|
|
Strategie zvládání stresových situací v populaci jedinců s poruchami chování
Bidmonová, Tereza ; Morávková Krejčová, Lenka (vedoucí práce) ; Čáp, David (oponent)
3 Abstrakt Tématem práce jsou strategie zvládání stresových situací v populaci jedinců s poruchami chování. Východisko diplomové práce představuje předpoklad, že dospívající s poruchami chování vykazují výraznější obtíže a reagují odlišně než jejich vrstevníci bez poruch chování ve stresových situacích. Cílovou skupinu respondentů představuje klientela výchovných ústavů, jedná se o chlapce ve věku 15-19 let. Jejich výpovědi jsou porovnávány se srovnávací skupinou studentů středních škol, kteří nemají výchovné problémy. Strategie zvládání stresu jsou zkoumány pomocí dvou metod, dotazníku Strategie zvládání stresu SVF 78 a poloprojektivního testu Rosenzweigův obrázkový frustrační test. Výsledky ukázaly, že u adolescentů umístěných ve výchovném ústavu, se objevují častěji rezignační tendence, a zároveň se méně často objevuje snaha získat kontrolu nad zátěžovou situací. Naopak se nepotvrdilo hledání náhradních aktivit, které vedou k úniku ze zátěžové situace a tendence k jednání, které je orientované na obranu sebe či vlastního jednání, současně s tím, že vyvolaná agrese bude směřovat do okolí. Oproti našemu původnímu předpokladu se ukázalo, že adolescenti umístění ve výchovném ústavu častěji zdůrazňují trvání potřeby, a potřebu jejího řešení. Součástí práce jsou rovněž návrhy intervenčních postupů založené na...
|
|
|
Výzkum individuálních zvláštností sociability žáků prostřednictvím analýzy jejich sociálních vztahů
Novotná, Marie ; Slaměník, Ivan (vedoucí práce) ; Čáp, David (oponent)
Předložená práce se zabývá výzkumem individuálních zvláštností sociability žáků prostřednictvím analýzy jejich sociálních vztahů. V teoretické části jsou zpracovány poznatky o obecném pojmovém rámci sociability, vymezuje interindividuální vztahy jako teoretické a empirické východisko výzkumu sociability, charakterizuje vývojové období časné adolescence. V další části je stručně popsána analýza sociability žáků z hlediska základních psychických komponent. Na ni navazuje socializace a sociální vztahy ve škole. Empirická část představuje kvantitativní výzkum, kde byla v prvé řadě zjištěna korelace mezi individuálními zvláštnostmi sociability žáků a extraverzí. Dále zachycuje do jaké míry je schopnost sociability rozdílná v závislosti na pohlaví, jak se liší sociální charakteristiky mezi pohlavími.
|
|
|
Způsoby zpracování každodenních stresových situací u dospívajících chlapců s poruchami chování.
Bidmonová, Tereza ; Čáp, David (oponent) ; Morávková Krejčová, Lenka (oponent)
4 Abstract The topic of this thesis is adolescent boys with behavioral disorders and their ways of processing everyday stress situations. The starting point of the thesis lies in the assumption that adolescent boys with behavioral disorders show greater difficulties in coping with stressful situations and react differently from their peers that have no behavioral disorders. The target group of respondents is represented by clients of juvenile correctional institutions, specifically boys between 15 and 19 years of age. Their answers are compared with a comparison group of students from secondary schools that have no behavioral disorders. The strategies of coping with stress are examined through the use of two methods, a questionnaire "Strategie zvládání stresu SVF 78" and the semiprojective Rosenzweig Picture-Frustration Test. The results indicate that the group of adolescent boys placed in juvenile correctional institutions, shows the tendency to resign, as well as the tendency to try to escape from stressful situations with fighter frequently. Furthemore, the effort to gain control over stressful situations and individuals own reactions appears less often. Contrary to expectations, the predicted search for alternative activities to escape from stressful situations was not confirmed. Furthemore, neither the...
