|
|
Politický vzestup Angely Merkelové na pozadí sponzorské aféry CDU z roku 1999
Rubriciusová, Alžběta ; Picka, Ondřej (vedoucí práce) ; Nigrin, Tomáš (oponent)
Kancléřka SRN Angela Merkelová patří mezi nejvýznamnější politiky současnosti. V politice se pohybuje již 23 let a od roku 2000 zastává funkci předsedkyně CDU. Politický start Merkelové počátkem 90. let 20. stol. byl rychlý a vyvrcholil sponzorskou aférou CDU, která na přelomu tisíciletí otřásla základy CDU. Tato bakalářská práce se bude zabývat tím, do jaké míry bylo pro Merkelovou toto období stěžejní z hlediska její budoucí politické kariéry. Finanční skandál vedl k finanční krizi CDU, personálním změnám ve straně a výrazně poškodil i stranický image. Práce se bude zabývat i Helmutem Kohlem a jeho odchodem z politiky, který byl aférou do značné míry ovlivněn a svůj podíl na něm měla i Merkelová. Tento paradox bude zkoumán i proto, že Kohl byl od počátku vstupu Merkelové do politiky jejím mentorem. Práce se bude snažit analyzovat politický styl Merkelové na základě jejího jednání v roce 1999. Role německých médií byla v případě finančního skandálu zásadní, a proto bude také rozebrána. Na základě reflexe českého tisku z té doby bude doložen význam sponzorské aféry CDU pro karieru Merkelové.
|
|
|
Změna německé jaderné energetiky po havárii jaderné elektrárny ve Fukušimě
Svobodová, Tereza ; Nigrin, Tomáš (vedoucí práce) ; Mynaříková, Romana (oponent)
Německo se v létě roku 2011 rozhodlo, že přestane využívat jádro jako zdroj energie. Političtí představitelé tak reagovali na odpor společnosti k jaderné energii, který byl umocněn havárií jaderné elektrárny v japonské Fukušimě v březnu roku 2011. Předložená práce "Změna německé jaderné energetiky po havárii jaderné elektrárny ve Fukušimě" se zabývá německou jadernou energetikou a současně protiatomovým hnutím od jejich počátků, ovšem s důrazem na období od roku 1998, kdy se začalo řešit během prvního působení Zelených ve vládě tzv. první odstoupení od jaderné energie, až do konce roku 2012. Kroky převážně politických aktérů jsou analyzovány v návaznosti na havárii ve Fukušimě, cílem této analýzy je popsat změny v energetice a najít příčiny rozhodnutí vzdát se jaderné energie. Práce dochází k závěru, že důvodem pro novelizaci atomového zákona, a tedy postupné vypnutí všech jaderných elektráren, byla nejen nevole společnosti, ale také tlak celé opozice na vládu. Vláda se snažila si udržet své voliče, případně si větší koaliční partner, tedy CDU/CSU, chtěl otevřít možnost nové koalice s nějakou z opozičních stran. V následujících letech bude muset Německo vystavět jak nové elektrárny, tak inteligentní sítě. Pokud ještě k tomu bude chtít dodržet své cíle v oblasti ochrany životního prostředí, budou to muset...
|
|
|
The Influence of Asylum Discussion on Attacks against Immigrants in Federal Republic Germany in the Years 1992 - 1993: Cases Mölln und Solingen
Judová, Kateřina ; Dimitrov, Michal (vedoucí práce) ; Nigrin, Tomáš (oponent)
Vlna útoků mířených proti cizineckým menšinám v Německé spolkové republice v prvních letech po znovusjednocení se stala na pozadí azylové debaty diskutující nutnou změnu zákona a přílivu žadatelů o azyl palčivým problémem. Vyvrcholením proticizineckých nálad se stal útok v Möllnu v listopadu 1992, během kterého zemřely 3 osoby turecké národnosti. Změna zákona byla 26. 5. 1993 schválena v německém Bundestagu a v platnost vstoupila 1. 7. 1993. Ovšem schválené omezení přijímání nových azylových žadatelů neodradilo pravicové extrémisty a před samotným vstupem zákona v platnost spáchali poslední velký žhářský útok v Solingenu dne 29. 5. 1993, který se zapsal do poválečných německých dějin svým počtem obětí i rozsahem jako nejstrašnější případ proticizineckých nálad vůbec. Práce srovnává oba útoky na základě vybraných tezí z Karapinovy studie ,,Antiminority Riots in Unified Germany : Cultural Conflicts und Mischanneled Political Participation'' za účelem zjištění možných příčin resp. předpokladů pro vznik útoků. Na základě srovnání dospívá k závěru, že pravděpodobnost vzniku útoku v demokratizující společnosti je tam, kde nejsou etnické menšiny sociálně integrované a spolupráce obou etnik nefunguje případně neřeší vzájemné problémy mírovou cestou, nebo kde důležití političtí zástupci veřejně podporují...
