|
|
Kritická místa kurikula ve výuce geologie na základní škole z pohledu učitelů z praxe
POKORNÁ, Věra
Práce prezentuje pohled učitelů z praxe na kritická místa ve výuce geologie. V první části výzkumu byl prostřednictvím dotazníkového šetření mezi učiteli z praxe s různou délkou praxe zjišťován subjektivní pohled na kritická místa ve výuce přírodovědy, přírodopisu a geologie.Nejčastěji byla za kritické místo označena již zmíněná geologie, na kterou se detailně zaměřily polostrukturované rozhovory s vybranými učiteli za využití metody subjektivních teorií. Na základě všech zjištěných informací byl zpracován komplexní návrh metodické příručky pro učitele 2. stupně základní školy, který obsahuje teoretickou oporu k výuce geologie, včetně již připravených aktivit pro žáky. Vybrané aktivity byly prakticky ověřeny ve výuce a na základě zjištěných poznatků byly upraveny metodické pokyny pro učitele, kteří by chtěli využít příručku v praxi.
|
|
|
Porovnání morfologie vulkanických tvarů v ČR a ve vulkanicky aktivních oblastech
POKORNÁ, Věra
Hlavním cílem bakalářské práce bylo porovnání morfologie vulkanických tvarů v České republice a ve vulkanicky aktivních oblastech. Práce poskytuje ucelený přehled vulkanických tvarů vyskytujících se na území ČR, popisuje jejich morfologii na základě distančních metod a porovnává je s tvary aktivního vulkanismu ve světě. Srovnáno bylo celkem 29 vulkanických těles, 16 z České republiky a 13 struktur ze světa. Zaznamenány byly určité shody i odlišnosti. Vulkány jsou si podobné svou vnější morfologií, ale u mnohých můžeme sledovat odlišnosti v horninovém složení či původu vzniku. Užití distančních metod se jevilo jako vhodný způsob, ale při psaní práce se objevily určité limity týkající se např. odlišného rozlišení jednotlivých DMR modelů nebo nedostatečného množství informací o genezi jednotlivých vulkánů. Účelným řešením může být terénní výzkum. Dalším cílem bakalářské práce bylo vytvoření populárně-naučné příručky s ohledem na specifika učiva geologie na ZŠ a víceletých gymnáziích, která by zábavnou formou přibližovala vulkanické procesy a tvary. Publikace skládající se ze čtyř stran obsahuje teoretické seznámení se sopečnou činností, zadání dvou pokusů a pracovní list na procvičení látky.
|
|
|
Představy smrti u dětí
Kubáňková, Jarmila ; Valentová, Lidmila (vedoucí práce) ; Pokorná, Věra (oponent) ; Klusák, Miroslav (oponent)
Cílem práce je porozumění tomu, jak děti přemýšlí o světě a jak se v něm orientují. Ambicí výzkumu je nalezení významů, které děti smrti přikládají. Jedním z předpokladů výzkumu je domněnka, že na představy o smrti se nelze ptát přímo, aniž by docházelo k nežádoucí redukci potenciálně bohaté odpovědi. Z tohoto důvodu byl zvolen jako nástroj Tematický apercepční test, přičemž děti vyprávěly příběhy na předem vybrané tabule. Na výzkumu spolupracovalo jedenáct devíti až desítiletých dětí, které navštěvovaly, nebo právě ukončily docházku do 3. tříd pražských ZŠ. Z výzkumu vyplynulo, že v příbězích dětí, které by ještě neměly dosahovat abstraktního stadia myšlenkových operací, se již objevují jevy jako je paradox, koloběh života, schopnost zemřít tzv. z psychických příčin, nebo názor, že vzpomínání na zemřelého člověka znamená jakési "bytí s ním" a může být úlevné. Zdá se tedy, že není daleko doba, kdy vývojová psychologie vymění teorii od konkrétního k abstraktnímu za nějakou jinou, která bude lépe odrážet skutečnost. KLÍČOVÁ SLOVA představy o smrti, děti, narativní přístup, TAT, tematická analýza příběhu
|
|
|
Teoretická východiska a evaluace Instrumentálního obohacování Reuvena Feuersteina
Málková, Gabriela ; Pokorná, Věra (vedoucí práce) ; Štech, Stanislav (oponent) ; Šulová, Lenka (oponent)
Tuto práci inicioval zájem o Instrumentální obohacování jako o potenciální nástroj řešení výukových a adaptačních obtíží romských a sociálně slabých dětí v české škole. Za podpory Centra pro výzkum vývoje osobnosti a etnicity při Fakultě humanitních studií UK v Praze a v přímé návaznosti na pilotní českou studii s Instrumentálním obohacováním z devadesátých let dvacátého století byl připraven výzkumný projekt, jehož průběh a výsledky tato práce představuje. Výzkumný zájem o Instrumentální obohacování nás vedl ke studiu jeho teoretického zázemí, historických souvislostí jeho vzniku, badatelských počinů, které stály u jeho zrodu a pochopitelně i ke studiu publikací z výzkumu, který sledoval efekty Instrumentálního obohacování v podobných nebo alespoň blízkých podmínkách situaci našeho výzkumného Projektu. Literární zdroje pro vypracování tohoto textu tak téměř výhradně těží z literatury anglické, neboť právě v tomto jazyce existuje drtivá většina textů zaměřených na uvedená témata.
