|
|
Relation of culture to the social space of Prague (on the example of Slovak and Hungarian minorities)
Mészárosová, Marianna ; Uherek, Zdeněk (vedoucí práce) ; Botiková, Marta (oponent) ; Červinková, Hana (oponent)
Vzájemná vazba prostoru a kultury je ústřední otázkou disertační práce. K interpretaci této vazby autorka přistupuje prostřednictvím aktuálních atributů etnické identity vybraných cílových skupin, kterými jsou slovenská a maďarská menšina žijící v Praze. Cílem práce je vymezení relevantnosti a unikátního zastoupení prostorového a kulturního fenoménu v rámci současné vazby, včetně určité míry pozorovatelnosti tohoto vzájemného spojení. Hypotéza dizertační práce představuje kulturu jako prostorově nevázanou a fenomén prostoru jako médium, které ovlivňuje intenzitu zájmu o vlastní etnoidentifikační znaky. Ověření této hyptézy autorka uskutečňuje v sociálním a virtuálním prostoru na základě zaznamenaných diskurzů. Diskurzy, roztříděné na tématické kategorie, reprezentují nejčastěji se vyskytující atributy etnicity a etnické identity zkoumaných skupin. V empirické části práce obsažená analýza a intepretace diskurzů je doplněna teorií artikulace. Obsáhlejší vymezení aplikovaných teoretických přístupů, společně s terminologií, výzkumnou metodikou a etikou, resp. netiketou se nachází v teoreticko-metodologické části. Charakteristika Prahy a zvolených cílových skupin, Slováků a slovenských Maďarů, je znázorněna jednak z perspektivy historických a kulturně-společenských událostí a jednak ve smyslu současné...
|
|
|
Využití efektů veřejných kulturních služeb v rozvojových strategiích měst
Dudová, Zuzana ; Opletalová, Lenka (vedoucí práce) ; Poláková, Markéta (oponent) ; Uherek, Zdeněk (oponent)
Z. Dudová Využití efektů veřejných kulturních služeb v rozvojových strategiích měst Abstrakt Práce se zaměřuje na analýzu míry využití efektů veřejných kulturních služeb v rozvojových strategiích vybraných měst (Český Krumlov, Velké Meziříčí a Blatná) pro rozvoj těchto lokalit. Teoretická část práce se věnuje rešerši existujících přístupů k řešení problematiky, definici klíčových pojmů a základního rámce konceptu veřejných kulturních služeb v kontextu specifické situace strategického řízení a plánování kultury samosprávnými celky v ČR. Identifikována byla široká škála možných neekonomických přínosů veřejných kulturních služeb od individuálních přínosů po sociální dopady pro širší komunitu. Analytická část je zaměřena na postavení a význam kultury, kulturních služeb a jejich možných přínosů v klíčových koncepčních a strategických dokumentech vybraných měst. Pro širší pochopení kontextu situace strategického plánování kultury vybraných českých měst jsou analyzovány i koncepční a strategické materiály souvisejících rovin krajské a národní kulturní politiky, ale i vybraných nejvýznamnějších českých kulturních příspěvkových organizací (Národní muzeum, Technické muzeum, Uměleckoprůmyslové museum v Praze). Analyzovány jsou také přínosy veřejných kulturních služeb dle samotných obyvatel (mládež i dospělí),...
