|
|
Levicový libertarianismus jako kritická teorie společnosti
Haimann, Tomáš ; Hrubec, Marek (vedoucí práce) ; Bíba, Jan (oponent)
Práce zevrubně popisuje a vysvětluje základní koncepty levicového libertarianismu Steiner- Vallentynovského typu. Úvodní část srovnává tuto školu levicového libertarianismu s ostatními přístupy a obhajuje použitou metodu kritické teorie společnosti, kterou formuloval Marek Hrubec v návaznosti na klasické autory kritické teorie. Tato metoda člení analyzovaný fenomén do tří fází - kritiky, vysvětlení a normativity. Kritická fáze popisuje vztah analyzovaného ke skutečnosti a odmítnutí některých jejích momentů, vysvětlení objasňuje pozitivní prvky, které z této kritiky skutečnosti plynou a normativní fáze nakonec na základě těchto pozitivních prvků formuluje specifickou představu o jejich naplnění. V případě této diplomové práce představuje kritická fáze vymezení levicového libertarianismu vůči dominantním směrům současné politické filosofie, přičemž důraz je kladen na jeho odlišení od příbuzných směrů, zakládajících svoji koncepci na svobodě jedince, zvláště rawlsovského liberalismu a klasického libertarianismu. Fáze vysvětlení je věnována základním konceptům levicového libertarianismu, jejich historickým kořenům a teoretickým principům, na nichž staví. V normativní fázi je nakonec představen koncept univerzálního základního příjmu, který je nejvýznamnější aplikací filosofie levicého libertarianismu v...
|
|
|
Kdo nepracuje, ať nejí? Obraz práce v diskuzích o základním příjmu.
Němec, Lukáš ; Hrubec, Marek (vedoucí práce) ; Slačálek, Ondřej (oponent)
Tato práce se zaměří na vztah základního příjmu a práce. Budeme sledovat, jak je práce v debatách o základním příjmu reflektována a snahou bude najít další argumenty o všeobecném základním příjmu prostřednictvím nového promyšlení práce. Abychom ale byli schopni nové promyšlení práce tematizovat, je třeba práci politizovat. V práci se zaměříme na historii základního příjmu, jeho normativní ospravedlnění a základní charakteristiky. Budeme se věnovat základnímu příjmu a finanční krizi. Ukážeme, jak se práce tematizovala ve společnosti od svého "moderního" objevení v 18. století. S Dominique Médou popíšeme tři obrazy práce: smithovské pojetí práce, obrazy práce spjaté s myšlením Karle Marxe a obraz práce spojený s nástupem sociálního státu. Všechny tyto obrazy práce základní příjem reflektuje. Nakonec ukážeme, že aby základní příjem mohl být nástrojem pro politizaci práce, musí smithovské pojetí práce opustit.
|
|
|
Zkoumání jedné podoby morálního zázemí atlantické modernizace
Lánský, Ondřej ; Hrubec, Marek (vedoucí práce) ; Arnasson, J.H. (oponent) ; Barša, Pavel (oponent)
Ondřej Lánský Zkoumání jedné podoby morálního zázemí atlantické modernizace Abstrakt Tato disertační práce se zabývá kritikou fundamentálního atlantického morálního vzorce, který spoluformuje některé významné rysy pojetí sociálna, politiky a lidského jednání v globální éře a podporuje tak legitimitu panujícího řádu. Konkrétně je hlavním cílem této práce ukázat patologické momenty současného vývoje společnosti pomocí srovnání určitých konstitutivních prvků atlantických a latinskoamerických společností. Nejširším teoretickým východiskem je potom teorie uznání Axela Honnetha. Jako artikulace konstitutivních prvků sociální normativity (tedy jako vyjádření sociálně sdílených morálních představ o sociálním uspořádání) autor používá vybrané sociálně- filosofické koncepty: liberalismus Johna Rawlse a filosofie osvobození Enrique Dussela. Práce spočívá na čtyřech krocích v rámci tří kapitol. Prvním krokem je důkladná sociologická analýza pojmu sociálního ocenění v rámci teorie uznání. Druhým krokem je analýza normativní teorie spravedlnosti Johna Rawlse. Třetí krok spočívá v upozornění na jisté momenty, které dovolují určitou interpretaci a kritiku pojmu sociálního ocenění a liberálního vymezení morální legitimizace společností atlantického civilizačního okruhu. Čtvrtým krokem je zkoumání určitého sebereflexivního...