|
|
|
Integrace druhé a třetí generace muslimů v SRN: Příklad Severního Porýní-Vestfálska
Lokvencová, Kristýna ; Filipová, Lucie (vedoucí práce) ; Nigrin, Tomáš (oponent)
Cílem práce je analýza integrace muslimských přistěhovalců, kteří do SRN přišli jako tzv. gastarbeiteři zejména v 60. letech 20. století. Pozornost je zaměřena především na druhou a třetí generaci těchto přistěhovalců v SRN a jejich integraci ve spolkové zemi s jejich největším počtem - Severním Porýní-Vestfálsku. Autorka analyzuje jednotlivé skupiny muslimů v SRN podle země původu, státní příslušnosti, náboženství a věku. Dále autorka na základě stanovených kritérií porovnává muslimské přistěhovalce, kteří žijí v Severním Porýní-Vestfálsku s muslimy v celé SRN. Kromě analýzy a komparace jednotlivých skupin muslimů v NRW a SRN se autorka zaměřuje na integrační politiku zemské vlády Severního Porýní-Vestfálska, která je v souladu s integrační politikou spolkové vlády. Zohledněn je i vliv vybraných muslimských organizací, které působí v Severním Porýní-Vestfálsku, na integraci druhé a třetí generace muslimů do společnosti. Na základě získaných informací se autorka také zabývá problematikou integrace muslimských přistěhovalců v Severním Porýní-Vestfálsku do německé společnosti z hlediska náboženského, vzdělání a z hlediska uplatnění na trhu práce. V závěru práce autorka shrnuje získané poznatky o druhé a třetí generaci muslimů žijící v SRN a NRW.
|
|
|
Jaderná energetika v programu strany Zelených před a po prvním odklonu od jaderné energie SRN
Šestáková, Gita ; Nigrin, Tomáš (vedoucí práce) ; Mlsna, Petr (oponent)
Německá spolková rudo-zelená vláda v říjnu 1998 podepsala koaliční smlouvu o postupném odstupování od využívání atomové energie, o což strana Zelených usilovala od počátku svého působení na politické scéně. Dohoda byla završením vývoje názorů na jadernou energii a s ní spojené problematické souvislosti jako převoz, ukládání, či recyklace vyhořelého paliva. Předmětem stěžejní části práce je analýza jednání a působení strany Zelených ohledně prosazení odklonu od jaderné energetiky i v interakci s dalšími aktéry. Práce má pomocí teorie o nastolování agendy do veřejné politiky s využitím teorie o koalicích aktérů zjistit, jak přesvědčivě se Zeleným dařilo (s přispěním environmentálních hnutí i médií) realizovat svou vizi o odklonu od jaderné energetiky. Práce se také v krátkosti zabývá otázkou, jakým způsobem prosazení odklonu od jádra dlouhodobě ovlivnilo veřejné mínění a jaká je v této souvislosti perspektiva strany Zelených ke spolkovým volbám v roce 2013.
|
|
|
Německá energetická politika a obnovitelné zdroje energie - od nacionalizace k pragmatizaci?
Pánková, Barbora ; Nigrin, Tomáš (vedoucí práce) ; Mlsna, Petr (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá německou energetickou politikou a obnovitelnými zdroji energie v období 1990-2012. Zajištění stabilních, pravidelných a nepřerušovaných dodávek energie je jednou z nejdůležitější částí bezpečnosti každého moderního státu. Hlavním cílem této práce je zasazení německé energetické politiky a především politiky obnovitelných zdrojů do určitého rámce využitím teorie Pavlíny Springerové. Tato teorie se týká nacionalizačního a pragmatického přístupu k energetické politice a Springerová tuto teorii formulovala na základě výzkumu energetických politik v Latinské Americe. Na začátku jsou představeny oba přístupy. Dále je prostor věnován energetickému mixu Německa, výhodám a nevýhodám obnovitelných zdrojů pro Německo, energetickým programům a zákonům v letech 1990-2012 a současnému stavu Německa. Poslední kapitola se pokouší objasnit německou energetickou politiku na základě Springerové teorie přístupů k energetické politice.