|
|
|
Integrace imigrantek v důchodovém věku v České republice
Suchánková, Pavla ; Uherek, Zdeněk (vedoucí práce) ; Šatava, Leoš (oponent)
Diplomová práce se zabývá problematikou integrace imigrantek v předdůchodovém a důchodovém věku v České republice. Hlavním cílem práce bylo popsat a analyzovat skupinu imigrantek v předdůchodovém a důchodovém věku v České republice, přinést základní přehled o situaci těchto žen s důrazem na jejich specifické postavení v sociálním sytému a zhodnotit jejich proces integrace do české společnosti. Teoretická část práce přináší charakteristiku imigrantů v České republice. Dále je zaměřena na základní definice, pojmy a teorie bezprostředně související s procesem integrace imigrantů v předdůchodovém a důchodovém věku, tedy z oblasti migrace a integrace, sociálního a důchodového systému, stáří a procesu stárnutí s ohledem na specifickou situaci v České republice včetně příkladů ze zahraničí. Výzkumná část obsahuje výsledky výzkumu realizovaného zejména prostřednictvím polostrukturovaných rozhovorů s imigrantkami zaměřujícího se na průběh imigrace, proces integrace, ekonomickou a sociální situaci imigrantek. Získaná data jsou konfrontována s informacemi poskytnutými prostřednictvím rozhovoru s odborníkem na danou oblast a s poznatky z odborné literatury.
|
|
|
Representation, process, experience: (post)industrial landscape in anthropological-geographical perspective
Gibas, Petr ; Uherek, Zdeněk (vedoucí práce) ; Siwek, Tadeusz (oponent) ; Szaló, Csaba (oponent)
Representation, process, experience: (post)industrial landscape in anthropological-geographical perspective Abstrakt Hlavním tématem dizertační práce je (post)industriální krajina dnešní České republiky. Konkrétně jsou v dizertační práci představeny tři případové studie tří (post)industriálních krajin: Ostravy, Kladna a Mostu. Práce s krajinou pracuje na dvou úrovních: tematické a teoretické. Co se týče tematického zaměření dizertační práce, autor využívá konceptu krajiny jako nástroje, jehož prostřednictvím je možné zkoumat hlubší společenské posuny a změny, protože ty se v krajině obrážejí. Otázkou je, co se stalo s industriální krajinou po pádu socialismu a jak se z industriální krajiny stala krajina současná, (post)industriální. Na teoretické rovině je (post)industriální krajina současného Česka využita jako prostředek k prozkoumání složitosti konceptu krajiny a k formulaci takové konceptualizace krajiny, jež se vyrovnává s její komplexitou, nejednoznačností a neuchopitelností. Z hlediska teorie se dizertační práce detailně věnuje třem způsobům uchopování krajiny, které převládají v současné antropologii a (nové kulturní) geografii: krajina jako reprezentace, proces a zkušenost. Za účelem jejich důkladného prozkoumání a odhalení možných propojení a vztahů mezi nimi se autor věnuje třem...
|
|
|
Dějiny a přítomnost afirmativních opatření (pozitivní diskriminace) v USA, České republice a dalších vybraných zemích.
Štědroň, Jakub ; Uherek, Zdeněk (vedoucí práce) ; Brouček, Stanislav (oponent) ; Sulitka, Andrej (oponent)
Výrazem afirmativní akce je myšlen soubor opatření, která usilují o zvýšení zastoupení žen a menšin na pracovním trhu, v oblasti vzdělávání či politice, kde byly tyto skupiny historicky znevýhodněny. Při hledání původu afirmativních opatření jsem začal na samém počátku americké historie, kde jsem na příkladu otroctví a segregace chtěl poukázat na to, jak silné a dlouhé toto znevýhodnění bylo. Od konce 60. let byl tento název používán pro politiku, která se nespokojila pouze se zákazem diskriminačních praktik na základě rasy, původu či pohlaví v oblasti zaměstnávání či vzdělávání, ale aktivně se zasazovala