|
|
An analysis of representation of significant events and personalities of Irish history in the period from 1916-1923 in Irish film
Kejmar, Tomáš ; Wallace, Clare (vedoucí práce) ; Pilný, Ondřej (oponent)
Univerzita Karlova v Praze Filozofická fakulta Ústav anglistiky a amerikanistiky Tomáš Kejmar Abstrakt bakalářské práce THE ROAD NOT TAKEN Analýza reprezentace významných událostí a osobností irských dějin v období 1916-1923 v irském filmu Abstract of BA Thesis An analysis of representation of significant events and personalities of Irish history in the period from 1916-1923 in Irish film. Praha, květen 2011 vedoucí práce: Clare Wallace, Ph.D. 2 Abstrakt Tato bakalářská práce se zaměřuje na období irské historie v letech 1916 až 1923, tedy období, které začíná Velikonočním povstání a končí Irskou občanskou válkou. Předmětem studie je to, jakým způsobem je toto období zachyceno ve třech celovečerních historických filmech uvedených v posledních dvou desetiletích. Konkrétně se jedná o snímky The Treaty (1992), režie Jonathan Lewis; Michael Collins (1996), režie Neil Jordan; a The Wind That Shakes the Barley (2006), režie Ken Loach, který byl uvedený do české distribuce pod názvem Kdo seje vítr. Hlavním cílem této práce je analyzovat způsob, jakým jsou představeny historické události a hlavní postavy filmů, a nabídnout možná vysvětlení, co z daných způsobů zobrazování osob a událostí vyplývá. V závislosti na těchto závěrech je posuzováno i to, jakému účelu mají tyto způsoby nakládání s historickým materiálem...
|
|
|
Contemporary culture vs. Irishness in the plays of Martin McDonagh
Pichrtová, Lenka ; Pilný, Ondřej (vedoucí práce) ; Wallace, Clare (oponent)
Hry irského dramatika Martina McDonagha se v posledních letech setkaly s mohutnou diváckou a kritickou odezvou. Předmětem diskuze se navzdory autorově britské národnosti nejčastěji stává jeho příslušnost k irské dramatické tradici a jeho vyobrazení Irska, kam zasadil většinu svých her. Jeho dramata vybočují z řady mírou násilí a útoky proti tradičním irským hodnotám, jakou je například náboženství nebo rodina. McDonagh sám tvrdošíjně popírá vliv svých irských dramatických předchůdců a jako svůj hlavní zdroj inspirace uvádí současnou popkulturu, zejména akční filmy a seriály. Pečlivé zkoumání jeho her však svědčí o něčem jiném - vliv J.M. Synga, Samuela Becketta a mnoha jiných je nezpochybnitelný. Tyto nesrovnalosti v prohlášeních autora zmátly již mnoho kritiků - k stávajícím nesnadnostem při interpretování a zařazení McDonaghových her se tedy přidává i fakt, že často protichůdná slova dramatika samotného nelze ve většině případů brát za bernou minci. McDonagh nerozlučně sepjal většinu svých dramat s irskými reáliemi a stal se terčem mnoha kritiků, tvrdících, že své renomé založil na zesměšňování irského venkova. Avšak lehkost, se kterou McDonaghovy hry překračují hranice států a kultur svědčí o tom, že jádro dramatikovy práce spočívá hlouběji. Při translokaci jeho dramat sice zhusta dochází ke ztrátě...
|
|
|
Depiction of media in British dystopian fiction
Bakič, Pavel ; Clark, Colin Steele (vedoucí práce) ; Pilný, Ondřej (oponent)
Na příkladu čtyř uznávaných románů se práce zabývá zachycením médií v britských antiutopických románech dvacátého století a vývojem, kterým toto zachycení prošlo. Zaměření na menší počet primárních textů, stejně jako zeměpisné a časové ohraničení, je zčásti dáno omezeným rozsahem práce, zčásti zdůvodněno častým vnímáním Anglie jako "hrdého Albionu", bašty občanských svobod, a dvacátého století jako věku totalitních režimů, umožněných či alespoň podpořených překotným rozvojem dorozumívacích prostředků a masových médií. Interpretovaná díla zahrnují Báječný nový svět Aldouse Huxleyho (česky i jako Konec civilizace) a 1984 George Orwella, romány které v obecném povědomí definují žánr antiutopie jako takový a které jsou spolu často porovnávány, například v knize Neila Postmana Ubavit se k smrti. Tuto dvojici doplňuje kniha H. G. Wellse Až spáč procitne, vzniklá na samotném přelomu devatenáctého a dvacátého století a vybraná pro Wellsovu zakladatelskou pozici v moderní utopické i antiutopické tvorbě, a grafický román Alana Moora a Davida Lloyda V jako vendeta, postmoderně a sebereflexivně se vyrovnávající jak s tématem, tak se svými předchůdci, se kterými tvůrci vstupují do debaty již zvolenou formou. Volba čtyř výrazných, velmi odlišných děl si vyžádala, aby k nim bylo v práci i přes zřetel ke společným prvkům...
