|
|
Vlastnosti a regulace objemově-závislých aniontových kanálů u astrocytů.
Harantová, Lenka ; Anděrová, Miroslava (vedoucí práce) ; Moravec, Jan (oponent)
Živočišné buňky musí být schopné udržet si stálý objem navzdory měnící se osmolaritě vnějšího či vnitřního prostředí, aby mohly správně fungovat. Buňky v hypotonickém prostředí nasávají vodu a zvětšují svůj objem. Ke snížení objemu na původní hodnotu pak u většiny buněčných typů slouží vypouštění intracelulárních anorganických a organických osmoticky aktivních částic, což vede k výtoku vody z buňky. Tento proces nazývaný regulační snižování objemu je zajišťován různými iontovými kanály a přenašeči. Relativně nedávno se do centra pozornosti dostaly objemově regulované aniontové kanály (VRAC). VRAC se vyznačují mírnou vnější usměrněností, střední vodivostí, propustností pro anorganické anionty a organické osmolyty a citlivostí k širokospektrým blokátorům aniontových kanálů. Funkce a vlastnosti VRAC v astrocytech jsou obzvláště zajímavé, protože mnoho patologií, jako například ischemii, traumatické poranění mozku či hyponatremii, doprovazí výrazné zvětšování objemu astrocytů. VRAC jsou proto hypotetickým cílem léčby edému mozku. Kromě toho se VRAC účastní průběhu buněčného cyklu, buněčné migrace, apoptózy a mezibuněčné komunikace. Molekulární identita a mechanismus aktivace VRAC jsou navzdory intenzivnímu výzkumu stále nejasné. Tato práce shrnuje dosud objevené poznatky o VRAC, s důrazem na jejich...
|
|
|
Modulace chemicky aktivovaných iontových kanálů neurosteroidy
Krausová, Barbora ; Vyklický, Ladislav (vedoucí práce) ; Moravec, Jan (oponent)
Termín neurosteroidy označuje skupinu steroidních látek syntetizovaných v nervové tkáni z cholesterolu nebo ze steroidních prekurzorů pocházejících z periferních zdrojů. Tyto látky ovlivňují molekulární dráždivost modulací funkce některých ligandem aktivovaných iontových kanálů. NMDA (N methyl D aspartátové) receptory jsou glutamátem aktivované iontové kanály zapojené v excitačním synaptickém přenosu, synaptické plasticitě a excitotoxicitě. GABAA receptory (kyseliny aminomáselné typu A) zprostředkovávají většinu inhibičního synaptického přenosu v savčím mozku a jsou cílem mnoha klinicky významných léčiv. Funkce NMDA a GABAA receptorů může být neurosteroidy ovlivněna buď pozitivně, nebo negativně. Cílem této práce je shrnout současné poznatky o působení neurosteroidů na činnost GABAA a NMDA receptorů a naznačit fyziologický význam a potenciální využití neurosteroidů jako regulačního mechanismu některých funkcí centrální nervové soustavy.
|
|
| |
|
|
Fenotypové a molekulární přístupy v systematice palearktických a neotropických rosniček rodů Hyla a Osteocephalus (Amphibia: Hylidae)
Gvoždík, Václav ; Moravec, Jiří (vedoucí práce) ; Mikulíček, Peter (oponent) ; Hulva, Pavel (oponent)
SOUHRN Systematika rosniček (Hylidae) prošla v posledních desetiletích bouřlivým vývojem a to jak na vyšších taxonomických úrovních (podčeledi a rody), tak na úrovni druhové. Na původní klasickou morfologickou systematiku nejprve navázal bioakustický přístup, kdy se oznamovací hlasy samců v některých případech ukázaly jako významná reprodukčně-izolační bariéra a tudíž jako důležitý znak pro systematiku. Zcela nový vhled však přišel až se zavedením genetických metod do systematiky. To umožnilo odlišit nejen morfologicky ale i akusticky kryptické taxony. Nejvhodnějším přístupem v systematice rosniček je pak kombinace těchto rozdílných přístupů. Cílem dizertační práce bylo za pomocí kombinace morfologických, bioakustických a molekulárně-genetických přístupů zhodnotit systematiku rosniček rodu Hyla z oblasti východní Evropy až Blízkého východu a amazonského rodu Osteocephalus. Dizertační práce se skládá z obecného úvodu, tří publikovaných prací, dvou prací v recenzním řízení a závěru. První tři práce se zabývají fenotypovým (morfologie a bioakustika) přístupem v systematice. První práce se zabývá otázkou variability ve zbarvení, resp. kresbě mezi kyperskými a přilehlými pevninskými (Turecko, Sýrie, Libanon) populacemi druhu Hyla savignyi. Zjištěný frekvenční rozdíl v přítomnosti a typu dorzálního skvrnitého...