|
|
|
Civilní náboženství. Bilance a aktualizace
Jüptner, Jan ; Kučera, Rudolf (vedoucí práce) ; Franěk, Jakub (oponent) ; Hrubec, Marek (oponent)
Dizertace bilancuje kariéru myšlenky civilního náboženství a navrhuje teoretické rozhraní, které zahrnuje všechny její dosavadní konceptualizace (Rousseau, Bellah, Cristi, Parsons, Luhmann, Lübbe). Civilní náboženství je pochopeno jako soustava referenčních bodů, kterou společnost v procesu svého sebepopisu projektuje do periferií své autopoietické reality (minulosti, budoucnosti, věčnosti), aby dodala své existenci stabilitu a vážnost. Vztahováním se k těmto referencím vzniká diskurz, který je charakteristický přítomností silných významů a dovoluje komunikovat společnosti o svých počátcích, koncích a svém účelu. Ve své civilní konfiguraci jde o diskurz pluralitní a aktéři do něj vstupují jen zdrženlivě. Model dovoluje analyzovat závažnou symbolovou komunikaci aktérů (silná slova, náboženské symboly, nacionalismus, konspirační teorie, politická korektnost) v jednom kontextu, jakož i předpoklady této komunikace. Analyzován je krizový diskurz vzniklý v USA po 11. září 2001 a dále české reálie. V Česku je identifikován minoritní diskurz civilního náboženství, který je soustředěn kolem polosekularizovaných referencí Pravdy a Spravedlnosti. Klíčová slova: civilní náboženství, interpretativní sociologie, autopoiesis, Rousseau, Bellah, ideograf
|
|
|
Primát politiky podle Aristotela a Hannah Arendtové
Martínek, Evžen ; Znoj, Milan (vedoucí práce) ; Pinc, Zdeněk (oponent) ; Hrubec, Marek (oponent)
Disertační práce Primát politiky podle Aristotela a Hannah Arendtové Mgr. Evžen M a r t í n e k Abstrakt Práce provádí výklad pojetí primátu politiky v myšlení Aristotela a Hannah Arendtové na základě rozboru příslušných pasáží Politiky, Etiky Níkomachovy, The Human Condition a Between Past and Future s přihlédnutím k dalším relevantním textům obou autorů. Smyslem práce je prozkoumat, jak dalece je Aristotelovo stanovisko v této otázce blízké vůči postoji Hannah Arendtové, která se na mnoha místech na Aristotela odkazuje a bývá někdy označována za aristotelovskou myslitelku. U obou autorů je vyložen ontologicko- antropologický rozvrh, na jehož základě je založena jejich koncepce primátu politiky. V případě Aristotela se ukáže pro tento úkol jako nepominutelné eudaimonistické východisko jeho etické a politické nauky. Arendtová se pokusí překročit antropologický horizont konceptu politiky a uchopit ji na základě existencialistického porozumění lidskosti. Summary The work provides explanation of the primacy of politics in Aristotle's and Hannah Arendt's thoughts. It is conducted through the analysis of appropriate texts of Politics, the Nicomachean Ethics, The Human Condition and Between Past and Future with consideration of other relevant works of both authors. The aim of the work is to explore how close the...
|
|
|
Problematika ideálu pospolitosti v moderních společnostech
Štěch, Ondřej ; Hrubec, Marek (vedoucí práce) ; Znoj, Milan (oponent) ; Skovajsa, Marek (oponent)
disertační práce Tato práce se zabývá zkoumáním pospolitosti jako významného ideálu v rámci moderních společností. Východiskem pro uchopení modernity je zde koncepce představ společnosti (social imaginaries) rozpracovaná Charlesem Taylorem. Ta je interpretována tak, že pospolitost se ukazuje vždy jako pouze alternativní model uspořádání. Přesto se tento motiv stále vrací, a otázkou je, proč a v jaké podobě. Na první otázku hledám odpověď v teorii uznání Axela Honnetha, která ukazuje morální genezi subjektu v souvislostech pospolitých vztahů. Identita je tedy vždy ukotvena ve zkušenosti uznání, a tato zkušenost si vyžaduje stálé potvrzení. Místem, ve kterém může tato potřeba dojít naplnění, je právě pospolitost. Další části se zabývají rekonstrukcí různých podob pospolitosti jako ideálu. Zdrojem pro tuto rekonstrukci jsou zejména komunitaristické teorie a práce Benedicta Andersona. Nejprve se jedná o malá, převážně místní společenství vznikající ze svobodné vůle jejich členů za různými účely. Další podobou jsou naproti tomu společenství existující v představách svých členů, jako jsou zejména národy. Práce se zabývá odlišnostmi ve struktuře těchto fenoménů a v jejich odlišné roli ve veřejném životě moderních společností. Závěr tvoří úvaha o rizicích plynoucích z tohoto ideálu a jeho mobilizačního...
