|
|
Genetic risk factors of Alzheimer's disease
Foltýnová, Alice ; Telenský, Petr (vedoucí práce) ; Čechová, Kateřina (oponent)
Alzheimerova choroba je neurodegenerativní onemocnění, které postihuje především starší populaci a vzhledem k faktu, že se dožíváme stále vyššího věku, tak se Alzheimerova choroba považuje za jedno z nejvážnějších onemocnění 21. století. Existují dva typy Alzheimerovy choroby, familiární a sporadická. Liší se ve věku, kdy se onemocnění projeví a začne vykazovat symptomy a také různým typem dědičnost - familiární forma je geneticky podmíněná a u sporadické formy se jedná spíše o rizikové faktory. Jejich klinický obraz je však srovnatelný - v prvních stádiích se objevuje charakteristická zapomnětlivost a do dalších fází se pacient dostává postupně a obvykle nedochází k výrazným zhoršením ze dne na den. Stále je hodně nesrovnalostí ohledně Alzheimerovy choroby a existuje vice směrů, kterými se lze ve výzkumu vydat. Jeden z možných přístupů je genetický - cílem je najít další genetické lokusy zapojené do patologie Alzheimerovy choroby a poznat nové mechanismy skrz studium úlohy nově identifikovaných genů. Klíčová slova: sporadická forma Alzheimerovy choroby, familiární forma Alzheimerovy choroby, beta amyloid, apolipoprotein E, amyloidový prekurzorový protein, presenilin, celogenomová asociační studie
|
|
|
Vliv stárnutí a stresu na autofagocytózu
Čechová, Kateřina ; Vrajová, Monika (vedoucí práce) ; Valeš, Karel (oponent)
Autofagocytóza je nespecifický katabolický mechanismus udržující buněčnou homeostázu. V případě zvýšeného stresu dokáže zvýšit svou aktivitu, a tím udržet buňku při životě. Je známo, že v průběhu přirozeného stárnutí dochází ke zpomalování její aktivity, a naopak experimentální indukce vede k prodloužení života modelových organismů. Zpomalování může být facilitováno dalšími faktory, jedním z nich může být chronický stres. Vzhledem k tomu, že věk a chronický stres jsou dva faktory podílející se na vzniku mnoha neléčitelných neurodegenerativních onemocnění, v souvislosti se kterými je nyní mechanismus autofagocytózy aktivně zkoumán, zajímalo nás, zda dochází při jejich kombinaci ke změnám v aktivitě autofagocytózy. V naší práci jsme studovali vliv dlouhodobého stresu navozeného sociální izolací u potkanů kmene Wistar ve věku 6 měsíců (N=16) a 12 měsíců (N=16). Zvířata v experimentální skupině byla umístěna do separátních klecí a sociálně izolována po dobu 4 týdnů. Zvířata v kontrolní skupině byla chována ve skupině po dvou. Expresi markerů autofagocytózy (Beclin-1, LC3-II, mTOR) jsme měřili v mozku sociálně izolovaných a kontrolních zvířat v oblasti hipokampu a striata. Dále jsme měřili expresi podjednotek NMDA receptoru (NR1, NR2A, NR2B) v oblasti hipokampu. Výsledky ukázaly, že starší zvířata v kontrolní...
|
|
|
Změny paměti epizodického typu v průběhu stárnutí
Čechová, Kateřina ; Vlček, Kamil (vedoucí práce) ; Stehlík, Luděk (oponent)
Diplomová práce se zabývala pamětí epizodického typu u lidí a jejími změnami v průběhu stárnutí u zdravé populace. Epizodická paměť je typ paměti pro specifické události a jejich vztahy v čase a prostoru, zahrnující vědomé znovuvybavení a mentální cestování časem. Jako její analogie testovatelná u zvířat byla navržena paměť epizodického typu definovaná jako paměť pro čas a umístění určité události v minulosti ("co-kde-kdy"). Nejprve jsme se zaměřili na metodologické srovnání standardních psychologických testů epizodické paměti a nově vyvinutého neverbálního počítačového testu paměti epizodického typu (EMT; Episodic-Like Memory Test) s několika různě obtížnými variantami, který umožňuje rozlišovat paměť pro obrázky, jejich pořadí a umístění (Vlček et al., 2009). Druhým cílem naší studie bylo prokázat, že koncept paměti epizodického typu "co-kde-kdy" je vhodným modelem pro testování epizodické paměti u lidí. Test EMT není závislý na verbalizaci obsahu oproti jiným testům epizodické paměti, proto bylo zajímavé porovnat jeho výsledky s jinými standardně užívanými testy epizodické paměti. Výsledky v testu EMT byly porovnány ve třech věkových kohortách (N = 58; mladší, střední věk, starší) zdravých dobrovolníků. Signifikantní rozdíl mezi věkovými skupinami byl zaznamenán u prostorové složky paměti...
