|
|
Tónický verš a čeština
Zindulková, Klára ; Heczková, Libuše (vedoucí práce) ; Wiendl, Jan (oponent)
Ve své práci popisuji metrickou strukturu tónického verše a jeho místo v soustavě versifikačních systémů. Porovnávám definice tohoto typu verše u zahraničních i českých autorů a zkoumám důvody jejich odlišností. Popisuji kategorii izochronie taktů jako vlastnost jazyka, z níž tónický princip vychází. Dále podávám přehled druhů tónického verše v polštině, angličtině, ruštině a němčině, zvlášť se věnuji obecné kategorii přísného tónismu (strict stress-meter) a jeho vztahu k tónickému verši i k některým českým literárním textům. Dále se věnuji bližšímu rozboru textů pěti českých básníků, které jsou na principu tónismu více či méně postaveny. Nejpodrobněji zkoumám drama Faëthon od O. Theera, přičemž vycházím z dobových kritických ohlasů, svědectví autora i moderních metrických popisů. Závěr práce je věnován problematice překladů tónických veršů do češtiny a souvislosti tónismu s metrickou základnou přízvučných převodů časomíry, a také orálnímu, zvukovému charakteru tónického verše obecně.
|
|
|
Figural Thinking: Theory and Practice
Žilová, Jana ; Fulka, Josef (vedoucí práce) ; Petříček, Miroslav (oponent) ; Heczková, Libuše (oponent)
Resume SK! ! Tento výskum prezentuje skúmanie figurálnej teórie tak ako bola založená Jean-François Lyotardom v jeho práci Discourse, figure (1971). Základ pre figurálnu teóriu sa ukázal byť podložený psychoanalytickým rámcom tak ako je reprezentovaný v klasickej teórii výkladu snov a koncepte tranzičného priestoru spracovaného u D. Winnicotta. Ukázali sme, že špecifický figurálny prechodný priestor dáva vyvstávať typu priestoru, ktorý dovoľuje obrazu a divákovi skúmať individuačné procesy, tak ako boli založené G. Simondonom (1992) a tým vytvárať potencialne nové série obrazu, ktoré podnecujú a vyzývajú nové perceptívne vzorce diváka. Figurálne pozadie bolo rovnako objavené v práci Gilles Deleuza, precízne v Logic of Sensation (1981) kde Deleuze skúma diagramatický systém. ! Výsledkom prehĺbeného skúmania Lyotardovej poetickej transgresie tak ako sme ju aplikovali na filmové titulky bolo dokázanie prítomnosti špecifického typu mobilného integrálneho titulku. Tento typ titulku spôsobuje splývanie a zrastanie textu a obrazu, ktoré znovupoukazuje na vlastné zdroje a potenciality obrazu. Piktoriálna transgresia bola skúmaná na príklade filmu Don't Look Now a konkrétne Nicolas Roegových farebných udalostí. Filmová transgresia bola argumentovaná na príklade video práce William Kentridga v Automatic Writing 2006,...
|
|
|
Podoby ženského snění v literatuře střední Evropy 20.století
Krupková, Lucie ; Činátlová, Blanka (vedoucí práce) ; Heczková, Libuše (oponent)
Tato práce se zabývá bdělým sněním ženských románových hrdinek děl 20. století střední Evropy. Metodologie inspirovaná rozlišením příznakových vod Gastona Bachelarda analyzuje kategorie vědomých snů, které se ve vybraných dílech objevují nejčastěji. S přihlédnutím k Bachelardovým textům o prostoru vyvstávají z interpretací další místa snění, která se vážou na obsahovou tematiku daného snu. Práce je doplněna o fenomenologii vnímání, jež v závěru vyvstává jako nejpodstatnější kritérium přístupu k vědomým snům.
|
|
|
Obraz Ruska v dílech českých cestovatelů (Od K. Havlíčka po J. Haška)
Klimeš, Lukáš ; Vaněk, Václav (vedoucí práce) ; Heczková, Libuše (oponent)
Práce má analyticko-syntetický charakter a je rozdělena do dvou oddílů. Předmětem jejího zkoumání je obraz tehdejšího Ruska v českých cestopisech 19. století. Na pozadí historického vývoje myšlenky panslavismu a formování české společnosti první část práce podává faktografický přehled výprav na Rus ve 2. polovině 19. století. Druhá část má ryze interpretační charakter a klade si za cíl porovnat reflexi pobytu cestovatelů na Kavkazu. V popředí obou částí stojí prostředky a postupy zobrazování ruské reality a výběr jednotlivých motivů k uskutečnění cesty.
