|
|
Rizika a limity laparoskopie v léčbě gynekologických zhoubných nádorů
Charvát, Martin ; Robová, Helena (vedoucí práce) ; Kužel, David (oponent) ; Mlynček, Miloš (oponent)
Souhrn V práci jsou vyhodnoceny výsledky experimentálního protokolu fertilitu zachovávajícího postupu léčby u časných stadií cervikálních karcinomů (LAP I protokol). Detekce sentinelových uzlin a experimentální exstirpace aferentních kanálů využívající laparoskopii a její technické aspekty jsou analyzovány na prospektivním souboru 85 žen. Onkologické výsledky i časná a pozdní morbidita ukazují, že při dodržení indikačních zásad a námi zavedených operačních postupů lze řešení považovat za bezpečné s minimální morbiditou. V druhé části jsou analyzovány výsledky 148 žen s nádory děložního hrdla do 2 cm s invazí do poloviny stromatu u žen již neplánujících těhotenství (LAP II protokol). Onkologické výsledky jsou u námi definované skupiny velice dobré a zcela srovnatelné se "standardním" postupem modifikované radikální nebo radikální hysterektomie typ B nebo C, při nižší morbiditě. V samostatné části jsou analyzovány možnosti využití laparoskopie u karcinomů endometria včetně možnosti využití detekce sentinelových uzlin a technických aspektů využití laparoskopie u obézních žen. V současnosti největší kontroverzí je využití laparoskopie u zhoubných nádorů ovarií. Škola onkogynekologické skupiny FN Motol preferuje otevřený přístup a do práce jsme vybrali soubor pokročilých ovariálních nádorů, kde předoperační...
|
|
|
Deleuzova asignifikantní sémiotika
Charvát, Martin ; Marcelli, Miroslav (vedoucí práce) ; Gvoždiak, Vít (oponent) ; Michalovič, Peter (oponent)
Mgr. Martin Charvát Deleuzova asignifikantní sémiotika Disertační práce Abstrakt Hypotéza předložené práce zní, že filosofii Gillesa Deleuze nelze myslet bez toho, aniž bychom vzali do úvahy jeho velmi specifický přístup k problematice znaků. Východiskem práce je analýza figury filosofie jako symptomatologie, která otevírá pole bytostně sémiotické. Pokud totiž chápeme znaky jako symptomy způsobů života, víry či našich přesvědčení, je nutné dále určit, jaký je charakter těchto symptomů ze sémiotického hlediska. Prvotní chápání znaku jakožto symptomu je dále neoddělitelně spojeno s problematikou povrchu, s problematikou roviny výrazu; respektive s tím, jak je povrch jako takový konstituován. Proto analýzy konceptu symptomatologie a jejích důsledků jsou následovány problémem geneze. Místem geneze se ukazuje být čistá diference, kdy kolem tohoto pojmu se orientuje celé Deleuzovo myšlení o znacích. Klíčová slova: Deleuze, Gilles - znaky - sémiotika - geneze - diference
|
|
|
Sémiotická "etnografie" Deleuze a Guattariho a ne-standardní animismus
Šír, David ; Charvát, Martin (vedoucí práce) ; Fulka, Josef (oponent)
Výchozím bodem práce je pojetí domorodého animismu, který Félixe Guattariho v pozdním díle na sklonku života uchopil jako formu subjektivity fungující skrze odlišné režimy znaků než "moderní". Animistické sémiotiky jsou "polysémické" a "trans- individuální," přičemž namísto stavění ostrého rozdělení sfér "přírody" a "kultury" zabydlují realitu "kolektivními entitami napůl-věc napůl-duše, napůl-člověk napůl-zvíře, stroj a tok, hmota a znak." Cílem většiny textu je posléze především stopování těchto sémiotik napříč společným dílem Deleuze a Guattariho. Po úvodním vyznačení kontextu Deleuzeho filosofie a jejího specifického "obrazu myšlení" a výkladu základních pojmů se zaměříme na popis a komparaci sémiotických "etnografií" Anti-Oidipa a Tisíce plošin. První díl sleduje napříč "universální historií" způsoby hominizace (polidštění) člověka ze stavu přírody pomocí rozličných forem zápisu, jimiž se konstituují společnost a kultura. Těchto způsobů je více, a neprobíhají tedy jen pomocí jazyka. V limitní zkušenosti schizofrenie autoři Anti-Oidipa nacházejí moment předcházející tyto historicky podmíněné formy hominizace. Oproti tomu druhý díl sleduje pluralističtější a méně antropocentrický obraz: ústřední roli zde získávají asignifikantní sémiotiky ne-lidského afektu - tedy stávání- se - procházející...
