|
|
Porovnanie hematologických parametrov vybraných skupín plazov
Jenčík, Filip ; Vrabec, Vladimír (vedoucí práce) ; Koleška, Daniel (oponent)
Práca je zameraná na porovnanie vybraných skupín plazov z hľadiska zloženia krvi. Prvá časť práce je venovaná zhrnutiu vybraných dostupných literárnych poznatkov na súčasný stav riešenej problematiky doma aj v zahraničí. Veľká pozornosť je venovaná postupom popisujúcim odber krvných vzoriek, prípravu krvných náterov a ich vyhodnotenie. Súčasťou práce sú informácie o kvantitatívnych a kvalitatívnych aspektoch hematológie jašterov, korytnačiek a hadov. Osobitne je riešená problematika odlišností v hemograme vybranej skupiny plazov s prihliadnutím na faktory ovplyvňujúce hemogram plazov ako sú vek a veľkosť plaza, sezónne zmeny, hibernácia, vplyv prostredia, výživa ako aj chov v zajatí alebo voľne žijúci jedinci.
Druhá časť práce je zameraná na odber krvných vzoriek, zhotovenie krvných náterov, identifikáciu krvných elemenov u leguána zeleného Iguana iguana (Linnaeus, 1758), korytnačky písmenkovej Trachemys scripta (Thunberg et Schoepff, 1792) a veľhada kráľovského Boa constrictor (Linnaeus, 1758). U týchto jedincov boli vyhodnotené zastúpenia krvných zložiek (erytrocyty, hematokrit, hemoglobín, leukocyty, heterofily, lymfocyty, monocyty, azurofily, eozinofily, bazofily) a namerané hodnoty boli porovnané s publikovanými referenčnými hodnotami a medzi jedincami navzájom. Vyhodnotením krvných náterov sme prišli k záveru, že morfologické charakteristiky krviniek vyšetrených plazov sa zhodovali s popismi v literatúre. Morfológia krvných buniek sledovaných plazov je rozdielna. Z našich výsledkov vyplýva, že krvný obraz ako aj diferenciálny krvný obraz skúmaných jedincov bol v rozmedzí publikovaných referenčných hodnôt. Vyšetrené vzorky potvrdzujú rozdiely v počtoch jednotlivých typov krvných buniek jaštera, korytnačky a hada. Pre získanie optimálneho počtu výsledkov je nutné vyšetriť väčší súbor jedincov.
|
|
|
Rizika vyplývající z chovu a introdukce akvarijních plžů
Jarošová, Martina ; Vrabec, Vladimír (vedoucí práce) ; Jan, Jan (oponent)
Byly shromážděny informace o všech druzích akvarijních a zavlečených nepůvodních plžů, kteří jsou dováženi na území Evropy. Pro celistvost výzkumu byly do práce zahrnuty i akvarijní a nepůvodní mlži. Z těchto informací byly vytvořeny profily uvedených druhů a data z nich následně zanesena do dotazníků. Dotazníky jednotlivých druhů byly následně počítačově zpracovány bodovacím nástrojem FI-ISK verze 1.19 a ke každému druhu bylo vyhodnoceno vlastní skóre rizikového potenciálu. Zkoumané taxony byly dle svého skóre rozděleny do tří skupin: málo rizikové, středně rizikové a vysoce rizikové. Jako akvarijní plž s nejmenším rizikem pro původní faunu ČR byl vyhodnoceni Celetaia persculpta. Akvarijní plži s nejvyšším rizikovým potenciálem jsou dle výsledků Pomacea maculata a Pomacea canaliculata. Nejvíce rizikovým volně žijícím druhem ČR je Potamopyrgus antipodarum. Naopak nejméně rizikovými mlži pro původní faunu ČR jsou Scabies crispata a Hyriopsis bialata. Jako mlži s nejvyšším rizikovým potenciálem byly zanalyzovány druhy Corbicula fluminea a Dreissena polymorpha. Porovnáním akvarijních druhů s druhy již jako "alien species" zavlečenými na území ČR jsem došla k závěru, že akvarijní plži (mlži) nepředstavují obdobné riziko, jako druhy, které byly zavlečeny do volné přírody bez podílu akvaristů.