|
|
|
Kumbh Méla - česká mediální reflexe největší náboženské pouti světa
Čechová, Kateřina ; Štipl, Zdeněk (vedoucí práce) ; Melnikova, Nora (oponent)
Má bakalářská práce se zabývá indickou slavností Kumbh mela, největší náboženskou poutí světa. Nejdříve se zabývá historií a mytologií tohoto svátku. Hlavní část práce je věnována českému mediálnímu obrazu této události. Volím v ní metodu srovnání mediálních výstupů o dvou svátcích, Kumbh mele roku 2001 a 2013. V závěru se věnuji shrnutí české mediální reflexe tohoto svátku. Klíčová slova: Kumbh mela, náboženská pouť, média
|
|
|
Autofagocytóza jako biochemický fenomén neurodegenerace
Čechová, Kateřina ; Vrajová, Monika (vedoucí práce) ; Žurmanová, Jitka (oponent)
Autofagocytóza je nespecifický katabolický proces, který zpracovává poškozené organely, proteiny a intracelulární patogeny. Jak normální, tak patologické stárnutí je často spojeno se snížením potenciálu autofagocytózy. V mozku pacientů s Alzheimerovou nemocí se pomocí elektronové mikroskopie ukázalo, že autofagocytóza je součástí neurodegenerativních procesů. Podpora autofagocytózy působí neuroprotektivně, a tedy napomáhá degradovat agregované či jinak změněné proteiny.
|
|
|
Digitální databáze vybraných druhů dřevin
Kvasnicová, Denisa ; Kunt, Miroslav (vedoucí práce) ; Čechová, Kateřina (oponent)
Tato bakalářská práce je věnovaná cca 50 druhům dřevin z vybraných rodů: Metasequoia, Picea, Taxodium, Hamamelis, Magnolia, Syringa a Tilia, které jsem celoročně fotila v různých vegetačních dobách a ročních obdobích, abych docílila co nejlepší fotodokumentace. Nejčastěji jsem fotila habitus dřeviny, rub a líc listu, pupeny, květy, kůru, plstnatost nebo další zajímavé či důležité detaily a znaky každého druhu. Fotografie a makrofotografie jsem upravovala v programu Microsoft Office Picture Manager tak, abych zaměřila podstatný znak, celkový vzhled nebo detail, který jsem chtěla zdokumentovat, a zároveň abych fotografii nezkreslila a tím neznehodnotila.
Nejvíce navštěvovaným místem je Dendrologická zahrada v Průhonicích, kde jsem našla mnoho vybraných druhů, dále jsem byla v Botanické zahradě v Troji, v Botanické zahradě Univerzity Karlovy Na Slupi, v areálu ČZU a v Libosadu. Jednotlivé fotografie jsem dle pokynů Ing. Miroslava Kunta, Ph.D. vložila na internetovou databázi mapserver (http://www.hsrs.cz/mapserv/czu_dhtml/) se stručným popisem.
V literární rešerši se nejdříve zabývám historií zahradního umění, kde proberu různé regionální oblasti a zahradní slohy, jsou zde jmenované významné osobnosti, jako například André Le Nôtre nebo William Kent. Dalším tématem je sadovnická dendrologie a její význam, zde se popisují funkce dřevin, jejich sadovnické hodnoty a význam dřevin v kompozici. Poté je zde kapitola věnující se rozšíření dřevin z hlediska oblastí klimatických a následuje rozdělení dřevin ve městě. V poslední části rešerše píši o léčivých vlastnostech jednotlivých druhů, které se hodí do domácí lékárny. Uvádím, jaké části dřeviny a kdy se mají sbírat, které látky mají léčivé účinky, jak s touto dřevinou zacházet nebo jsou popsány recepty na čaje, medy, koupele nebo inhalace. Následuje kapitola o taxonomickém zařazení a charakteristice jednotlivých druhů. Tady se kromě znaků, míst výskytu, domovin a nároků na pěstování dozvíme i původ jména, zajímavé kultivary a některé fotografie.
