|
|
Vzdělávání žáků s odlišným mateřským jazykem ve vybraných základních školách v Praze
Andrle, Jana ; Němec, Zbyněk (vedoucí práce) ; Kotvová, Miroslava (oponent)
Diplomová práce přibližuje vzdělávání žáků s odlišným mateřským jazykem v České republice. V teoretické rovině vysvětluje obecnější pojmy týkající se migrace, ale i pojmy vztahující se ke vzdělávání žáků cizinců. Dále přibližuje počty žáků cizinců jak na českých základních školách, tak na základních školách na území hlavního města Prahy. Práce popisuje školskou legislativu, týkající se vzdělávání žáků s odlišným mateřským jazykem, možnosti financování nadstandardní výuky češtiny jako druhého jazyka a také seznamuje s nestátními neziskovými organizacemi, které jsou v tomto směru aktivní. V praktické rovině se práce zaměřuje na různé systémy vzdělávání žáků s odlišným mateřským jazykem ve třech základních školách na území hlavního města Prahy. Práce popisuje, jak jednotlivé školy organizují výuku češtiny jako druhého jazyka, jaká poskytují podpůrná opatření ve vzdělávání žáků s odlišným mateřským jazykem, jaké speciální studijní materiály používají a jaké nadstandardní služby pro tyto žáky nabízejí. Text srovnává tyto školy a navrhuje možná zlepšení organizace vzdělávání žáků s odlišným mateřským jazykem na jednotlivých základních školách. KLÍČOVÁ SLOVA Vzdělávání žáků s odlišným mateřským jazykem, žák-cizinec, čeština jako druhý jazyk, základní škola, integrace, inkluze, multikulturní výchova,...
|
|
|
Role učitele ve vzdělávání "sociálně znevýhodněných" žáků
Hirtová, Lenka ; Němec, Zbyněk (vedoucí práce) ; Marádová, Eva (oponent)
Práce se zabývá tím, jakou roli hraje učitel při vzdělávání žáků vyrůstajících v podmínkách sociálního vyloučení. Cílem práce je prostřednictvím kvalitativního výzkumu porozumět vztahu jedné konkrétní základní školy ke vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami, zjistit jak se učitelé v každodenní praxi vypořádávají s požadavky inkluzivního vzdělávání, zda mají žáci vyrůstající v podmínkách sociálního vyloučení přístup k institucionalizované pomoci v podobě podpůrných opatření vycházejících z koncepce společného vzdělávání a jakou roli v přístupu k této pomoci hrají učitelé. Základními teoretickými východisky pro výzkumnou práci je koncept sociálního vyloučení a pojetí učitelské role v rovině očekávání, koncepce a realizace. Práce představuje legislativní rámec, který formuluje aktuální očekávání státu vůči škole při vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami. Text zároveň reflektuje, jak se tento legislativní rámec odráží v praxi základní školy, při práci učitelů v konkrétní třídě, s konkrétními žáky. Skrze analyticky stanovená kritéria pro distribuci podpory, názory učitelů a metody práce se pak Autorka vrací k odpovědím na klíčové otázky výzkumu. Autorka mimo jiné dochází k závěru, že dětem vyrůstajícím v podmínkách sociálního vyloučení je na základní škole odepřen přístup k...
|
|
|
Spolupráce s rodinami romských žáků z pohledu pedagogů z Libereckého kraje
Rašínová, Tereza ; Němec, Zbyněk (vedoucí práce) ; Kotvová, Miroslava (oponent)
Tato diplomová práce se zaměřuje na vztah rodiny romského žáka a školy z pohledu pedagoga. Práce je rozdělena do dvou částí. První část je věnována čtyřem dílčím tématům. První téma se věnuje Romům v české společnosti, je zde uvedena jejich diferenciace, sociální situace Romů, vztah mezi majoritou a minoritou a zejména konflikty mezi majoritou a minoritou. Druhé téma se věnuje romské rodině, a to jak vypadala v minulosti, a jaká je v současnosti. Dále se věnuje výchově dětí dle genderu a vlivu rodiny na školní úspěšnost dítěte. Třetí téma se zabývá vzděláním Romů a to především předškolním, základním a středním vzděláváním. Čtvrté téma popisuje komunikaci s romskými rodiči. Druhá část se zabývá samotným výzkumem. Výzkumnou metodou je metoda kvalitativní a to zejména polostandartizovaný dotazník. Cílem diplomové práce bylo zjistit, jaká je spolupráce mezi školou a rodinou romského žáka v Libereckém kraji. Celý problém se zkoumá z pohledu pedagoga. Dílčími cíli výzkumu bylo zjistit, jaká je úroveň komunikace mezi školou a rodinami romských žáku, dále zjistit, jaká je domácí příprava romských žáků ze strany rodičů a v poslední řadě zjistit, jaké podpůrné mechanismy učitelé ve spolupráci s rodinami romských žáků využívají. Na závěr diplomové práce jsou zde uvedeny výsledky výzkumu, vyhodnocení, diskuze...
|
|
| |
|
|
Postoje a zkušenosti pedagogů vybrané základní školy s inkluzí žáků s mentálním postižením
Zikánová, Drahomíra ; Němec, Zbyněk (vedoucí práce) ; Felcmanová, Lenka (oponent)
Diplomová práce se zabývá problematikou inkluzivního vzdělávání žáků s lehkým mentálním postižením v běžných školách se zaostřením na postoje a zkušenosti pedagogů vybrané základní školy k této problematice. Teoretická část vymezuje pojem inkluze v kontextu českého vzdělávacího systému a legislativní opatření související s tímto tématem. Shrnuje pojem mentální postižení, popisuje, co je mentální postižení, s čím se potýká rodina dítěte s mentálním postižením a vymezuje specifika edukace žáka s mentálním postižením. Dále se zabývá speciálními vzdělávacími potřebami (SVP) a opatřeními pro vzdělávání žáků s tímto postižením, která jsou zakotvena ve školském zákoně a mají inkluzivní vzdělávání žáků s lehkým mentálním postižením podporovat. Výzkumná část analyzuje rozhovory s pedagogy vybrané základní školy ve Středočeském kraji, které byly v průběhu výzkumu nashromážděny formou polostrukturovaných rozhovorů, a popisuje, jak se vybraní pedagogové k této problematice staví. V závěrečné části jsou shrnuty a graficky zpracovány poznatky z kvalitativního výzkumu a doporučení pro další možné zkoumání i pedagogickou praxi.
