|
|
Filantropie po česku. Činnost Marie Riegrové-Palacké ve druhé polovině 19. století
Coufalová, Vladimíra ; Bahenská, Marie (oponent) ; Hlavačka, Milan (vedoucí práce)
Cílem bakalářské práce nesoucí název "Filantropie po česku" bylo upozornit na osobnost Marie Riegrové-Palacké a její nezastupitelnou roli v dobročinné práci, s důrazem na vznik českých mateřských škol ve druhé polovině 19. století v Praze. První kapitola podává stručný přehled o dětství, dospívání a povahových rysech Marie Riegrové-Palacké. Vzhledem k tomu, že se nejedná o biografii, zaměřila jsem se pouze na nejpodstatnější rysy tohoto období, s přihlédnutím k vlivům, které se později významně podílely na filantropické činnosti Marie Riegrové-Palacké. Ve druhé kapitole je představen vliv bolzanovství na život Marie Riegrové-Palacké. Nejedná se o přímé působení Bernarda Bolzana, ale zprostředkování jeho učení Františkem Schneidrem, učitelem náboženství malé Márinky. Bolzanovo učení prostupující českou společností, nalezlo velké sympatie v rodině Palackých a odráží se v celém životě Marie Riegrové-Palacké. Tento vliv považuji za natolik podstatný, že mu věnuji samostatnou kapitolu, a to i se zmínkou zásahu bolzanovství do života Františka Ladislava Riegra. Další kapitoly již vychází z filantropické práce Marie Riegrové-Palacké. Nejprve se věnuji počáteční práci Riegrové-Palacké ve Spolku sv. Ludmily, spolkové legislativě a důvodům, které považovala za podstatné pro vznik českých mateřských škol. Opominuta...
|
|
|
Staroměstská asanace 1893-1908
Kodíčková, Jindřiška ; Hlavačka, Milan (vedoucí práce) ; Ledvinka, Václav (oponent)
Na přelomu století prodělávala Praha velké, ba převratné zrněny. Ze sotva stopadesátitisícového provinčního města rakouské monarchie v polovině 19. st. se na počátku 20. st. stalo město půlrnilionové. Nápor obyvatelstva byl spojen s velkými technickými úkoly, které měly zajistit bezproblémové fungování české metropole. Bylo třeba vyřešit nejen komunikační a hygienický problém Prahy, ale i bytový. Asanace byla jedním z možných řešení, které se nabízelo a které pak MR prováděla právě na přelomu století. Asanace byla zahájena 1893 podepsáním asanačních zákonů a zhruba dokončena kolem roku 1908 celkovým nákladem 40rnilionů korun. Potom pokračovala nižším tempem až do počátku 1. svět. války, která tuto etapu asanace ukončila. Základní problém, který jsem ve své práci sledovala, byl boj dvou skupin, které se v průběhu asanačního období formovaly. Jedna skupina výrazně reprezentovaná V. Mrštíkem a podporovaná některými tehdejšími periodiky, si kladla za cíl záchranu historických stavebních památek, které stály v cestě asanačnímu plánu a v podstatě tak byly odsouzeny k zániku. Druhá skupina, soustředěná především okolo radnice, reprezentovaná např. A. Steinem a MUDr Procházkou, hájila postup asanace z hlediska ekonomického a zdravotního. Ani jedna z obou skupin se nesnažila projednat svůj program se stranou druhou...