o zpřístupňování možností pro ty, kterým byly historicky upírány, poškozovaly je i nadále zažité praxe v některých oblastech vzdělávání a zaměstnávání či v nich byli vzhledem ke svému významu podreprezentováni. Ve snaze vykreslit tento fenomén nezkresleně jsem ve své práci dal prostor jak stoupencům afirmativních opatření, tak jejich kritikům. Byl jsem si též vědom, jak kontroverzně toto téma současná americká společnost vnímá. Práce dochází k závěru, že afirmativní akce tak, jak jsou v současnosti nastaveny, již nefungují efektivně. Klíčová slova: afirmativní akce, afirmativní opatření, pozitivní diskriminace, diskriminace, segregace, USA, Afroameričané, ženy, kvóty, Česká republika, Romové
|
|
|
Současná situace kultury sedmihradských Sasů v Rumunsku
Drs, Tomáš ; Šatava, Leoš (vedoucí práce) ; Uherek, Zdeněk (oponent) ; Pavlásek, Michal (oponent)
Současná situace kultury sedmihradských Sasů v Rumunsku PhDr. Tomáš Drs Abstrakt Předkládaná disertační práce se zabývá současnou situací národnostní menšiny sedmihradských Sasů v Rumunsku. Na základě opakovaných terénních pobytů popisuje a analyzuje problémy spjaté s rekonstruováním etnické identity společenství, všímá si transnacionální situace sedmihradských Sasů a dotýká se i generačních souvislostí, situace menšiny v jinoetnickém prostředí nebo jejích politických a revitalizačních aktivit. V popředí zájmu se ocitá též konstruování vlastního dějinného příběhu, problematika společenské podmíněnosti paměti a biografické postižení životních příběhů jednotlivých aktérů. Metodologicky se práce hlásí k tradici etnografického výzkumu a staví na teoretických konceptech etnicity (Eriksen, Anderson), transnacionalismu (Werbner, Szaló) nebo paměťových studií (Halbwachs, Assmann, Nora). Práce si klade za cíl uvedení tématu sedmihradských Sasů a jiných skupin, vystupujících pod označením rumunští Němci, do českého prostředí. Věnuje se dějinám sedmihradských Sasů, jejich vyjednávání se státem a rámování jejich menšinové identity. Přitom se pokouší najít odpověď na otázku, zda je konec početně slabé národnostní menšiny sedmihradských Sasů nevyhnutelný, a jak tuto nevyhnutelnost vnímají jednotliví aktéři...
|
|
|
Identita současných Lužických Srbů na příkladu tradičních Velikonočních jízd
Hoření, Vendula ; Uherek, Zdeněk (vedoucí práce) ; Lupták Burzová, Petra (oponent)
Tato práce se zabývá identitou autochtonní menšiny současných Lužických Srbů a jejich působením ve většinovém německojazyčném prostředí. Terénní výzkum byl proveden v roce 2014 a 2016 v rámci významného svátku Velikonočních jízd křižáků, jenž je projevem silné komunitněnáboženské pospolitosti, v katolické oblasti Horní Lužice. Lužičtí Srbové jsou venkovským obyvatelstvem, jež se nikdy nedomáhalo svých národnostních práv násilnou cestou, naopak jejich zbraní byla tradičně konzervativnost, pasivita a izolace. Lužičtí Srbové mají dvojí identitu, jsou bilingvní a jazyky dle situace přepínají. Kostel byl historicky jediným místem, kde se užívala výhradně lužická srbština. Mimo rodinu totiž na úrovni všech ostatních institucí konkurovala němčina. Hlavní odlišnosti mezi vlastním etnikem a německým okolím vidí respondenti v lužickosrbském jazyce, katolické víře a udržování vlastních tradic, což podle nich může v majoritním obyvatelstvu vyvolávat pocit strachu z neznáma. V rozhovorech byly potíže v koexistencí s majoritní německou populací zmiňovány pouze v minulém čase. Oproti poválečné generaci se tato již nemusí bát žádných postihů a svobodně svou národnost může projevovat. Podle saské, braniborské i celostátní ústavy jsou Lužičtí Srbové oficiálně uznáváni jako národností menšina a je jim přiřknuta finanční a...
