna tuto rostoucí poptávku vlastní produkcí uspokojit, zvláště, když značná část této produkce půjde na export. Ve svém důsledku by tedy měla liberalizace světového agroobchodu pomoci i samotným zemědělcům z vyspělých zemí. Již v současné době je v rámci dohod WTO umožněn bezcelní přístup zemědělských produktů ze 40 nejchudších zemí světa na trhy vyspělých zemí, a nic zásadního se z hlediska ohrožení například evropské agrární produkce, nestalo. Kromě toho funguje v obchodu EU ve vztahu k třetím zemím systém bezcelních licencí, v jejichž rámci proudí mimoevropská produkce i na naše trhy. Faktem je, že pozice vývozu produktů z EU do třetích zemí se postupně stále zhoršuje vlivem klesajících podpor, zatímco dovoz z nečlenských zemí do EU mírně stoupá. Bohužel, tento vývoj podporuje zejména u evropského zemědělství někdy až nesmyslná byrokratická síť předpisů a nařízení, které výsledné produkty zdražují a především díky tomu není pak v řadě oblastí "vyspělá" produkce Unie cenově konkurenceschopná. Celkový výhled na trhu s mléčnými výrobky v ČR přinese podle autora vyšší produkci a spotřebu sýrů, v souvislosti s měnícími se stravovacími návyky ve společnosti, ale do budoucna se pravděpodobně sníží poptávka po másle a sušeném odtučněném mléce a tyto komodity se budou více vyvážet, neboť světová poptávka po nich se stále zvyšuje. Produkce mléka se při požadovaném mírném poklesu stavu a stálému růstu užitkovosti příliš nezmění. Během střednědobého výhledu by tedy klesající zájem o mléko a máslo měla nahradit rostoucí poptávka po mléčných produktech s vyšší přidanou hodnotou.
|
|
|
Výběrové řízení na člena do organisace AIESEC
Holubová, Michaela ; Khelerová, Vladimíra (vedoucí práce) ; Turnerová, Lenka (oponent)
Bakalářská práce se zaměřuje na teorii výběrového řízení nového zaměstnance do firmy a následně na praktickou ukázku v neziskové organizaci AIESEC. V rámci této organizace je provedeno zhodnocení současné situace výběrového řízení na člena a na základě teorie, zhodnocení současné situace a vlastních poznatků jsou navrženy změny, které povedou k efektivnějšímu výběrovému řízení.
|
|
|
Merchandising ve vybrané firmě
Poláková, Tereza ; Turnerová, Lenka (vedoucí práce) ; Khelerová, Vladimíra (oponent)
V první části se práce zabývá merchandisingem v teoretické rovině. Rozebírá různé aspekty merchandisingu. V druhé, praktické části jsou aplikovány poznatky z teoretické části v prodejních jednotkách Jednoty Uherský Ostroh. Zároveň se zde nacházejí informace o Jednotě Uherský Ostroh, které zahrnují vývoj tohoto podniku, současnou ekonomickou situaci a také merchandisingová pravidla. Dle těchto merchandisingových pravidel jsou následně zhodnoceny 3 prodejny různých typů.
|
|
|
Přímý prodej a jeho význam v retailingu
Skopal, Ruslan ; Turnerová, Lenka (vedoucí práce) ; Křečková Kroupová, Zuzana (oponent)
Hlavním cílem této bakalářské práce bylo zjistit, co zvyšuje pravděpodobnost toho, že si zákazník nabízený produkt zakoupí. A co zákazníka motivuje si produkt koupit od člověka, kterého nezná. V první části této práce použiji knihu "Navigate, selling the way people like to buy" od Dustina Hillise, kde budu vycházet z rozdělení zákazníků do čtyř skupin, dle toho jakým způsobem nakupují. Stejně jako v semináři Lee McCroskeyho "Becoming a Chameleon", tyto čtyři typy posléze budu porovnávat se zjištěním z praxe. Pro aplikaci teorie jsem si vybral letní program společnosti Southwestern. Budu vycházet hlavně ze svých vlastních zkušeností a ze svých zápisků a poznatků. Mám 3 roky zkušeností (osobně jsem za 240 dnů prodeje prodal produkty 850 zákazníkům). Závěrem bude vyhodnocení užitečnosti znalosti všeobecné teorie v konkrétním případě, a zda lze brát zákazníka jako unifikovanou jednotku.
|
|
|
Budování věrnostního systému firmy
Haniková, Alžběta ; Turnerová, Lenka (vedoucí práce) ; Drozen, František (oponent)
Práce pojednává o významu věrného zákazníka a věrnostních systémech jako nástroje napomáhajícímu budování loajality. Charakterizuje věrnost a spokojenost zákazníka, zabývá se problematikou udržení zákazníka. Popisuje historii a typy věrnostních programů, faktory důležité pro rozhodování o jejich zavedení a problémy s nimi spojené. Praktická část práce se týka trhu s oděvy, společnosti Orsay a jejího věrnostního systému Orsay klub. Práce taky obsahuje průzkum týkající se věrnostních programů na trhu s oděvy se zaměřením na obchod Orsay a jeho Orsay klub.
|
host ::
RSS.