|
| |
|
|
Diskursy vedení porodu v českých internetových článcích
Tichá, Kristýna ; Kabele, Jiří (vedoucí práce) ; Hájek, Martin (oponent)
Předmětem diplomové práce jsou diskursy vedení porodu. Orientuji se na povahu samotných diskursů a na podobu kontroverzí provázejících jejich střetávání v internetových českých článcích. Diskursy a jejich svár zkoumám jednak v článcích aktivních účastníků sporu a také v článcích nejpopulárnějšího webu určeného (budoucím) rodičům. Diskurs aktivně lékařsky vedeného porodu, který je dominantní v naší společnosti, pojímá porod jako nevyzpytatelný rizikový jev, který je nutné lékařsky vést vždy v nemocničním zařízení s personálním i materiálním zázemím pro řešení možných komplikací. Tento diskurs kritizuje porody vedené mimo nemocnice a jejich propagandu. Diskurs přirozeného porodu vnímá porod jako přirozenou součást života, která většinou probíhá bez komplikací, pokud je přítomen vyškolený odborník, který ovšem do přirozeného procesu porodu nezasahuje bez nutných lékařských důvodů. Za splnění určitých podmínek je vhodným místem pro porod i domov rodičky. Tímto diskursem jsou čtenáři upozorněni na nevhodnou rutinní péči v českých porodnicích, která je v rozporu s potřebami matky a dítěte, a na komplikace porodu, které vznikají v důsledku aktivního lékařského vedení porodu. Články populárního webu jsou ovlivněny především diskursem aktivně lékařsky vedeného porodu. Vyzývají těhotné ženy, aby při začátku...
|
|
| |
|
|
Institucionalizovaná péče o umírající pacienty očima sociálních pracovníků
Heldová, Barbora ; Kabele, Jiří (vedoucí práce) ; Matoušek, Petr (oponent)
Následující bakalářská práce se zabývá několika důležitými aspekty komunikace a navazování vztahů v paliativní péči, konkrétně v prostředí denního centra, které je při hospici zřízeno. Dílčími aspekty je pak individuální komunikace s klienty, navázání dobrého vztahu s nimi, aktivity a skupinová práce v denním centru. Bakalářskou práci jsem rozdělila do tří hlavních části, při čemž v první se zabývám metodologií výzkumu a jeho provedením. V části druhé pak pracuji s poznatky z literatury, které kombinuji s praktickými poznatky z terénního výzkumu. V poslední části pak předkládám hlavní zjištění z prováděného pozorování v denním centru a v prostředí hospice. Mezi nejdůležitější poznatky pak patří navázání komunikace s klienty, průběh a fáze komunikování, jakými faktory je komunikace ovlivněna, což je uvedeno na konkrétních případech klientů, jejichž anamnézy se od sebe liší a lze tak na nich přítomnost těchto faktorů a jejich vliv prokázat. Stejný postup jsem pak zvolila v navazování vztahů - tedy nalezení určitých faktorů, které mohou v dynamice vztahu ovlivňovat směr vývoje. Poslední část poznatků se týká aktivit v denním centru, tedy podstaty aktivit, volby programu v denním centru a hlavních cílů tohoto rozměru sociální práce s klienty.
|
|
| |
|
|
Politické věznění jako součást mezigeneračního předávání rodové historie pomocí příběhů
Plecháčková, Debora ; Kabele, Jiří (vedoucí práce) ; Tomášek, Marcel (oponent)
Práce se zabývá mezigeneračním předáváním příběhů politických vězňů 50. let. V teoretické části autorka zpracovává pojmy související se sociologií paměti jako kolektivní paměť, rodinná (potažmo rodová) paměť, komunikativní paměť, generace. Shrnuje také historický kontext politického věznění, Pražského jara a Sametové revoluce. Následně provádí kvalitativní analýzu pořízených rozhovorů vždy se dvěma následujícími generacemi potomků šesti politických vězňů. Analýza odhalila, že komunikační situaci významně spoluurčovaly autorčiny mezigenerační vztahy ke zpovídaným: ke generaci prarodičů, rodičů a v některých případech i vrstevníků. Stejně tak často nacházená zamyšlení o historii a osudech lidí, opakující se konkrétní příběhy se symbolickým obsahem a v neposlední řadě prolínání velké (národní) a malé (rodinné) historie odpovídaly žánru vyprávění přiměřenému komunikační situací. Rozhovory dovolují charakterizovat mezigenerační předávání příběhů politických vězňů 50. let jako komunikativní paměť vázanou na určité životní situace (např. adolescentní vyptávání), ale také omezovanou řadou bariér. Při předávání rodinné historie ale zřejmě i mimo něj se automaticky předávají i rodové postoje ke světu a politickému zřízení společnosti. Srovnání s podobným výzkumem Welzera, Mollerové a Tschiggnallové o...
