|
|
Determinanty ovlivňující jazykové vzdělávání
Jílková, Jana ; Prokop, Jiří (vedoucí práce) ; Betáková, Lucie (oponent) ; Smetáček, Vladimír (oponent)
Cílem této disertační práce je analyzovat vybrané faktory ovlivňující proces osvojování si cizího jazyka žákem ve školním i mimoškolním prostředí a porovnání tří strategií při hodnocení jazykových znalostí a dovedností. Výzkumné šetření je realizováno smíšeným kvalitativním a kvantitativním výzkumem. Data byla získána z dokumentů, dotazníků a částečně řízených rozhovorů. Respondenty byli kandidáti státních jazykových zkoušek a žáci středních škol, skládající novou státní maturitní zkoušku. Výsledky ukazují statisticky významné vztahy mezi formálním hodnocením učitelem, výsledkem standardizovaných zkoušek a sebehodnocením žáků a dalšími faktory, jako věk zahájení studia cizího jazyka, používané učební materiály a zda cizí jazyk vyučoval český učitel nebo rodilý mluvčí. Tato zjištění mohou poskytnout zpětnou vazbu, kterou mohou ke strategickým změnám při dosahování cílů v jazykovém vzdělávání využít žáci, učitelé a zkoušející.
|
|
|
Automated methods of textual content analysis and description of text structures
Chýla, Roman ; Smetáček, Vladimír (vedoucí práce) ; Rauch, Jan (oponent) ; Uličný, Oldřich (oponent)
Univerzální sémantický jazyk (USJ) je semi-formalizovaný způsob zápisu znalostí (systém pro reprezentaci znalostí). Myšlenka USJ byla rozvinuta Vladimírem Smetáčkem v 80. letech při pracech na systému SÉMAN (Universální semantický analyzátor). Tento systém byl využíván pro automatizovanou extrakci klíčových slov v tehdejším informačním centru ČSSR. Avšak se zánikem centra v 90. letech byl systém SEMAN ztracen. Tato dizertace oživuje myšlenku USJ v novém kontextu automatizované obsahové analýzy. Nejdříve prezentujeme historický kontext a problémy spojené s reprezentací znalostí, sémů, sémantických polí, sémantických primitivů a univerzálií. Dále je představena metodika kvantitativní obsahové analýzy na příkladu tří klasických aplikací. Podrobně popíšeme architekturu nové aplikace, která byla vyvinuta speciálně pro potřeby evaluace USJ. Program může fungovat jako nástroj pro klasickou obsahovou analýzu, avšak obsahuje i nástroje pro zpracování přirozeného jazyka (NLP) a využívá algoritmů pro vyhledávání kolokací. Tyto byly upraveny pro potřeby vyhledávání vazeb mezi sémantickými anotacemi. Jednotlivé součásti programu jsou podrobeny praktickým testům. Subsystém pro vyhledávní vzorů v textech je porovnán s existujícím extraktorem klíčových slov. Mechanismus pro překlad do sémantických kódů je...
|
|
|
Informační model společnosti
Kaiser, Tomáš ; Souček, Martin (vedoucí práce) ; Smetáček, Vladimír (oponent)
Cílem první části práce je zohlednit hlavní proudy v definování pojmu informace pro potřeby informační vědy a stanovit definici vlastní vycházející z aspektu informativnosti. Informace je chápána ve svém vztahu k významu jako něco, co poukazuje či odkazuje mimo sebe. Rozebírány jsou rovněž pojmy data a význam. Druhá část práce pak předkládá filosofický náhled na společnost a svět postavený na termínech právě definovaných. Konfrontuje svou vizi s náhledy význačných osobností z oboru informační věda a filosofie a odhaluje některé skryté hrozby mediální kultury.
|
|
|
Přenosové prostředky komunikace v dějinném vývoji
Kratochvíl, Jan ; Smetáček, Vladimír (vedoucí práce) ; Machytka, Jan (oponent)
Cílem této bakalářské práce je popsat vývoj vybraných přenosových prostředků komunikace v historii. Práci lze rozdělit na dvě části, ve kterých se postupně setkáváme s různými přenosovými prostředky. První se věnuje optickým telegrafním systémům od antiky přes pochodňové telegrafy do poloviny 17. stol. Druhá část je zaměřena na vyspělé telegrafy R. Hooka (1635-1703), C. Chappeho (1763-1805), A. N. Edelcrantze (1754-1821), G. Murraye (1761-1803). U přenosových prostředků je hlavně zkoumáno: dosah komunikace, její důvod, rychlost a utváření komunikačních sítí.
