|
| |
|
|
Distanční vzdělávání žákyně s lehkým mentálním postižením během pandemie koronaviru COVID-19: případová studie
Kolegarová, Hana ; Zemková, Jaroslava (vedoucí práce) ; Bartoňová, Miroslava (oponent)
Tato bakalářská práce je zaměřena na distanční vzdělávání 14leté žákyně s lehkým mentálním postižením během pandemie koronaviru COVID-19. Zejména má zachytit přínosy a úskalí tohoto typu vzdělávání. Práce je rozdělena na část teoretickou a praktickou. V teoretické části jsou vymezeny pojmy pandemie COVID-19 a v návaznosti na to je popsán dopad pandemie na školství. Dále je zde vymezen pojem distanční vzdělávání a druhy, kterými může být distanční vzdělávání realizováno. Pozornost je dále věnována mentálnímu postižení a jeho etiologii, klasifikaci a detailněji je v kapitole popsáno lehké mentální postižení. V práci je objasněno vzdělávání osob s mentálním postižením a jejich vzdělávání během povinné školní docházky. V teoretické části je také popsána základní škola Vokovice, kterou žákyně navštěvuje, školní vzdělávací program a jakým způsobem jsou žáci v této škole rozděleni do tříd v ročníku dle stupně přiznané podpory. Pro praktickou část byla užita metoda kvalitativního výzkumu za pomoci polostrukturovaných a narativních rozhovorů s rodiči, třídní učitelkou žákyně i se samotnou žákyní a za pomoci pozorování v domácím a školním prostředí. V závěru práce byly popsány přínosy a úskalí distančního vzdělávání konkrétní žákyně. Ukázalo se, že pouze s aktivním, soustavným a důsledným vedením žákyně je...
|
|
| |
|
|
Uplatnění dospělých uživatelů kochleárního implantátu na trhu práce
Marková, Johana ; Hádková, Kateřina (vedoucí práce) ; Bartoňová, Miroslava (oponent)
Cílem práce bylo zjišťování problematiky začleňování postlingválně dospělých ohluchlých do profesní činnosti - jaký vliv měl kochleární implantát na pracovní uplatnění, tj. jaký dopad měl kochleární implantát na pracovní život jeho uživatele. Výzkumné šetření bylo realizováno pomocí anonymního dotazníku polostrukturovaného typu, který se dohromady skládal z 33 otázek. Poskytnutý dotazník skrze webové stránky či rozeslanou prostřednictvím e-mailových adres celkem vyplnilo 19 dospělých respondentů. Valná většina (74 %) dotazovaných uvedla, že vykonávala stejné zaměstnání i po implantaci kochleárního implantátu. Z důvodu sluchového postižení se podpory od svých zaměstnavatelů dohromady dočkalo 37 % dotazovaných. Avšak musí být bráno v potaz, že 26 % respondentů se svému zaměstnavateli s problematikou vůbec nesvěřilo. Nadpoloviční počet (95 %) respondentů se shodlo, že jim kochleární implantát poskytnul očekáváný přínos pro zapojení se do pracovního života. Zároveň hodnotili zlepšení situace v jednotlivých oblastech číslem 2 (z pěti možných čísel od 1-5) - tedy, že došlo k nepatrné změně k lepšímu. Převážná část (79 %) dotazovaných se dokonce svěřila, že jim kochleární implantát v pracovním prostředí pomohl získat sebevědomí a větší jistotu. Výsledky dotazníkového šetření naznačují, že kompenzační...
