|
| |
|
|
Hodnocení erodibility vybraných hlavních půdních jednotek (BPEJ) s využitím ke specifikaci faktoru erodovatelnosti v rámci RUSLE
Rosíková, Jana
Eroze půdy je jedním z nejvýznamnějších činitelů, způsobující změny v krajině, v poslední době především v negativním slova smyslu. V současnosti je v České republice ohrožena více než polovina ploch zemědělského půdního fondu, a to zejména vodní erozí. Cílem práce je zhodnocení náchylnosti vybraných hlavních půdních jednotek k vodní erozi prostřednictvím stanovení faktoru erodovatelnosti (K-faktoru), který je jedním ze vstupních parametrů revidované univerzální rovnice ztráty půdy (RUSLE). Pro pedologický průzkum a následné stanovení K-faktoru bylo vybráno 7 půdních typů, nacházejících se na zemědělské půdě v jižním okolí města Brna. Na základě hodnot faktoru K byla vytvořena mapa, znázorňující variabilitu území z hlediska rozdílné náchylnosti půdy k vodní erozi. S erozí je úzce spjata rozpadavost půdních agregátů a následná inkrustace půdního povrchu. V rámci práce byla vyhodnocena náchylnost vybraných půdních typů k destrukci půdní struktury. Dalším tématem, řešeným v diplomové práci, je porovnání současných půdních vlastností s historickými daty Komplexního průzkumu zemědělských půd, na jejímž základě byla vyhodnocena dynamika vývoje půdního prostředí v určitém časovém období.
|
|
|
Trophic and Hydric Soil Series in the Floodplain of Natural Submountain Gravel-Carrying Moravka River in the Outer Western Carpathians
Rychtecká, P. ; Rosíková, J. ; Samec, Pavel
Klasifikace půdních řad je základním přístupem pro hodnocení vztahů\nmezi půdními podmínkami a vegetací. V této studii bylo situováno hodnocení půdní řady\ndo přirozeně zalesněné vněkarpatské štěrkonosné nivy podél řeky Morávky\n(336–383 m n. m., Česká republika). Klasifikace byla provedena geobiocenologicky společností\ntrofické a hydrické řady na fluviálních formách (FL) barů a aktivních až terasových nivách\npři využití intervalů pedochemických a hydrofyzikálních vlastností. Rozdíly mezi\nvlastnosti půdy na FL byly hodnoceny pomocí analýzy rozptylu a diskriminační analýzy.\nFL prokazatelně rozdělily půdní podmínky. Celková oddělitelnost trofické řady byla 84 %\nzatímco oddělitelnost hydrické řady byla 72 %. Oddělitelnost pedochemických vlastností\nbylo 66–81 % mezi FL, ačkoli hydrofyzikální vlastnosti je odlišovaly pouze s\n41-64% přesnost. Barové půdní podmínky byly na rozdíl od teras základní a hydraulicky omezené.\nAktivní záplavové území bylo založeno na necelých 68 % plochy, jinak tam byly\nmezotrofně-bázové podmínky. Půdní podmínky na terasové nivě se výrazně lišily\nmezi ornicí a podložím. Zatímco podloží bylo převážně mezotrofní (58 %) to\nmezotrofně-nitrofilní (40,5 %), ornice byla převážně mezotrofně-nitrofilní.\nSérie lužních půd byly lépe hodnotitelné prostřednictvím pedochemických vlastností než hydrofyzikální. Poměr C/N a pH/H2O ovlivnily trofickou separabilitu více než sorpci půdy.\nRozpor mezi bazickou saturací a kapacitou výměny kationtů naznačoval vývoj půdy\nintenzita na FL. Hydrické řady nivy byly zjistitelné maximální kapilární kapacitou půdy,\nkapacita zadržování vody a provzdušňování. Přechodné jevy v půdní řadě mezi mřížemi a terasou\nlužní indi
|
|
|
Respirace půdy smrkového porostu v průběhu čtyř let po aplikaci různých dávek vápnitého dolomitu
Rosíková, J. ; Dařenová, Eva ; Kučera, A.
Studie se zaměřuje na in situ odezvu půdního dýchání při 10 ° C (R10) monokultury smrku norského na aplikaci různých dávek dolomitického vápence (0, 2, 3, 4, 6, 9 a 26 t.ha- 1) po dobu čtyř let. Dýchání půdy bylo měřeno během vegetačních období 2016 - 2019. Kromě toho bylo pH stanoveno v horizontech H a Ah během každé sezóny. Účinek vápnění na dýchání v půdě byl statisticky významný během všech ročních období s výjimkou roku 2017. Největší účinek byl pozorován v první sezóně po vápnění. V květnu 2016 vzrostl R10 na pozemcích s vápnem až o 97% ve srovnání s těmi bez vápna. Půdní dýchání se však přímo úměrně s intenzitou vápnění nezvyšovalo. Zjistili jsme korelaci mezi půdním dýcháním a mikrometeorologickými parametry (teplota a vlhkost), když obě nízkoteplotní vlhkost omezovaly dýchání v půdě. Vzhledem k silné schopnosti pufrovat půdu byl v první studijní sezóně pozorován malý účinek vápnění na kyselost půdy. V následujících sezónách se rozdíly v pH mezi plochami s různou intenzitou vápnění začaly zvyšovat, což však bylo pozorováno pouze v horizontu H. Podstatné zvýšení půdní mikrobiální aktivity doprovázené rychlejším dýcháním po vápnění může vést ke zvýšené hrozbě rychlé mineralizace a ztrátě půdní organické hmoty se všemi jejími negativními dopady\n
|
|
|
Hodnocení erodibility vybraných hlavních půdních jednotek (BPEJ) s využitím ke specifikaci faktoru erodovatelnosti v rámci RUSLE
Rosíková, Jana
Eroze půdy je jedním z nejvýznamnějších činitelů, způsobující změny v krajině, v poslední době především v negativním slova smyslu. V současnosti je v České republice ohrožena více než polovina ploch zemědělského půdního fondu, a to zejména vodní erozí. Cílem práce je zhodnocení náchylnosti vybraných hlavních půdních jednotek k vodní erozi prostřednictvím stanovení faktoru erodovatelnosti (K-faktoru), který je jedním ze vstupních parametrů revidované univerzální rovnice ztráty půdy (RUSLE). Pro pedologický průzkum a následné stanovení K-faktoru bylo vybráno 7 půdních typů, nacházejících se na zemědělské půdě v jižním okolí města Brna. Na základě hodnot faktoru K byla vytvořena mapa, znázorňující variabilitu území z hlediska rozdílné náchylnosti půdy k vodní erozi. S erozí je úzce spjata rozpadavost půdních agregátů a následná inkrustace půdního povrchu. V rámci práce byla vyhodnocena náchylnost vybraných půdních typů k destrukci půdní struktury. Dalším tématem, řešeným v diplomové práci, je porovnání současných půdních vlastností s historickými daty Komplexního průzkumu zemědělských půd, na jejímž základě byla vyhodnocena dynamika vývoje půdního prostředí v určitém časovém období.
|
|
| |
host ::
RSS.