|
|
Searching for the common function of the BBSome across the evolution and development
Mašková, Kristýna ; Štěpánek, Ondřej (vedoucí práce) ; Čajánek, Lukáš (oponent)
BBSom je proteinový komplex, jehož funkce je spojena s ciliárním transportem. Bylo zjištěno, že BBSom je evolučně konzervován napříč organismy tvořícími cilie. Narušení BBSomu vede k ciliárním dysfunkcím a ovlivňuje i mnoho signálních drah. U člověka jsou genetické defekty BBSomu příčinou pleiotropického onemocnění, a to Bardet-Biedlova syndromu. BBSome je studován jednotlivě v mnoha modelových organismech a buněčných liniích za účelem pochopení molekulárních funkcí BBSomu. Tyto studie nebyly zatím porovnány, aby se zjistilo, zda existuje jednotná funkce BBSomu, která by mohla být důvodem jeho evoluční konzervovanosti mezi ciliárními organismy. V této bakalářské práci byly znalosti týkající se BBSomu shrnuty a porovnány za účelem identifikace domnělé jednotné funkce BBSomu mezi různými modelovými organismy a buněčnými typy. Zdá se, že nebyla nalezena funkce BBSomu, která by se dala označit za jednotnou funkci, důvodem je zřejmě mnoho specializovaných funkcí BBSomu v různých organismech a tkáních. Jediná vzdálená podobnost je BBSom dependentní retrográdní ciliární transport, který byl popsán ve většině studovaných modelových organismů a buněčných typů.
|
|
|
Mechanisms of the tolerance and homeostasis of immune cells
Tsyklauri, Oksana ; Štěpánek, Ondřej (vedoucí práce) ; Černý, Jan (oponent) ; Froňková, Eva (oponent)
(Czech Version) Schopnost imunitního systému tolerovat vlastní antigeny a současně vytvářet vhodné reakce na patogeny je nezbytná pro přežití organismu. Navzdory dlouhodobému výzkumu mnoho detailů mechanismů autotolerance není stále dobře pochopeno. Cílem této práce je rozšířit naše znalosti o mechanismech imunitní. Jádro disertační práce tvoří pět publikací, které se týkají dvou hlavních výzkumných směrů. První se zabývá mechanismy periferní imunitní tolerance, které zprostředkovávají regulační T-lymfocyty. Ukázali jsme, že Tregy zvyšují kvorum autoreaktivních CD8+ T-lymfocytů nutné pro indukci autoimunity. Kromě toho jsme identifikovali novou podskupinu antigen-stimulovaných CD8+ T-lymfocytů, které expandují v nepřítomnosti Tregů. Nazvali jsme je super-efektorové T-lymfocyty. Zjistili jsme, že podávání IL- 2 mimikuje nepřítomnost Tregů, tedy indukuje super-efektorové T-lymfocyty a zvyšuje imunitní odpověď CD8+ T-lymfocytů v modelu autoimmunity a rakoviny. Naše výsledky ukazují, že hlavní supresní mechanismus Tregů omezuje dostupnost IL-2 pro CD8+ T-lymfocyty. Kromě toho jsme v rámci spolupráce ukázali, že signalizace přes MyD88 v thymických buňkách je přispívá k vývoji Tregů a následnému pro nastolení imunitní tolerance. Druhý směr se zabývá ciliopatií Bardet-Biedlova syndromu (BBS). I přes četné...
|
|
| |
|
|
Průmyslové podnikání Pražské obce v první polovině 20. století. Průmyslové závody hlavního města Prahy, s.r.o.
Štěpánek, Ondřej ; Jakubec, Ivan (vedoucí práce) ; Drnek, Kryštof (oponent)
Tato práce řeší průmyslové aktivity pražské obce na trhu stavebních hmot v první polovině 20. století, zejména pak v letech 1921-1948, ve kterých úspěšně fungovala společnost "Průmyslové závody hlavního města Prahy", v níž měla obec svůj poloviční podíl. Hlavním cílem je zmapovat činnost této společnosti provozující vápenky, cihelny a pilu. Zaměřil jsem se na její vývoj a význam podniku. Práci jsem řešil zejména na základě informací z Archivu hlavního města Prahy, z fondu Průmyslových závodů. Provedený výzkum dokládá množství vyrobených a prodaných surovin, dále pak také důležité budovy na kterých se dodavatelsky podílela. Hlavním přínosem této práce má být "znovuobjevení" zajímavého podniku, který významně podporoval stavební ruch v Praze, dodával stavební hmoty nejen na obecní stavby a tvořil konkurenci kartelům.