|
|
|
Narativní analýza diskurzu "ideální ženy" v časopise Vlasta
Maňhalová, Martina ; Charvát, Martin (vedoucí práce) ; Češka, Jakub (oponent)
Diplomová práce se zaměřuje na diskurzivní objekt, tzv. "ideální ženu", který je konstruován v magazínu Vlasta. Jedná se o ženský časopis, který je určen pro dámy středního věku. Diskurz, který budu v rámci práce zkoumat, je založen na implicitní kritice maskulinního řádu světa, přičemž je ale ukotven paradoxně tak, že tento řád skrytě afirmuje. Budu se zaměřovat na naturalizační strategie toho, jak je diskurzivní objekt "ideální žena" čtenáři předkládán jako přirozený. Cílem práce je analýza mediálního obsahu pomocí nástrojů kombinujících teorii narace a diskurzivní analýzu. Klíčová slova: Diskurz, narace, ideální žena, časopis, stereotypy, Vlasta
|
|
|
Kyborg jako reprezentace vztahu člověka a technologie ve vizuální kultuře
Petričák, Filip ; Charvát, Martin (vedoucí práce) ; Řehořová, Irena (oponent)
Diplomová práce se zabývá tématem vztahu člověka a technologie, jenž je reprezentován postavou kyborga ve vizuální kultuře. Cílem je vytvořit stereotypizaci jednotlivých kyborgů ve vybraných kyberpunkových dílech, na základě čehož mohu reflektovat vize a představy vztahu organického a technického v budoucím světě. Práce je rozdělena do čtyř kapitol - v první kapitole se zaměřím na kyberpunk, jakožto sub-žánr sci-fi, v druhé kapitole definuji postavu kyborga a postmoderní teoretická východiska, jež se k této postavě vztahují, ve třetí kapitole představím teoretická východiska k analýze postav a konkretizuji metodologické postupy, v závěrečné kapitole pak analyzuji jednotlivá díla.
|
|
|
Důsledky rekonceptualizace povahy novomediálních uměleckých děl
Scholz, Petr ; Charvát, Martin (vedoucí práce) ; Váša, Ondřej (oponent)
V relativně nových společenských a technologických podmínkách 2. poloviny 20. století se ustavuje nové pojetí umění později nazvaného "umění nových médií". Automatizované procesy umělecké tvorby (často za účasti umělé inteligence) vedou k otázkám ohledně statusu autorství nad výsledným artefaktem. Vedle nejasnosti ohledně statusu umělce dochází také k proměně povahy samotných děl (jedinečnost, simulace). Práce si klade za cíl provést teoreticko-filosofickou analýzu novomediálních uměleckých děl, která bude vycházet ze syntézy teoretických východisek několika autorů. Na základě tohoto teoretického rámce dojde k rozboru několika konkrétních novomediálních uměleckých projektů, jejichž analýza poskytne bližší pohled na povahu současných digitálních děl. Projekty budou zhodnoceny v souladu s představenými teoretickými perspektivami a v souladu s vlastními praktickými znalostmi. Z postulované povahy budou v závěru formulovány teze týkající se možného budoucího vývoje v oblasti automatizované tvorby algoritmických děl či autorství.
|
|
|
Konstrukce a svědectví: dvojí přístup k fotografii v díle Didi-Hubermana
Frídová, Martina ; Charvát, Martin (vedoucí práce) ; Váša, Ondřej (oponent)
4 Abstrakt Tato diplomová práce se zabývá tématem fotografie a jejího vztahu ke skutečnosti v díle francouzského filozofa a historika umění Georgese Didi-Hubermana. Je členěna do dvou hlavních částí. První teoretická část obsahuje seznámení se základními pojmy Didi-Hubermanova myšlení a následné teoretické analýze fotografie skrze jeho vybraná díla. Její součástí je i porovnání s myšlenkami dalších autorů, kteří se problematikou fotografie zabývali, například Rolanda Barthese. Cílem je identifikovat možné roviny uvažování Didi-Hubermana vzhledem k fotografii a ověřit předpoklad dvojího přístupu k fotografii, z hlediska tématu fotografie jako konstrukce a fotografie jako svědectví. Druhá praktická část práce si klade za cíl aplikování Didi-Hubermanových myšlenek na vybraných fotografiích v rámci soudobého kontextu. Klíčová slova Didi-Huberman, fotografie, konstrukce, svědectví, přežívající obrazy
|
|
| |
|
| |
|
| |
host ::
RSS.