Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 6 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Stavovský oděv katolického kněžstva a jeho zobrazení ve výtvarném umění. Historie - proměna - význam
Martinek, Radek ; Royt, Jan (vedoucí práce) ; Hlobil, Ivo (oponent) ; Jonová, Jitka (oponent)
Z hlediska současného překotně se rozvíjejícího badatelského zájmu o dějiny odívání (ať už podle období, profesních skupin nebo geografických oblastí) stojí stavovské odívání křesťanského kněžstva poněkud stranou. Je to způsobeno i tím, že tvoří v rámci celkových dějin odívání značně specifickou skupinu vyznačující se nepřetržitou kontinuitou a bohatou symbolikou, stvrzenou církevními předpisy, ale i místní tradicí. Už během prvních staletí se formuje teologická nauka o kněžství a kněžském stavu, ale nezůstává pouhou naukou, ale má i praktický dopad v životě duchovního a jeho okolí. Kněz se stává garantem společenského řádu a s ním spojených hodnot. Viditelné odlišení kněze od ostatního společenství tak dostává i svůj symbolický rozměr. Práce se snaží na pozadí obecných dějin církve naznačit vývoj, kterým se ubírala nauka o kněžství a jeho úkolu v křesťanském společenství. Kněžský oděv zcela zjevně vypovídá o tom, jak byl kněz vnímán společností, církví (resp. církevním právem), ale i jak vnímal sám sebe. To vše je konfrontováno s obrazovým materiálem a analýzou dochovaných oděvních součástí.
Liturgický textil a způsoby jeho prezentace
Jonová, Jitka ; Grill Janatová, Markéta ; Martinek, Radek
Metodika přímo navazuje na metodiku I. s důrazem na specifika prezentace textilií v památkově chráněných objektech (např. zámecké kaple), včetně zdůraznění jejich liturgické funkce. Z hlediska parament s druhotně využitými světskými textiliemi identifikace jejich původní funkce a zařazení do širších kulturních souvislostí, včetně doplnění o obrazovou dokumentaci. A zdůraznění didaktické funkce prezentace s ohledem na návštěvníka. Součástí metodiky budou také shrnující kapitoly o dějinách muzejní prezentace. Další kapituly jsou praktického rázu (světelná intenzita, vlhkost, různé způsoby prezentace, jejich specifika, výhody a nevýhody, včetně přímé konfrontace se zahraničními přístupy).
Plný text: Stáhnout plný textPDF
František a Alena Falerští. Životy a manželství ve víru totalitních režimů.
Šmídová, Lucie ; Šebek, Jaroslav (vedoucí práce) ; Novotný, Vojtěch (oponent) ; Jonová, Jitka (oponent)
Disertační práce nabízí pohled na manžele Alenu a Františka Falerské, jejichž životy silně poznamenaly totalitní režimy, a v detailu zkoumá dynamismus proměn jejich spirituálního života v kontextu politických, společenských a církevních transformací po roce 1918 s důrazem na léta 1939-1945 a 1948-1989. Práce představuje spiritualitu dvou intelektuálů-církevních laiků z hlediska vývoje, vnější formy, identity, zastávaných názorů, genderu a reakce na útlak. Předložená studie kombinuje dominující biografický přístup s historickou antropologií, přičemž standardní práce s písemnými prameny byla rozšířena o metodu orální historie. Klíčová slova Totalitní, spiritualita, římskokatolická církev, politický vězeň, manželství.
Liturgické textilie a jejich památková ochrana
Jonová, Jitka ; Martinek, Radek ; Grill Janatová, Markéta ; Kuldová, Marie ; Nachtmannová, Alena ; Vavřinová, Valburga ; Piatrová, Alena ; Hasalová, Eva
Péči o historické liturgické textilie se mnohdy nevěnuje taková pozornost, jakou by si zasloužila. Právě liturgické textilie představují významnou skupinu, kde se historické textilie dochovaly dodnes. Pro péči o historické liturgické textilie se dají vytvořit tři základní důležité okruhy: Zájem a osvěta Historický liturgický textil, i když již neplní svoji funkci (není používán při liturgii), nadále zůstává významným kulturním dědictvím církve. Vlastním místem, kde se zpravidla dochoval, jsou sakristie, oratoře či fary, kde však ne vždy má odpovídající podmínky. Ačkoliv podle požadavků církve i státní památkové péče je žádoucí historický liturgický textil chránit (ač není památkově chráněný je součástí majetku farnosti a měl by být veden v inventáři), někdy dochází k jeho zničení (spálení, nevhodné skladování apod.), či dokonce prodeji. V tomto případě je třeba mít na paměti, že se jedná o nedovolené nakládání, při němž dochází k nenávratným ztrátám (jsou zničeny historicky cenné liturgické textilie), navíc v případě prodeje nejen dochází k defraudaci farního majetku, navíc kněží (na rozdíl od zájemce o koupi) ne vždy jsou schopni odhadnout skutečnou hodnotu a textilie jsou prodány pod cenou a