|
|
| |
|
|
Návrh bakalářského studijního programu pro informační profesionály
Slámová, Hana ; Vlasák, Rudolf (vedoucí práce) ; Königová, Marie (oponent) ; Smetáček, Vladimír (oponent)
Cílem disertační práce je vytvořit model optimálního bakalářského studijního programu pro informační specialisty, který by vycházel z potřeb současné informační společnosti, byl mezinárodně srozumitelný, splňoval požadavky Boloňské deklarace, vycházel z názorů renomovaných profesních organizací a byl zárukou dobré zaměstnatelnosti absolventů. Ke splnění tohoto cíle byly v práci aplikovány následující metody: vytipování klíčových zahraničních i domácích materiálů, jejich analýza a hodnocení ve vztahu k obsahu navrhovaného programu, provedení průzkumu absolventů a zpracování projektu - vytvoření modelu nového programu. Úvod práce představuje rozbor stavu české informační společnosti a její perspektivu v národním systému vzdělávání. Značný prostor je věnován evropské dimenzi tohoto problému. Jde především o Boloňskou deklaraci a její vliv na usměrňování vývoje studijních programů v EU i České republice. Důležitá pro naplnění cíle práce byla analýza "klíčových kompetencí" informačních specialistů. K navržení optimálního studijního programu byly vyhodnoceny přístupy nejdůležitějších profesních organizací k problematice vzdělávání informačních specialistů (ALA, SLA, CILIP) . Dále byly analyzovány zkušenosti zahraničních partnerských škol (Manchester Metropolitan University, Fachhochschul Burgerland). Průzkum...
|
|
|
Autoevaluace v praxi základních škol
Šlajchová, Ladislava ; Smetáček, Vladimír (vedoucí práce) ; Prokop, Jiří (oponent) ; Semrád, Jiří (oponent)
Autorka konstatuje, že vlastní hodnocení školy je systematickým procesem, který posiluje autonomii školy, vede ke kvalitativní změně procesů uvnitř organizace, výrazně ovlivňuje postoje pracovníků k sebehodnocení. Autoevaluace se stává povinnou činností škol podle školského zákona, ale především reakcí na nové požadavky doby. Kvalita ve vzdělávání a její řízení je mimo jiné závislá i na správně prováděném vlastním hodnocení.
|
|
|
Možné alternativy vlivu informačních technologií na vývoj společnosti
Noska, Martin ; Smetáček, Vladimír (vedoucí práce) ; Souček, Jiří (oponent)
Tématem práce je vliv informačních technologií na lidskou společnost a studium změn, které jsou s tímto procesem spojené. Klíčový význam je přisuzován kyberprostoru, jakožto logickému důsledku technického i společenského rozvoje. Na uvedenou problematiku je nahlíženo v prvé řadě z filozofického a sociologického pohledu. Cílem práce je naznačit globální pohled na směr nastoleného vývoje a poukázat na možné důsledky, k nimž může vést. Práce se věnuje obecným otázkám spojeným s nástupem informační revoluce, rozvojem informačních a komunikačních technologií, charakteristice kyberprostoru a kyberkultury, jakožto nových fenoménů informačního věku, a následně pak praktickým problémům v tomto novém prostoru. Těmi jsou například otázky svobody projevu a přístupu k informacím, vzdělávání, rizika sledování a manipulace, možnosti porušování práva, potřeby určitých společných rysů lidského jednání v prostředí kyberprostoru nebo také například potenciální budoucí participace všech jedinců na řízení státu. Samostatná kapitola je věnována i možným scénářům dalšího vývoje v širším měřítku. V závěru práce jsou pak uvedeny nej důležitější postřehy ze směru popisovaných trendů a zdůraznění zodpovědnosti každého člověka za nastolený vývoj.
|
|
|
Role odborných informací ve studiu psychologie a poradensko-psychologické praxi
Pavlíčková, Jiřina ; Papík, Richard (vedoucí práce) ; Smetáček, Vladimír (oponent)
Tématem rigorózní práce je role odborných informací ve studiu psychologie a v poradensko- psychologické praxi. Cílem práce je analýza informačního chování studentů psychologie a poradenských specialistů, působících v praxi psychologických (dříve rodinných) poraden. Hlavní pozornost je zde zaměřena na informační potřeby studentů a poradenských profesionálů, jejich vztah k profesně orientovaným informačním zdrojům a problematiku přístupu k nim. První část práce slouží jako úvod do tématu a věnuje se vzájemnému vztahu informační vědy a psychologie jako vědních disciplín a jejich rozhraní. Další část je věnována informačním potřebám a metodám jejich průzkumu a navazuje na ni stěžejní analytická část práce. Analytická část je rozdělena do dvou oddílů. První je zaměřen na poradenské specialisty a druhý na studenty. V obou případech je formulována hypotéza, jejíž platnost je následně zhodnocena na základě zvolené metody průzkumu formou dotazníkového šetření. Závěry těchto šetření jsou zpracovány matematickými metodami a jsou z nich pořízeny grafické výstupy. Součástí práce je i specifikace vybraných zdrojů odborných informací. Závěrečná část obsahuje hodnocení informačního chování zúčastněných respondentů a jsou v ní vyvozeny závěry.
|
|
|
Programované vyučování ve výuce identifikačního popisu
Buřilová, Marcela ; Stöcklová, Anna (vedoucí práce) ; Smetáček, Vladimír (oponent)
Tématem rigorózní práce je uplatnění programovaného vyučování ve výuce předmětu identifikační popis Práce se věnuje teorii učení a programovaného učení. Jsou uvedeny základní principy uplatňované při tvorbě výukových programů Hlavní část prače je věnována tvorbě výukového programu pro předmět identifikační popis. Je uveden výběr učební látky a metodiky, popsána tvorba celého programu jak z věcného tak formálního hlediska Dále je uvedena metodika použití programu a shrnuty zkušenosti práce s ním.
|
host ::
RSS.