|
|
|
"Within un-, sub- or supernatural forces": establishing the world of Tom Stoppard's Rosencrantz and Guildenstern are dead
Krtička, Filip ; Wallace, Clare (vedoucí práce) ; Pilný, Ondřej (oponent)
Hra Rosencrantz a Guildenstern jsou mrtvi Toma Stopparda je svou podstatou hypertextuální: využívá různých textů a jejich poetických technik k dosažení svébytného efektu. Jakožto "přepis" Shakespearovy tragédie Hamlet, vrhá na ni nové světlo s použitím technik hry Čekání na Godota Samuela Becketta a Šest postav hledá autora Luigi Pirandella. Dominantním prvkem Stoppardova dramatu je pak metaforické využití principu dvou stran jedné mince, který, jednak ukazuje stejnost v odlišnosti a odlišnost ve stejnosti, a jednak zdůrazňuje základní okolnost moderního života, kterou je relativismus: co je pro jednoho panna, je pro druhého orel. Tento metaforický obraz tak diktuje několik dichotomií zásadních pro dílo: realita - fikce, umění - život, bytí - hraní, divák - herec, tragédie - komedie atd. Ustanovení světa hry jako absurdního v počáteční scéně házení mincí je pouze zdánlivé. Naopak, tato úvodní hra ve hře jasně poukazuje na linearitu a determinismus vládnoucí světu Stoppardova dramatu. Rozhodujícím "činitelem" je zde text Hamleta, který diktuje nevyhnutelný konec Rosencrantze a Guildensterna. Zatímco Čekání na Godota reprezentuje absenci a nekonečný koloběh života jako absurdní čekání na čekání jehož ukončení závisí na arbitrární náhodě, ukazuje svět Stoppardovy hry nevyhnutelnost osudu Rosencrantze a...
|
|
|
Translating titles: strategies in translating the titles of American fiction into Czech
Hanžlová, Jitka ; Beran, Zdeněk (vedoucí práce) ; Pilný, Ondřej (oponent)
Tématem této bakalářské práce je zkoumání možných způsobů převodů názvů knih americké literatury. Výběr knižních titulů je omezen na beletristické překlady románů, které vznikaly od roku 1945 do současnosti. Příklady knižních názvů z tohoto období jsou čerpány především z publikace Bibliografie americké literatury v českých překladech, jejímž redaktorem je Marcel Arbeit a která mapuje překlady děl americké literatury od vůbec prvních publikací, které vznikaly již v 19. století, po rok 2000. Práce je rozvržena do dvou částí - úvodní, teoretické a praktické. První část se zaměřuje na problematiku titulu jako takového; co je to titul z hlediska gramatického a stylistického, jakou může mít formu a jaké jsou jeho funkce. Dále je v této teoretické části rozebíráno, jaké požadavky jsou na překlad titulu kladeny a jaké faktory mohou ovlivňovat modelaci titulu při jeho převodu z jedné kulturní a jazykové oblasti do druhé. Tyto faktory je podle Jiřího Levého možné rozdělit do dvou skupin; jedná se zaprvé o důvody, které je možné označit jako objektivní; to jsou kupříkladu specifikum tzv. národní formy, rozdíly jazykových systémů, odlišnosti ve společenském vědomí, tzv. reálie, a v neposlední řadě také překladatelská tradice.6 Vedle této skupiny lze vymezit skupinu faktorů, které jsou ovlivněny osobou překladatele,...
|
|
|
Samuel Beckett: the process of impoverishment in his theatre plays
Kmoníčková, Vendula ; Pilný, Ondřej (vedoucí práce) ; Wallace, Clare (oponent)
Zatímco rané hry Samuela Becketta jsou běžně řazeny k Absurdnímu divadlu, jeho pozdní hry bývají označovány jako minimalistické. Vzhledem k tomu, že mezi těmito dvěma směry neexistuje přímý vztah, nebyly ještě zkoumány ve vzájemné perspektivě. Beckettovo divadelní drama se v mnoha aspektech vyznačuje postupnou redukcí, díky čemuž je u Becketta minimalismus logickým vyústěním Absurdismu. V porovnání s tradičním dramatem již Absurdní drama, jako například Čekání na Godota, znamenalo redukci. Jak popisuje Martin Esslin, postrádalo rozvinuté postavy, děj se zápletkou a výměnu názorů ve formě dialogu. Díla, která následovala, prohlubují proces ochuzování, jež ústí v zobrazování statických poetických obrazů. Hry jako Not I a That Time jsou příklady literárního minimalismu, jak ho popisují Enoch Brater, Ulysse Duthuit, Leo Bersani nebo John Barth.
|
|
|
Gerald MacNamara and the Northern Revival
Diaz, Michael ; Pilný, Ondřej (vedoucí práce) ; Wallace, Clare (oponent)
Czech Abstract Nacionalistická hnutí často využívají aspekty mytologie a historie ve svých pokusech o vytvoření nacionalistické ideologie. Prostřednictvím selekce důležitých detailů a úzkého výkladu historických událostí, se nacionalistické skupiny snaží vytvořit národní mytologii. V tomto ohledu nejsou nacionalistická hnutí z přelomu století v Irsku jiná. Tato diplomová práce se pokouší ukázat, jak dílo Geralda MacNamara, irského vlastence píšícího z unionistického Belfastu během období obrození a vzniku svobodného irského státu, bylo schopno využít dramatické formy parodie a satiry a ve svém celky zhodnotit nacionalistické a unionistické ideologie a nacionalistická hnutí obecně.