|
|
|
Bodové procesy na lineárních sítích
Moravec, Jan ; Prokešová, Michaela (vedoucí práce) ; Pawlas, Zbyněk (oponent)
Hlavním tématem této práce je teorie bodových procesů na lineárních sítích s důrazem na dva druhy sít'ové K-funkce. V první kapitole jsou vyloženy základy teorie stacionárních bodových procesů v rovině včetně zavedení K-funkce a jejího odhadu. Druhá kapitola se zabývá bodovými procesy na lineárních sítích. Je zde zavedena Okabeho sít'ová K-funkce a její odhad, Angova sít'ová K-funkce včetně jejího odhadu a jsou vyloženy jejich teoretické vlastnosti. Třetí kapitola se zabývá schopností odhadu Okabeho a Angovy K-funkce rozpoznávat tendence bodů procesu na síti ke shlukování, resp. odpuzování. Je zde vyložen obálkový test, zjemněný obálkový test a odchylkové testy. K simulacím je užito prostředí R s knihovnou spatstat.
|
|
|
Kombinování klasifikátorů pomocí fuzzy metod
Moravec, Jaroslav ; Holeňa, Martin (vedoucí práce) ; Eckhardt, Alan (oponent)
V této práci jsme rozpracovali metodu kombinování klasifikátoru pomocí tconormového integrálu pro prípad kombinování týmu SVM klasifikátoru. Porovnávali jsme úspešnosti klasifikátoru získaných na základe kombinování SVM klasifikátoru pomocí Sugenova integrálu a pomocí kvazi-Sugenových integrálu. Do systému fuzzy konjunkcí pro integraci, které byly použity pro kvazi-Sugenovy integrály, jsme jako kvazinásobení používali konjunkce ze trech rodin fuzzy konjunkcí, z Aczél-Alsinaovy rodiny, z Dombiovy rodiny a z Frankovy rodiny. Z výsledku našich experimentu vyplývá, že nejlépe vychází kombinování pomocí Sugenova integrálu.
|
|
|
Ekologie, etologie a variabilita ještěrky zelené, Lacerta viridis v Přírodní rezervaci Tiché údolí
Chmelař, Jan ; Rehák, Ivan (vedoucí práce) ; Moravec, Jiří (oponent)
The european green lizard, Lacerta viridis is a critically endangered reptile species which is in the region of Bohemia present only in relict isolated populations. These populations are closely linked to slopes with a southern exposition in deeply engorged river valleys. These valleys exhibit a unique climatic effect also known as the river phenomenon which allows numerous animal and plant species to survive far beyond their standard northern range. The chosen locality in Tiché údolí is a subject to long-term conservational management and the studied lizard population seems to reflect its effectiveness. This study is aimed to evaluate variability, ecological and ethological characteristics of lizards within the locality and is focused on changes on the population level. Key words: European green lizard, Lacerta viridis, Tiché údolí, river phenomenon, variability, ecology, ethology, population characteristics Abstrakt Ještěrka zelená, Lacerta viridis, je kriticky ohrožený druh plaza, který se na území Čech vyskytuje pouze v reliktních a izolovaných populacích. Ty jsou úzce spjaty se svahy v hluboko zaříznutých říčních údolích. Tato údolí vykazují unikátní klimatický efekt, známý též jako říční fenomén, který umožňuje výskyt četných živočišných i rostlinných druhů i za severní hranicí jejich běžného...
