|
|
Regional Powers and Security Dynamics: How do Russia, Turkey and Iran shape security in the South Caucasus?
Matjasch, Alexandra ; Ditrych, Ondřej (vedoucí práce) ; Rosendorf, Ondřej (oponent)
The aim of the present paper is to answer the question on how do regional powers shape the security environment within their regional subcomplex? The research interest is conditioned by the rise of powers that represent strong actors, especially in regional affairs, and which certainly influence dynamics within their region. It has been assumed that the manifestation of power at the regional level can also be transferred, to the global level leading to an elevated position of these actors in global affairs, allowing equally for the existing Western-led order to be challenged. These assumptions have been applied and tested on the example of the regional powers Russia, Turkey and Iran and their respective influence on the security dynamics in the South Caucasus as their historically common shared neighbourhood. In order to disentangle the complicated web of relationships and influential factors, the descriptive framework of the Theory of Regional Security Complexes as suggested by Barry Buzan has been outlined and applied. Based on these theoretical observations the attention has been further turned towards the empirical testing of the hypothesis which states that Russia, Turkey and Iran have exercised influence during the second Nagorno-Karabakh War 2020 that occurred between Armenia and Azerbaijan...
|
|
|
Explaining the Kosovo's recognition and its withdrawal
Dostál, Jan ; Karlas, Jan (vedoucí práce) ; Rosendorf, Ondřej (oponent)
Tato práce je zaměřena především na uznání Kosovo, jeho následné stažení a nalezení faktorů ovlivňující oba dva tyto činy. Ve snaze identifikovat tyto faktory je nejprve představeno teoretické a historické pozadí, mimo jiné také debata mezi deklaratorní a konstitutivní teorií, krátká historie Kosova a existující vysvětlení jak pro uznání, tak pro oduznání. Mimo navázání na předchozí literaturu je nově rozlišováno mezi vnitřními a vnějšími faktory (od)uznání, přičemž to první je spojeno s charakteristikou země samotné, zatímco to druhé s vlivem ostatních států. Následně je provedena kvantitativní analýza s uznáním jako závislou proměnnou a s jednotlivými faktory představující závislé proměnné. A poté jsou v podobě deskriptivní analýzy prezentovány tři případy oduznání, Surinam, Palau a Ghana. Výsledky ukazují, že jak vnitřní, tak vnější faktory mají na uznání stejný vliv. Konkrétně náboženská pouta (procento muslimů, nebo pravoslavných), ekonomické bohatství a vliv ostatních států, ať už následováním jejich příkladu (shoda v hlasování s USA ve VS OSN), nebo skrz aliance (členství v NATO) se ukázala jako obzvláště významná. Zranitelnost, regulace náboženství a etnická pouta taktéž hrají roli. Naproti tomu na vnitřní dynamice, zejména na změnách ve vládě, záleží v případě oduznání méně než na vnějších...
|
|
|
Platform governance triangle: The case of the EU Regulation on preventing the dissemination of illegal terrorist content online
Miksová, Karolína ; Aslan, Emil (vedoucí práce) ; Rosendorf, Ondřej (oponent)
Magisterská diplomová práce se zabývá vztahem mezi Evropskou unií a soukromými aktéry a soustředí se na představení debaty kolem Nařízení Evropské unie o prevenci šíření teroristického obsahu online. Magisterská diplomová práce aplikuje analytický rámec "platform governance triangle" a snaží se odpovědět na otázku, zdali je možné, aby Nařízení Evropské unie bylo efektivní. Výzkum tvrdí, že efektivita Nařízení závisí na kompetencích jednotlivých aktérů, legitimity Nařízení a toho, zda bylo diskutováno během rozhodovacího procesu a v neposlední řadě na tom, jaká byla dynamika mezi aktéry během negociací a jaké monitorovací a donucovací prostředky jsou nastaveny. Výzkum ukazuje, že Evropská unie je velmi kompetentní v nezávislosti, reprezentativnosti a expertíze díky práci Evropských specializovaných agentur. Soukromí aktéři mají zase jedinečné kompetence omezit šíření teroristického obsahu na Internetu. Díky obsahu Nařízení a tomu, že se do rozhodovacího procesu zapojili různí aktéři, by bylo možné považovat Nařízení za legitimní. Na závěr, Evropská unie nastavila takové monitorovací a donucovací mechanismy, díky kterým by bylo možné považovat Nařízení za efektivní. Klíčová slova protiteroristická politika, Evropská unie, soukromé subjekty, platform governance triangle, teroristický obsah online...
