|
|
Průzkum současného stavu slezské regionální identity u obyvatel Českého Těšína a Cieszyna
Jacková, Daniela ; Lepič, Martin (vedoucí práce) ; Siwek, Tadeusz (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá průzkumem současného stavu slezské regionální identity u obyvatel Českého Těšína a polského Cieszyna. Zkoumá a analyzuje dynamiku slezské regionální identity v kontextu oficiální české a polské národní identity. Činí tak ve vztahu k území historického regionu Těšínska. Konkrétněji na případu historického města Těšín, dnešního Českého Těšína a Cieszyna, která zkoumá zároveň. Práce se tak zaměřuje na sledování vývoje slezské regionální identity a řeší faktory, které ji mohou ovlivňovat. Činí tak pomocí dotazníkového šetření a následného vyhodnocení získaných dat pomocí statistické analýzy. Zabývá se i mezigeneračními rozdíly v rámci vnímání této identity v kontextu užívání těšínského nářečí. Získané poznatky nám pomohou odhalit faktory, které mohou ovlivňovat místní slezskou regionální identitu a umožní nám tak její lepší pochopení. Celkově tak z práce vyplývá, že identita obyvatel Českého Těšína/Cieszyna je velmi komplexní a je ovlivňována historií, etnickou dikcí, místem, kulturními vazbami, přičemž těšínské nářečí a rodinné vazby hrají klíčovou roli pro zachování této regionální identity. Klíčová slova Slezská regionální identita, Region, Těšínsko, Český Těšín, Cieszyn
|
|
|
Proces formování spádových obvodů základních škol v Česku
Meyer, Petr ; Kučerová, Silvie Rita (vedoucí práce) ; Bernard, Josef (oponent) ; Siwek, Tadeusz (oponent)
Disertační práce se zabývá problematikou prostorové organizace základního vzdělávání, která je v Česku realizována skrze systém spádových obvodů. Cílem je identifikovat a kategorizovat faktory prostorové diferenciace ve formování spádových obvodů základních škol v Česku. Dále se práce věnuje identifikaci a vlivu podmínek pro formování spádových obvodů, analýze názorů a prostředků jednotlivých aktérů pro potřeby formování, jakož i identifikaci postojů jednotlivých aktérů a vlivu na samotné formování. V metodické rovině byly použity metody kvantitativního výzkumu (dotazníkové šetření) spolu s modelováním v geografických informačních systémech (GIS) a kartografické zpracování dat. Na základě zjištěných poznatků byly identifikovány 4 skupiny faktorů - vnější, vnitřní, preferenční a datové. Tyto faktory se uplatňují selektivně, a to jak z pohledu území, tak aktérů (obec, škola a rodiče).
|
|
|
Regionální a sídelní preference obyvatelstva Česka
Štefánková, Marie ; Drbohlav, Dušan (vedoucí práce) ; Siwek, Tadeusz (oponent)
Záměrem diplomové práce je postihnout tematikou regionálních a sídelních preferencí obyvatelstva Česka. Práce se soustřeďuje nejen na zhodnocení současného stavu regionálních a sídelních preferencí, ale také nabízí náhled na jejich vývoj v čase. Práce charakterizuje vývojové změny regionálních a sídelních preferencí s proměnou životních hodnot obyvatelstva České republiky po roce 1989. Metodou výzkumu je reprezentativní dotazníkové šetření, které bylo provedeno Centrem pro výzkum veřejného mínění, Sociologického ústavu AV ČR, v.v.i. ve spolupráci s Přírodovědeckou fakultou Univerzity Karlovy v Praze. Výzkum byl podpořen projektem MŠMT č. MSM 0021620831 "Geografické systémy a rizikové procesy v kontextu globálních změn a evropské integrace". Práce hodnotí regionální a sídelní preference jak za ideální situace, tak s ohledem na současnou sídelní situaci a regionální příslušnost respondentů. V případě, že respondent uvažuje v blízké době o stěhování, jsou zhodnoceny i regionální a sídelní preference respondenta s ohledem na reálnou situaci. Z výsledků práce je třeba vyzdvihnout stratifikaci regionálních a sídelních preferencí v závislosti na věku respondenta. Preference velkoměst a Pražského regionu klesá s věkem respondenta. Statisticky nevýznamná se jeví závislost regionálních a sídelních preferencí na...