|
|
| |
|
|
Komplexní péče o dítě s těžkým sluchovým postižením před kochleární implantací a po ní
Lonsmínová, Lenka ; Hádková, Kateřina (vedoucí práce) ; Bartoňová, Miroslava (oponent)
Práce se zabývá procesem kochleární implantace od diagnostikování sluchové vady po nastavování zvukového procesoru a rehabilitaci sluchu. V teoretické části je pozornost věnována definování tématu sluchového postižení, jsou zde zmíněny komunikační prostředky, které je možné zvolit pro komunikaci s dítětem se sluchovým postižením, a najdeme zde i popis vývoje mluvené řeči u těchto dětí. Následně je pozornost věnována systému péče o tyto děti a nakonec je zde popsán kochleární implantát i celý proces kochleární implantace. Empirická část je založena na rozhovorech s matkami dětí s těžkou sluchovou vadou, které podstoupily kochleární implantaci, a zaměřuje se především na informovanost rodičů o celém procesu, o navázání komunikace s dítětem již před implantací a o průběhu následné rehabilitace sluchu. Práce má za cíl poukázat na potřebu včasné diagnostiky sluchové vady, její správné kompenzace, navázání komunikace pomocí smyslově přístupného komunikačního prostředku a důležitost dlouhodobé spolupráce při nastavování zvukového procesoru a následné rehabilitaci sluchu. Dalším cílem je připravit materiál, který rodičům rychle a jednoduše podá základní informace o sluchovém postižení, o možnostech jeho kompenzace a o dalších důsledcích, které ze sluchového postižení mohou vyplývat. Zároveň zde rodiče...
|
|
|
Podpora duševního zdraví a aktivizace osob s duševním onemocněním z pohledu speciálního pedagoga
Cimbálová, Lucie ; Janyšková, Kristýna (vedoucí práce) ; Bartoňová, Miroslava (oponent)
Diplomová práce se zaměřuje na formy a metody podpory jedinců s duševním onemocněním, jejichž cílem je pomoci těmto lidem k návratu do běžného života. Jednotlivé kapitoly diplomové práce se zabývají historickými mezníky vzniku psychiatrie, klasifikací duševních onemocnění a problematikou kvality života. Proto jsou v textu vymezeny nejvyužívanější terapeutické metody a strategie práce s klientem, které vedou k osvojení vhodných denních návyků, zlepšení duševního zdraví a tím i kvality života. Práce se věnuje i mezioborové spolupráci, která kromě medicíny prostupuje do dalších oborů, konkrétně do psychologie, sociální práce a speciální pedagogiky. Téma mého výzkumu je aktuální, protože stále větší množství osob s duševním onemocněním vyhledává odbornou pomoc. Proto by všichni členové týmu měli mít dostatečné znalosti o symptomatologii a charakteru jednotlivých psychiatrických diagnóz. Aby mezioborová spolupráce splňovala svůj význam, musí být jasně stanoveny kompetence jednotlivých odborníků. Díky tomu vzniká propojený komplex služeb, jehož cílem je co nejsnazší zařazení člověka do společnosti a běžného života. KLÍČOVÁ SLOVA Duševní onemocnění; podpora duševního zdraví; aktivizace; terapie; denní stacionář; stigma psychiatrie; mezioborová spolupráce
|
|
|
Podpora žáků se specifickými poruchami učení na 2. stupni vybrané základní školy
Součková, Kateřina ; Bartoňová, Miroslava (vedoucí práce) ; Hádková, Kateřina (oponent)
Diplomová práce se zaměřuje na zjišťování podpory žáků se specifickými poruchami učení na vybrané základní škole. Teoretické kapitoly jsou zaměřeny na vymezení pojmů specifických poruch učení, jejich etiologii, vymezení jednotlivých typů poruch učení, diagnostiku a možnosti jejich reedukace a intervence. Dále se zabývá systémem vzdělávání a legislativou v České republice, základním vzděláváním s rámcovým vzdělávacím programem pro základní vzdělávání, poradenským systémem ve školách a školských poradenských zařízeních. Zaměřuje se na osobnost žáka s SPU, na jeho edukaci a typy učebních preferencí. Práce představuje výzkumné šetření, zaměřené na realizaci podpory žáků s SPU, které bylo uskutečněno na Základní škole pro žáky se specifickými poruchami učení prostřednictvím polostrukturovaných rozhovorů, pozorováním a dotazníkovým šetřením. V závěru diplomové práce jsou zodpovězeny dílčí výzkumné otázky týkající se podpory a motivace žáků s SPU na vybrané základní škole. KLÍČOVÁ SLOVA specifické poruchy učení, školní speciální pedagog, podpůrná opatření, edukace, poradenský systém, speciálně-pedagogické metody
|
|
| |
|
| |
host ::
RSS.