|
|
|
Cyber Attacks against Iran as Instruments of Hybrid Warfare
Utinková, Hana ; Špelda, Petr (vedoucí práce) ; Rosendorf, Ondřej (oponent)
Kybernetická bezpečnost se rychle stává jedním z nejdůležitějších témat v oblasti globální politiky. Z tohoto důvodu je nezbytné věnovat tématům z této oblasti pozornost, protože mohou zásadním způsobem ovlivnit mezinárodní vztahy. Inspirována touto skutečností se práce zaměřuje na analýzu, charakteristiku a kategorizaci kybernetických útoků, které byly od roku 2007 zaměřeny na Íránskou islámskou republiku. Cíl práce je dvojí: poskytnout komplexní obraz těchto incidentů a také rozhodnout, zda lze tyto útoky považovat za důkaz hybridní války některých států proti Íránu. Data a zprávy o kybernetických útocích byly analyzovány pomocí taxonomie AVOIDIT s cílem nastínit jejich základní charakteristiky. Tyto charakteristiky byly následně porovnány s definicí hybridní války. Konečným výsledkem analýzy je, že kybernetické útoky proti Íránu nelze považovat za hybridní válku, protože nesplňují základní principy konceptu hybridní války. Aspirací této práce je poskytnout jasnější vhled do tématu kybernetických útoků a globální politiky a aby sloužila jako vodítko pro budoucí diskuse, neboť téma hybridní války se stalo velmi rozdělujícím.
|
|
|
Proměny švédské neutrality v kontextu současného vývoje mezinárodní bezpečnosti
Vlček, Tomáš ; Karásek, Tomáš (vedoucí práce) ; Rosendorf, Ondřej (oponent)
1 Anotace Tato diplomová práce zkoumá proměny švédské neutrality v kontextu současné mezinárodní bezpečnosti. Pro tento účel jsou vybrány čtyři mezinárodní konflikty: válka v Kosovu, válka v Afghánistánu, válka v Iráku a intervence v Libyi. Tyto konflikty jsou následně rozděleny do samostatných případových studií, ve kterých je prozkoumáno, který ze základních tří přístupů bezpečnostních studií je nejvíce odpovídající motivací Švédska pro účast nebo zaujatý postoj. Jedná se o faktory realismu, liberalismu a konstruktivismu. U těchto faktorů je popsán jejich vztah k neutralitě a je sledováno, který faktor se opakuje nejvíce nebo je dominantní u jednotlivých konfliktů. Na základě proměny švédské identity a nejčastěji se opakujícího se faktoru tato práce výsledně odpovídá na výzkumnou otázku, zaměřenou na důvody a časové období, kdy došlo k proměně švédské neutrality.
|
|
|
The Element of Surprise: A Study of Two Modern Surprise Attacks
Tadevosyan, Tatevik ; Ludvík, Jan (vedoucí práce) ; Rosendorf, Ondřej (oponent)
Práce analyzuje dva moderní překvapivé útoky - Falklandskou válku z roku 1982 mezi Argentinou a Velkou Británií a válku z dubna 2016 (známá též pod názvem čtyřdenní válka) mezi Ázerbájdžánem, Arménií a fakticky Republikou Náhorní Karabach. Studie se pomocí literatury Teorie překvapení pokouší zjistit, proč státy zvolily strategii překvapení a jakým způsobem se rozhodovaly o načasování válek. Zároveň ukazuje nedostatky, které jsou vlastní strategii překvapení, a poukazuje na to, kde leží chyby a falešné předpoklady bojovníků v těchto dvou případových studiích. Na závěr, srovnávací studie případů vyzdvihuje myšlenky, které mohou zlepšit připravenost státu a snad ss vyhnout podobným překvapivým útokům v budoucnosti. Název práce: Prvek překvapení: Studie dvou moderních překvapivých útoků Autorka: Tatevik Tadevosyan
|
|
|
Security of Space Traffic Management in the New Space Environment
Pražák, Jakub ; Doboš, Bohumil (vedoucí práce) ; Rosendorf, Ondřej (oponent)
Diplomová práce se zabývá kvalitou řízení vesmírného provozu v kontextu prostředí New Space. New Space představuje vzestup nových vesmírných aktérů a soukromých společností, které hodlají využívat vesmír pro komerční zisk. Nicméně nový vesmírný ekosystém vytváří nové výzvy, které ohrožují vesmírné aktivity udržitelnost vesmírného prostředí a jsou spojeny zejména s nedostatečnou právní úpravou, přeplněností orbit, narůstajícím množstvím vesmírného smetí a zhoršujícími se vztahy vesmírných mocností. Současná pravidla řízení vesmírného provozu má značné nedostatky a vyžaduje úpravy a přehodnocení stávajícím norem. Ačkoliv jsou státy stále hlavním aktérem řízení vesmírných aktivit, nejsou schopny včas vytvářet nová pravidla a přizpůsobit se potřebám rychle rostoucímu New Space prostředí. Komerční sektor by se měl tudíž aktivně podílet na vesmírných vyjednáváním a tvorbě nových norem, který uspokojily požadavky řízení vesmírného provozu. Mezinárodní instituce jako Komise pro mírové využití kosmického provozu v rámci Organizace spojených národů by měly zaujmout vůdčí pozici a národní legislativa by se měla přizpůsobit mezinárodním standardům. Soukromý sektor také může přispět a vývoji nových technologií, které by přispěly k povědomí o vesmírném prostoru a vyřešily by technické nedostatky jako je...
