|
|
Yield formation parameters of winter wheat under two CO2 levels in water sufficient and depleted environment
Hlaváčová, Marcela ; Klem, Karel ; Veselá, Barbora ; Findurová, Hana ; Hlavinka, Petr ; Smutná, P. ; Horáková, V. ; Škarpa, P. ; Trnka, Miroslav
Agricultural production faces with ongoing climate that in Europe takes form of changing seasonal precipitation pattern with more frequent drought spells. These changes come on top of rising air temperature and did and will affect productivity as well as onset and duration of key developmental stages for yield formation of major staple crops such as wheat. In order to ensure stable agricultural production and satisfy demand of the increasing humanpopulation, it is crucial to know responses of major field crops to these abiotic stress factors to assess suitability of genotypes to specific environmental conditions. The aim of this study was to evaluate final yield formation parameters of five winter wheat genotypes cultivated in pots and exposed to two different levels of CO2 concentrations (400 ppm as ambient and 700 ppm as elevated CO2 concentrations) and two water treatments (well- watered control and drought-stressed plants). Theexperimental treatments were set up in growth chambers from the end of heading stage (BBCH 59)to the beginning of ripening stage (BBCH 71) to simulate the conditions under future climate. The results showed that elevated CO2 concentration led to: (1) mitigation of reduction in final yield formation parameters of drought-stressed plants compared to those of control, (2) enhanced results of drought-stressed treatments compared to those of drought-stressed treatments exposed to the ambient CO2 concentration. Pannonia NS was found out as the less responsive genotype to the exposition of CO2 concentration (no statistically significant differences among ambient and elevated CO2 concentrations in all yield formation parameters were identified). On contrary, harvest index of genotype Bohemia was identified as the most sensitive parameter in response to drought stress as well as to the atmospheric CO2 concentration.
|
|
|
Comparing of observed and simulated field crop production in HERMES2Go model at Hněvčeves locality
Bohuslav, Jakub ; Kersebaum, Kurt Christian ; Madaras, M. ; Hlavinka, Petr ; Trnka, Miroslav ; Žalud, Zdeněk
The main objective of this study was calibration and testing of crop growth model \nHERMES2Go under long–term field experiment in Hněvčeves locality (coordinate 50°18´N, 15°43´E, \naltitude 265 m.a.s.l.). Observed data of yields and the other parameters like a weather data, soil \nparameters, management practice, phenology phases etc. monitored in last 38 years was used for model \ncalibration. Input parameters were available for 4 different fertilizer practices: i) control, ii) manure, iii) \nmineral fertilizer and iv) manure together with mineral fertilizer on each plot. Observed data are \navailable for yields of main and by–product and above ground biomass. The main grown crops were \nsugar beet, spring barley, winter wheat, silage maize, oat and alfalfa. Outputs of the model for main \nproduct are relatively accurate, but values of by–product requires additional calibration parameters \nsettings together with above–ground biomass.
|
|
|
A variety of transpiration in the young spruce stands with different thinning management
Zavadilová, Ina ; Szatniewska, Justyna ; Vágner, Lukáš ; Krejza, Jan ; Pavelka, Marian
Managing the spruce forest growing beyond its favourable conditions is trading between water consumption and increasing biomass. We examined tree transpiration in four stands with different thinning intensities in a 40-year-old spruce forest in South Moravia. Tree transpiration was significantly higher under moderate and heavy intensity compared to low intensity and control plots. Tree transpiration differed also among trees of different sizes within the treatments and also between the treatments. The stem increment was visibly increasing with the intensity of treatment, particularly for suppressed trees. The findings show an ecological tree response two years after the thinning.