|
|
|
Krotitelé jazyka: způsoby překonávání jazykové bariéry u studentů-imigrantů na českých školách
Strnadová, Kristýna ; Kabele, Jiří (vedoucí práce) ; Gorčíková, Magdaléna (oponent)
Kristýna Strnadová Název práce: Krotitelé jazyka: způsoby překonávání jazykové bariéry u studentů-imigrantů na českých školách Abstrakt Diplomová práce Krotitelé jazyka: způsoby překonávání jazykové bariéry u studentů- imigrantů na českých školách se zabývá fenoménem překonávání jazykové bariéry pomocí osvojování hostitelského jazyka u imigrantů, kteří se přestěhují do nové země. Cílem této práce je zmapovat průběh překonávání jazykové bariéry z pohledu žáků-imigrantů s ohledem na různé faktory, které proces ovlivňují (kulturní a sociální kapitál, mateřský jazyk, věk atd.). V teoretické části práce popisuje zásadní význam hostitelského jazyka jako prostředku komunikace v rámci socializace a integrace imigranta do nové společnosti, nastiňuje specifika interkulturní komunikace mezi osobami odlišných národností, shrnuje faktory, které osvojování hostitelského jazyka ovlivňují, a seznamuje se situací na českých školách ve spojitosti s jazykovou bariérou. Empirická část je založena na polostrukturovaných rozhovorech se studenty-imigranty tří různých národností (ukrajinské, vietnamské a rumunské). Získané rozhovory jsou analyzovány pomocí deskriptivního a hodnotícího kódování a na jejich základě je získána charakteristika procesu překonávání jazykové bariéry v závislosti na národnosti, dále význam tvorby...
|
|
|
Výroční trhy
Strašilová, Eva ; Kabele, Jiří (vedoucí práce) ; Čepelák, Václav (oponent)
Tématem mé bakalářské práce jsou výroční trhy v České republice se zaměřením na prodejce na řemeslných výročních trzích. Práce je rozdělena na dvě části, teoretickou a analytickou V první části se věnuji charakteristice výročních trhů ve spojitosti s výzkumy realizovanými na toto téma. Dále je popsána metodologie výzkumu. Pro výzkum jsem zvolila metodu zúčastněného pozorování a polostrukturovaný rozhovor s prodejci na výročních řemeslných trzích. Celkem jsem navštívila dva výroční řemeslné trhy a provedla rozhovor s osmi respondenty. Druhá část práce se věnuje analýze rozhovorů s respondenty a poznatků z pozorování. Na základě analýzy dat jsem identifikovala hlavní faktory ovlivňující úspěšnost trhu z pohledu prodejce. Jedná se o atmosféru na trhu, kvalitu doprovodného programu, typ nabízeného zboží a pravidelnost konání trhu. V následující části popisuji kolektiv prodejců a vztahy mezi jednotlivými skupinami prodávajícími na výročních trzích. Jedná se především o vztah prodejců, kteří své zboží vyrábějí a prodejců, kteří zboží nakupují. Posledním tématem mé práce je zjištění, zda mají prodejci ještě jiné zaměstnání. Na základě analýzy dat z rozhovorů jsem došla k závěru, že prodejci na trhu mají prodej na trhu jako své hlavní zaměstnání.
|
|
|
Svět dětské mozkové obrny : nahlížení vlastního postižení v průběhu socializace
Kudláček, Miroslav ; Kabele, Jiří (vedoucí práce) ; Titzl, Boris (oponent)
- Miroslav Kudláček "Svět dětské mozkové obrny" Práce chce popsat proces, jakým lidé s Dětskou mozkovou obrnou (dále jen DMO) poznávají své postižení. Pro symptomy tohoto postižení je totiž charakteristické, že vznikají nejpozději do jednoho roku po narození. Z toho plyne, že takto postižený člověk/dítě nemá zkušenost "být zdravý". Proto musí své postižení nahlížet a konstruovat jiným způsobem než např. lidé po úrazu. Práce chce tedy popsat kognitivní proces, jakým takto postižení jedinci své postižení poznávají. Teoreticky se chci opírat o sociální konstruktivismus a vývojovou psychologii J. Piageta. Metodologická část by se měla sestávat z rozhovorů s lidmi s DMO.
|
|
|
Socialistické stížnosti jako nástroj vládnutí a nápravy - Berounsko v druhé polovině 80. let
Olbertová, Lenka ; Kabele, Jiří (vedoucí práce) ; Tuček, Milan (oponent)
Diplomová práce se zabývá hledáním odpovědi na otázku, jak socialistické stížnosti fungovaly jako nástroj nápravy a také jako nástroj vládnutí. Vychází z teorie Alberta O. Hirschmana o strategiích řešení různých problémů ve firmách, organizacích i státech, což v sobě zahrnuje i stěžování, z teorie Michela Croziera o byrokratických organizacích a částečně také z Foucoultova chápání moci a disciplíny. Problematika stížností je v práci zasazena do dobového kontextu a je doplněna stručným přiblížením způsobu vládnutí s přihlédnutím na okresní úroveň. Empirická část se opírá o kvalitativní a kvantitativní obsahovou analýzu stížností, které byly řešeny na Okresním výboru Komunistické strany Československa v Berouně jeho vedoucím tajemníkem v letech 1985 až 1989. Zabývá se nejen zaměřením jednotlivých stížností, ale i postupy vyřizování, které jsou vztaženy k vybraným teoretickým poznatkům. Také nabízí pohled na přístup strany ke kritikům a jejich připomínkám a objasňuje vztah, který byl mezi stranou a lidmi, kteří byli ve stížnostech kritizováni.
|
host ::
RSS.