|
| |
|
| |
|
|
Balkán mezi Evropou a Orientem. Obraz Balkánu v české a francouzské populárněvědecké publicistice (1875-1914)
Sobotková, D.E.A., Hana ; Hroch, Miroslav (vedoucí práce) ; Řezník, Miloš (oponent) ; Moravcová, Mirjam (oponent)
Předkládaná práce je věnovaná v obecné rovině problematice kulturních dějin 19. a 20. století - zejména pak otázkám kulturních stereotypů a identit. V duchu moderních metodologických přístupů ke studiu dějin je zde prezentováno srovnání obrazu Balkánu v české a francouzské populárněvědecké publicistice na přelomu 19. a 20. století. Konkrétním cílem studie je zjistit, jaký obraz teritoria nazývaného dnes jako Balkánský poloostrov byl předkládán vrstvě české a francouzské vzdělané veřejnosti v populárněnaučné publicistice v období let 1875 - 1914. Komparace českého a francouzského pohledu na Balkán představuje pokus o srovnání úhlu pohledu z dvou rozdílných kulturně historických prostředí. Česká perspektiva je pohledem "malého" (tedy nestátního) národa, usilujícího ve studované době o kulturní a národní emancipaci v rámci mnohonárodnostní říše, na druhé straně je potom francouzská perspektiva "velkého" (tedy státního) národa, který byl na přelomu 19. a 20. století kulturní, politickou a koloniální velmocí. Po stránce metodologické se práce inspiruje moderními metodologickými přístupy zaměřenými na studium kulturních stereotypů a identit. Zásadní impuls představovalo pro autorku dílo Marii Todorové a Edwarda Saida zaměřené na studium percepce Balkánského prostoru a Orientu v západoevropské kultuře. ...
|
|
| |
|
|
Společenské aspekty chalupářské subkultury v období tzv. normalizace
Schindler-Wisten, Petra ; Moravcová, Mirjam (vedoucí práce) ; Vaněk, Miroslav (oponent) ; Mücke, Pavel (oponent)
Společenské aspekty chalupářské subkultury v období tzv. normalizace Petra Schindler-Wisten Předmětem disertační práce je analýza chalupářské subkultury, její vývoj a rozšíření v období tzv. normalizace, se zvláštním zřetelem na její vliv na každodenní život občanů v tehdejším Československu. Autorka definuje chalupaření jako všechny aktivity odehrávající se ve venkovském objektu, který původně nebyl postaven pro rekreační účely. Východiskem práce je výzkum založený na metodě orální historie, konkrétně na 30 rozhovorech realizovaných s chalupáři pro účely této práce. Těžiště projektu spočívá nejen ve sběru rozhovorů s chalupáři z vybraných lokalit, ale především v další analýze a interpretaci těchto rozhovorů a následné konfrontaci s ostatními písemnými prameny. Práce se věnuje historickému vývoji chalupaření od 19. století po současnost, přičemž období tzv. normalizace patří největší pozornost. Důležitým bodem je hledání důvodů a motivací, které přispěly k rozvoji a oblibě chalupaření. Kromě chalupaření je u nás oblíbená ještě další forma rekreace - chataření. Výzkum potvrdil skutečnost, že chalupaření a chataření jsou sice dvě odlišné formy tzv. druhého bydlení, ale v některých aspektech se překrývají. Chalupaření je charakteristické specifickým trávením volného času, kdy rodina využívá objekt druhého...
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Mediální obraz Romů versus Roma Rising
Divíšková, Jaroslava ; Vojtěchovský, Miroslav (vedoucí práce) ; Moravcová, Mirjam (oponent)
Diplomová práce představuje mediální obraz romského etnika a příčiny jeho zakotvenosti v principech stereotypizace, která se stala výchozí pohnutkou k individuálnímu počinu amerického fotografa Chade Evanse Wyatta. Autorka si ve své diplomové práci položila dvě vzájemně provázané otázky. Prvá otázka se zabývá obrazem Romů, který konstruovala česká media, přesněji český denní tisk a televize, v relativně širokém časovém období 90. let 20. a počátku 21. století. Druhá otázka směřuje k zhodnocení významu monotematické části fotografického díla Chade Evanse Wyatta, který se ve stejné době pokusil vytvořit a širší veřejnosti zprostředkovat nový mediální obraz českých Romů, jenž by svým obsahem vyvracel stereotypní přístup většinové společnosti ve vztahu k Romům.
|
host ::
RSS.