|
|
|
Trophic and Hydric Soil Series in the Floodplain of Natural Submountain Gravel-Carrying Moravka River in the Outer Western Carpathians
Rychtecká, P. ; Rosíková, J. ; Samec, Pavel
Klasifikace půdních řad je základním přístupem pro hodnocení vztahů\nmezi půdními podmínkami a vegetací. V této studii bylo situováno hodnocení půdní řady\ndo přirozeně zalesněné vněkarpatské štěrkonosné nivy podél řeky Morávky\n(336–383 m n. m., Česká republika). Klasifikace byla provedena geobiocenologicky společností\ntrofické a hydrické řady na fluviálních formách (FL) barů a aktivních až terasových nivách\npři využití intervalů pedochemických a hydrofyzikálních vlastností. Rozdíly mezi\nvlastnosti půdy na FL byly hodnoceny pomocí analýzy rozptylu a diskriminační analýzy.\nFL prokazatelně rozdělily půdní podmínky. Celková oddělitelnost trofické řady byla 84 %\nzatímco oddělitelnost hydrické řady byla 72 %. Oddělitelnost pedochemických vlastností\nbylo 66–81 % mezi FL, ačkoli hydrofyzikální vlastnosti je odlišovaly pouze s\n41-64% přesnost. Barové půdní podmínky byly na rozdíl od teras základní a hydraulicky omezené.\nAktivní záplavové území bylo založeno na necelých 68 % plochy, jinak tam byly\nmezotrofně-bázové podmínky. Půdní podmínky na terasové nivě se výrazně lišily\nmezi ornicí a podložím. Zatímco podloží bylo převážně mezotrofní (58 %) to\nmezotrofně-nitrofilní (40,5 %), ornice byla převážně mezotrofně-nitrofilní.\nSérie lužních půd byly lépe hodnotitelné prostřednictvím pedochemických vlastností než hydrofyzikální. Poměr C/N a pH/H2O ovlivnily trofickou separabilitu více než sorpci půdy.\nRozpor mezi bazickou saturací a kapacitou výměny kationtů naznačoval vývoj půdy\nintenzita na FL. Hydrické řady nivy byly zjistitelné maximální kapilární kapacitou půdy,\nkapacita zadržování vody a provzdušňování. Přechodné jevy v půdní řadě mezi mřížemi a terasou\nlužní indi
|
|
|
Adaptace na změnu klimatu: postup pro hodnocení zranitelnosti města vůči teplotním extrémům
Suchá, Lenka ; Geletič, Jan ; Vaňo, Simeon ; Bašta, Petr ; Jančovič, M. ; Duchková, Helena
Metodika je zaměřena na oblast integrovaného modelování dopadů změny klimatu na socio-ekologické systémy měst a metodický postup pro hodnocení zranitelnosti měst vůči teplotním extrémům. Současné přístupy jsou často realizována na základě nedostatečných dat a jako proměnlivé se uvažuje pouze klima, zatímco stav zástavby a rozložení populace v prostoru jsou vnímány jako konstantní. Tato metodika přináší nový, ucelený pohled na tvorbu scénářů zranitelnosti měst vůči teplotním extrémům, který je založen na syntéze dat vzniklých prostorovým modelováním a participativními přístupy. Představuje návod, jak postupovat v případě analýzy zranitelnosti měst na úrovní místního měřítka a v rozsahu města jako celku, a to s ohledem na budoucí projekce změny klimatu, scénáře změn využití území a půdního pokryvu a socio-demografického vývoje měst do roku 2050. Výstupy vzniklé na základě metodiky jsou nástrojem adaptačního plánování pro identifikaci lokalit ohrožených teplotním stresem v současnosti a v budoucnosti.
|
|
|
Hodnocení ekosystémových služeb veřejné sídelní zeleně
Zemek, František ; Pikl, Miroslav ; Pavelka, Marian ; Zapletal, Miloš ; Kokrda, Lukas ; Novotný, Jan ; Duchková, Helena ; Vačkářová, Davina ; Foltýnová, Lenka ; Cudlín, Pavel ; Kolařík, J. ; Holešová, H. ; Mácová, Kateřina ; Chalupová, O. ; Vojáčková, B. ; Mikulášek, J.
Metodika přináší nové praktické přístupy ke kvantifikaci pěti ekosystémových funkcí (EF) a jim odpovídajících ekosystémových služeb (ES) městské zeleně. Zahrnuje čtyři funkce regulační (teploty a mikroklimatu, záchyt CO2 a ukládání do biomasy, záchyt znečišťujících látek z ovzduší, útlum hluku z dopravy) a jednu funkci informační (estetická a kulturně rekreační). Výpočty jsou řešeny na úrovni jednotlivých prvků zeleně (strom/keř, plocha trávníku) na základě jejich skutečných dimenzí a ekofyziologických vlastností. Následné je vyjádřena jejich finanční hodnota. Pro hodnocení byly použity zjednodušené biofyzikální/statistické modely při zachování platných fyzikálních principů a s ohledem na dostupnost vhodných a existujících dat. Využívá data o městské vegetaci, které jsou standardně zajišťovány v rámci inventarizace veřejné městské zeleně samosprávami měst, a volně nebo pro obecní správu zdarma dostupné mapové podklady o městském území, meteorologických podmínkách a sociodemografické situaci.
|
|
|
Prevence vzniku a šíření přírodních požárů v bezprostředním okolí\npovrchových zdrojů pitné vody včetně metod pro odhad důsledků \npřípadného výskytu
Beranová, J. ; Čermák, Petr ; Albert, J. ; Cienciala, Emil ; Zatloukal, V. ; Kudláčková, Lucie ; Novotný, Jan ; Zeman, Evžen ; Kuráž, M. ; Vizina, Adam ; Trnka, Miroslav
Cílem metodiky je vytvoření pragmatického postupu hodnocení rizik vzniku a šíření přírodních požárů\nv bezprostředním okolí povrchových zdrojů pitné vody. V metodice jsou navrženy metody pro odhad\ndůsledků výskytu přírodních požárů na jakost povrchové vody, prognózu změny rizika výskytu požárů\nv důsledku klimatických změn a postup stanovení rizika sekundárního znečištění nádrží v důsledku\nzměny odtokových poměrů po přírodním požáru. Na tomto základě metodika navrhuje a diverzifikuje\npreventivní a operativní opatření.
|
|
|
Metodika podpory populací samotářských včel v agroekosystémech
Šlachta, Martin ; Erban, T. ; Votavová, A. ; Cudlín, Ondřej ; Cudlín, Pavel ; Halešová, T.
