|
|
Dějiny farnosti v Ústí nad Orlicí jako obraz dějin římskokatolické církve v Československu v letech 1927-1963
Sklenář, Michal ; Pullmann, Michal (vedoucí práce) ; Šebek, Jaroslav (oponent) ; Petráček, Tomáš (oponent)
Disertační práce ukazuje jeden z možných obrazů dějin římskokatolické církve v Československu v letech 1927-1963. Na příkladu Václava Boštíka, děkana v Ústí nad Orlicí v letech 1934-1942 a opět 1945-1961, se soustředí na kontinuity a diskontinuity v historii zdejší římskokatolické farnosti. Předložená analýza kombinuje sociálně-historický, mikrohistorický a biografický přístup, pomocí nichž ukazuje pastorační i další strategie děkana Václava Boštíka - duchovního správce i statutárního zástupce - v různých situacích v průběhu prvních dvou třetin 20. století. Lokální dění je propojeno s kontextem českých církevních dějin na úrovni celostátní a diecézní i s širším kontextem církevních dějin. Klíčová slova 20. století, církev římskokatolická, Československo, komunismus, Ústí nad Orlicí, Václav Boštík (1897-1963)
|
|
|
Náboženský vývoj Plzně za první republiky (1918-1938)
Vedral, Patrik ; Štaif, Jiří (vedoucí práce) ; Šebek, Jaroslav (oponent)
Tématem práce je náboženský vývoj Plzně za první republiky (1918-1938), čímž se zde míní vývoj katolické církve, Církve českobratrské evangelické, Církve československé a bezvěreckého hnutí. Cílem je představit jednotlivé náboženské subjekty, ukázat jejich vzájemnou interakci a schopnost ovlivňovat okolní společnost. Vliv náboženství je sledován v celé společnosti, od komunální politiky, přes školství, až k regionální identitě. To celé se děje na pozadí složitých společenských procesů (demografických, hospodářských, kulturních, politických a sociálních), které jsou náležitě reflektovány. Způsobilost náboženských organizací adekvátně odpovědět na nové výzvy, s nimiž tyto procesy přicházely, je dalším důležitým tématem práce. Zjištěné regionální údaje jsou porovnávány s podobnými urbánními oblastmi a se zbytkem země. Náboženský vývoj Plzně nemá vypovídat jen o městě samotném, ale též o prvorepublikovém Československu jako takovém. Klíčová slova: Československo, první republika, Plzeň, náboženství, sociální hnutí
|
|
|
Proměny diskurzů českého katolického exilu v Itálii 1962-1969
Blažek, Ondřej ; Šebek, Jaroslav (vedoucí práce) ; Šmíd, Marek (oponent) ; Jonová, Jitka (oponent)
Tato práce pojednává o dění v českém katolickém exilu v Itálii se zaměřením na 60. léta 20. století. Poskytuje bližší vhled do institucionálních a diskurzivních proměn, které se zde odehrávaly v době konání II. vatikánského koncilu (1962-1965) a následného pobytu kardinála Josefa Berana v Římě (1965-1969). Práce se soustřeďuje především na vývoj v nakladatelství Křesťanské akademie, Středisku Velehrad a Papežské koleji Nepomucenum v Římě, kde působily přední osobnosti českého katolického exilu, většinou z řad kněží. Metodou historické diskurzivní analýzy práce sleduje, jak v tomto prostředí získávala stále větší převahu prokoncilní orientace, která se negativně vymezovala vůči konzervativnímu myšlenkovému proudu v církvi. V neposlední řadě práce též ukazuje, jak podobu katolického exilového diskurzu v Itálii ovlivňovaly proměny vztahu mezi papežskou diplomacií a komunistickým Československem.