|
|
|
Origin, Development and Selected Impacts of the Tourism on the U.S. National Parks 1980-2005
Svoboda, Peter ; Jeleček, Leoš (vedoucí práce) ; Siwek, Tadeusz (oponent)
Vznik, vývoj a vybrané dopady cestovného ruchu v národných parkoch USA 1980-2009 Práca analyzuje vývoj cestovného ruchu v národných parkoch Spojených štátov v horizonte rokov 1980-2009 na základe dát získaných zo štatistických údajov Správy národných parkov, Štatistického úradu USA, Úradu pre ekonomické analýzy a Úradu pre štatistiky trhu práce. Dôraz je kladený na kvantitatívne premeny návštevnosti a zmeny vybraných ekonomických indikátorov, ktoré prebehli v danom období. Hodnotenie prebieha na viacerých hierarchických (regionálnych) úrovniach, a to federálnej, regiónov cestovného ruchu a jednotlivých štátov únie. V práci je zahrnutý aj vývoj, súčasný stav a prognóza budúcej návštevnosti území pod správou NPS, ako aj porovnanie v rámci vývoja cestovného ruchu s niektorými ďalšími subjektmi, obzvlášť so štátnymi parkami USA a ostatnými vládnymi agentúrami spravujúcimi federálne územia pre ciele mimo iné aj rekreácie. Do štúdie boli zahrnuté vybrané Input-Output modeli výpočtu ekonomických dopadov cestovného ruchu v národných parkoch, ako aj faktory vplývajúce na vývoj a rozloženie ich návštevnosti zachytené pomocou konceptu životného cyklu destinácie. KĽÚČOVÉ SLOVÁ: Národné parky, USA, cestovný ruch, Správa národných parkov, návštevnosť
|
|
|
Význam grafických symbolů v procesu formování regionu: příklad Libereckého kraje
Šifta, Miroslav ; Chromý, Pavel (vedoucí práce) ; Siwek, Tadeusz (oponent)
Práce je zaměřena na výzkum role symbolů a grafické symboliky v procesu formování regionu a územních identit v kontextu teorie institucionalizace regionů A. Paasiho. Cílem práce je přispět do diskuze k uvedenému tématu příkladem konkrétního regionu (Libereckého kraje). V teoretické části práce se diskutují obecná východiska studia územních identit se zřetelem k budování symbolického tvaru regionu. V obecném kontextu se zde posuzuje význam symboliky v procesu utváření regionu, územních identit a mocenských vztahů. To vše s cílem vymezit klíčové pojmy a typy symbolů. V hlavní části práce je nejprve zdůvodněn výběr zájmového území (region s intenzivně přeměněnou krajinou) a provedena jeho stručná situační analýza se zaměřením na společenské jevy, které mohou být regionálními symboly. Poté je zhodnocena symbolika kraje tak, jak je prezentována v sekundárních zdrojích. Ta je následně porovnána s grafickými symboly regionálních i místních institucí a organizací, utříděných a analyzovaných podle formy (znaky, loga), řádovostně-měřítkové úrovně (kraj, 19 mikroregionů, 25 regionálních institucí, 171 obcí) i z hlediska zastoupení prvků (přírodní, krajinné, historické, kulturní atp.). Míra využití grafické symboliky aktéry/subjekty v území, její význam pro formování regionů z pohledu aktérů místního rozvoje i...
|
|
|
Územní diferenciace elementárního vzdělávání v Česku v 2. polovině 20. století (Vliv na lokální a regionální rozvoj)
Kučerová, Silvie ; Chromý, Pavel (vedoucí práce) ; Anděl, Jiří (oponent) ; Siwek, Tadeusz (oponent)
Územní diferenciace elementárního vzdělávání v Česku v 2. polovině 20. století (Vliv na lokální a regionální rozvoj) Od druhé poloviny 20. století jsme v mnoha hospodářsky vyspělých zemích, Česko nevyjímaje, svědky procesu výrazné polarizace prostoru v souvislosti se změnami v rozmístění elementárních škol. Masové uzavírání škol, zejména na venkově, a koncentrace vzdělávací funkce do center regionů vychází z obecných procesů, jakými jsou změny geografické organizace společnosti, stejně jako ze specifických historických podmínek v každé zemi. V této práci se na příkladu Česka pokusíme představit pomocí metod, jež jsou geografům vlastní, změny, které proběhly v síti elementárních škol. Dále budeme specifikovat vybrané důsledky tohoto procesu na stabilitu a fungování lokálních komunit a jeho vliv na marginalizaci obcí. ABSTRACT Territorial Differentiation of Elementary Education in Czechia during the Second Half of the Twentieth Century (Its Influence on Local and Regional Development) We are all witnesses to a process of extensive spatial polarization in the distribution of elementary schools in many economically developed countries, including Czechia, during the second half of the 20th and in the 21st century. Processes of mass school closures, especially in rural areas, and the concentration of...
|
|
|
Vzdělávací aspekty percepce prostoru
Novotná, Kateřina ; Hanus, Martin (vedoucí práce) ; Knecht, Petr (oponent) ; Siwek, Tadeusz (oponent)
Disertační práce je zacílena na výzkum v oblasti percepce prostoru, která je v této práci vnímána v nejširším možném pojetí, jako proces při kterém si jedinec utváří představy o okolním světě (Siwek 2011). Tento proces je v zájmu širokého spektra vědních oborů, což způsobuje poměrně nejasné terminologické a metodologické ukotvení výzkumu. Tato práce tak nejprve terminologicky a metodologicky ukotvuje přístupy k výzkumu v geografickém vzdělávání, jakožto oboru na pomezí geografie a pedagogických disciplín. V rámci práce je tak definován rozdíl mezi klíčovými termíny mentální, kognitivní mapa a náčrtová mapa. Mentální a kognitivní mapa jsou v této práci chápány jako synonyma pro představy o okolním světě v paměti člověka a náčrtová mapa jako jedna z metod sběru dat o těchto představách. Dále jsou v této práci definovány metody sběru dat subjektivních charakteristik obsažených v mentálních mapách, které je možné následně vizualizovat prostřednictvím tematických mentálních map. V další části disertační práce je věnován prostor náčrtovým a tematickým mentálním mapám jakožto nástroji a předmětu v geografickém výzkumu a výzkumu geografického vzdělávání. Další důležitý aspekt percepce prostoru řešeným v této práci je kvalita mentální mapy žáka, protože jedním z cílů geografického vzdělávání je vybavit žáka...