|
|
|
Využití terapie za pomoci ryb Garra rufa pro humánní léčbu
Nacvalač, Tomáš ; Vrabec, Vladimír (vedoucí práce) ; Svobodová, Veronika (oponent)
Garra rufa obývá biotopy řek, malých vodních toků, nádrží a jezer a jedná se o málo
dotčený druh. Její původní výskyt je v Íránu, Iráku, Sýrii a Turecku. Žije na dně potoků a řek,
kde se pomocí adhezivního orgánu přisává ke dnu a kamenům. Jelikož má Garra rufa malý
pohlavní dimorfismus, je její rozmnožování v zajetí složitější. Pro efektivní rozmnožení je
důležité připravit třecí nádrž tak, aby se vytvořily podmínky co nejvíce podobné těm
v přirozeném prostředí, jako je například období dešťů.
Garra rufa se stává v poslední době velmi oblíbenou, a to díky svému využití
v ichtyoterapii a v zařízeních, kde se provádí takzvaná "rybí pedikúra". V některých zemích
jsou dokonce terapie za pomoci této ryby zakázány a to z důvodu nedostatečné hygieny a často špatných chovných podmínek.
Bakalářskou práci na toto téma jsem si zvolil proto, abych soustředil a posbíral co
nejvíce vědecky podložených informací ke zlepšení názoru na tento druh terapie. V práci
uvádím použití vhodné techniky pro použití v nádržích, která zvyšuje bezpečnost a kvalitu
prováděných procedur jak pro ryby, tak pro osoby, které podstupují celkovou, či lokální
terapii pomocí ryby Garra rufa.
Z hlediska rizika léčby jsem vycházel ze zdrojů, při kterých vědecké týmy testovaly vodu
v nádržích na přítomnost bakterií, jako jsou například Mycobacterium marinum, Aeromonas
hydrophila, Escherichia coli či Staphylococcus aureus. A uvedl možné druhy přenosu infekcí
na osoby podstupující terapii.
Ne všechny způsoby využití této ryby jsou pouze negativní. Některé mohou naopak
být velmi užitečné. Například při ichtyoterapii, léčbě osob, trpících lupénkou, atopickým
ekzémem, či akné. Výsledky těchto terapií jsou velmi dobré a při dodržování nezbytných
hygienických a bezpečnostních doporučení jsou bezpečné. V oboru akvaristiky je tato ryba
také přínosem, a to zejména pro odstraňování řasy a podle jedné studie pozitivně ovlivňuje
léčení ostatních druhů ryb v případě propuknutí infekce v nádrži.
Práce pojednává i o současném stavu v chovu a bezpečnosti výše zmíněných procedur
v České republice. Tuto problematiku jsem zpracoval podle Ing. Jaroslava Macenauera, který
mi poskytl informace o původu ryb k nám dovážených, správném výběru vybavení nádrže a o
péči, kterou je nutné provádět při zmiňovaných procedurách.
|
|
|
Srovnání fauny vodních ploštic v krajině ovlivěné těžbou v roce 2016
Bubeníková, Jitka ; Vrabec, Vladimír (vedoucí práce) ; Josef, Josef (oponent)
Diplomová práce se zabývá porovnáním složení fauny vodních ploštic předpolí povrchového dolu Bílina a rekultivovaného území jeho výsypek. V první části práce jsou obsaženy informace o povrchové těžbě uhlí, jejím dopadu na životní prostředí a metodách úpravy takto narušeného území prostřednictvím rekultivace a sukcese. Podrobněji je charakterizována fauna ploštic (Heteroptera) se zaměřením na vodní ploštice infrařádů Nepomorpha a Gerromorpha.