|
|
|
Campaign to stop 'killer robots': prospects of a preemptive ban on autonomous weapons systems
Rosendorf, Ondřej ; Smetana, Michal (vedoucí práce) ; Hynek, Nikola (oponent)
Tato práce se zabývá tématem autonomních zbraňových systémů a jejich možného preventivního zákazu s ohledem na mezinárodní diskuzi, která probíhá na různých multilaterálních fórech, včetně Rady pro lidská práva, Prvního výboru Valného shromáždění či Úmluvy o některých konvenčních zbraních na půdě OSN. Cílem práce je poskytnou rozsáhlý empirický přehled o podstatě těchto diskuzí a předpovědět nejpravděpodobnější výsledek diskuzí za pomoci odhadu preferencí států s využitím metod obsahové analýzy a teorému středního voliče. Z teoretického hlediska vychází práce z defenzivního realismu, poznatků z teorie kontroly zbrojení, obchodu se zbraněmi, a částečně také z institucionalism, ze kterého si práce vypůjčuje koncept legalizace. Po metodologické stránce spoléhá práce na kvantitativní metody, zejména obsahovou analýzu k získání dat, a teorém středového voliče k předpovědi pravděpodobného výsledku diskuzí. Práce využívá také metodu regresivní analýzy k výzkumu aktivity států v rámci výše zmíněných mezinárodních fór. Závěr práce shledává, že nejpravděpodobnějším výsledkem diskuzí na téma autonomních zbraňových systémů je mírně závazná forma hybridní regulace, která odpovídá specifickým řešení, jako jsou rámcová konvence či moratorium. Dalším zjištěním práce je, že aktivitu států v diskuzích na výše...
|
|
|
The Trade Policy Review Mechanism: Shedding light on non-compliance?
Rosendorf, Ondřej ; Parízek, Michal (vedoucí práce) ; Karlas, Jan (oponent)
Tato práce se zabývá tématem monitorovacích mechanismů a jejich schopností identifikovat porušení závazků. Specifickým případem, kterým se práce zabývá, je pak mechanismus pro prověrku obchodní politiky (TPRM) ve Světové obchodní organizaci. Cílem práce je rozšířit dosavadní empirické poznatky o fungování zmíněného mechanismu, a dále pak rozbor toho, do jaké míry je mechanismus schopný odhalovat porušení pravidel před tím, než dojde adjudikaci, a které faktory ovlivňují tuto schopnost. Z teoretického hlediska vychází práce především z racionálního institucionalismu a dalších přístupů spojených s výzkumem transparentnosti a dodržování závazků. Specificky se pak práce zaměřuje na koncept tzv. informačních systémů v mezinárodních režimech. Po metodologické stránce práce spoléhá na metodu obsahové analýzy, jejímž cílem je získání empirických poznatků o výskytu záležitostí souvisejících s porušením pravidel v prověrkách obchodní politiky. Tyto empirické poznatky jsou následně podrobeny statistické analýze s využitím logistické regrese. Práce dochází k závěru, že TPRM zachycuje překvapivě vysoké množství záležitostí, které se posléze stávají předmětem soudně potvrzených porušení pravidel ve WTO. Až 72% záležitostí, které se posléze dostanou k soudu, je zmíněno v prověrkách obchodní politiky. Dalším...
|
host ::
RSS.