|
|
Analysis of factors affecting human preferences and thus effort given to the conservation of animal species
Lišková, Silvie ; Frynta, Daniel (vedoucí práce) ; Komárek, Stanislav (oponent) ; Sedláček, František (oponent)
V posledních letech se ukazuje, že lidé na zvířata, která považují za atraktivní, pohlíží poněkud odlišně, než na zvířata "ošklivá". Ta krásná se těší větší pozornosti a vyšším počtem ochranářsky zaměřených projektů. Cílem této studie proto bylo prozkoumat fenomén zvířecí krásy do detailů, a to na příkladu populárního zvířecího taxonu - ptáků. Ve třech po sobě jdoucích studiích jsme změřili lidské preference vůči různým skupinám ptáků: prvně to byli všichni zástupci papoušků, dále náhodně vybraní reprezentanti ze všech nepěvčích čeledí, a nakonec pity, pestrobarevná skupina pěvců čeledi Pittidae. První studie ukázala, že papoušci, které lidé považují za krásné, jsou v zoologických zahradách chováni ve vyšších počtech, nezávisle na statutu jejich ohrožení (status IUCN). V článku diskutujeme možné následky této skutečnosti a také výhody, kterých je možno dosáhnout, pokud budou ochranáři brát v potaz důležitost krásy jakožto faktoru zasahujícího do problematiky ochrany zvířat. Dále jsme zjistili, že lidé preferují zejména dlouhoocasé papoušky, kteří jsou modře či žlutě zbarvení. Zelená barva naopak papouškům na kráse ubírala, což vysvětlujeme tím, že většina papoušků je zelená a tudíž může respondentům připadat nezajímavá. V následujících dvou studiích se ukázalo, že lidské preference ptáků jsou...
|
|
|
Rozmnožovací strategie vybraných druhů hroznýšovitých hadů (Boidae)
Vejvodová, Tereza ; Frynta, Daniel (vedoucí práce) ; Rehák, Ivan (oponent)
Důležitou součástí životní historie každého druhu je počet a velikost narozených potomků, který je limitován velikostí mateřské investice. Čeleď hroznýšovitých hadů (Boidae) zahrnuje druhy s různě velkou mateřskou investicí do potomků. Studovaným druhem byl hroznýšovec kubánský (Chilabothrus angulifer), který má sníženou velikost vrhu, ale produkuje jedny z největších mláďat v celé čeledi hroznýšovitých. Cílem diplomové práce bylo zanalyzovat vztahy mezi parametry životní historie a pokusit se najít možné evoluční příčiny této vysoké mateřské investice. Z výsledků vyplývá, že rozhodnutí samice o reprodukci je v souladu s "Capital breeder" strategií, kdy velikost samice pozitivně ovlivňuje velikost vrhu a mláďat. Překvapivým výsledkem je, že menší (mladší) samice rodí spíše syny než dcery, což lze vysvětlit hypotézou Lokální kompetice o zdroje. Zdatnost mláděte by měla růst s velikostí při narození, což se potvrdilo pouze v mezidruhovém srovnání na pravděpodobnosti přežití, u hroznýšovce kubánského je velmi vysoká. Klíčová slova: hadi, hroznýšovec kubánský, mateřská investice, životní historie, sexuální dimorfismus, poměr pohlaví
|
|
|
Tělesná velikost jako implicitní faktor: příkladové studie o životních strategiích a chování
Šimková, Olga ; Frynta, Daniel (vedoucí práce) ; Sedláček, František (oponent) ; Rehák, Ivan (oponent)
Velikost je jedním z nejdůležitějších faktorů, který ovlivňuje veškerou biologii zvířat. Tato práce obsahuje čtyři publikace (I - IV), v nichž jsem se spolu se spoluautory pokusila objasnit různé souvislosti velikosti těla, a to ve čtyřech různých situacích u čtyř různých taxonů, většinou šupinatých plazů (Lepidosauria). I. Vrhy hroznýšovce kubánského (Chilabothrus angulifer) mají často vychýlený poměr pohlaví. Mláďata se rodí tak velká, že mohou na rozdíl od příbuzných druhů hroznýšovců přijímat stejný druh kořisti jako dospělci. Prokázali jsme, že obě pohlaví se rodí ve stejné velikosti a neliší se ani tvarem těla. Velké rozměry novorozenců a dlouhá doba dožití vedou ke značnému překryvu generací. To by mohlo vysvětlit naše zjištění, že malé samice rodí hlavně syny, zatímco velké dcery. Samci hroznýšovců jsou menší než samice, zřejmě jsou méně filopatričtí a navíc během období páření nepřijímají potravu. Lze tedy předpokládat, že samice podle vlastní velikosti těla manipulují poměrem pohlaví tak, aby snížily pravděpodobnost kompetice s vlastními mláďaty. II. Varan mangrovový (Varanus indicus) vykazuje jeden z nejvýraznějších velikostních pohlavních dimorfismů mezi varany. My jsme sledovali růst mláďat od vylíhnutí do téměř plné velikosti. Zjistili jsme, že obě pohlaví mají na začátku stejnou...