Během roku 2016 byl proveden sběr vodních ploštic za pomocí cedníku z 15 lokalit rekultivovaného území Radovesické výsypky a výsypky Pokrok a 16 lokalit předpolí lomu Bílina. Ploštice byly na místě usmrceny 75% alkoholem, posléze na sucho roztříděny a odborně determinovány. Pro jednotlivé nádrže byl sestaven seznam nalezených druhů. Celkem bylo nalezeno 26 taxonů (21 z nich určených do druhů), z toho 18 taxonů (14 druhů) na předpolí a 17 taxonů (14 druhů) na území výsypek. V druhově nejbohatších stanovištích byl zjištěn výskyt maximálně 7 druhů. Nejčastěji zastoupeným druhem byla Nepa cinerea na 9 lokalitách.
Hlavním cílem mé práce bylo potvrdit/vyvrátit hypotézu: Vzhledem k dobrým disperzním schopnostem vodních ploštic je zastoupení druhů na předpolí stejné s druhovým složením v nově vzniklých nádržích na rekultivacích. Druhová podobnost jednotlivých stanovišť byla mezi s sebou porovnána Jaccardovým ekologickým indexem. Často vycházela hodnota 0 % a jen malý počet srovnávaných dvojic lokalit dosáhl hodnoty Jaccardova indexu kolem 50 %. Nejvyšší hodnota 71,4 % byla zjištěna při porovnávání lokalit Syčivka - Hetov na území Radovesické výsypky. Ačkoliv byl zaznamenán na předpolí a rekultivovaném území DB shodný počet druhů 14 vodních ploštic, výrazný rozdíl byl právě v jejich druhové skladbě. Druhová podobnost mezi oběma vymezenými oblastmi vyšla jen 33,3 %. Na základě zjištěných výsledků jsem stanovenou hypotézu zamítla.
|
|
|
Péče o dřeviny a jejich zachování v památkách zahradního umění
Velebil, Jiří ; Bulíř, Pavel ml. ; Vrabec, Vladimír ; Andreas, Michal ; Businský, Roman ; Tábor, Ivo
Cílem metodiky je podat návod, jakým způsobem racionálně pečovat o dřeviny v památkách zahradního umění tak, aby bylo docíleno co nejdelší doby jejich existence na stanovišti při zachování všech požadovaných funkcí. Cílem je také zohlednit různé, často protichůdné aspekty péče o dřeviny, diskutované na teoretické i praktické úrovni. Metodika může být použita jako metodická podpora jak pracovníků péče o památkové objekty, tak praktiků vykonávajících pravidelnou údržbu a péči o dřeviny v památkách zahradního umění i v jiných objektech zahradní a krajinářské tvorby. Lze ji využít i jako předlohový materiál pro pracovníky odborů životního prostředí příslušných správních orgánů. Tato metodika najde využití také jako příručka pro výuku speciálních předmětů na odborných středních nebo vysokých školách či jako praktický návod pro zájemce z řad široké veřejnosti.
Plný text:  PDF
|
|
|
Rekultivace a management nepřírodních biotopů v České republice
Česká zemědělská univerzita v Praze, Praha ; Geologický ústav AV ČR, v. v. i., Praha ; Ústav pro ekopolitiku, o.p.s., Praha ; Zavadil, Vít ; Volf, Ondřej ; Starý, Josef ; Straka, Jakub ; Sádlo, Jiří ; Rambousek, Petr ; Přikryl, Ivo ; Lepšová, Anna ; Godány, Josef ; Frouz, Jan ; Farkač, Jan ; Vrabec, Vladimír ; Cílek, Václav ; Gremlica, Tomáš
Realizace terénních biologických a ekologických průzkumů nepřírodních biotopů v České republice, zhodnocení těchto biotopů a jejich významu pro ochranu biologické rozmatiostiv kulturní krajině, srovnávací analýza vlivu klasických způsobů a environmentálně šetrných způsobů rekultivací. Byla navržena opatření pro podporu udržitelného užívání zdrojů.
