|
| |
|
| |
|
|
Náboženské rozpory v souladu
Poruba, Lukáš ; Štampach, Ivan Odilo (vedoucí práce) ; Řehák, Petr (oponent)
Tato práce pojednává o náboženském jevu, který mi připadá nedostatečně prozkoumán v dostupné české literatuře. Jsou jím situace, kdy náboženská skupina nebo jednotlivec reagují na rozporné obsahy své víry použitím interpretace, která umožňuje tytéž obsahy víry následně vnímat jako souladné. První část práce je věnována příkladům, kde religionistika tyto situace může zaznamenat. V další části práce jsem se pokusil reflektovat tento jev pomocí psychologie. Je věnována pozornost teorii kognitivní disonance, konkrétně redukci kognitivní disonance formou přidání nového kognitivního elementu. Praktickou část práce jsem zacílil na průzkum tohoto jevu v terénu. Předpokládal jsem, že zkoumaný jev je možné zaznamenat i mimo rámec oficiálních náboženských nauk. Praktická část se proto pokouší zjistit, zda a v jaké podobě se zkoumaný jev objevuje v žité osobní rovině náboženského života člověka. Klíčová slova Náboženství, náboženské rozpory, náboženské postoje, kognitivní disonance, kognitivní konsonance, redukce kognitivní disonance, přidání nového kognitivního elementu.
|
|
|
Recepce motivů renesančního hermetismu u vybraných amerických křesťanských autorů
Borzič, Adam ; Štampach, Ivan Odilo (vedoucí práce) ; Hošek, Pavel (oponent)
Tato práce se zabývá recepcí motivů renesančního hermetismu u dvou současných amerických křesťanských autorů, píšících o spiritualitě: Christophera Bamforda a Thomase Moora a přínosem takovéhoto přístupu pro křesťanskou spiritualitu. Téma je v úvodní části práce zasazeno do kontextu současné křesťanské spirituality, respektive krize institučního křesťanství. Na příkladu intra-spirituality, creation spirituality a spirituality emerging church jsou v práci představeny vedle hermetismem obnoveného křesťanství další pokusy, jak tuto krizi tvořivě překonat. V druhé části práce se setkáváme se stručným představením hermetismu a jeho recepcí v církevním starověku a středověku. Vlastní renesanční hermetismus je představen na třech vybraných myslitelích tohoto období: Marsilio Ficinovi, Pikovi della Mirandolovi a Paracelsovi. V třetí a čtvrté části této práce přichází ke slovu ideový svět Christophera Bamforda a Thomase Moora. U Bamforda nacházíme pokus o dějiny esoterního křesťanství. V centru jeho pozornosti stojí postava Moudrosti - Sofie, která představuje vnitřní střed esoterního křesťanství. Hermetismus je pro něj kosmologickým doplněním křesťanského zjevení. Jeho závěry jsou překvapivě křesťansky tradiční. Přínos Thomase Moora je v práci zkoumán především na jeho terapeuticko-spirituálním modelu péče...
|
|
| |
|
|
Satja Sáí Bábá a jeho hnutí
Marčík, Pavel ; Štampach, Ivan Odilo (vedoucí práce) ; Řehák, Petr (oponent)
Satja Sáí Bábá je současným nejvýznamnějším duchovním vůdcem v Indii. odhaduje se, že jeho kult má na padesát milionů stoupenců, většina z nich je z Indie, své stoupence však má i v evropských a severoamerických zemích. Satja Sáí Bábá prohlašuje sám sebe za druhé vtělení avatára dnešní doby, předchozím vtělením měl být Sáí Bábá ze Širdí, toho času v Indii nejpopulárnější svatý muž. Satja Sáí Bábův kult získal na popularitě především skrze jeho skutky, kterými jsou léčení, materializování věcí aj. Tyto skutky interpretují jeho stoupenci jako zázraky. Ve svém učení, které se opírá především o tradiční hinduistické texty, se Satja Sáí Bábá zaměřuje především na etický rozměr náboženství. Satja Sáí Bábá vytvořil i svou oficiální organizaci, která svoji činnost zaměřuje především na oslavování svého guru, na studium jím napsaných textů, na službu a na vzdělávání. Organizace má své zastoupení i v České republice, čítá pouze několik desítek členů. Kritika se na Satja Sáí Bábu snáší především z důvodu podezření z podvádění, ze sexuálního zneužívaní stoupenců a z politické manipulace. Kritika vychází často od Satja Sáí Bábových bývalých stoupenců. Klíčová slova Satja Sáí Bábá - nové náboženské hnutí - kult - stoupenci - oficiální organizace - kritika
|
|
| |
|
|
Fenomén polygamie z religionistického hlediska
Heczko, Stanislav ; Štampach, Ivan Odilo (vedoucí práce) ; Civínová, Veronika (oponent)
Tato bakalářská práce je věnována problematice polygamie. Toto téma je rozebíráno zejména z hlediska religionistického. Proto je hlavní pozornost soustředěna na teorii a praxi rodinného života, jak se postupně ustálila v rámci hlavních světových náboženstvích - konkrétně v náboženství Izraele, křesťanství, islámu a ve východních náboženstvích. V rámci křesťanství nejsou opomenuty křesťanské sekty či skupiny na jeho pomezí, například novokřtěnci či mormoni. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
| |
|
| |
host ::
RSS.