|
|
|
Internace biskupů Josefa Hloucha a Karla Skoupého v době komunismu
Kolouch, František ; Míšková, Alena (vedoucí práce) ; Šebek, Jaroslav (oponent) ; Pehr, Michal (oponent)
Univerzita Karlova v Praze Pedagogická fakulta Katedra dějin a didaktiky dějepisu DISERTAČNÍ PRÁCE Internace biskupů Josefa Hloucha a Karla Skoupého v době komunismu ABSTRAKT: Disertační práce se zabývá internací biskupů římskokatolické církve Josefa Hloucha a Karla Skoupého v době komunistického režimu v Československu, v letech 1949 - 1968. Práce představuje nejdříve snahy poúnorové komunistické vlády o přeměnu římskokatolické církve na národní církev, podřízenou státu, a neúspěšná vyjednávání zástupců vlády s biskupy. Stěžejní část disertační práce se zabývá internací biskupů na příkladu českobudějovického biskupa Josefa Hloucha a brněnského biskupa Karla Skoupého. Oba biskupové byli nejdříve zadržováni ve svých rezidencích a později odvezeni mimo diecézi a řadu let internováni v utajovaných objektech pod dohledem Státní bezpečnosti. Cílem a smyslem celé práce je uceleně představit internaci biskupů v těchto objektech. Práce se opírá především o archivní materiály a svědectví pamětníků. Na jejich základě popisuje běžný život biskupů v internaci a její organizaci. Dalším cílem je ukázat, jaký dopad měla izolace biskupů na římskokatolickou církev. Výsledkem je snaha o ucelené, systematické a faktografické zpracování internace biskupů, jednoho z mnoha zločinů komunistického režimu v rámci pronásledování...
|
|
|
Dějiny tělovýchovné organizace Orel v Čechách 1909-1948
Vejvar, Stanislav ; Čechurová, Jana (vedoucí práce) ; Kvaček, Robert (oponent) ; Šebek, Jaroslav (oponent)
Historie tělovýchovné organizace Orel v Čechách 1909 - 1948 V roce 1909 vznikla v Čechách, na Moravě a ve Slezsku tělovýchovná organizace Orel. Sjednotila organizace, které pro katolíky organizovaly tělocvičné aktivity. Jejími předky byly svatojosefské jednoty, katoličtí tovaryši a křesťanskosociální tělocvičné odbory. Orlové měli za vzor slovinského katolického Orla, jehož zakladatelem ve Slovinsku byl na začátku 20. století kněz a politik Jan Evangelista Krek. Organizace Orla vznikla za rakousko-uherské monarchie, v časech Československé republiky 1918 - 1938 značně zesílila na celém území státu, roku 1935 dosáhla přes 160 tisíc členů. Celoživotním starostou Orla byl Msgre. Jan Šrámek, katolický kněz a politik. Orel provozoval tělovýchovu pro muže, ženy, dorost i žactvo v křesťanském duchu. Pořádal cvičení v místních jednotách a dva významné slety: mezinárodní slet roku 1922 v Brně a Svatováclavské dny orelstva r. 1929 v Praze. Orel udržoval kontakty se zahraničními křesťanskými tělocvičnými spolky, stal se členem FICEPu (Mezinárodní katolická tělovýchovná federace). Pořádal zájezdy na zahraniční slety (např. do Francie, Jugoslávie nebo Polska). V čase ohrožení Československa nacistickým Německem r. 1938 orlové vstupovali do Svazu občanské pohotovosti jako dobrovolníci při obraně republiky. Za okupace...
|
|
|
Jan Scheinost. Katolík a fašista, novinář a politik
Klementová, Eliška ; Doubek, Vratislav (vedoucí práce) ; Pehr, Michal (oponent) ; Šebek, Jaroslav (oponent)
Cílem disertační práce je analýza myšlenek i politických aktivit Jana Scheinosta (1896- 1964), novináře a zároveň obratného zákulisního politika, známého také jako ideologa českého fašismu. Práce představuje a analyzuje především ty texty a aktivity této kontroverzní osobnosti, které byly svým způsobem unikátní, typické nebo naopak atypické pro československou politickou a intelektuální scénu první a druhé republiky, od 20. let 20. století do období Protektorátu Čechy a Morava. Vlivný katolický publicista Scheinost bývá v odborné literatuře spojován nejen s konzervativním tradicionalistickým katolicismem, ale také s fašismem. Práce se však snaží prokázat, že Jan Scheinost především vždy hledal nejvhodnější hnutí či politickou stranu, skrze něž by mohl realizovat své výbojně katolické ideje. Práce zároveň sleduje historický i kulturní a mediální kontext, v němž Scheinost, mj. šéfredaktor deníku Lidové listy, působil. Přesvědčený nacionalista a katolík Scheinost vstoupil na počátku 20. let do Československé strany lidové, ale ta pro něj byla příliš kompromisní a málo konzervativní. Proto založil se spisovatelem Jaroslavem Durychem revue Rozmach, kde koncipoval a prezentoval své myšlenky. Když se v polovině 20. let 20. století formoval český fašismus, Scheinost vstoupil do fašistického hnutí, aby jej...