|
|
|
Vliv cizího jazyka na komunikaci v bilingvní výuce matematiky
Ernyeiová, Jana ; Novotná, Jarmila (vedoucí práce) ; Pokorná, Věra (oponent) ; Nýdl, Václav (oponent)
V poslední době se stáváme svědky postupného prolínání národů a kultur. Ve školách se toto odráží dvěma směry. Jednak kladením stále většího důrazu na jazykovou přípravu, tak stále častějším výskytem žáků a studentů z národnostních menšin. Ještě v nedávné době jsme tuto skutečnost mohli pozorovat převážně v zemích západní Evropy a Severní Ameriky, nyní stále více i v České republice. Zároveň je skutečností, že ve sjednocující se Evropě jsou lidé stále více soukromně i pracovně odkázáni na ovládání cizího jazyka, jak písemné, tak ústní, a to s takovou jistotou a plynulostí, jakoby se téměř jednalo o jazyk rodný. Z toto plyne nutnost včasné bilingvní (dvojjazyčné) výuky a zároveň potřeba bilingvních učitelů s odpovídajícím vzděláním. Bilingvní výuka, často označovaná jako Content and Language Integrated Learning (CLIL) označuje obecně výuku některého z nejazykových všeobecně vzdělávacích předmětů prostřednictvím cizího jazyka (např. matematika v anglickém jazyce). Obsah daného předmětu je rozvíjen v cizím jazyce a naopak, cizí jazyk se procvičuje a zdokonaluje pomocí obsahu příslušného předmětu. Jazyk je chápán jako vyjadřovací prostředek, nikoli jako hlavní cíl. Výuka v cizím jazyce přináší mnohé positivní výsledky, znamená však pro učitele i pro žáky také velké zatížení. Tato práce je zaměřena na sledování...
|
|
|
Vývoj konceptu smrti u dětí na 1. stupni ZŠ
Kubáňková, Jarmila ; Pokorná, Věra (oponent) ; Goldmann, Petr (vedoucí práce)
Předkládaná práce se zabývá vývojem konceptu smrti u dětí na prvním stupni základní školy. Jejím cílem bylo zjistit rozdíly v citové hodnotě slova smrt mezi dětmi ve stádiu konkrétních resp. formálních operací. K tomuto účelu byl proveden výzkum u sedmiletých dětí (tj. žáků první třídy) a dvanáctiletých dětí (tj. žáků páté třídy) jedné z pražských základních škol. Celkově se výzkumu zúčastnilo 30 dětí (15 z každé věkové kategorie), v obou věkových kategorií převažovaly dívky v poměru 8:7. Testovou metodou byl Test barevného sémantického diferenciálu. Výsledky výzkumu naznačují, že sedmileté děti vnímají slovo smrt jako slovo ambivalentní, zatímco u dvanáctiletých dětí je slovo chápáno jako slovo s negativní konotací.