|
|
|
Vliv sociálních faktorů na reprodukci a stres u myši bodlinaté (Acomys cahirinus)
Fraňková, Marcela ; Frynta, Daniel (vedoucí práce) ; Pavelková Ricanková, Věra (oponent) ; Valeš, Karel (oponent)
9 Souhrn Předložená dizertační práce se zabývá vzájemnými vztahy mezi sociálními faktory, fyziologií a reprodukcí u myši bodlinaté (Acomys cahirinus). Myš bodlinatá patří mezi sociálně žijící hlodavce, samci jsou vzájemně agresivní a samice jsou schopny kooperace. V laboratorních podmínkách bývá chována v rodinných skupinách, které tvoří dominantní samec, více samic a jejich mláďata. Samice rodí po dlouhé době gravidity malý vrh prekociálních mláďat, což je v rámci myšovitých hlodavců neobvyklé. V první části práce jsem se zaměřila na vzájemné vztahy mezi jedinci ve skupině, které byly zkoumány pomocí hladin stresových hormonů. Pro stanovení hormonálního statutu zvířat ve skupině byla použita neinvazivní metoda měření hladin metabolitů glukokortikoidů (GCM) z trusu imunochemickými metodami. Pro tyto účely byly pomocí ACTH challenge testu nejprve validovány dvě specifické protilátky. Dále bylo zkonstruováno speciální testovací zařízení na odběr vzorků trusu od sociálně žijících hlodavců. Toto testovací akvárium umožňuje opakovaný odběr vzorků trusu od jedince žijícího v sociální skupině, během odběru vzorků dochází k minimální disturbanci ostatních členů a pokusný jedinec se stále vyskytuje ve svém domácím prostředí. Následně byly změřeny hladiny GCM u samců a samic různého stáří/sociálního postavení v...
|
|
|
Akustická komunikace u vybraných savců a ptáků: identifikace hlasových kategorií a jedinců
Policht, Richard ; Frynta, Daniel (vedoucí práce) ; Špinka, Marek (oponent) ; Červený, Jaroslav (oponent)
12 Souhrn Identifikace hlasových kategorií ať již se jedná o různé typy hlasu, individua, druhy, či jiné kategorie, je základním úkolem majícím za cíl jakoukoli klasifikaci hlasů živočichů. Některé hlasy, zvláště frekvenčně širokospektré signály obsahující variabilní frekvevenční i amplitudní modulace pak představují při klasifikaci problém. Akustická energie je v jejich případě rozprostřena napříč široké spektrum frekvencí, v důsledku čehož jsou signály nejasně ohraničeny. V těchto případech je pak obtížné rozhodnout, které parametry měřit. Pro analýzu takto komplexních vokalizací jsem použil mnohorozměrné metody zahrnující časové i spektrální parametry. Nejpřínosnější proměnné byly parametry popisující distribuci spektrální energie. Frekvenční parametry byly však také užitečné v případě tónických hlasů. Popsal jsem hlasový repertoár severního poddruhu nosorožce širokohubého a velblouda dvouhrbého. Jmenovaní savci měli ve svém repertoáru nízkofrekvenční hlasy zasahující do infrazvukové hladiny. Je ale zřejmé, že tyto nejsou využívány pro komunikaci na dlouhou vzdálenost. Zdá se že se v tomto případě jedná o vedlejší efekt velikosti těla. Zajímavé je, že vrčivé hlasy velbloudů jsou využívány v kohezivním kontextu. Tento typ hlasů většinou totiž doprovází agresivní interakce ať již se jedná o nosorožce nebo...
