|
|
Herní styl jako intencionální model u hráčů videoher
Hrabec, Ondřej ; Chrz, Vladimír (vedoucí práce) ; Klusák, Miroslav (oponent) ; Čermák, Ivo (oponent)
Cílem disertační práce je reagovat na nedostatečné zmapování konceptu herní styl v dosavadní linii výzkumu hráčů videoher. K tomuto účelu je použit integrativní rámec stylu jako intencionálního modelu přání a přesvědčení hráče. Hlavní teze práce vychází z předpokladu funkce herního stylu ve smyslu nástroje k předvídání chování soupeře. Studie se skládá ze dvou částí. První část navrhuje kategorizaci, která by mohla podrobněji a přesněji zařazovat existující herní formy. Druhá část práce dále rozvíjí téma intencionality prostřednictvím formulace procesuálního modelu odhadování stylu v progamingovém prostředí, který je ilustrován na případové studii videohry League of Legends. Výsledků bylo dosaženo na základě extenzivní analýzy hráčských textů, rozhovorů s poloprofesionálními hráči, komentátory a herními novináři. Zjištění této studie poukazují k nebývalé bohatosti herních stylů a komplexnosti procesu utváření rekurzivní teorie mysli ("já si myslím, že druhý si myslí, že já si myslím…) ve videoherním prostředí. Klíčová slova: herní styl, intencionalita, intencionální model, metagame, metakognice, mindgame, progaming, teorie mysli, typologie hráčů, videohra
|
|
|
Představy smrti u dětí
Kubáňková, Jarmila ; Valentová, Lidmila (vedoucí práce) ; Pokorná, Věra (oponent) ; Klusák, Miroslav (oponent)
Cílem práce je porozumění tomu, jak děti přemýšlí o světě a jak se v něm orientují. Ambicí výzkumu je nalezení významů, které děti smrti přikládají. Jedním z předpokladů výzkumu je domněnka, že na představy o smrti se nelze ptát přímo, aniž by docházelo k nežádoucí redukci potenciálně bohaté odpovědi. Z tohoto důvodu byl zvolen jako nástroj Tematický apercepční test, přičemž děti vyprávěly příběhy na předem vybrané tabule. Na výzkumu spolupracovalo jedenáct devíti až desítiletých dětí, které navštěvovaly, nebo právě ukončily docházku do 3. tříd pražských ZŠ. Z výzkumu vyplynulo, že v příbězích dětí, které by ještě neměly dosahovat abstraktního stadia myšlenkových operací, se již objevují jevy jako je paradox, koloběh života, schopnost zemřít tzv. z psychických příčin, nebo názor, že vzpomínání na zemřelého člověka znamená jakési "bytí s ním" a může být úlevné. Zdá se tedy, že není daleko doba, kdy vývojová psychologie vymění teorii od konkrétního k abstraktnímu za nějakou jinou, která bude lépe odrážet skutečnost. KLÍČOVÁ SLOVA představy o smrti, děti, narativní přístup, TAT, tematická analýza příběhu
|
|
|
What makes a reasonable player: self-regulation, time perspective and habits in online gaming
Lukavská, Kateřina ; Chrz, Vladimír (vedoucí práce) ; Klusák, Miroslav (oponent) ; Urbánek, Tomáš (oponent)
Práce se zabývá faktory, které ovlivňují intenzitu hraní online počítačových her typu MMORPG a přítomnost symptomů problematického užívání her. V teoretické části ukazuji, že problematiku nadměrného a problematického hraní lze uchopit nejen z hlediska závislostního chování, ale také z hlediska seberegulace, časové perspektivy, analýzy činnosti a zvykového chování. Ve dvou empirických studiích založených na dotazníkovém šetření mezi převážně českými hráči MMORPG her bylo identifikováno několik faktorů, které ovlivňují to, kolik času hráč věnuje herní činnosti a to, zda jeho hraní vykazuje znaky problematického (nad)užívání hry. Prvním je časová orientace měřená Zimbardovým dotazníkem časové perspektivy (ZTPI). Druhým je zvyková regulace chování. Pro její měření byla vytvořena škála Citlivosti k Situačním Klíčům (Cues Sensitivity Scale, CSS). CSS měří nejen sílu zvyku, ale také jeho regulační kvalitu - zda zvyk vede k nadužívání (Citlivost k proherním klíčům) nebo naopak užívání omezuje (Citlivost k protiherním klíčům). Časová orientace i zvyk působí na užívání hry společně, vliv časové orientace je částečně zprostředkován právě zvykem, částečně záměrnou kontrolou herního času. Všechny měřené proměnné vykazují stabilitu v čase (měřeno v tříletém odstupu na podsouboru respondentů). Data byla...
|
|
|
Volba idolů ve školním věku (Pop-Pantheon)
Ryba, Zdeněk ; Kučera, Miloš (vedoucí práce) ; Klusák, Miroslav (oponent)
Název:Volba idolů ve školním věku (Pop-Pantheon) Autor:Zdeněk Ryba Katedra:Katedra psychologie Školitel: doc. PhDr. Miloš Kučera, CSc. Základním tématem práce je volba vzorů dětí na základní škole. Je součástí výzkumu Miloše Kučery na PedF UK, a navazuje na výsledky diplomových prací Mikšíčka (1999) a Kravcové (2008) a krátkého příspěvku Kučery (2008). Cílem práce je vytvoření databáze idolů, stanovení modelů jejich kategorizace a sledování proměn jejich rubrik z vývojového a gendrového hlediska. Idolizace je nahlížena zakotveně ve Freudově pozdní teorii psychického vývoje. V první části práce je vypracován teoretický aparát na základě syntézy závěrů předchozích autorů. Empirická část představuje tři modely kategorizace, včetně základních a speciálních typů vazeb žáků k idolům. Hlavní metodou je kvalitativní hodnocení souboru na základě principu emergence, sdružováním společných znaků voleb do kategorií, které jsou posléze kvantifikovány a statisticky zpracovány. Závěr práce přináší hlavní charakteristiku chlapecké a dívčí idolizace.