|
|
|
České ženské hnutí v zápase o politické zrovnoprávnění žen. Role spolků a politických stran v letech 1890-1914
Malínská, Jana ; Kvaček, Robert (vedoucí práce) ; Hlavačka, Milan (oponent) ; Lenderová, Milena (oponent)
Disertační práce České ženské hnutí v zápase o politické zrovnoprávnění žen (Role spolků a politických stran v letech 1890-1914) sleduje ty aspekty procesu demokratizace české společnosti od obnovení parlamentarismu a konstitucionalismu na počátku šedesátých let 19. století do první světové války, které závisely na iniciativě žen sdružujících se ve spolcích. Sílící střední vrstvy české společnosti a od poloviny šedesátých let také vstřícnější legislativa připravily půdu pro rozvoj středostavovského ženského hnutí. Na něj o dvacet let později navázalo hnutí žen dělnických, katolických a křesťansko-sociálních. Jednotlivé proudy ovlivňovaly vědomí společnosti a snažily se získávat její podporu pro své cíle - zabezpečení kvalitního vzdělávání žen, řešení sociálních problémů a úpravu zákonů dosud stvrzujících jejich nerovnoprávné postavení. Měnící se ekonomické a demografické podmínky nutily po přelomu století stále více měšťanských žen vstupovat do zaměstnaneckého poměru, což přinášelo nejen nové problémy, ale také potřebu je řešit. Začaly si uvědomovat svou lidskou a odbornou hodnotu a zároveň občanskou a zvláště politickou neplnoprávnost, jíž považovaly za zásadní překážku svého celkového zrovnoprávnění. Občanskému uvědomování žen a jeho reflexi v praktické činnosti i v konfliktech s konservativními a...
|
|
|
Českoslovenští letci v německém zajetí 1940-1945
Kudrna, Ladislav ; Hlavačka, Milan (vedoucí práce) ; Hanzlík, František (oponent) ; Gebhart, Jan (oponent)
Příslušníci RAF, čs. letce nevyjímaje, byli ze strany velitelství RAF připraveni na možnost zajetí. Předně znali svá práva a povinnosti vyplývající ze Ženevské konvence. Zajatec mohl udat pouze své vojenské číslo, jméno a hodnost. Nic víc. Pokud by porušil tato ustanovení, vystavoval se po skončení války možnosti vojenského postihu. Velení RAF však svoje muže připravilo nejen na to, co mají dělat v případě zajetí, ale i na to, jak se zajetí vyhnout. Ukázali jsme si, že velení RAF nechalo v roce 1941 seznámit svoje příslušníky s příběhem letce, který upadl do zajetí a podařilo se mu z něho utéct a probít se zpět do Velké Británie. Na příkladě tohoto muže mělo být ukázáno, jak se v případě zajetí zachovat, co mohli letci očekávat v případě německých výslechů, a jak využít příležitost k útěku. Letci byli rovněž seznámeni s tím, jak se zachovat v případě sestřelení nejen nad Německem, ale i nad okupovanou Evropou, především nad Francií. Letci potom byli na operace nad nepřátelským územím vybaveni různými pomůckami, které jim měly pomoci probít se zpět do Velké Británie. I když se velení RAF snažilo své muže co nejlépe připravit na možnost sestřelení nad nepřátelským územím, přesto několik čs. letců po válce do protokolu uvedlo, že neměli potřebné instrukce, jak se v takovém případě zachovat. Tedy jak se vyhnout...
|
|
|
Desetiletí slučování, rozlučování a změn hranic obcí politického okresu smíchovského 1919-28 (realizované i nerealizované projekty)
Boubín, Jiří ; Hlavačka, Milan (vedoucí práce) ; Semotanová, Eva (oponent)
Předmětem předkládané práce jsou územní změny v obcích, jeden z neprávem poněkud opomíjených feno-ménů první republiky. Přitom se jednalo o jev v této době v českých zemích velice rozšířený, ba mohli bychom říci masový. I když počty realizovaných sloučení, rozloučení a změn obvodů obcí v prvním desetiletí existence samostatného československého státu jdou do stovek a dokonce se blíží až k magické tisícovce, nebyla jim do-sud věnována patřičná pozornost. Právě tato okolnost vedla k výběru tohoto tématu, které zároveň tvoří samo-statnou kapitolu našich správních dějin. Šlo o procesy společností ostře sledované, jež se tu více tu méně promít-ly do života téměř každého obyvatele obce, která takovou změnou prošla. Ale i tam, kde zůstalo pouze u žádosti, měl zahájený proces po nějaký čas značný vliv na život v obci a také na vzájemné vztahy se sousedním celkem či celky, jež měla požadovaná změna "zasáhnout". Už samotným podáním podnětu ke změně se mnohdy napros-to bezproblémové soužití lidí žijících vedle sebe v těsné blízkosti na relativně malém prostoru, ale nezřídka na katastrech dvou různých obcí, změnilo ze dne na den v rivalství, odpor, nevraživost až nenávist. Tyto negativní důsledky úspěšně i neúspěšně proběhnuvších kauz územních změn se často projevovaly ještě několik let poté. Na první pohled v sobě...