|
|
|
Ontogeneze a evoluce velikosti a pohlavní dvojtvárnosti u plazů
Frýdlová, Petra ; Frynta, Daniel (vedoucí práce) ; Moravec, Jiří (oponent) ; Zrzavý, Jan (oponent)
Skupina Varanidae je tvarově velmi uniformní, ale velikostně vykazuje obrovskou variabilitu, a to jak na fylogenetické tak i na ontogenetické úrovni. Pohlavní dvojtvárnost ve velikosti (SSD) je u varanů velmi výrazná, tato skupina je schopna velmi rychlého růstu, metabolismu a pohlavního dospívání. Na základě dat o velikosti jednotlivých druhů se mi podařilo ověřit platnost Renschova pravidla, kdy s rostoucí velikostí druhu se zvětšuje rozdíl ve velikosti samců a samic, samci jsou nápadně větším pohlavím. V dalším kroku jsem se již zaměřila na modelový druh varana mangrovového (Varanus indicus). Sledovala jsem velmi detailně jeho ontogenezi. Zjistila jsem, že je tento varan poměrně značně dimorfní ve velikosti a částečně i ve tvaru těla, je schopný enormně rychlého růstu a pohlavního dospívání. Oproti velikostní pohlavní dvojtvárnosti je tvarová jen slabá, avšak měřitelná v těch místech, kde byl předpokládán selekční tlak. Odběry krve sledovaly biochemické a hematologické parametry. Koncentrace biochemických parametrů poodhalily hospodaření jednotlivých pohlaví se zdroji, nákladnost růstu a reprodukce. Ačkoliv obě pohlaví produkují obdobné množství biomasy (růst samců vs. reprodukce samic), zdá se, že investice do reprodukce jsou kvalitativně náročnější. Hodnocením hematologických parametrů jsem ověřila...
|
|
|
Dispersal and personality
Rišová, Slavomíra ; Frynta, Daniel (vedoucí práce) ; Sedláček, František (oponent)
Disperzia zvierat je dôležitou oblasťou ekológie, ktorej štúdium je dôležité pre pochopenie zloženia a dynamiky populácie. Získané poznatky majú široké využitie v rôznych oblastiach, či už v snahe o introdukciu ohrozených druhov, alebo naopak, o potlačenie šírenia tých inváznych. Disperzia však začína na úrovni jedincov, a preto je najskôr potrebné zistiť, ktorými vlastnosťami dispergujúci jedinci disponujú. Jedným z možných hľadísk, v ktorom sa dispergátori môžu od rezidentov líšiť, je ich personalita. Táto bakalárska práca prináša súhrn literatúry, ktorá sa personalitným prediktorom disperzie venuje, porovnáva personalitné rysy medzi sebou, a to v rámci aj naprieč tromi vybranými taxónmi, ktorými sú ryby, vtáky a ako zástupcovia cicavcov - hlodavce. Literatúra naznačuje, že v kontexte personality jedincov existujú, okrem iných, tri hlavné typy disperzie. Prvý typ, uplatňujúci sa hlavne v počiatkoch života, je disperzia submisívnejších jedincov teritoriálnych rýb a hlodavcov vynútená v dôsledku agresie zo strany dominantnejších jedincov. U vtákov je však nutné obsadiť si čo najskôr vhodné teritórium, a preto u nich dochádza k opačnej závislosti - k skoršej disperzii dominantných jedincov. Druhým typom je dobrovoľná disperzia exploračne a lokomočne aktívnych a asociálnych jedincov. Dôležitou...
|
|
|
Evolutionary Aspects of the Human Aesthetic Responses to Flowers
Hůla, Martin ; Flegr, Jaroslav (vedoucí práce) ; Frynta, Daniel (oponent) ; Sádlo, Jiří (oponent)
Estetické vnímání květů člověkem bylo dlouho opomíjeným tématem ve výzkumu interakcí člověka a rostlin. Teorie, které se zabývaly estetickým vnímáním rostlin a vlivem rostlin na well-being člověka, většinou používaly obecné pojmy jako vegetace, zeleň nebo pokojové rostliny, a ignorovaly tak obrovskou rozmanitost tvarů a barev jednotlivých rostlin. Jsme přesvědčeni, že specifické rysy různých rostlinných druhů hrají klíčovou roli při vzbuzování estetických reakcí člověka, a možná také ovlivňují sílu efektů na lidský well-being. Rozhodli jsme se, že se pokusíme identifikovat některé rysy květin, které by mohly ovlivňovat estetické reakce člověka, a empiricky otestujeme jejich relevanci. Výběr rysů květin vycházel z evolučních teoretických rámců, které se zabývají původem estetických reakcí člověka na květiny (Teorie výběru habitatu), různé tvary (Teorie zpracování informací) a barvy (Teorie ekologické valence). V první studii jsme nechali více než 2000 účastníků hodnotit krásu fotografií 52 českých divokých květin. Naše výsledky ukázaly na silnou shodu mezi hodnotiteli. Typičnost květin měla pozitivní efekt na hodnocení jejich krásy. Také silně negativně korelovala s komplexitou květin. Důležitá byla i květní symetrie. Bilaterálně symetrické květiny byly považovány za velmi komplexní a velmi málo...