|
|
|
Indukce neurogeneze a gliogeneze po ischemickém poškození CNS
Filipová, Marcela ; Anděrová, Miroslava (vedoucí práce) ; Moravec, Jan (oponent)
Ischemické poškození mozku (iktus) patří mezi nejčastější příčiny úmrtí a invalidity u lidí. Objev neurogeneze a možnosti její indukce cytokiny v dospělém centrálním nervovém systému (CNS) poskytl naději na možnou léčbu ischemie. Tato práce se zaměřuje na popis mechanismů neurogeneze na buněčné a molekulární úrovni a čerpá z poznatků získaných během posledních deseti let. První kapitola této práce je zaměřena na popis vzniku nových neuronů v gyru dentatu hippokampu a subvenrikulární zóně, hlavních neurogenních oblastech dospělého CNS, za fyziologických podmínek. Další část je zaměřena na stručný popis modelů používaných ke studiu ischemie u potkana a myši a na patofyziologii ischemického poškození mozku, při kterém dochází k aktivaci astrocytů a mikrogliálních buněk. Dále je popsána aktivace neurogenze v těchto dvou hlavních neurogenních oblastech. Zmíněna je i úloha NG2 glií, které se vyskytují v celém mozku, a které se podle nejnovějších výzkumů jeví jako potenciální zdroj buněk, jejichž cílenou diferenciací by bylo možné vytvořit specifické typy nervových buněk (oligodendrocyty, astrocyty a pravděpodobně i neurony), které by se daly využít pro reparaci poškozené nervové tkáně. Poslední část práce se zabývá vlivem jednotlivých růstových faktorů, které vytvářejí mikroprostředí vhodné pro...
|
|
|
Úloha modulace synaptického přenosu při bolestivých stavech.
Adámek, Pavel ; Paleček, Jiří (vedoucí práce) ; Moravec, Jan (oponent)
S bolestí se setkal pravděpodobně každý z nás. Podle definice se jedná o nepříjemnou senzorickou a emocionální zkušenost, spojenou se skutečným nebo potenciálním poškozením tkáně. V periferních tkáních akutní bolestivé podněty aktivují specializovaná zakončení aferentních neuronů, zvané nociceptory. Informace z periferie se dostává k tělu buněk těchto neuronů v míšních gangliích nemyelinizovanými, nebo slabě myelinizovanými axony (C, respektive A vlákny). Centrální výběžky těchto neuronů tvoří synapse s neurony v povrchových vrstvách zadního rohu míšního. Informace je předávána na synapsích za pomoci neurotransmiterů, jako je například glutamát, a dalších neuromodulátorů. Důležitá je následná aktivace projekčních neuronů, které předávají informaci o poškozujících podnětech dále do supraspinálních center. Pro modulaci nociceptivní informace na míšní úrovni je důležitá také aktivita excitačních a inhibičních interneuronů, gliových buněk a následně také sestupných drah z vyšších oblastí CNS. Při poškození periferních tkání a při dalších patologických stavech může dojít ke zvýšené citlivosti na periferní podněty. V důsledku toho mohou být pociťovány jako bolestivé i běžně nebolestivé stimuly (alodynie) a vzrůstá odpověď na bolestivé stimuly (hyperalgezie). Podkladem této zvýšené citlivosti mohou být periferní a...
|
|
|
Etická plausibilita sebevraždy
Moravec, Jan ; Hogenová, Anna (vedoucí práce) ; Blažková, Miloslava (oponent)
Diplomová práce "etická plausibilita sebevraždy" se zabývá problémem sebevraždy z filosofického a etického hlediska. Nastoluje základní metodologické vymezení v pohledu na různé sebevraždy. Důležitým rozdělením je základní nastolení hierarchie lidského tázání po životě. Je ukázána primární ontologická otázka, sekundární kvalitativní otázka a terciární kvantitativní otázka. Toto vymezení mají pomoci při tázání se po ústřední otázce diplomové práce: "kdy je sebevražda morálně přípustná či dobrá." Diplomová práce pracuje s různými důvody a přístupy k sebevraždě a tyto různé důvody a přístupy konfrontuje jak s nabídnutou metodologií, tak s filosofickými a etickými systémy, které se tématu týkají. Tyto vybrané etické a filosofické systémy jsou převedeny do oněch tří základních otázek a následně jsou porovnávány, zda-li nám mohou vypovědět něco o etické přípustnosti dané sebevraždy. Diplomová práce ovšem nezůstává jen u osoby sebevraha a jeho činu, ale přesahuje rámec jedince a snaží se ukázat, jak teoreticky nezúčastnění lidé jsou angažování sebevrahovým jednáním a jak se oni na jeho jednání angažují. Sjednocujícím momentem této diplomové práce je moment tolerance. Na učení Johna Locka o toleranci staví závěrečný přístup k sebevraždě, sebevrahovi a jeho blízkého i vzdáleného okolí. Diplomová práce je také nucena...
|
host ::
RSS.