|
|
|
John Millington Synge and Irish mythology - Deirdre of the sorrows
Pecovová, Petra ; Wallace, Clare (oponent) ; Pilný, Ondřej (vedoucí práce)
Vo svojej bakalárskej práci sa zaoberám vzťahom medzi mytologickým príbehom o Deirdre and hrou Johna Millingtona Syngea Deirdre of the Sorrows. Zameriavam sa predovšetkým na aspekty ako postavy, témy a motívy, ktorými sa Syngeova Deirdre líši od predchádzajúcich verzií tejto legendy. V prvej časti zmieňujem všetky verzie, ktoré sa odrážajú v Syngeovej hre a tie zahrňajú verziu z Book of Leinster, stredovekú verziu z Glenmasan Manuscript a taktiež verzie spisovateľov a dramatikov, ktorí boli Syngeovými súčasníkmi v Abbey Theater. V krátkosti zmieňujem aspekty, v ktorých sa Syngeov prístup buď líši alebo zhoduje s týmito verziami. Druhá kapitola sa venuje postaveniu osudu, jeho zastúpeniu v daných verziách a tomu ako ovplyvňuje ústredné témy a motívy. V poslednej časti mojej prace analyzujem vývoj hlavnej ženskej postavy a jej postavenie ako tragickej hrdinky. Cieľom mojej práce bolo hlavne poukázať na to, ako zobrazovanie realizmu bolo najpodstatnejšou zložkou hier pre Syngea, a to aj v prípade keď sa zaoberal legendou, ktorá sa zakladá na pravom opaku. Najdoležitejšie pasáže tejto práce sú práve tie, ktoré odhaľujú nezrovnalosti v zobrazení postáv a motívov, pretože poukazujú na to, že Syngeovo zlúčenie hrdinského a dedinského sveta nebolo úspešné. Napriek tomu, že sa mu podarilo zobraziť určité všeobecne...
|
|
|
Violence and formal challenge in the plays of Sarah Kane and Martin Crimp
Strnadová, Klára ; Pilný, Ondřej (oponent) ; Wallace, Clare (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá divadelní tvorbou dvou predních britských dramatiku soucasnosti: Sarah Kane a Martina Crimpa. Zatímco krátký život Sarah Kane byl dramatický a témer všechny její hry vzbudily kontroverze, Crimp, který je o generaci starší, zustává v panoramatu britského divadla ponekud opomíjen. Kane považovala Crimpuv vliv, zejména na své pozdejší hry, za zásadní. V diplomové práci se zabýváme srovnáním techto dvou autoru z ruzných duvodu. Oba zanícene inovují tvar dramatického díla. Jejich hry se postupne oproštují od všeho, co jsme zvyklí si s divadelní hrou spojovat: není urcen cas ani místo, ale ani postavy ci príbeh nejsou jasne dány. Zatímco Crimp strídá hry prísne tradicní, konverzacní dramata ze soucasnosti (The Country), s experimenty bez postav a bez príbehu (Attempts on Her Life), Kane se jasne vyvíjela od jen mírne narušené tradicní formy (Phaedra's Love) pres avantgardní experiment (Cleansed) až po postmoderní, fragmentovaný text, který divadelní hru pripomíná jen vnejším tvarem (Crave, 4.48 Psychosis). Práce poskytuje shrnutím obsahu her možnost proniknout do jejich dramatického sveta i ctenári s dílem neobeznámenému. Následuje analýza del Crimpa a Kane vzhledem k aristotelským kritériím, zvlášte mimezi a katarzi. Zatímco Kane klasický mimetický tvar narušuje a ukazuje tím na jeho...
|
|
|
(Post)Modern Inferno: Flann O'Brien's The Third Policeman between modern and medieval netherworlds
Ruczaj, Maciej ; Pilný, Ondřej (vedoucí práce) ; Armand, Louis (oponent)
Tématem této diplomové práce je interpretace románu irského spisovatele Flanna O'Briena The Third Policeman (v českém překladu Ondřeje Pilného Třetí strážník). Analýza se zaměřuje na motiv zásvětí / pekla, do něhož je uvržen vypravěč a zároveň protagonista tohoto textu. Tato práce se soustřeďuje na analogie mezi O'Brienovym dílem a nejznámějším "průvodcem zásvětím" v literární historii, tedy Dantovou Komedií. Cílem práce je ukázat, jakým způsobem O'Brienův román vstupuje do složitého "dialogu" s křesťanskou eschatologickou doktrínou, v němž se konstantně střídají polohy parodie a afirmace, jejíchž výslednicí je pak komplexní reprezentace Pekla "sub specie temporis nostri".
|
host ::
RSS.