|
|
Kulturní dědictví Jávy
Steinbachová, Eva ; Uherek, Zdeněk (oponent) ; Soukup, Václav (vedoucí práce)
Indonésie, největší souostroví světa, patří nesporně k těm zemím, které svou tradiční kulturou přitahují nejen cestovatele, ale také historiky, archeology a kulturní antropology. Na území zahrnujícím kolem sedmnácti tisíc ostrovů a ostrůvků žije několik stovek národností, etnických skupin a domorodých kmenů s rozmanitými kulturními zvyky a tradicemi. Počet jazyků a lokálních dialektů je zde nesmírný. Jen na Nové Guineji lingvističtí antropologové předpokládají existenci sedmi set různých jazyků. Jde tedy o území s největší jazykovou rozmanitostí na světě. Také vliv náboženství na hodnotový systém a způsob života se v závislosti na místní tradici liší ostrov od ostrova a od vesnice k vesnici. Náboženství jako významná determinanta indonéské kultury nejvýrazněji variuje na ostrovech Jáva a Bali, kde se originálním způsobem pro líná tradiční animistická náboženská tradice s hinduismem, buddhismem, islámem a křesťanstvím. Specifický charakter indonéské kultury lze identifikovat ve všech oblastech kulturního systému - na úrovni artefaktů, sociokulturních regulativů i idejí. S lehkou nadsázkou lze například konstatovat, že Indonésie je zemí, kde se lidé řídí více sluncem a deštěm nežli časem. Přesné dodržování času zde totiž nehraje příliš velkou roli, a místní takzvaný "gumový čas" se dá určit jen přibližně....
|
|
|
Komparace identity volyňských Čechů usazených v České republice a nereemigrujících volyňských Čechů na Ukrajině
Jirka, Luděk ; Kandert, Josef (vedoucí práce) ; Uherek, Zdeněk (oponent) ; Moravcová, Mirjam (oponent)
Tato dizertační práce se zabývá transnacionálními vazbami reemigrujících volyňských Čechů a etnickou návratovou migrací potomků nereemigrujících volyňských Čechů. Práce vznikla na základě terénního výzkumu na západní Ukrajině a v České republice. Reemigrující volyňští Češi byli dosud studováni v pojmech integrace a adaptace do české (československé) společnosti a tato práce ve své první části kriticky poukazuje na imigrační narativ českých (československých) sociálních věd: jsou to také transnacionální vazby na Ukrajinu, které jsou významnotvornou referencí reemigrujících volyňských Čechů. Další část práce se zabývá etnickou návratovou migrací potomků nereemigrujících volyňských Čechů. Potomci krajanů mají již ukrajinské etnické vědomí, ale český stát jim díky jejich předkům umožňuje krátkodobé nebo dlouhodobé pobyty v České republice, díky čemuž se jim jeví Česká republika jako atraktivní. S odkazem na krajanský původ pak mohou snáze získat trvalý pobyt v České republice. Český stát tak udržuje migrační proud ze západní Ukrajiny do České republiky díky domnělé "blízkému" vztahu potomků krajanů k českému národu. Společnou referencí českých sociálních věd i státu je princip nacionalismu, pomocí kterého se produkuje sociální realita, jaká se sama předpokládá. Jedná se však o fikci.