|
|
|
Petr Borkovec: Básník formy
Horynová, Michaela ; Heczková, Libuše (vedoucí práce) ; Wiendl, Jan (oponent)
Následující práce sleduje tvorbu básníka Petra Borkovce v průběhu devadesátých let. První část tvoří nástin několika zdrojů Borkovcovy poetiky a zaměřuje se především na kulturologii ruského akméismu. Důsledněji pracuje s pojmem "klasického" směřování v kontextu moderní ruské poezie, neboť právě zmapování tohoto pojmu, může vytvořit dobrý základ pro čtení Borkovcových děl. Druhá část práce obsahuje interpretace sbírek sledovaného autora, v chronologickém pořadí, tak jak vycházely v průběhu devadesátých let. Snaží se problémy ohledané v první části práce nacházet v konkrétních projevech díla a nastínit na tomto základě vývoj autorovy poetiky. KLÍČOVÁ SLOVA: poezie, akméismus, expresionismus, hledisko, prostor, avantgarda
|
|
|
Detektivní trilogie Josefa Škvoreckého
Bálková, Anna ; Holý, Jiří (vedoucí práce) ; Heczková, Libuše (oponent)
Cílem bakalářské práce je zjistit, nakolik se postava poručíka Josefa Borůvky z děl Smutek poručíka Borůvky, Konec poručíka Borůvky a Hříchy pro pátera Knoxe blíží ideálu Velkého detektiva. V řešení bylo použito metody komparace sekundární literatury pojednávající o literárním prototypu Velkého detektiva a konkrétních sbírek či povídek. Ve druhé části bakalářské práce jsou literární díla porovnávána s díly filmovými. Provedeným porovnáním jsme zjistili, že i přes některé odchylky můžeme poručíka Borůvku považovat za Velkého detektiva. Přínosem této práce je zjištění, že se Josefu Škvoreckému podařilo do kontextu české literatury zařadit literární typ, který je populární ve světové literatuře a který splňuje požadavky detektivního žánru. Klíčová slova Josef Škvorecký, detektivka, poručík Borůvka, Velký detektiv, stopy
|
|
| |
|
|
Feministická a literární publicistika Pavly Moudré
Słowik, Olga ; Heczková, Libuše (vedoucí práce) ; Merhaut, Luboš (oponent)
Práce analyzuje literárně a feministicky zaměřené články Pavly Moudré, které publikovala v časopisech Ženská revue, Ženské listy, Ženský obzor a Ženský svět. Součástí práce je kompletní bibliografie autorčiných textů uveřejňovaných v těchto periodikách, v popředí pak stojí ty spojené s literaturou a "ženskou otázkou". Analýza postihuje názory publicistky v jejích souvislostech s mírovým hnutím, ochranou zvířat, protialkoholním hnutím a spiritualismem. Ve všech zmíněných oblastech se Moudrá angažovala jako propagátorka duchovních hodnot, směřujících k duchovní obrodě lidstva, a tomuto účelu podřídila rovněž svoji publicistiku. Snažila se jak tématizovat konkrétní sociální problémy, svědčící o úpadku lidské morálky, tak psát obecnější, metaforičtější úvahy silně inspirováné teozofickým hnutím. To se odrazilo ve způsobu, jakým vnímala literaturu: hodnotila především autorský záměr, který by mohl poskytnout pozitivní vzor pro čtenáře. Básníka, tedy spisovatele a umělce obecně, považovala za bytost blízkou bohu a mající schopnost vidět více než průměrný člověk. Za blízkou bohu považovala Moudrá rovněž ženu: tento vztah byl dán "přirozeným úkolem" ženy, tedy mateřstvím jako darováním života a utvářením nového člověka. Feministka činila rozdíl mezi ženskými a mužskými vlastnostmi: ženství, založené na...
|
|
|
Komparativní pohled na ženské hrdinky v pohádkách a próze Boženy Němcové
Tlachová, Tereza ; Šmahelová, Hana (vedoucí práce) ; Heczková, Libuše (oponent)
Těžištěm diplomové práce s tématem Komparativní pohled na ženské hrdinky v pohádkách a prózách Boženy Němcové je srovnání hrdinek (ženských postav) ve vybraných českých a slovenských pohádkách a prózách Boženy Němcové. Důraz je kladen na postihnutí vztahů mezi oběma žánry v rovině myticko-archetypální a zároveň také z hlediska narativních způsobů. Práce se zaměřuje na srovnání některých klíčových motivů v životě hrdinky, jako je například motiv mateřství, motiv manželství nebo rodinné pospolitosti. Metodologicky je práce zakotvena v naratologii, v teorii genderu i psychoanalýze. Tato teoretická východiska umožňují vymezit rozdíly mezi hrdinkami pohádek a próz a poukázat na prolínání obou žánrů na rovině postavy.
|
|
|
Mytologie heterosexuálního vztahu - vybrané kapitoly z české beletrie od šedesátých let minulého století až po současnost
Vráblíková, Dana ; Havelková, Hana (vedoucí práce) ; Heczková, Libuše (oponent)
Tato práce se ve své teoretické části zabývá psychoanalytickými a poststrukturálními - tedy posthumanistickými - náhledy na tři vzájemně propojené, avšak ve vybraných aspektech až protikladné koncepty lásky, touhy a jouissance, které pojímá jako součásti (jak bude zdůrazněno) nejen tradičně zobrazovaných heterosexuálních vztahů. U lásky jsou těmito aspekty mytologie a konstruovanost, u touhy její věčně nesplnitelný odklad, u jouissance pak ztráta a rozpad já, souvislost s freudovským libidem, i s pudem smrti. Práce sleduje vývoj podob výše zmíněných konceptů u psychoanalytických a poststrukturalistických autorek a autorů jako jsou Sigmund Freud, Jacques Lacan, Jacques Derrida, Judith Butler, Luce Irigaray, Hélène Cixous a Julia Kristeva, v jejich primárních textech (v menší míře), tak také zohledňuje, jak jsou recipováni v sekundární literatuře. Teoretická část se tedy opírá o studium primárních textů i příslušné odborné sekundární literatury k dané problematice z oblasti filosofie, genderových a kulturálních studií a feministických a kritických teorií. V druhé, interpretační části jsou využity české literární texty tematizující otázky emocí, milostných vztahů a sexuality tří českých autorek, pokrývající období od šedesátých let minulého století až po současnost. Klíčová slova: psychoanalýza,...
|
host ::
RSS.