|
|
|
Kultura českých národních festivit v 60. - 80. letech 19. století
Šima, Karel ; Havelka, Miloš (vedoucí práce) ; Hlavačka, Milan (oponent) ; Řepa, Milan (oponent)
Výzkumným problémem této práce je národní festivitní kultura a její performativní utváření identifikací. Zahrnuje soubor aktivit kulminujících v 60. a 70. letech 19. století, jež různým způsobem spojovaly významový rámec Národa a festivitní kulturu. Cílem práce bude zjistit, zda a proč právě v tomto období došlo k tak významnému propojení a také jaké to mělo důsledky pro podobu a dynamiku identifikace (českého) Národa.
|
|
|
Češi na světových výstavách
Ulmanová, Kristýna ; Hlavačka, Milan (vedoucí práce) ; Pokorná, Magdaléna (oponent)
V úvodu diplomové práce autorka stanovuje typologii českých cestovatelů, kteří navštívili některou ze světových výstav ve druhé polovině devatenáctého století. Práce se poté v rámci této typologie zaměřuje na dva typy cestovatelů, a to konkrétně na typ cestovateleturisty a typ cestovatele-vzdělance. Typ cestovatele-turisty je nejprve vymezen pomocí dobového chápání pojmu "turista". Poté jsou popsány podmínky, v jakých čeští turisté cestovali na světové výstavy, kde se ubytovávali a jak se stravovali. Následně autorka analyzuje důvody, proč český cestovatel-turista na světové výstavy jezdil, jaká byla jeho očekávání a zda tato očekávání odpovídala realitě. Práce také zachycuje vznikající fenomén hromadných zájedzů do zahraničí. Část práce se rovněž zabývá kulturními stereotypy a sebereflexí českých turistů, jejichž podnětem byla konfrontace s cizinou a jejími obyvateli. Cestovatel-vzdělanec je charakterizován prostřednictvím srovnání s cestovatelem-turistou. Dále autorka věnuje pozornost mezinárodním kongresům, které byly součástí světových výstav a kterých se cestovatelé-vzdělanci často účastnili. Na příkladě Jednoty pro povzbuzení průmyslu v Čechách je ukázáno, jak byli vysíláni zástupci některých spolků na světové výstavy. V neposlední řadě pak práce zachycuje ohlas světových výstav v české společnosti.
|
|
|
Topografie židovstva na Vysočině na příkladu Velkého Beranova a Malého Beranova
Kuncová Zadražilová, Jaroslava ; Hlavačka, Milan (vedoucí práce) ; Pokorná, Magdaléna (oponent)
Tato práce se zabývá topografií židovského obyvatelstva na Vysočině v regionu Jihlavska, na příkladu dějin obcí Velký Beranov a Malý Beranov. Židovské obyvatelstvo v těchto dvou vesnicích nebylo tak početné jako ve městech, nicméně i přesto tvořilo významnou demografickou složku těchto dvou vesnic. Také tvořilo významnou podnikatelskou vrstvu společnosti. Impulsem pro vznik této diplomové práce bylo zapojení žáků základní školy ve Velkém Beranově do projektu Židovského muzea v Praze - Zmizelí sousedé. Účastníci tohoto projektu pátrají po osudech "zmizelých sousedů" z oblasti jim nejbližší. Pro žáky základní školy ve Velkém Beranově to byl samozřejmě Velký a Malý Beranov. Zároveň je obsahem této práce i krátké pojednání o Židovské náboženské obci v Jihlavě a tamních obyvatelích, stejně jako o židovském obyvatelstvu v celých Čechách a na Moravě.