|
|
|
Sebepojetí a sebehodnocení dětí se specifickými poruchami učení
Šafránková, Karla ; Pokorná, Věra (vedoucí práce) ; Kucharská, Anna (oponent)
Cílem této práce je zmapovat problematiku sebepojetí a sebehodnocení jedince se specifickou poruchou učení se zaměřením na diference emočního prožívání a chování jedinců integrovaných do běžné základní školy a jedinců navštěvujících specializovanou třídu pro děti s dyslexií. Skupiny výzkumného šetření, stejně tak jako kontrolní vzorek, tvořilo deset jedinců navštěvuj ících pátý postupný ročník. Poměr dívek a hochů byl 1:1. V první fázi byl dětem předkládán test Kresby postavy, jako odrazový můstek pro vytvoření uvolněné atmosféry. Po něm následoval subtest "Nedokončené věty" z Michalovy testové baterie Projektivní interview (1974). Sebehodnocení dětí s dyslexií a dětí kontrolního vzorku bylo zjišťováno dotazníkem SPAS (Dotazník sebepojetí školní úspěšnosti, Matějček, Vágnerová, 1987). Z výsledků výzkumu vyplývá, že mezi dětmi obou výzkumných skupin v porovnání s kontrolním vzorkem skutečně existují rozdíly. Děti navštěvující specializovanou třídu jsou více úzkostné, introvertované, jejich výtvory častěji nesou známky regrese a primitivismu než kresby dětí integrovaných. Jejich největším problémem zůstává čtení. Integrovaní žáci působí podle výsledků vyrovnaněji a méně úzkostně. Jejich kresebný projev je vyzrálejší. Je velmi zajímavé, že čtení pro ně nepředstavuje zásadní problém. Jak vyplývá z Dotazníku...
|
|
|
Využití příběhu při práci s dětmi
Nováková, Lenka ; Marušák, Radek (oponent) ; Pokorná, Věra (vedoucí práce)
V teoretické části jsem se zabývala tím, proč na děti tak mocně působí poh y mají příběhy obecně v životě člověka takový význam. Dále jsem představila několik p g pro děti, které na silném vlivu příběhů stavějí. Hlavní jednotící linií mého zamyšlení nad emi programy byla míra a způsob zapojení dětí do děje příběhu. K přesnějšímu nalezeni ro e e vztahu k příběhu a k porozumění tomu, co vlastně tato role obnasi, mi posloužila teorie příběhu. . V souvislosti s těmito tématy jsem opakovaně zdůrazňovala otázku zřdpov^ ^ zodpovědnosti za svůj příběh. Poukázala jsem na to, jak podstatnou roli j v lidském životě a jak k jejímu rozvoji mohou přispívat pohádky a pribehy vůbec. Uve a j Aristotelovu myšlenku, podle které je příběh nápodobou jednání a teorie některý ji dále rozvíjejí. Ricoeur upozorňuje na to, že příběh poskytuje člověku určitý odstup od re ty ^ zavedeného způsobu nazírání na ni. Zároveň má příběh stejnou strukturu jak " tak, jak jsme zvyklí ji vnímat. Poskytuje nám tak prostor pro získání urč'tý zkušeností mimo naši bezprostřední realitu a umožňuje uplatnit je v našem každo Mezi takové zkušenosti patří právě zkušenost s vedením vlastního příběhu a zo p něj. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Teorie a praxe s dětmi se specifickými poruchami učení
Morávková, Simona ; Pokorná, Věra (vedoucí práce) ; Michalová, Zdena (oponent)
Školní neúspěchy dětí jsou z velkých témat pedagogické a psychologické literatury ve všech civilizovaných zemích. Od konce 60. let si mnozí odborníci uvědomují, že náprava poruch učení a chování se nemůže orientovat jen na jejich projevy, ale že je nutno sledovat chování jednotlivého dítěte celostně, ve všech souvislostech. To je nový, průkopnický obrat. Pak se již nemluví o poruchách, které se třídí a hledají se jejich nápravná řešení. Například co dělat, když dítě zaměňuje při psaní písmena, při čtení těžce slabikuje, popřípadě lže. podvádí, šaškuje, mluví sprostě, trucuje nebo krade. Moje práce by měla být motivací k jinému přístupu k dítěti, to předpokládá jiný způsob myšlení. Ve středu zájmu je dítě, jeho sociální situace, jeho jedinečné postavení ve třídě. V rodině, mezi vrstevníky, jeho vztah k učení, jeho způsoby práce apod. Je nutné s dítětem pracovat jako s neopakovatelným jedincem.
|
host ::
RSS.