|
|
|
Reakce na nebezpečná zvířata v Evropě a Africe - pozornost a emoce
Štolhoferová, Iveta ; Frynta, Daniel (vedoucí práce) ; Telenský, Petr (oponent) ; Burda, Hynek (oponent)
Tato práce se zaměřuje na emoce, které vyvolávají různá zvířata, a na pozornost, která je těmto zvířatům věnována, ve dvou zcela odlišných lidských populacích - v České republice a v Somalilandu. Zvířata byla odedávna v centru lidského zájmu, naše znalosti o tom, jaké emoce různá zvířata vyvolávají, jsou ovšem překvapivě nekompletní, zejména pokud se přesuneme mimo tzv. WEIRD společnosti. Zjistili jsme, že v Somálcích nejvyšší strach vyvolávají hadi, štíři a velké šelmy. U Čechů naproti tomu patřili k nejobávanějším zvířatům také pavouci. Obě populace se nejméně bály brouků, případně sarančat. Spontánní pozornostní preference při volném dívání se na vždy dva současně prezentované obrázky odráží tento mezikulturní rozdíl i tuto mezikulturní shodu. Při současné prezentaci štíra a pavouka se Somálci dívali výrazně více na štíra, Češi však rozkládali svou pozornost mezi obě zvířata více rovnoměrně, byť mírné zkreslení ve prospěch štíra bylo stále patrné. Naproti tomu při současné prezentaci sarančete s pavoukem nebo se štírem Češi i Somálci věnovali sarančeti mnohem méně pozornosti. U hadů, vysoce obávaného stimulu v případě Somálců i Čechů, jsme se zaměřili na efekt výstražné pozice hada na spontánní pozornost, která je hadovi věnována. Eye-trackingový experiment ukázal, že kobrám a v menší míře i...
|
|
|
Tělní povrchy plazů jako projekční plátna evoluce
Abramjan, Andran ; Frynta, Daniel (vedoucí práce) ; Rehák, Ivan (oponent) ; Šulc, Michal (oponent)
Dizertace se zabývá zejména zbarvením (a také ošupením) u vybraných druhů plazů a sleduje, jaké evoluční či ekologické souvislosti indikují vlastnosti těchto povrchových znaků. Hlavní tematické okruhy lze zhruba rozdělit na dvě skupiny: antipredační signály a efekty partenogeneze. Dominantní metodou, použitou ve většině studií je vizuální modelování. Práci tvoří následující případové studie. 1) Scinkové rodu Tiliqua používají v ohrožení svůj nápadně modrý jazyk k zastrašení potenciálních predátorů. Zjistili jsme, že jazyk má zároveň poměrně vysokou reflektanci v UV spektru, tedy v barvě často používané ještěry k vnitrodruhové komunikaci. Pomocí vizuálních modelů jsme zjišťovali, jak modrý jazyk vnímají soukmenovci a predátoři tilikvy (draví ptáci). V obou vizuálních modelech se UV-modrý jazyk jeví proti přírodnímu pozadí nápadnější, než jazyk růžový. V modelu soukmenovců se navíc jeho odstín částečně překrývá s odstíny UV-modrých skvrn, které jsou pohlavně selektovaným znakem u různých druhů ještěrek. UV-modrý jazyk tedy zřejmě přispívá k efektivitě deimatického signálu při antipredačním chování a nelze vyloučit ani jeho případnou roli ve vnitrodruhové komunikaci. 2) U gekončíka nočního (Eublepharis macularius) jsme detekovali UV reflektanci nepigmentovaných ploch kůže. Ty tvoří na ocase, kterým...
|
host ::
RSS.