|
|
|
Funkce zvířat v dětských představách
Mášová, Vendula ; Kučera, Miloš (vedoucí práce) ; Klusák, Miroslav (oponent)
Bakalářská práce se zabývá funkcemi zvířat v dětských představách. Jejím hlavním cílem je zjistit, co vnímají děti na zvířatech jako důležité, jaké jejich potřeby mohou zvířata saturovat a zda se pojetí zvířat mění v závislosti na pohlaví a věku dítěte. Téměř celá práce je věnována kvalitativnímu rozboru dat z realizovaného výzkumu, který byl uskutečněn na jedné základní škole s dětmi třech věkových kategorií (1., 4.,7. třídy). Hlavní použitou metodou byl rozhovor na podkladě mnou sestaveného dotazníku a jako doplňková metoda byla zvolena Kresba začarované rodiny.
|
|
| |
|
|
Kolektivní odpovědnost při morálním usuzování dětí školního věku
Beranová, Anežka ; Klusák, Miroslav (vedoucí práce) ; Hříbková, Lenka (oponent)
Otázka zda využívat ve výchově a vzdělávání dětí kolektivních trestů je stále aktuální. Pakliže se proviní jedno dítě, například poškozením nějakého předmětu, nepřizná se a autorita nepřijde na to, kdo to zavinil, je lépe nepotrestat nikoho a nebo celou skupinu, tedy s spolu s viníkem i nevinné? V zákonech naší společnosti platí, že nelze potrestat nikoho, komu není prokázána vina, ovšem na výchovu dětí se toto nevztahuje, v rodinách i ve školách se často ke kolektivním trestům přistupuje. Je to věc názoru a roli také hrají okolnosti každého konkrétního provinění, jaký trest je vhodný a jaký je spravedlivý, což nemusí být jedno a to samé. Ovšem jak na tyto tresty pohlížejí děti samotné a co to vypovídá o vývoji jejich morálního uvažování? Jak děti školního věku hodnotí kolektivní tresty a jaké je jejich vnímání kolektivní odpovědnosti? Na to se ptal Jean Piaget ve svém výzkumu kolektivní odpovědnosti v morálním uvažování školních dětí. Předpokládal, že jejich vnímání kolektivní odpovědnosti by se mohlo podobat vnímání "primitivních" společností, kdy na prvním místě stojí přesvědčení, že trest musí přijít za každou cenu, aby očistil společnost pošpiněnou proviněním a nezáleží příliš na tom, na koho trest dopadne. Tento předpoklad se mu však nepotvrdil, ačkoli děti, kterých se dotazoval, se nacházely...
|
|
|
Učení sociálním reáliím v mladším školním věku v případě LMP
Vojtíšková, Marika ; Klusák, Miroslav (vedoucí práce) ; Hříbková, Lenka (oponent)
Práce se zabývá výzkumem učení sociálním reáliím u dětí s lehkým mentálním postižením. Autorka shrnuje úvahy Jeana Piageta o morálním vývoji (zvláště na základě jeho textů The Moral Judgment of the Child a La psychologie de l'enfant), především tedy vymezení jeho jednotlivých stádií (anomie, heteronomie a autonomie). S touto teorií je porovnáno věcné učení sociálním reáliím, jak je zakotveno v Rámcovém vzdělávacím programu. Jádro práce pak leží v aplikaci nástrojů Piageta a jeho pokračovatelů na vzorek dětí s lehkým mentálním postižením ze Základní školy pro žáky s mentálním postižením LOPES v Praze-Čimicích. Výzkum ve strukturovaném rozhovoru ověřoval rozumění tří příběhům s typově různými, morálně zhodnotitelnými situacemi (proslovení nepravdy, poškození majetku, způsobení nepříjemné situace) na starší a mladší věkové vrstvě vzorku. V textu je rovněž zachycen výzkum pilotní, který pomohl se zpřesněním nástroje. Závěr práce se pak nevěnuje pouze samotným výsledkům výzkumu, nýbrž i jejich reflexi učitelkou, mající zkušenost s podobnými dětmi (nikoliv však přímo s probandy výzkumu). Tím je potvrzena širší platnost závěrů bakalářské práce a možnost východiska pro další výzkum.
|
|
|
Korelace kresby postavy a kresby stromu
Matoušková, Tereza ; Klusák, Miroslav (vedoucí práce) ; Kučera, Miloš (oponent)
Bakalářská práce se zabývá kresbou stromu a kresbou postavy z projektivního hlediska. Vycházím z knih Zdeňka Altmana a věnuji se vzájemnému vztahu kreseb. Práce obsahuje základní charakteristiku metod a diskuzi o jejich vědeckosti. Popisuji postup při zpracování knih a následně jsou uvedeny jednotlivé interpretace autorů kreseb. Kresby jsem sesbírala od patnácti adolescentů žijících v dětském domově. Na závěr popisuji korelaci kreseb.
|
|
| |
host ::
RSS.