|
|
|
Obnova krajiny Kladenska narušené dobýváním
Ústav pro ekopolitiku, o.p.s., Praha ; Zdražil, Vladimír ; Zavadil, Vít ; Vrabec, Vladimír ; Volf, Ondřej ; Šafářová, Barbora ; Sádlo, Jiří ; Roglová, Vladimíra ; Přikryl, Ivo ; Přibylová, Martina ; Martiš, Miroslav ; Kružíková, Eva ; Houdek, Karel ; Cílek, Václav ; Bureš, Jiří ; Gremlica, Tomáš
Cílem projektu je vymezit v souvislosti s ukončením těžby černého uhlí na Kladensku rozsah nutných opatření k zajištění obnovy ekologických a estetických funkcí krajiny v částech Kladenska narušených těžbou černého uhlí. Zpráva obsahuje shrnutí výsledků řešení projektu za období 2003-2005. Přehled čerpání finančních prostředků a prezentaci projektu.
|
|
|
Rekultivace a management nepřírodních biotopů v České republice
Česká zemědělská univerzita v Praze, Praha ; Geologický ústav AV ČR, v. v. i., Praha ; Ústav pro ekopolitiku, o.p.s., Praha ; Zavadil, Vít ; Volf, Ondřej ; Starý, Josef ; Straka, Jakub ; Sádlo, Jiří ; Rambousek, Petr ; Přikryl, Ivo ; Lepšová, Anna ; Godány, Josef ; Frouz, Jan ; Farkač, Jan ; Vrabec, Vladimír ; Cílek, Václav ; Gremlica, Tomáš
Základními cíli projektu je zastavit pokles biologické rozmanitosti a navrhnout opatření pro podporu udržitelného užívání zdrojů a podpořit plnění Strategie udržitelného rozvoje. V rámci řešení projektu proběhnou terénní biologické a ekologické průzkumy nepřírodních biotopů v ČR, bude zhodnocena kvalita těchto biotopů a jejich významu pro ochranu biologické rozmanitosti v kulturní krajině, bude provedena srovnávací analýza vlivu klasických technických způsobů a environmentálně šetrných způsobů rekultivací. Bude zpracována "Metodika s návrhy nových ekologicky i ekonomicky efektivních a environmentálně šetrných postupů a způsobů rekultivací a managementu nepřírodních biotopů v České republice". Témata řešená v roce 2007: Kritéria pro výběr lokalit. 4. Výsypky, haldy a těžebny z geologického pohledu. Metodiky a stručné rešerše k jednotlivým skupinám zkoumaných organismů vyskytujících se v nepřírodních biotopech. Vyšší houby (Macromycetes). Cévnaté rostliny (Tracheophyta). Metodika výzkumů hmyzu a bezobratlých živočichů. Měkkýši (Mollusca). Pancířníci (Oribatei). Střevlíkovití brouci (Coleoptera: Carabidae). Motýli (Lepidoptera). Blanokřídlí žahadloví (Hymenoptera: Aculeata). Mravenci (Formicidae). Obojživelníci (Amphibia). Plazi (Reptilia). Ptáci (Aves). Savci (Mammalia). Soubor lokalit pro finální výběr nepřírodních biotopů. Analýza typů a rozsahu lokalit poškozených činností člověka. Základní charakteristika vybraných nepřírodních biotopů.