|
|
|
Kultura romských osad
Jakoubek, Marek ; Soukup, Václav (vedoucí práce) ; Budil, Ivo (oponent) ; Patočka, Jiří (oponent) ; Uherek, Zdeněk (oponent)
Tématem následujících stránek je analýza kultury romských osad. Přestože je sousloví "romské osady" poměrně hojně frekventované, v otázce jeho užívání panuje značný zmatek a je tedy již téměř nemožné zjistit a říci, co si pod ním ten který autor vlastně představuje. V této stati budu toto označení užívat jako termín a obsahem mé práce bude do značné míry právě snaha o jeho definici. Jako každý termín, je i pojem "romská osada" svou povahou arbitrární, jedná se o konvenční, nehodnotící nálepku. Důvodem, proč jsem jako jeden z centrálních pojmů zvolil zaužívané a významově přetížené sousloví je ten, že za prvé laický výraz "romská osada" má konotace blízké významu tohoto pojmu v přítomné stati (v tomto ohledu se tedy jedná jen o jakousi kultivaci slova běžné mluvy) a za druhé dosavadní pokusy o zavedení jiného označení pomocí neologizmu dosud vždy selhaly (ať se již jednalo o termín slovenské státní správy "obytná zoskupenia na nízkom sociokultúrnom stupni" či termín "kumulovaná romská sídliště" 1 z autorské dílny S. Kužela). Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Postsocialistická transformace a změny kultury ve středoasijských republikách na příkladu Kyrgyzstánu a Turkmenistánu
Kokaisl, Petr ; Pargač, Jan (vedoucí práce) ; Uherek, Zdeněk (oponent) ; Šalanda, Bohuslav (oponent)
Společnost ve státech bývalého Sovětského svazu prochází od doby rozpadu tohoto státního útvaru velice zásadními změnami. Ačkoli od doby rozpadu SSSR uběhlo již více než deset let, transformační procesy, které byly nastartované právě v této době, rozhodně ještě ukončené nejsou. V této práci se poukazuje na podmínky, ve kterých stály středoasijské státy v době rozpadu Sovětského svazu a jaké byly další odlišnosti ve vývoji po vyhlášení samostatnosti v jednotlivých státech (především na příkladu Kyrgyzstánu a Turkmenistánu). Původní transformace byla vyhlášena a chápána především jako ekonomická, s prováděnými změnami došlo ovšem k velice zásadním změnám v kultuře, ke změně role náboženství ve společnosti, ke vnímání a vytváření historie. Důležitou součástí práce je hodnocení pastevectví a pasteveckého způsobu obživy v této oblasti. Pastevecká společnost se poměrně dlouho brání vnějším vlivům, ale ani tato společnost se jejich vstřebávání nemůže ubránit. Pastevectví jako základní a nejdůležitější zdroj obživy v současnosti tento význam ztratilo, ale zároveň roste význam pasteveckých tradic, na které je možné se odvolávat při vytváření nové identity.
|
|
|
Language and linguistic minorities (culturological analysis of language policy as a part of wider cultural policy)
Zlatá, Denisa ; Uherek, Zdeněk (vedoucí práce) ; Matějů, Martin (oponent)
Uznanie kultúrnej diverzity ako ciel'a politiky sa postupne stáva skutočnosťou v rámci štátov EU a do istej miery sa uplatňuje aj v ďalších vyspelých krajinách sveta. Oblasť jazykovej politiky sa však líši štát od štátu a v podstate neexistuje jednotný postup konštituovania oficiálnych jazykov. V súčasnom multi kultúrnom svete je nevyhnutné prehodnotiť jazykovú situáciu, a snažiť sa o jazykovú diverzitu ako ciel' politiky, kde musíme na samom začiatku uznať, že je to problematika vyžadujúca sociálnu intervenciu, tak jako uvádza Grin. Uznanie lingvistickej divezity ako ciel'a politiky napomáha formulovať riešenia zložitých problémov ako sú jazykové práva. V pojednaní vidíme argumentáciu odborníkov zaoberajúcich sa jazykom smerujúcu ku kritike pretrvávajúceho modelu národných štátov jako jedinej spoločnej kultúrnej identity v súčasných podmienkach polyetnických krajín. Jazyková diverzita neznamená pre spoločnú kultúrnu identitu občanov štátu hrozbu, naopak rozšírenie jazykových preferencií by viac odpovedalo demografii týchto štátov.
|
|
|
Nelegální migrace a detentismus v České republice
Krahulík, Martin ; Uherek, Zdeněk (vedoucí práce) ; Pargač, Jan (oponent)
Cílem rigorózní práce je analýza problematiky nelegální migrace a zajišťování cizinců na území ČR. Jako pracovník nevládní organizace poskytující právní poradenství žadatelům o azyl jsem měl od roku 2003 možnost pravidelně navštěvovat zařízení pro zajištění cizinců Bálková a pobytová střediska pro žadatele o azyl v ČR. Participoval jsem na dvou projektech, které mapovaly situaci z hlediska nelegální migrace na státní hranici.