|
|
|
Dvě podoby současného (pro)romského hnutí
Pfann, Martin ; Kubaník, Pavel (vedoucí práce) ; Uherek, Zdeněk (oponent)
Klíčová slova: Romové, (pro)romské hnutí, emancipace, kolektivní identita, Roma pride, Mezinárodní den Romů, Ara art, Konexe Abstrakt Tato práce představuje na příkladu dvou organizací a jimi pořádaných akcí část současného (pro)romského hnutí v České republice - jaká témata si hnutí vybírá a jak se snaží své cíle prosadit. Úvodní část se věnuje historickému vývoji (pro)romského hnutí a v druhé části práce autor podrobněji popisuje aktivity organizací Ara Art a Konexe. Závěrečná část práce představuje pomocí členské kategorizační analýzy způsoby, jakými organizace na jimi pořádaných akcích podobného charakteru (Mezinárodní den Romů a Roma Pride) utvářejí romskou kolektivní identitu. Obě události mají dvousměrný charakter, který vychází ze vztahu kategorie "my" (Romové) s dominantní kategorií "oni" (majoritní společnost). S tímto vztahem se pořadatelé vyrovnávají tím, že na slavnostních událostech vytvářejí prostor pro posilování kolektivní sounáležitosti a zároveň se zde negativně vymezují vůči stereotypním představám o Romech vytvářených majoritou. Jejich prvotním účelem je tedy destigmatizace vlastní identity.
|
|
|
Současná íránská migrace do Quebeku a její začleňování do místní společnosti
Drážďanská, Zuzana ; Šatava, Leoš (vedoucí práce) ; Uherek, Zdeněk (oponent)
Tato studie si klade za cíl objasnit cesty integrace mladých íránských imigrantů v kanadském Montréalu. Výzkum je zaměřený na mladé kvalifikované Íránce, kteří se rozhodli emigrovat do Québecu a hledat zde tak lepší životní podmínky. Ústředním tématem je jejich sociální, kulturní a neposledně i ekonomické začleňování do tamější/quebecké/montréalské společnosti. Práce je rozdělena na dvě části, přičemž teoretická část se zaměří na teoretické koncepty imigrace a integrace s důrazem na imigrační politiku a její vývoj v québeckém kontextu. Dále bude diskutována ekonomická otázka přistěhovalectví a odlišná vize ekonomické přínosnosti imigrantů v Kanadě, potažmo v celosvětovém měřítku. V praktické části bude představen sociodemografický profil Íránců v Québecu s důrazem na kvalitní statistická data a jejich objektivní zasazení do dnešního kontextu. Na závěr budou představeny výsledky terénního výzkumu uskutečněného v Montréalu mezi mladými Íránci v období září - prosinec 2014 při studijním pobytu na Université de Montréal. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Kultura jako zkušenost. Problém distanciace a desegregace
Doubek, David ; Kučera, Miloš (vedoucí práce) ; Uherek, Zdeněk (oponent) ; Chrz, Vladimír (oponent)
Tato práce práce je věnována výzkumu vyloučení, které je v České republice uvaleno na Romy a jejich kulturu. Vyloučení je zkoumáno z hlediska "pomáhajících profesí", tedy intervenujících aktérů, kteří se snaží pomoci vyloučení překonat. Vycházím přitom ze dvou výzkumných projektů, které jsme realizovali v letech 2008-2013. Práce obsahuje smíšené postupy, induktivní etnografické, vycházející z práce v terénu a deduktivní, nebo theory-driven. Metodologicky se práce hlásí ke kvalitativním přístupům, zejména kognitivně antropologickým, individuálně psychologickým a psychoanalytickým. První, teoretická část, je věnovaná rozboru pojmu kultura vzhledem k problematice "romství" a jeho vztahu k majoritě z hlediska kognitivní teorie kultury. Druhá část představuje reinterpretaci problému romské kultury a vyloučení z hlediska fenoménu distanciace a zavádí Frantzem Fanonem inspirovanou teorii konfrontace. Třetí část je dominantně empirická - etnografická a představuje studii kognitivních modelů pomoci z vyloučení, tak jak jsme je zachytili u pomáhajících profesí. Závěry z prvních dvou částí jsou v ní interpretačně aplikovány na problematice studia možností desegregace. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
host ::
RSS.