|
|
|
Imunitní odpovědi nezkušených a paměťových CD8+ T-lymfocytů
Cesneková, Michaela ; Štěpánek, Ondřej (vedoucí práce) ; Dobeš, Jan (oponent)
Adaptívna zložka imunity hrá významnú úlohu v efektívnom odstránení patogénu, ako aj vo vzniku imunologickej pamäte a jej pochopenie je dôležité ako pre vývoj vakcín a liekov, tak pre výskum liečby rakoviny a autoimunitných ochorení. CD8+ cytotoxické T lymfocyty sú schopné účinne zneškodniť infikované bunky a dať vznik pamäťovým bunkám špecifickým pre daný antigen, ktoré sú pripravené na ďalšiu infekciu a vykazujú zvýšenú podukciu cytokínov a rýchlejšiu odpoveď, v porovnaní s neskúsenými bunkami. Navyše je populácia CD8+ pamäťových buniek väčšia, rôznorodejšia a je lokalizovaná ako do lymfoidných, tak do nelymfoidných tkanív. Na druhej strane, rýchlosť proliferácie, aktivačný prah a nezávislosť na CD28 kostimulácii sú otázne. Napriek tomu, že bol dlho prijímaný opak, ukazuje sa, že na úrovni bunky nie sú v týchto vlastnostiach pamäťové lymfocyty lepšie a majú zníženú citlivosť na T receptor bunky. Zaujímavé je, že na rozdiel od naivných, môžu byť pamäťové bunky aktivované nezávisle od T receptoru bunky aj v neprítomnosti antigénu, na ktorý sú špecifické, čo zdôrazňuje ich zvýšenú citlivosť k zápalu a schopnosť prispieť k odpovedi sprostredkovanej vrodenou zložkou imunity.
|
|
|
Role of CD8- and CD4-Lck interactions in the signaling and development of T cells.
Horková, Veronika ; Štěpánek, Ondřej (vedoucí práce) ; Černý, Jan (oponent) ; Hons, Miroslav (oponent)
Adaptivní imunitní odpověď hraje klíčovou roli v udržení rovnováhy organismu. T buňky díky obrovskému repertoáru T-buněčných receptorů (TCR) velice citlivě rozlišují mezi tělu vlastními a cizími antigeny. Ačkoliv již máme celkem dobrou představu o tom, jak T buňky získávají optimální TCR repertoár a jak funguje jejich signální aparát, mnoho aspektů těchto procesů je stále nejasných. Cílem této disertační práce je rozšíření znalostí o fungování T-buněčné signalizace, se zaměřením na úlohu interakce TCR koreceptorů s kinázou LCK, která se specificky vyskytuje v lymfocytech. Předchozí výzkum ukázal, že interakce koreceptorů s LCK kinázou reguluje mnohé aspekty vývoje a signalizace T buněk. V první části této práce jsme pozorovali dynamickou změnu stechiometrie této interakce v průběhu vývoje T lymfocytů. Tato dynamika se překvapivě výrazně liší u CD4 a CD8 koreceptoru. Naše výsledky naznačují, že odlišná dynamika koreceptor-LCK interakce vyústí v selekci více auto-reaktivního TCR repertoáru u CD8+ T buněk. Když se navíc vysoko auto-reaktivní T buňky dostanou do periferie, v důsledku silných homeostatických signálů diferencují do více tolerogenního fenotypu, podobného paměťovým T buňkám. Abychom jednoznačně prokázali roli interakce koreceptoru s LCK, vyvinuli jsme myší genetický model s LCK neschopnou...
|
|
|
Příprava biologicky aktivních látek s chinazolinovým skeletem
Štěpánek, Ondřej
Předkládaná dizertační práce byla vypracována v rámci výzkumu inhibitorů skládání kapsidy viru HIV-1. Bylo prokázáno, že 2,4-disubstituované deriváty chinazolinu tento proces dokážou inhibovat jak v rámci kompetitvního biochemického testu založeného na technologii AlphaScreen, tak i v tkáňových kulturách. Hlavním cílem práce byla příprava výše zmiňovaných chinazolinů, na základě hodnot IC50 získaných při biochemických testech následně navrhnout a připravit nové kandidáty s vyšší aktivitou, a také se pokusit zvýšit rozpustnost těchto jinak nedostatečně rozpustných sloučenin. Takovéto disubstituované chinazoliny jsou poměrně dobře přístupné z komerčně dostupných derivátů kyseliny anthranilové, které jsou pomocí kondenzačních reakcí převedeny na příslušný chinazolin-4(3H)-on. V rámci této práce byly využívány dvě metody pro přípravu chinazolin-4(3H)-onů: reakce anthranilamidů s aromatickými acylchloridy poskytovaly 2-arylamidobenzamidy, jejichž následná cyklizace v bazickém prostředí vedla k derivátům 2-arylchinazolin-4(3H)-onu; reakce esterů kyseliny anthranilové s aromatickými nitrily, kterouž bylo možné požadovaný chinazolin-4(3H)-on získat v jednom reakčním kroku. Chlorace 2-arylchinazolin-4(3H)-onů pomocí POCl3 poté vedla k derivátům 2-aryl-4-chlorchinazolinu jakožto klíčovým intermediátům....