|
|
|
Rekultivace a management nepřírodních biotopů v České republice
Česká zemědělská univerzita v Praze, Praha ; Geologický ústav AV ČR, v. v. i., Praha ; Ústav pro ekopolitiku, o.p.s., Praha ; Zavadil, Vít ; Volf, Ondřej ; Starý, Josef ; Straka, Jakub ; Sádlo, Jiří ; Rambousek, Petr ; Přikryl, Ivo ; Lepšová, Anna ; Godány, Josef ; Frouz, Jan ; Farkač, Jan ; Vrabec, Vladimír ; Cílek, Václav ; Gremlica, Tomáš
Přehled lokalit Karlovarského, Plzeňského a Jihočeského kraje zkoumaných v roce 2009 a výsledky jejich podrobného inventarizačního průzkumu. Základní charakteristika vybraných nepřírodních biotopů. Výskyt a diverzita skupin organismů vyskytujících se v nepřírodních biotopech: Vyšší houby (Macromycetes). Cévnaté rostliny (Tracheophyta). Metodika výzkumů hmyzu a bezobratlých živočichů. Měkkýši (Mollusca). Pancířníci (Oribatei). Střevlíkovití brouci (Coleoptera: Carabidae). Motýli (Lepidoptera). Blanokřídlí žahadloví (Hymenoptera: Aculeata). Mravenci (Formicidae). Obojživelníci (Amphibia). Plazi (Reptilia). Ptáci (Aves). Savci (Mammalia). Soubor lokalit pro finální výběr nepřírodních biotopů. Analýza typů a rozsahu lokalit poškozených činností člověka. Vždy je diskutována možnost spontánní rekolonizace nebo oživení lokality po provedené rekultivaci. Zpráva se zabývá problematikou výskytu chráněných druhů na územích, která nepožívají žádnou ochranu nebo se uvažuje o jejich rekultivaci, která nemusí zajistit vhodné podmínky pro tyto druhy. Je uvedena metodika pro rekultivaci Pískovny Jeviněves vypracovaná v souladu s výsledky inventarizačního průzkumu.
|
|
|
Rekultivace a management nepřírodních biotopů v České republice
Česká zemědělská univerzita v Praze, Praha ; Geologický ústav AV ČR, v. v. i., Praha ; Ústav pro ekopolitiku, o.p.s., Praha ; Zavadil, Vít ; Volf, Ondřej ; Starý, Josef ; Straka, Jakub ; Sádlo, Jiří ; Rambousek, Petr ; Přikryl, Ivo ; Lepšová, Anna ; Godány, Josef ; Frouz, Jan ; Farkač, Jan ; Vrabec, Vladimír ; Cílek, Václav ; Gremlica, Tomáš
Přehled lokalit Libereckého, Moravskoslezského, Olomouckého a Ústeckého kraje zkoumaných v roce 2010 a výsledky jejich podrobného inventarizačního průzkumu. Základní charakteristika vybraných nepřírodních biotopů. Výskyt a diverzita skupin organismů vyskytujících se v nepřírodních biotopech: Vyšší houby (Macromycetes). Cévnaté rostliny (Tracheophyta). Metodika výzkumů hmyzu a bezobratlých živočichů. Měkkýši (Mollusca). Pancířníci (Oribatei). Střevlíkovití brouci (Coleoptera: Carabidae). Motýli (Lepidoptera). Blanokřídlí žahadloví (Hymenoptera: Aculeata). Mravenci (Formicidae). Obojživelníci (Amphibia). Plazi (Reptilia). Ptáci (Aves). Savci (Mammalia). Soubor lokalit pro finální výběr nepřírodních biotopů. Analýza typů a rozsahu lokalit poškozených činností člověka. Vždy je diskutována možnost spontánní rekolonizace nebo oživení lokality po provedené rekultivaci. Pro každou lokalitu jsou uvedeny ortofotomapa, geologické a topografické schéma. Zpráva se zabývá problematikou výskytu chráněných druhů na územích, která nepožívají žádnou ochranu nebo se uvažuje o jejich rekultivaci, která nemusí zajistit vhodné podmínky pro tyto druhy. Jsou shrnuty výsledky inventarizačního výzkumu nepřírodních biotopů a vodních nádrží v nich se nacházejících.
|
host ::
RSS.