|
|
|
Strategie zvládání problémových situací na středních odborných školách
Houšková, Jana ; Šírová, Eva (vedoucí práce) ; Čáp, David (oponent)
Prostřednictvím teoretické části diplomové práce autorka nastiňuje nejpodstatnější publikované aspekty, které se podílejí na vzniku problematického chování, a předkládá různé strategie, jak se takovým situacím dá předcházet nebo čelit. Praktická část mapuje, jaké všechny vlivy mohou způsobovat výskyt problematického chování a jak se s problematickým chováním učitelé vyrovnávají. Při výzkumu, který probíhal v pěti středních odborných školách, v 9 třídách, byla použita metoda videoanalýzy chování (pozorování), rozhovor s učiteli a dotazník pro studenty. Výzkum potvrdil, že existuje řada proměnných majících vliv na eliminaci problematického chování - osobnost učitele, jeho zkušenosti, metody výuky, předmět, složení a uspořádání třídy, počet žáků v hodině. Ve vztahu žáka a učitele se vyžaduje respekt, autorita, ale i pozitivní přístup ke studentovi. Komunikace mezi učiteli a žáky by měla být jasná, měla by mít stanovená a dodržovaná pravidla. Jako nejrychlejší a nejúčinnější strategie zvládání problematického chování se jeví nonverbální prostředky. Z verbálních strategií je taktičtější vyjadřovat učitelovy postoje a pocity k problematickému chování žáků, vysvětlovat jim, proč se nemůžou daným způsobem chovat, používat v hodině humor. Práce je sondou do prostředí českých středních škol, mapuje chování současné...
|
|
|
Edukační prostředí dospívajících dívek s poruchami chování
Šimonová, Kristýna ; Gillernová, Ilona (vedoucí práce) ; Čáp, David (oponent)
Předkládaná diplomová práce se věnuje edukačnímu prostředí a jeho souvislosti s rozvojem poruch chování u dospívajících dívek. Jedná se především o edukační prostředí rodiny a školy vzhledem k jejich významu pro socializaci jedince. Teoretická část nejprve stručně charakterizuje období adolescence v jeho bio-psycho- sociálních hlediscích. Posléze se věnuje poruchám chování, jejich klasifikaci, projevům, ale také etiologii či specifikům této problematiky u dívek. V závěru pak nabízí vhled do souvislostí mezi různými charakteristikami edukačních prostředí a jejich vztahu s poruchami chování se zaměřením na specifika u dívek. Empirická část si pak klade za cíl zachytit možný vztah mezi poruchami chování u dívek a edukačním prostředím, o což se pokouší formou deseti podrobných případových studií dívek ve věku čtrnáct až šestnáct let umístěných do ústavních zařízení. K výzkumnému šetření bylo využito jak kvalitativních, tak kvantitativních výzkumných metod. Diplomový projekt přispívá k pochopení psychologických souvislostí problematického vývoje dospívajících dívek a přináší nová data do širšího projektu sledování edukačního prostředí dospívajících. Kromě přínosu ve formě detailních případových studií dívek, které poskytují vhled do této problematiky, výsledky práce naznačují zejména možné rizikové...
|
|
|
Strategie zvládání problémových situací na středních odborných školách
Houšková, Jana ; Šírová, Eva (vedoucí práce) ; Čáp, David (oponent)
Prostřednictvím teoretické části diplomové práce autorka nastiňuje nejpodstatnější publikované aspekty, které se podílejí na vzniku problematického chování, a předkládá různé strategie, jak se takovým situacím dá předcházet nebo čelit. Praktická část mapuje, jaké všechny vlivy mohou způsobovat výskyt problematického chování a jak se s problematickým chováním učitelé vyrovnávají. Při výzkumu, který probíhal v pěti středních odborných školách, v 9 třídách, byla použita metoda videoanalýzy chování (pozorování), rozhovor s učiteli a dotazník pro studenty. Výzkum potvrdil, že existuje řada proměnných mající vliv na eliminaci problematického chování - osobnost učitele, jeho zkušenosti, metody výuky, předmět, složení a uspořádání třídy, počet žáků v hodině. Ve vztahu žáka a učitele se vyžaduje respekt, autorita, ale i pozitivní přístup ke studentovi. Komunikace mezi učiteli a žáky by měla být jasná, měla by mít stanovená a dodržovaná pravidla. Jako nejrychlejší a nejúčinnější strategie zvládání problematického chování se jeví nonverbální prostředky. Z verbálních strategií je taktičtější vyjadřovat učitelovy postoje a pocity k problematickému chování žáků, vysvětlovat jim, proč se nemůžou daným způsobem chovat, používat v hodině humor. Práce je sondou do prostředí českých středních škol, mapuje chování...