|
|
|
Hřebečtí Němci ve staré vlasti a v Německu
Procházková, Jana ; Soukupová, Blanka (vedoucí práce) ; Uherek, Zdeněk (oponent)
Magisterská práce je věnována současné identitě českých Němců z jazykového ostrova Hřebečsko, tématu závažnému jak z hlediska česko-německých vztahů, tak z hlediska nacionalismu. Identita je zde definována jako trojrozměrný fenomén: odpověď na otázku, kým (ne) jsem, jak se (ne) prezentuji a jak jsem (ne) vnímán. V práci je věnována pozornost problému vlastního sebezařazení menšiny do společenského kontextu (z pohledu dvanácti pamětníků vysídlení Němců z Československa po druhé světové válce, dnes aktivním v Hřebečském vlasteneckém spolku, a z pohledu regionální sudetoněmecké literatury a tisku).
|
|
|
Současné národnostní menšiny v České republice v kontextu evropských vývojových trendů
Uherek, Zdeněk
Text se zaměřuje na problémy menšinových organizací v Praze v situaci, kdy se Praha stává otevřeným globálním městem, gateway city, které se složením obyvatelstva a sociabilitou významně odlišuje od ostatních sídel České republiky. Na statistických datech je v textu demonstrována diverzita pražského obyvatelstva, která spolu s předimenzovaností turistického ruchu vytváří z Prahy prostředí extrémně náročné pro soužití obyvatel ve městě. Vysoce diverzifikovaná společnost je spolu s anonymitu a segmentarizací osobních životů jednotlivců pro velkoměsto typická. V tomto specifickém prostředí hledají spolky národnostních menšin svoji působnost a snaží se oslovit svoje krajany, kteří jsou rozptýleni po celém městě. Velkou změnou pro život menšin v České republice je decentralizace menšinových organizací. Jednotlivé menšinové spolky jsou nyní často samostatnými subjekty, které si vytvářejí vlastní program i samostatně hospodaří. Jejich svoboda je vykoupena organizační nezralostí. Musí soupeřit o granty, potýkají se s problémy se spolufinancováním, nemají prostředky na infrastrukturu a administrativní činnosti. Jak ověřily výzkumy Etnologického ústavu ČR, chybí jim poradenská a koordinační asistence, která by napomáhala k získání evropských prostředků, vzájemné komunikaci a mimo jiné i k tomu, aby jejich činnost mohla Pražany efektivně obohacovat jako celek. V této souvislosti oceňují zřízení Domu národnostních menšit, který alespoň částečně zjednodušuje komunikaci mezi menšinami.
|
|
|
Analýza migrace českých občanů po roce 1989
Brouček, Stanislav ; Beranská, Veronika ; Červinková, Hana ; Uherek, Zdeněk
Analýza migračního chování českých občanů po roce 1989 (důraz na trendy), a to jak osob odcházejících natrvalo, tak sezónních migrantů; postižení odlišností od krajanů a exulantů. Srovnání s politikou vůči této kategorii migrantů u států s podobným počtem obyvatelstva (Slovensko, Nizozemí, Dánsko, Švédsko). Analýza důvodů trvalého usazovaní v zahraničí. Formování vlastních komunit nové migrace: USA, proces vývoje od počátečních komunit nelegálních pracovních komunit přes postupné sbližování s komunitami starousedlíků; další komunity: Austrálie, Nový Zéland, Francie, Belgie, Severské státy Evropy. Návratové trendy. Cíle projektu: získání relevantních údajů o nových českých komunitách v zahraničí; doporučení pro MZV k vytváření funkčního vztahu státu k těmto komunitám.
|
|
|
Předmluva
Sulitka, Andrej ; Uherek, Zdeněk
Úvodní informace k 14. Setkání národnostních menšin v Praze, jehož součásti byla v roce 2014 mezinárodní konference pod názvem Praha a menšiny. Program jednání konference byl zaměřen na otázky: přítomnost národnostních menšin v Praze a jejich aktivity, menšiny a mateřský jazyk, národnostní menšiny a migranti. Odborné i širší veřejnosti je předkládán dílčí výstup, odpovídající svým uspořádáním průběhu konference.
|
host ::
RSS.