|
|
|
Hra a socializace dítěte předškolního věku s mentálním postižením a kombinovaným postižením v porovnání s intaktními vrstevníky
Klimovičová, Hana ; Šumníková, Pavlína (vedoucí práce) ; Němec, Zbyněk (oponent)
Tématem bakalářské práce je Hra a socializace dítěte předškolního věku s mentálním postižením a kombinovaným postižením v porovnání s intaktními vrstevníky. Teoretickými východisky práce jsou poznatky vývojové a sociální psychologie dítěte předškolního věku, speciální pedagogiky zejména psychopedie a teorie hry. V práci jsou použity tyto výzkumné metody: pozorování vybraných skupin dětí a dotazníky pro pedagogy a rodiče těchto dětí. Doplňkovou metodou je též rozhovor s rodiči, dětmi i pedagogy. Práce přihlíží i k jednotlivým anamnézám osob (dětí), jež jsou předmětem výzkumu. Cílem práce je porovnání vlivu hry na sociální vývoj vybraného vzorku jedinců předškolního věku s mentálním a kombinovaným postižením s intaktními dětmi stejného věku s cílem zjistit, jaký vliv má hra na vývoj socializace těchto dětí, jakým způsobem může vhodná hra sociální vývoj pozitivně ovlivnit a jaké rozdíly v socializaci těchto dvou skupin se vyskytují. Výzkumnými prostředími byly dvě mateřské školy speciální a jedna mateřská škola s integrací. Výzkumný vzorek je tvořen šesti dětmi (dvě dívky, čtyři chlapci) s mentálním postižením nebo kombinovaným postižením. Výsledky výzkumu jsou zaznamenány do srovnávacích tabulek. Na základě zjištěných závěrů výzkumného šetření předkládám několik vhodných her pro rozvoj sociálních...
|
|
|
Životní perspektivy kleintů výchovného ústavu
Štrinclová, Marta ; Němec, Zbyněk (vedoucí práce) ; Laurenčíková, Klára (oponent)
Diplomová práce se zabývá problematikou životních perspektiv klientů výchovných ústavů zachycených v jejich několika konkrétních vyprávěních a následně zpracovaných metodou narativní analýzy. Diplomová práce se soustředí na dílčí, živou, osobní, jedinečnou a subjektivní zkušenost klientů výchovného ústavu se snahou porozumět jejich životům v kontextuálních souvislostech a reflektovat tak jejich další životní perspektivy. Práce má teoreticko-aplikační povahu. V teoretické části je věnována pozornost problematice poruch chování a emocí, jejich klasifikacím, příčinám a dalším souvislostem, dále pak tématu prevence a terapii v etopedii, přičemž největší pozornost je zde věnována oblasti institucionální výchovy. Blíže se také autorka v teoretické rovině zabývá obdobím adolescence. Empirická část si klade za cíl zmapovat souvislosti mezi zkušeností s pobytem ve výchovném ústavu a současným náhledem na vlastní konkrétní životní perspektivy participantů šetření, přičemž důraz je zde kladen mimo jiné také na proměny postoje protagonistů ke vzdělání jakožto životní hodnotě v průběhu času. Jako výzkumný nástroj zde byla použita metoda narativního rozhovoru, která sloužila především ke sběru narativního materiálu. V diplomové práci poté autorka zaznamenávala klíčové body konkrétních příběhů pomocí jednotlivých...
|
|
|
Podpora čtenářské pregramotnosti v přípravných třídách
Kolibíková, Eva ; Němec, Zbyněk (vedoucí práce) ; Marádová, Eva (oponent)
Tématem této diplomové práce je podpora čtenářské pregramotnosti v přípravných třídách. V teoretické části je nejprve diskutována gramotnost obecně, čtenářská gramotnost jako její klíčová doména a pregramotnost, coby příprava k získávání vlastních znalostí. Je zde vymezena úloha rodiny a předškolního zařízení v její podpoře. Dále se zabývá přípravnými třídami, školní zralostí dítěte předškolního věku a odkladem povinné školní docházky, jakožto ukazatelem pro přijetí do přípravných tříd. Cílem výzkumného šetření bylo zjistit, jakým způsobem podporují pedagogové čtenářskou pregramotnost v přípravných třídách. Data byla získána polostrukturovanými rozhovory s učiteli přípravných tříd školního roku 2017/2018. Výzkumné otázky byly zaměřené na populaci přípravných tříd, na metody a postupy učitelů vedoucí k podpoře čtenářské pregramotnosti, na spolupráci s dalšími odborníky a organizacemi podporující čtenářskou pregramotnost a na pomůcky, které při výuce používají. Ze zkušeností učitelek daných přípravných tříd vyplývá, že se respondentky o čtenářskou pregramotnost zajímají a v problematice se orientují. Ve výuce jsou iniciativní a čtenářské pregramotnosti přikládají velkou váhu, považují ji zejména za důležitou pro úspěšné pokračování svých žáků ve vzdělávání a školní docházce. V rozhovorech vyjmenovaly...
|
|
| |
|
| |
host ::
RSS.