|
|
|
Politické a Rabíndranáth Thákur
Wolf, Jakub ; Hrubec, Marek (vedoucí práce) ; Petříček, Miroslav (oponent)
Diplomová práce se zabývá aktualitou textů Rabíndranátha Thákura ve vztahu ke konceptu politického, představenému Michelem Foucaultem. Identifikuje formativní pravidla diskurzu, představovaného dotyčnými texty a současně odhaluje vztah Foucaultovy Archeologie vědění k imateriálnu a prezentuje možnosti etiky v souvislosti s tímto konceptem díky korelaci Archeologie vědění s Thákurovým konceptem etiky ustupování. Základním prostředkem práce je identifikace sil dostředivého a odstředivého a aktualizace jejich vztahů jakožto základních pravidel formování Thákurova textu prostřednictvím ustavování systémových formací, které jsou konotovány jeho formacemi diskurzivními. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Pojetí sociální spravedlnosti
Kratochvíl, Petr ; Hrubec, Marek (vedoucí práce) ; Bíba, Jan (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá různými pojetími sociální spravedlnosti. Nejprve je sociální spravedlnost definována a je obhájena smysluplnost tohoto konceptu. Následně jsou představeny dvě vlivné koncepce sociální spravedlnosti - koncepce Johna Rawlse (spravedlnost jako férovost) a Roberta Nozicka (spravedlnost jako oprávnění). V práci je také tematizována aplikace konceptu sociální spravedlnosti na mezinárodní řád. V závěru práce je diskutován koncept veřejného rozumu, jeho možná omezení a problém soužití lidí, kteří jsou stoupenci odlišných konceptů spravedlnosti.
|
|
|
Globalization and regionalization: how profoundly are they interconnected?
Utěšený, Jakub ; Hrubec, Marek (vedoucí práce) ; Slačálek, Ondřej (oponent)
Observing current stage of political and economic decision-making in Europe, leads me to conclusion that the governments have been weakening at the expense of increasing importance of other actors and are rather being overshadowed by a certain kind of governance that has been gradually replacing the government as an old-fashioned mode of political decision-making. The long-term liberalisation of the world trade and constant development of global market have strongly affected ways of how governments behave in terms of economy and law-making. The national governments have been loosing their powers over economic management and they are getting to become more and more dependent on decisions of multinational corporations recently turning into roles of the most important actors of the economic development. In regard to these changes the national governments have been trying to not forfeit all its influence over the traditional fields of governmental management and they are turning themselves to supranational organizations such as the European Union supposing to it will help them to respond effectively to the emergiong challenges the globalisation brings. The European Union has developped many tools in order to successfully face the increasing economic competition in its internal territory and of course between...
|
|
|
Sociální kritika v pojetí Michaela Walzera. Spor liberalismu a komunitarismu
Kubeczka, Aleš ; Znoj, Milan (vedoucí práce) ; Velek, Josef (oponent) ; Hrubec, Marek (oponent)
Úvodní část práce se snaží vymezit postavení Michaela Walzera v diskusi liberálů a komunitaristů. Popisuje jednotlivé roviny diskuse a reflektuje jednak sekundární literaturu k tématu, jednak to, jak své místo v diskusi chápe samotný Walzer. V další části práce se autor pokouší popsat možné způsoby sociální kritiky tak, jak je vidí M. Walzer; postupně tedy prochází tři cesty sociální kritiky tak, jak je vytyčil Walzer. Zároveň podává kritiku Walzerova vymezení a ukazuje jeho jisté slabiny. Tvrdí nejen, že se vůči Walzerově kritice metody vynalézání dá bránit, je také přesvědčen, že Walzerova sociální kritika je vnitřně rozporná. Pokouší se shrnout a hlavně objasnit základní argumentaci, upozornit na vzájemné souvislosti kritické argumentace a přidat nový způsob argumentace. Z toho důvodu se pouští do rozboru hermeneutické interpretace a uvažuje o jejích možnostech a limitech jako nástroje sociální kritiky. Dále interpretuje Walzerovo pojetí sociální kritiky s ohledem na kategorie moci, historie a členství, které vymezuje jako podstatné samotný Walzer. Za jeden z klíčových konceptů, který je v pozadí Walzerovy koncepce, lze považovat koncept sdílených významů. Autor se v souvislosti s nimi pokouší ukázat jisté jednostrannosti Walzerova přístupu.Interpretuje Walzerovo pojetí tolerance a reflektuje Walzerovu...
|
host ::
RSS.