|
|
Informační zdroje voličů ve sněmovních volbách 2021
Kovaliková, Anežka ; Jirků, Jan (vedoucí práce) ; Just, Petr (oponent)
Tato práce se zabývá vztahem mezi volebními preferencemi a konzumovanými médii. Její první hypotéza je postavena na předpokladu, že média ovlivňují volební preference, tedy že voliči různých politických subjektů konzumují různá média. Druhá hypotéza uvádí, že voliči antisystémových stran častěji konzumují dezinformační média. V teoretické části text vysvětluje koncept dezinformace, agenda-setting, dezinformačního média, informační bubliny, konfirmačního zkreslení a antisystémové strany. Výzkum je prováděn dotazníkem distribuovaným ve skupinách na sociální síti Facebook a soustředí se na osm politických subjektů přítomných ve sněmovně ve volebním období před nebo po českých sněmovních volbách v říjnu 2021. Druhá polovina práce se zaměřuje na výsledky dotazníkového šetření a jejich diskuzi. Je rozdělena do podkapitol, z nichž každá představuje výsledky pro individuální politické subjekty. Poslední podkapitola kombinuje všechna data a uvádí je do kontextu.
|
|
|
Populismus jako diskurzivní strategie: analýza komunikace vybraných populistických aktérů na české politické scéně
Křovák, Jan ; Charvát, Jakub (vedoucí práce) ; Just, Petr (oponent)
Tato práce analyzuje koncept populismu jako diskurzivní strategie. Využívá proto pohled na populistický diskurz, jak o něm ve svých pracích hovoří Ernesto Laclau a další autoři. Autor analyzuje komunikační postupy čtyř vybraných českých politických aktérů na sociálních sítích (Facebooku a Twitteru) v období před volbami do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v říjnu roku 2021. Pro analýzu si autor vybral zástupce běžně označovaných populistů, tedy bývalého premiéra Andreje Babiše, krajně pravicových populistů, tedy Tomia Okamuru, a pak také dva politiky, kteří zastupují mainstreamové strany - Markétu Pekarovou Adamovou z TOP 09 a Víta Rakušana z hnutí STAN. V teoretické části autor popisuje na základě odborné literatury do hloubky fenomén populismu, uceleným způsobem pak poukazuje na vztah populismu, sociálních sítí, médií a politické komunikace. V praktické části provedl autor takzvanou kritickou diskurzivní analýzu příspěvků zmíněných autorů a následně porovnal jejich praktiky, které zasadil do kontextu populistického narativu popsaného v teoretické části práce.
|
|
|
Mediální obraz Jiřího Čunka ve vybraných českých denících
Grim, Jakub ; Just, Petr (vedoucí práce) ; Jirků, Jan (oponent)
Diplomová práce se s využitím kvantitativní a kvalitativní obsahové analýzy zabývá mediálním obrazem Jiřího Čunka ve třech vybraných obdobích ve třech českých denících Blesk, Mladá fronta DNES a Valašský deník. Pokrývá vystěhování Romů z centra Vsetína na podzim 2006, nezvolení Čunka předsedou KDU-ČSL na přelomu května a června 2009 a výhru v krajských volbách a zisk postu hejtmana na podzim 2016. Čunek je specifickou politickou figurou, která je na Vsetínsku velmi oblíbená, v celostátní politice však pohořel. Práce zkoumá, zda se jeho mediální obraz v různých obdobích a denících lišil.
|
|
|
Proměny chování českých médií na příkladu "politických skandálů" 1997-2007
Jílková, Helena ; Trampota, Tomáš (vedoucí práce) ; Just, Petr (oponent)
Rigorózní práce "Proměny chování českých médií na příkladu politických skandálů 1997 - 2007" sc zabývá výskytem tzv. skandalizačních mechanismů v mediálním zpravodajství politických kauz. Jejím cílem je zjistit, zda a nakolik vybraná média využívají těchto mechanismů, zda v průběhu času došlo k přeměně jejich využívání a jakou podobu tato proměna má. Otázkou je, do jaké míry jsou média aktivním činitelem vývoje skandálu, tedy nakolik a jak se projevuje v českých ncbulvárních denících takzvaná "skandalizace", a zda se stala běžným trendem zpravodajství vybraných nebulvárních deníků. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Komparace postavení prezidentů Polska a Slovenska
Klapal, Ondřej ; Just, Petr (vedoucí práce) ; Kubátová, Hana (oponent)
Bakalářská práce "Komparace postavení prezidentů Polska a Slovenska" srovnává postavení hlav států těchto dvou sousedních zemí. Důraz je kladen zejména na období třetí Polské republiky a nezávislé Slovenské republiky, ale práce se zabývá i předcházejícími obdobími. Protože jedním z cílů práce bylo zařazení obou zemí k typu politického systému, jedna kapitola se věnuje rovněž teorii demokratických politických systému, konkrétně parlamentarismu a poloprezidencialismu a postavení prezidentů v nich. Kromě ústavních pravomocí obou hlav států ve vztahu k ostatním složkám státní moci se část práce věnuje také reálnému postavení dosavadních prezidentů. Na základě srovnání ústavních a reálných postavení prezidentů Polska a Slovenska byla potvrzena teze o silnějším postavení polské hlavy státu. Platí to ale pouze pro reálné postavení, ústavní pravomoci obou jsou podobné.