|
|
|
The Role of Lck Kinase in T-cell Antigen Receptor Signaling
Němec, Dušan ; Štěpánek, Ondřej (vedoucí práce) ; Rösel, Daniel (oponent)
Aktivita LCK kinázy je nezbytně nutná pro zahájení procesu aktivace T lymfocytu. Primární funkcí LCK je převod informace o vazbě pMHC glykoproteinů na TCR do vnitřního prostředí buňky. Výsledkem kaskády, jež aktivní LCK spouští, je aktivace T buňky, produkce cytokinů, diferenciace a klonální expanze. Tato práce poskytuje souhrn současných znalostí o LCK kináze a její nenahraditelné roli v TCR signalizaci a stejně tak přehled nejvýznamnějších regulátorů a interakčních molekul. Dále pak popisuje význam interakce LCK s koreceptory pro optimální TCR signalizaci a fyziologický vývoj thymocytů a též zmiňuje diskutovanou roli LCK jako adaptorového proteinu T buněk. Klíčová slova: LCK, T lymfocyt, antigen, kináza, enzym
|
|
|
The Role of B-cell Receptor Signaling in Lymphoid Malignancies
Kochmannová, Kateřina ; Havránek, Ondřej (vedoucí práce) ; Štěpánek, Ondřej (oponent)
Cílem této práce je shrnutí dosavadních poznatků nádorově specifické signalizace B-buněčného receptoru (BCR) a souvisejících možností léčby B-buněčných malignit. Tato signalizace je popsána zejména u non-Hodgkinských lymfomů (NHL). Patogenní signalizace z BCR je podobná signalizaci u normálních B lymfocytů, a to jak antigenem spouštěné, tak i tzv. tonické. Rozdíly mezi antigenně-závislou a antigenně nezávislou BCR signalizací jsou velmi dobře patrné zejména u podtypů difúzního velkobuněčného B lymfomu, který patří mezi nejčastěji diagnostikované NHL. Kromě klasických způsobů léčby jsou pro terapii lymfoidních malignit schválené BCR inhibitory cílené na BTK a PI3K, avšak některé s vysokým stupněm toxicity. Přesto jsou BCR inhibitory pro svůj potenciál v léčbě a vysokou specifičnost hlavním cílem současného výzkumu. Pro zlepšení výsledků léčby NHL je potřeba lepšího porozumění deregulace BCR signalizace a celkové patogeneze nádoru. Klíčová slova: B-buněčné malignity, non-Hodgkinovy lymfomy, B-buněčný receptor, nádorová signalizace, cílená léčba, inhibitory
|
|
|
Význam proteinu S100A11 (calgizzarinu) v patogenezi revmatoidní artritidy
Navrátilová, Adéla ; Andrés Cerezo, Lucie (vedoucí práce) ; Štěpánek, Ondřej (oponent)
Revmatoidní artritida (RA) je systémové autoimunitní onemocnění pojivové tkáně, při kterém dochází k chronickému zánětu synoviální výstelky, destrukci kloubní tkáně a poškození některých viscerálních orgánů a cév. Kloubní prostředí pacientů s RA je charakteristické zejména přítomností prozánětlivých molekul a imunitních buněk. Zánětlivého procesu u RA se účastní i malé kalcium vázající proteiny S100 rodiny, z nichž některé byly podrobně studovány na našem pracovišti. Jeden ze zástupců této rodiny, S100A11 (calgizzarin), je dobře prozkoumán u onkologických onemocnění, avšak jeho význam u autoimunitních onemocnění nebyl zatím dostatečně popsán. K iniciaci a chronicitě zánětlivých dějů u RA přispívají i neutrofilové extracelulární sítě (NETs), které jsou potenciálním zdrojem autoantigenů a imunoaktivních molekul. Cílem této práce bylo prozkoumat roli S100A11 s ohledem na regulaci zánětu a destrukce pojivové tkáně RA a zjistit jeho možnou asociaci s NETózou. Pomocí in vitro experimentů a některých molekulárních metod (reverzní transkripce, kvantitativní polymerázová řetězová reakce (qPCR) a multiplexová analýza) jsme prokázali, že S100A11 působí prozánětlivě na PBMC prostřednictvím Toll-like receptoru 4 (TLR-4), avšak neovlivňuje sekreci prozánětlivých molekul chondrocyty. Za použití enzyme-linked...
|
host ::
RSS.