|
|
|
Czech or German? : on the way from competition to dominance : on the use of internal and external administrative language in the Worker Accident Insurance Company in Prague of Kafka' s period (1908-1922)
Švingrová, Simona ; Kučera, Jaroslav (vedoucí práce) ; Nekula, Marek (oponent) ; Hlavačka, Milan (oponent)
Profesní život Franze Kafky (1889-1924) je stejně jako jeho dílo úzce spjatý s Úrazovou pojišťovnou dělnickou v Praze (ÚPD), jejímž zaměstnancem byl Kafka v letech 1908- 1922. Jeho služební léta zahrnují všechny důležité politické a sociální změny, které Kafka počátkem 20. století prožíval spolu s ÚPD. Jeho profesní dráhu spoluutvářely jazykové a národnostní poměry v Čechách a ty se rovněž projevily v jeho díle. Ve své disertaci jsem se zaměřila nejen na zkoumání "národnostní" struktury jazykově utraktvistické ÚPD a symbolické funkce "národních" jazyků, nýbrž také na komunikační procesy a každodenní jazykovou realitu v ÚPD v prvních dvou desetiletích 20. století. To vedlo k novým pohledům na jazykovou situaci v Čechách před rokem 1918 a v první Československé republice krátce po jejím založení v říjnu 1918. Ať už byly obě národnostní fronty jakkoli liberální nebo naopak zatvrzelé, byla to právě volba jazyka, která fyzické subjekty - a tím i Franze Kafku - sociálně kategorizovala. Právní subjekty (jako byla např. právě ÚPD) pak volba jazyka klasifikovala i politicky, třebaže i v této oblasti existovaly různé strategie, jejichž cílem bylo odmítnout či neutralizovat jazykové a národnostní kategorizace.
|
|
|
Až do těch hrdel a statků? Konzervativní myšlení a otázka samosprávy v politických strategiích české státoprávní šlechty po roce 1848
Georgiev, Jiří ; Hlavačka, Milan (vedoucí práce) ; Galandauer, Jan (oponent) ; Velek, Luboš (oponent)
Předkládaná práce vychází z klasické metodologie politických dějin a dějin politického myšlení, jakkoli neváhá využívat interdisciplinárního přístupu zvláště v přesahu k politické filosofii a právní vědě. Na příkladu proměny politických strategií vůdčích osobností státoprávní šlechty ověřuje možnost využití typologie Klause Epsteina (v mnohém konvenující s přístupem např. K. von Beymeho a částečně též S. Neumanna) v poměrech českého politického konzervatismu. Konzervativní politický proud se v prostředí habsburské monarchie etabloval v polovině 19. století. Zatímco ospalé poměry na zemském sněmu v době předbřeznové nedovolovaly rozkvět soutěže politických programů, rychlý vývoj událostí v průběhu revolučního roku 1848 akceleroval nezbytnost ustavení konzervativní formace. Vzhledem ke složení stavovské obce i zvýšenému riziku ohrožení tradiční společenské struktury nás nepřekvapí, že se právě šlechta stala nositelem úsilí o zachování přirozených vazeb historicky zformované societatis civilis. Ojedinělá situace českých zemí, kde v porovnání s alpskými oblastmi převládala rozsáhlá rodová patrimonia s vlastními správními strukturami, poskytovala aristokratickým toryům zásadní argument pro odmítnutí byrokratického správního centralismu, a logicky následně také liberálního konstitucionalismu, který v polovině 19....
|
host ::
RSS.