Samotářské včely se podílí na opylování zemědělských plodin. Podle našich\nzjištění se v jarním období u nás jedná o 88 druhů samotářek, především\npískorypek (Andrenidae) a ploskočelek (Halictidae) hnízdících v zemi. Druhy\nhnízdící ve dřevě jsou zastoupené minimálně z důvodu nedostatku příležitostí\nk hnízdění a převážně letní hnízdní aktivity. Patří mezi ně i zednice (Osmia sp.),\nhnízdící na jaře a využívané v zahraničí k opylování ovocných stromů. Cílem\ntéto metodiky je poskytnout pěstitelům návod jak pomocí umělých hnízdišť\nvyužít zednice pro opylování ve svých sadech. Pro tento účel jsme navrhli vzor\nhnízdiště a metodiku chovu zednice rohaté, Osmia cornuta (Latreille, 1805),\nkterá je díky své časně jarní aktivitě vhodnou alternativou za dosud využívaného\nčmeláka zemního. Chov je možné doplnit o podobný druh zednici rezavou, O.\nbicornis (Linnaeus, 1758), s pozdější dobou hnízdní aktivity. Metodika obsahuje\ntaké doporučená opatření na podporu samotářek v krajině a prezentuje nová\nzjištění o diverzitě samotářek a o potravních preferencích zednic.
|
|
|
Odhad potenciálu sekvestrace uhlíku v České republice - Zalesňování zemědělských půd, změna lesního hospodaření, revitalizace rašelinišť a výsadby stromořadí
Hruška, Jakub ; Pavelka, Marian ; Chuman, Tomáš ; Oulehle, Filip ; Vindušková, O. ; Cudlín, Pavel ; Trnka, Miroslav
Zpráva vypočítává kvalitativně i kvantativně potenciál sekvestrace uhlíku (k roku 2050) při zalesňování zemědělských půd, změněn managementu lesů, revitalizaci mokřadů a výsadbách alejí.
|
|
|
Metodika pro hodnocení vlivu subletálních dávek pesticidů na samotářské včely s využitím OMICS přístupu
Erban, T. ; Shcherbachenko, E. ; Šlachta, Martin ; Cudlín, Pavel ; Chalupníková, J. ; Halešová, T. ; Tomešová, D. ; Václavíková, M. ; Votavová, A.
Opylovači jsou v prostředí potenciálně vystaveni působení řadě pesticidů. Nejdůležitější\nskupina rizikových látek pochází z kategorie prostředků na ochranu rostlin (POR), které aplikují\nnejen zemědělci, ale i drobní zahrádkáři. Každý POR, počínaje účinnou látkou a konče jeho\nkonkrétní formulací, prochází velmi podrobným a přísným hodnocením, které v Evropské unii\n(EU) vychází z nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1107/2009. Ačkoliv jsou při\nsprávném zacházení negativní vlivy POR na životní prostředí a necílové organismy\nminimalizovány, nemůžeme vyloučit možné skryté účinky subletálního charakteru. K identifikaci\nskrytých vedlejších účinků napomáhají moderní analytické přístupy, jako je aplikace\nvysokokapacitních metod. Předložená metodika je zaměřena na hodnocení vlivu subletálních\ndávek pesticidů na samotářské včely s využitím OMICs přístupu. Při hodnocení rizik pesticidů je\njako modelový druh opylovače dlouhodobě upřednostňována včela medonosná, zatímco\nsamotářské včely stojí v pozadí. Pro experimenty a hodnocení rizik je nutné si uvědomit zcela\nodlišný životní cyklus a životní strategie samotářských včel v porovnání s vysoce sociální včelou\nmedonosnou. Metodika obsahuje inovativní aspekty pro experimenty, jako je modifikovaný\nizolátor, příprava rostlin pro expozici, načasování experimentu, sledování distribuce aktivních látek\nči proteomická analýza samotářských včel pro identifikaci skrytých účinků sledované látky nebo\njejí formulace. V této metodice byla jako modelový druh vybrána samotářská včela zednice rezavá\n(Osmia bicornis). Metodika je však aplikovatelná i na jiné, zejména příbuzné druhy samotářských\nvčel. Metodika může najít využití v oblastech státní správy, v soukromých laboratořích i ve\nvýzkumné činnosti při hodnocení environmentálních rizik pesticidů na samotářské včely.\nMetodický postup může potvrdit nebo vyloučit environmentální rizika při registraci nových\npřípravků nebo reevaluaci stávajících přípravků. Tato metodika má proto potenciál pro využití při\ntestování nových látek určených na ochranu rostlin před jejich registrací. V příkladu provedení byl\ntestován vliv acetamipridu ve formulaci Careo tyčinek. Byla hodnocena distribuce acetamipridu\nv půdním substrátu a v rostlině. V rostlinných pletivech byl identifikován rizikový metabolit\nacetamipridu IM-2-1. Proteomická analýza však ukázala velmi malé nebezpečí acetamipridu pro\nO. bicornis. Tento výsledek je v souladu s tím, že acetamiprid byl EFSA vyhodnocen jako málo\nrizikový pro včely a má v EU registraci do 28. února 2033.
|
host ::
RSS.