|
|
| |
|
|
Politika - správa věci veřejné se zapojením hlavních skupin (stakeholderů) do rozhodování se zřetelem na problematiku lobbingu
Vejskrabová, Markéta ; Just, Petr (vedoucí práce) ; Skovajsa, Marek (oponent)
Tato práce pojednává o fenoménu lobbingu, který vstoupil spolu s pluralitní, zastupitelskou demokracií do českého kulturního prostředí teprve nedávno. Tento fenomén tedy nemá potřebnou tradici a stále naráží na nevyjasněné chápání jeho funkce českou laickou veřejností. Tato práce je koncipována tak, aby nejprve odpověděla na otázku kde se lobbuje, jak se lobbuje a kdo lobbuje. Poslední uvedená kapitola je komparací rozdílného lobbingu neziskových a ziskových organizací. Tyto dvě hlavní skupiny podílející se na rozhodování skrze svého představitele předkládají své zájmy a často i analýzu dopadů určitého přijatého zákona na oblast svých zájmů politikům. Situace v České republice však není lobbingu nakloněna a tento bývá automaticky spojován s korupcí. Výsledkem této práce by mělo být poznání, že je-li lobbing vymezen, institucializován a regulován, nemusí být spojován a priori se skrytou korupcí či manipulací s veřejným zájmem. Možné způsoby regulace ukazuje na příkladech systému regulace dobrovolným kodexem mající domov ve Velké Británii a systému normativní regulace zákonem, jehož příkladem je systém ve Spojených státech amerických. Z příkladu těchto zemí i dalších vyvozuji závěr, že rozdílné systémy regulace vycházejí z rozdílných kulturních systémů, a zvláště pak z jejich rozdílných systémů působení...
|
|
|
Teorie koalic v kontextu voleb do krajských zastupitelstev 2000, 2004
Slámová, Klára ; Just, Petr (vedoucí práce) ; Jüptner, Petr (oponent)
Cílem diplomové práce je aplikovat teorie koalic na vytváření krajských výkonných orgánů v letech 2000 a 2004. Proto je třeba se zaměřit na politické složení jednotlivých krajských zastupitelstev, zejména na rozložení sil na ose levice a pravice, ze kterých lze odvodit jednotlivé možnosti koalic a pojmenovat dle typologie koaličních vlád. Zároveň stručně popíší skutečné koaliční jednání ve čtrnácti krajích, včetně volebních výsledků obou voleb, což poskytne jistý přehled a srovnání dosavadních krajských koalic v ČR. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Srovnání vývoje zpravodajských služeb v ČR a SR po roce 1989
Ryza, Tomáš ; Karásek, Tomáš (vedoucí práce) ; Just, Petr (oponent)
Univerzita Karlova v Praze Fakulta sociálních věd Institut politologických studií Projekt k bakalářské práci Vedoucí práce: JUDr. PhDr. Tomáš Karásek, Ph.D. Tomáš Ryza 21. 5. 2011 Název práce: Srovnání vývoje zpravodajských služeb v ČR a SR po roce 1989 Anotace: Zpravodajské služby jsou jednou z nejproblematičtějších složek každého státu. Pokud stát využívá zpravodajských služeb příliš a dá jim velké pravomoci, dostává se automaticky pod neustálý tlak kritiky svých občanů. Pokud naopak poskytne zpravodajským službám pravomocí málo, dosadí "slabého" ředitele nebo zavede příliš mnoho kontrolních mechanismů, jako tomu bylo v ČSFR krátce po revoluci v roce 1989, může dojít k zablokování funkčnosti těchto služeb a zvýšení zranitelnosti státu. Specifickým problémem s tím spojeným je počet služeb, kterými stát disponuje. Větší množství je sice náročnější na státní rozpočet, na druhou stranu zpravodajská činnost zasahuje do řady oblastí, které se nemusí navzájem slučovat, pokud budou přiřazeny pouze jedné službě. S velkým množstvím služeb je však na druhou stranu spojeno riziko neefektivity celého systému, nepřirozeného toku informací a jejich zamlčování či dokonce zneužívání v konkurenčním boji jednotlivých služeb. Ve své bakalářské práci se proto pokusím zodpovědět otázku, jakými zpravodajskými systémy disponují...
|
|
| |
host ::
RSS.