Na konci práce je v příloze seznam některých pořízených fotografií jako doplnění bakalářské práce.
|
|
| |
|
|
Krizová intervence prostřednictvím elektronické komunikace (on-line chat, on-line videochat)
Čechová, Kateřina ; Havránková, Olga (vedoucí práce) ; Lišková, Kateřina (oponent)
Diplomová práce se zabývá tématem on-line krizové intervence (dále jen KI) v České republice (dále jen ČR), konkrétně fungováním služeb on-line chatu a videochatu. Tomuto tématu nebyla v naší zemi dosud věnována komplexní pozornost. Jde totiž o poměrně novou oblast služeb poskytovanou klientům v tíživé situaci přes internet, v ČR nabízenou posledních pár let jen několika málo pracovišti KI. Do dnešní doby se jí ještě nikdo z odborníků nepokusil více a systematicky prozkoumat a popsat. Vzhledem k faktu, že právě internet je dnes v naší populaci široce využívaným komunikačním kanálem, dá se ovšem předpokládat vysoká budoucí perspektivita zmíněných služeb v psychosociální oblasti. Proto cílem této práce bylo zmapovat a důkladně popsat fungování a nutné souvislosti on-line chatu a videochatu na pracovišti KI, a vytvořit tak průvodce základy těchto služeb pro zájemce ze strany odborné i laické veřejnosti. Dalším cílem bylo zmapovat proces zavádění služby on-line chatu na pracoviště KI u současných tří poskytovatelů této služby u nás, a dopomoci tak čtenáři ujasnit představu o tom, co tento proces obnáší. Zároveň si tímto vytvořit podklady pro zpracování budoucího manuálu s názvem "Proces implementace služby on-line chatu na pracoviště KI". Po teoretickém úvodu do tématu krize a KI v první kapitole následuje...
|
|
|
Současné politiky e-governmentu a řešení problematiky digitálního rozdělení
Čechová, Kateřina ; Štogrová Jedličková, Petra (vedoucí práce) ; Očko, Petr (oponent)
Práce se zabývá politikami e-governmentu a problematikou digitální propasti. V úvodní části se věnuje teoretickým východiskům, podmínkám budování elektronické státní správy a překážkám v podobě digitálních propastí ve společnosti. Další část rekapituluje vývoj e-governmentu v České republice a v Evropské unii a představuje současné politiky a řešení. Závěrečná část práce představuje informační společnosti třech vyspělých evropských států - Finska, Německa a Estonska. Jednotlivé kapitoly rozebírají vývoj e-governmentu v těchto státech a zároveň odhalují digitální propasti, se kterými bojují. V případě Estonska jsou navíc popsány i celostátní elektronické volby, které tato země realizovala jako první na světě.
|
|
|
Čtení a jeho role v informační společnosti
Čechová, Kateřina ; Papík, Richard (vedoucí práce) ; Vášová, Lidmila (oponent)
Práce se zabývá čtením a jeho významem v informační společnosti. V úvodní části jsou definovány pojmy čtení a informační společnost a jejich vzájemný vztah. Následující kapitol^ se zabývají čtenářem, jeho charakteristikou, vývojem, motivací ke čtení a faktory, u které jeho četbu ovlivňují. Dále se práce zabývá samotným procesem čtení, rychlostí čtení a čtenářskými návyky. Zmíněny jsou také rozdíly mezi četbou odborné literatury a beletrie. Samostatná kapitola je věnována knihovnám a jejich roli v životě čtenářů a při podpoře čtení. V dalších kapitolách jsou popsány nej významnější výzkumy týkající se čtení a četby, které proběhly v České republice i po celém světě. Závěrečná část prácefvenuje mezinárodním organizacím, které se zabývají čtením, jeho podporou a rozvojem.
|
host ::
RSS.