|
|
|
Vietnamese Community in Germany 1990 - 1995
Do Thu, Trang ; Nigrin, Tomáš (vedoucí práce) ; Filipová, Lucie (oponent)
Německá spolková republika (SRN) v 70. letech přijala a úspěšně integrovala uprchlíky ze člunů, tzv. boat people, kteří utíkali před občanskou válkou ve Vietnamu. Naopak Německá demokratická republika (NDR) přijala od 80. let několik desítek tisíc dělníků z různých socialistických zemí, mezi nimi i z Vietnamu pro práci v továrnách. Po pádu berlínské zdi se integrační rozdíly mezi těmito dvěma skupinami Vietnamců prohloubily. Zatímco bývalí "boat people" měli zajištěný poklidný život, jejich "východoněmečtí" krajané čekali roky na přidělení povolení k pobytu a čelili útokům pravicových extrémistů. Léta po znovusjednocení Německa však s sebou přinesla i mnoho možností začít svobodně podnikat. Předložená práce popisuje rozdílný vývoj ve vietnamské komunitě v Německu mezi lety 1990-1995, který pramenil z odlišných podmínek emigrace z Vietnamu. První část práce se zaměřuje na charakterizaci vietnamských dělníků v NDR a uprchlíků ze člunů. Na tomto základě je pak postaveno srovnání rozdílné integrace obou skupin. Další kapitoly se věnují jednotlivým problémům, které postihly vietnamskou komunitu mezi lety 1990-1995. Konkrétně se jedná o vnitropolitické boje o status bývalých dělníků z NDR, útoky na jejich ubytovny a v neposlední řadě postupnou nezávislost Vietnamců související s vlastním podnikáním v Německu.
|
|
|
The migration policy of the Red-Green government in the years 1998 - 2005
Havlíčková, Blanka ; Dimitrov, Michal (vedoucí práce) ; Nigrin, Tomáš (oponent)
Bakalářská práce Migrační politika rudo-zelené vlády v letech 1998-2005 si dává za úkol vylíčit, do jaké míry se podařilo dvěma vládním kabinetům kancléře G. Schrödera naplnit své cíle v otázce imigrační a integrační politiky. Popisem diskuzí při tvorbě zákona o státním občanství (Staatsangehörigkeitsgesetz) a přistěhovaleckého zákona (Zuwanderungsgesetz) lze ukázat, že v té době existoval v těchto otázkách minimální konsenzus, který vedl k názorovému střetu politických stran zastoupených ve Spolkovém sněmu a ke kompromisní podobě obou zákonů. Tato práce je vystavěna chronologicky na základě analýzy primárních a sekundárních pramenů. Porovnáním koaliční smlouvy z roku 1998 a vládních návrhů zákonů se schválenými verzemi zákonů lze vypozorovat ústupky, které vládní strany učinily na základě nátlaku opozice. Výsledná podoba zákonů byla kompromisem, který nereflektoval v uspokojivé míře skutečnost, že se Německo stalo tzv. přistěhovaleckou zemí, v jejímž zájmu je zpřístupnit zemi přistěhovalcům a integrovat je do společnosti.
|
|
|
Proměny jaderné politiky CDU/CSU: cesta k "fukušimskému obratu"
Landa, Martin ; Mynaříková, Romana (vedoucí práce) ; Nigrin, Tomáš (oponent)
Fukušimská havárie vyvolala další pokračování dlouhodobé německé debaty o budoucnosti jaderné energie a předznamenala významnou proměnu energetického hospodářství země. Rozhodnutí o opuštění jaderné energie z roku 2011 nicméně následovalo jen s odstupem několika měsíců od oznámení o prodloužení životnosti elektráren. Cílem práce je prověřit, zda je post-fukušimský postup CDU/CSU odrazem dlouhodobějšího vývoje stranické politiky. Autor zkoumá, jakými proměnami procházela jaderná politika křesťanských stran od období technologického výzkumu v padesátých letech do nehody ve Fukušimě v březnu 2011. Práce vysvětluje změny stranické politiky v obecném kontextu německého energetického hospodářství. Práce poskytuje celkový přehled přístupu CDU/CSU k otázkám využití jaderné energie a přispívá k porozumění dlouhodobých trendů, které vyústily ve "fukušimský obrat."
|
|
|
Otázka integrace turecké menšiny v Německu za vlády černo-žluté koalice v letech 2009-2011
Horálková, Tereza ; Nigrin, Tomáš (vedoucí práce) ; Dimitrov, Michal (oponent)
Diplomová práce Otázka integrace turecké menšiny za vlády černo-žluté koalice v letech 2009-2011 se zaměřuje na celospolečenskou debatu v Německu-integraci turecké menšiny. Ve vybraném období koaličních vlád CDU/CSU a FDP toto téma opanovalo jak veřejný mediální, tak i politický diskurz. Hlavním postupem předkládané diplomové práce je shromáždit, analyzovat a interpretovat informace o sociální a kulturní integraci této menšiny do tradičního německého kulturního prostředí. Téma je omezeno na první část funkčního období černo-žluté koalice a zaměřuje se na aktuální události těsně předcházejícím koaličnímu vyjednávání a tematicky končí v roce 2011. Cílem práce je zodpovězení otázky, jak se změnilo směřování integrační politiky konzervativně-liberální koalice a zda se jedná o kontinuitu či nový směr. Mezi hlavní aktéry, kteří tento dlouhodobý a vícestranný proces ovlivnili, jsou vedle oficiálních německých a tureckých představitelů také německé nevládní, především náboženské organizace. Součástí práce je také analýza nejdůležitějších sdělení z řízených rozhovorů, které autorka provedla s vybranými osobnostmi relevantními pro dané téma.
|
host ::
RSS.