|
|
|
Ideové zdroje křesťanské demokracie ve střední Evropě v letech 1945 - 1948
Kugler, Pavel ; Rychlík, Jan (vedoucí práce) ; Šebek, Jaroslav (oponent) ; Konečný, Karel (oponent)
Křesťanská demokracie ve středoevropských zemích, jež se ocitla pod vlivem Sovětského svazu nedostala příležitost, aby sehrála významnější roli ve vývoji regionu takovým způsobem, jak se to povedlo křesťanským demokratům po roce 1945 v západní části Evropy. Zásadní roli v tomto procesu měly vnější podmínky a rozhodujícím faktorem se staly zásahy zvenčí. Nicméně i přes poměrně krátké období, které v podstatě trvalo pouhé dva roky, se jasně ukázaly identické znaky či naopak rozdíly v chápání toho, co by mělo být nosnou myšlenkou strany s tímto programovým vymezením. Do utváření ideové základny zasahovaly faktory historické zkušenosti, religiozity obyvatelstva a také hospodářská a sociální situace. Nelze přehlédnout ani tu skutečnost, že z jisté části nepřestaly existovat staré předsudky. Těžko lze v této souvislosti akceptovat označení roku 1945 jako nultou hodinu, jak se vžilo především ve starší historiografii, ale v rámci problematiky křesťanské demokracie šlo ve větší míře o plynulý kontinuální proces a završení snah, které se pravidelně objevovaly již v předchozích desetiletích. Přes omezené možnosti však Západ, jakožto symbol křesťanského kulturního centra, na druhé straně právě se vytvářející železné opony nezmizel. Naopak, právě vnímání západních hodnot zůstalo v prvních letech součástí programů stran...
|
|
|
Československý dům v Londýně-Velehrad
Langerová, Anna ; Rychlík, Jan (vedoucí práce) ; Šebek, Jaroslav (oponent)
Práce se věnuje československému domu v Londýně, známému jako Velehrad. Jedná se o charitu, jejíž počátky sahají do roku 1949. Organizace pracovala pro uprchlíky z Československa od počátku 50. let až do roku 1989, kdy díky událostem, které proběhly v Československu, ztratila svůj původní význam. V první části je řešena především historie organizace, vznik Cyrilometodějské ligy a další záležitosti, jako například financování charity. Ve druhé části jsou následně vymezeny emigrační vlny z roku 1948 a 1968. Je řešena otázka, jak se Československo snažilo po právní stránce emigraci bránit. Poslední část je následně věnována organizaci. Zaměřila jsem se především na kontakty s domovem, jak prakticky probíhala pomoc Velehradu uprchlíkům či jak charita reflektovala některé události, které probíhaly v Československu. Mým zájmem bylo i nastínění fungovaní české doplňovací školy. Klíčová slova: Velehrad, St. Wenceslaus House - Velehrad, otec Jan Lang, otec Josef Pazderka, emigrace
|
|
| |
|
|
Heřman Josef Tyl
Feranc, Daniel ; Royt, Jan (vedoucí práce) ; Šebek, Jaroslav (oponent) ; Petráček, Tomáš (oponent)
Práce nazvaná Heřman Josef Tyl nabízí chybějící celkové zpracování života této významné církevní osobnosti, opata jednoho z nejstarších premonstrátských klášterů založeného českých šlechticem blahoslaveným Hroznatou v Teplé, která prožila utrpení dvou totalit 20 století. nacismu v koncentračních táborech a komunismu ve věznicích a uranových pracovních táborech, jakož i různé perzekuční zásahy do jeho života v podobě odebrání státního souhlasu. Práce se přitom věnuje také obdobím jeho života, která doposud postrádala zpracování. To se týká zejména Tylova dětství, dospívání, studií a života po roce 1958, kdy pracoval jako skladník na Cakovském družstvu a vrátil se ke kněžské službě, kterou mu znovu znemožnil zásah komunistické totalitní moci odebráním státního souhlasu, aby se v závěru svého života opět ke kněžské službě vrátil a dokonce byl zvolen opatem tepelského kláštera. Práce nabízí také historicko-kritické zhodnocení údajů známých z Tylovy autobiografie, dotýkajících se zejména období od jeho zatčení gestapem v roce 1942, až do jeho propuštění z komunistických vězení a jejich doplnění na základě získaných pramenů. Zpracování disertační práce se opíralo o shromážděné archivní prameny vztahující se k osobě Heřmana Josefa Tyla: jeho pozůstalost, úřední listiny a dokumenty, materiály vzniklé z...
|
host ::
RSS.