|
|
|
Tvorba uživatelské příručky pro PFT (C-W)
Čáp, David ; Šípek, Jiří (oponent) ; Niederlová, Markéta (oponent)
Rosenzweigův obrázkový frustrační test (PFT) pro dospělé neměl nikdy vytvořeny normy na české populaci. Od doby, kdy vznikl, jeho grafický podnětový materiál velmi zestárl a stal se téměř nepoužitelným. Tato práce si klade za cíl seznámit čtenáře s metodou PFT a následně představit nový grafický materiál a nově vzniklé normy. Stejně tak i představuje novou uživatelskou příručku. Validita a reliabilita nové verze PFT (C-W) byla zkoumána na vzorku 30 studentů ve věku 14 až 16 let. Standardizace byla provedena na vzorku 100 studentů ve věku 14 až 17 let. Nové normy byly vytvořeny pro kategorie, S-E vzorce a GCR. Upraveno bylo také vyhodnocení testu. Klíčová slova: agrese, frustrace, projektivní metoda, Rosenzweigův obrázkový frustrační test, příručka
|
|
|
Fenomén dobrovolnictví v českém prostředí
Panenková, Erika ; Štětovská, Iva (vedoucí práce) ; Čáp, David (oponent)
Diplomová práce se zabývá tématem dobrovolnictví v České republice se zaměřením na specifika dobrovolnické práce ve zdravotnických zařízeních. Teoretická část poskytuje exkurz do zákulisí dobrovolnictví. První kapitola je zaměřena na prosociální chování, zejména fenomén altruismu. Další kapitoly se věnují tématu dobrovolnictví, poskytují stručný nástin historie dobrovolnictví, popisují typologii dobrovolnictví a oblasti, kde dobrovolníci v současnosti působí. Základním tématem této části je však dobrovolník, jeho možnosti dobrovolnické činnosti, motivace, psychologické přínosy a průchod programem od uchazeče po zkušeného jedince. Empirická část se zabývá dvěma pohledy na dobrovolnictví. Prvním je hledisko jedince - dobrovolníka a možnost predikce jeho setrvání v programu prostřednictvím zadání vstupního dotazníku, který se vyvíjel v této práci. Druhý úhel pohledu je zacílený na dobrovolnictví ve zdravotnických zařízeních jako systém práce a organizace dobrovolnické činnosti. Výzkum je zaměřen na evaluaci dobrovolnického programu. Klíčová slova: dobrovolnictví, altruismus, evaluace, výběr dobrovolníků
|
|
|
Aktualizace podnětového materiálu Rosenzweigova obrázkového frustračního testu a její praktické použití
Čáp, David ; Niederlová, Markéta (oponent) ; Šípek, Jiří (vedoucí práce)
Rosenzweigův obrázkový frustrační test (PFT) pro dospělé neměl nikdy vytvořeny normy na české populaci. Od doby, kdy vznikl, jeho grafický podnětový materiál velmi zestárl a stal se téměř nepoužitelným. Tato práce si klade za cíl seznámit čtenáře s metodou PFT a následně představit nový grafický materiál a nově vzniklé normy. Validita a reliabilita nové verze PFT (C-W) byla zkoumána na vzorku 30 studentů ve věku 14 až 16 let. Standardizace byla provedena na vzorku 100 studentů ve věku 14 až 17 let. Nové normy byly vytvořeny pro kategorie, S-E vzorce a GCR. Upraveno bylo také vyhodnocení testu.
|
|
|
Proces vytváření sociálního statusu při změně školní třídy
Brožová, Martina ; Horáková Hoskovcová, Simona (vedoucí práce) ; Čáp, David (oponent)
Předmětem této diplomové práce je proces utváření sociálního statusu při přechodu ze základní školy na střední. V teoretické části se zaměřuji na školní třídu jako sociální skupinu a postavení žáka ve třídě, věnuji se struktuře školní třídy, statusovému systému rolí a nejčastějším sociometrickým pozicím, které se ve školní třídě vyskytují. Dále uvádím poznatky o období adolescence, které se vztahují k tomuto tématu a prezentuji základní informace o identitě adolescentů a sociálních dovednostech. Jako poslední se zabývám tématem, jak zkoumat školní třídu. V empirické části prezentuji kvalitativní výzkum, ve kterém bylo zapojeno 5 středních škol z Prahy a okolí, celkem 104 studentů. Cílem výzkumu bylo popsat a porozumět procesu utváření sociálního statusu v nové třídě. K tomuto účelu byly použity dvě dotazníkové metody - sociometrický ratingový dotazník SORAD a dotazník mapující zkušenost jedince v interpersonálních vztazích a jeho spokojenost se změnou školního kolektivu. Na základě analýzy dat a interpretativních metod jsme došli k závěru, že sociální status je utvářen již v prvních interakcích mezi členy a je málo proměnlivý. Sociální status je tvořen dvěma rovinami - vztahovou, která je vyjádřena oblibou a sociální sílou, která je vyjádřena poměrem moci ve skupině. Tyto roviny doplňuje...
|
host ::
RSS.