|
|
|
Mentální mapy jako prostředek percepce Čechů žijících v Americe
Pánová, Pavla ; Dzúrová, Dagmar (vedoucí práce) ; Siwek, Tadeusz (oponent)
Vnímání americké a české reality komunitou Čechů žijících dlouhodobě v USA se pomocí dotazníkového šetření pokusí přiblížit tato diplomová práce. Práce se zaměří na možnosti využití mentálních map při studiu prostorových preferencí dvou skupin migrantů. Rok 1989 se řadí mezi jeden z nejdůležitějších mezníků československé a české historie, proto byl i v této práci určujícím datem, které rozdělilo respondenty na dvě skupiny - migranty příchozí do USA před rokem 1989 (včetně) a příchozí po roce 1989. Rozdělení respondentů na dvě skupiny pak umožnilo porovnávání jejich preferencí jak pomocí kvalitativních metod - hodnocení mentálních map, tak pomocí metod kvantitativních - statistického testování hypotéz. Důležitou součástí práce se tedy stalo také představení možných způsobů propojení kvalitativního a kvantitativního výzkumu k docílení hlubšího pochopení problematiky. Klíčová slova: mentální mapa, percepce, preference, migrace, Česko, USA
|
|
|
Representation, process, experience: (post)industrial landscape in anthropological-geographical perspective
Gibas, Petr ; Uherek, Zdeněk (vedoucí práce) ; Siwek, Tadeusz (oponent) ; Szaló, Csaba (oponent)
Representation, process, experience: (post)industrial landscape in anthropological-geographical perspective Abstrakt Hlavním tématem dizertační práce je (post)industriální krajina dnešní České republiky. Konkrétně jsou v dizertační práci představeny tři případové studie tří (post)industriálních krajin: Ostravy, Kladna a Mostu. Práce s krajinou pracuje na dvou úrovních: tematické a teoretické. Co se týče tematického zaměření dizertační práce, autor využívá konceptu krajiny jako nástroje, jehož prostřednictvím je možné zkoumat hlubší společenské posuny a změny, protože ty se v krajině obrážejí. Otázkou je, co se stalo s industriální krajinou po pádu socialismu a jak se z industriální krajiny stala krajina současná, (post)industriální. Na teoretické rovině je (post)industriální krajina současného Česka využita jako prostředek k prozkoumání složitosti konceptu krajiny a k formulaci takové konceptualizace krajiny, jež se vyrovnává s její komplexitou, nejednoznačností a neuchopitelností. Z hlediska teorie se dizertační práce detailně věnuje třem způsobům uchopování krajiny, které převládají v současné antropologii a (nové kulturní) geografii: krajina jako reprezentace, proces a zkušenost. Za účelem jejich důkladného prozkoumání a odhalení možných propojení a vztahů mezi nimi se autor věnuje třem...
|
|
|
Vzdělávací aspekty percepce prostoru
Novotná, Kateřina ; Hanus, Martin (vedoucí práce) ; Knecht, Petr (oponent) ; Siwek, Tadeusz (oponent)
Disertační práce je zacílena na výzkum v oblasti percepce prostoru, která je v této práci vnímána v nejširším možném pojetí, jako proces při kterém si jedinec utváří představy o okolním světě (Siwek 2011). Tento proces je v zájmu širokého spektra vědních oborů, což způsobuje poměrně nejasné terminologické a metodologické ukotvení výzkumu. Tato práce tak nejprve terminologicky a metodologicky ukotvuje přístupy k výzkumu v geografickém vzdělávání, jakožto oboru na pomezí geografie a pedagogických disciplín. V rámci práce je tak definován rozdíl mezi klíčovými termíny mentální, kognitivní mapa a náčrtová mapa. Mentální a kognitivní mapa jsou v této práci chápány jako synonyma pro představy o okolním světě v paměti člověka a náčrtová mapa jako jedna z metod sběru dat o těchto představách. Dále jsou v této práci definovány metody sběru dat subjektivních charakteristik obsažených v mentálních mapách, které je možné následně vizualizovat prostřednictvím tematických mentálních map. V další části disertační práce je věnován prostor náčrtovým a tematickým mentálním mapám jakožto nástroji a předmětu v geografickém výzkumu a výzkumu geografického vzdělávání. Další důležitý aspekt percepce prostoru řešeným v této práci je kvalita mentální mapy žáka, protože jedním z cílů geografického vzdělávání je vybavit žáka...
|
host ::
RSS.