je možné je později vidět na internetových prodejních portálech za daleko vyšší cenu. Duchovní správci farností jsou mnohdy přetíženi a historický liturgický textil nevnímají jako něco důležitého, čemu by měli věnovat větší pozornost. Je třeba tedy připomenout, že se jedná ve velké většině o majetek farnosti apod., s nímž nelze libovolně nakládat, a navíc také o posvěcené předměty, které si zaslouží úctu. Sakrální umění, mezi něž patří historický liturgický textil, představuje kulturní dědictví církve, které je třeba chránit. Umění má funkci nejen liturgickou, ale také evangelizační. Při nakládání s historickým liturgickým textilem je žádoucí kontaktovat odborníky, příslušné diecézní konzervátorské centrum, odborná pracoviště muzejní či památkového ústavu. Inventarizace a uložení Historické textilie mají být vedeny v inventáři příslušné farnosti (kláštera apod.) či státní instituce v odpovídajících formulářích. Inventární záznamy spolu s archivními doklady mohou napomoci osvětlit identifikaci, ale také bližší určení (materiál, původ apod.) dané památky. Není možné požadovat, aby ve farnostech byly zajištěny podmínky, jaké mají historické textilie ve specializovaných depozitářích různých institucí. Bohužel často není dostatek prostoru ani ve specializovaných diecézních depozitářích. Zvláště, pokud se jedná o „běžně dochovaná paramenta“, je žádoucí je uchovat na vhodných místech, kde nedojde k jejich nežádoucímu poškození (teplotní podmínky, vlhkost, prach, poškození hmyzem, hlodavci). Restaurování a prezentace Restaurování je nutno svěřit odpovídajícím odborníkům. Historické liturgické textilie, stejně jaké jiné sakrální památky dokládají kulturní bohatství církve, které však má nezastupitelné pastorační a evangelizační poslání. Zvláště neužívaná historická paramenta tak mohou být součástí krátkodobých (např. Noc kostelů) či dlouhodobých expozic. Při tom je však třeba dbát vhodnosti způsobu jejich prezentace a případné zápůjčky dokumentovat. Nesmí se využívat nevhodně (oděv na tříkrálovou sbírku, divadelní kostým apod.)
Plný text: Stáhnout plný textPDF
Proměny diskurzů českého katolického exilu v Itálii 1962-1969
Blažek, Ondřej ; Šebek, Jaroslav (vedoucí práce) ; Šmíd, Marek (oponent) ; Jonová, Jitka (oponent)
Tato práce pojednává o dění v českém katolickém exilu v Itálii se zaměřením na 60. léta 20. století. Poskytuje bližší vhled do institucionálních a diskurzivních proměn, které se zde odehrávaly v době konání II. vatikánského koncilu (1962-1965) a následného pobytu kardinála Josefa Berana v Římě (1965-1969). Práce se soustřeďuje především na vývoj v nakladatelství Křesťanské akademie, Středisku Velehrad a Papežské koleji Nepomucenum v Římě, kde působily přední osobnosti českého katolického exilu, většinou z řad kněží. Metodou historické diskurzivní analýzy práce sleduje, jak v tomto prostředí získávala stále větší převahu prokoncilní orientace, která se negativně vymezovala vůči konzervativnímu myšlenkovému proudu v církvi. V neposlední řadě práce též ukazuje, jak podobu katolického exilového diskurzu v Itálii ovlivňovaly proměny vztahu mezi papežskou diplomacií a komunistickým Československem.
Stavovský oděv katolického kněžstva a jeho zobrazení ve výtvarném umění. Historie - proměna - význam
Martinek, Radek ; Royt, Jan (vedoucí práce) ; Hlobil, Ivo (oponent) ; Jonová, Jitka (oponent)
Z hlediska současného překotně se rozvíjejícího badatelského zájmu o dějiny odívání (ať už podle období, profesních skupin nebo geografických oblastí) stojí stavovské odívání křesťanského kněžstva poněkud stranou. Je to způsobeno i tím, že tvoří v rámci celkových dějin odívání značně specifickou skupinu vyznačující se nepřetržitou kontinuitou a bohatou symbolikou, stvrzenou církevními předpisy, ale i místní tradicí. Už během prvních staletí se formuje teologická nauka o kněžství a kněžském stavu, ale nezůstává pouhou naukou, ale má i praktický dopad v životě duchovního a jeho okolí. Kněz se stává garantem společenského řádu a s ním spojených hodnot. Viditelné odlišení kněze od ostatního společenství tak dostává i svůj symbolický rozměr. Práce se snaží na pozadí obecných dějin církve naznačit vývoj, kterým se ubírala nauka o kněžství a jeho úkolu v křesťanském společenství. Kněžský oděv zcela zjevně vypovídá o tom, jak byl kněz vnímán společností, církví (resp. církevním právem), ale i jak vnímal sám sebe. To vše je konfrontováno s obrazovým materiálem a analýzou dochovaných oděvních součástí.

Viz též: podobná jména autorů
2 Jonová, Jaroslava
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.