|
|
Metodika pro hodnocení vlivu subletálních dávek pesticidů na samotářské včely s využitím OMICs přístupu
Erban, Tomáš ; Shcherbachenko, Elena ; Šlachta, Martin ; Cudlín, Pavel ; Chalupníková, Julie ; Halešová, Taťána ; Tomešová, Daniela ; Václavíková, Marta ; Votavová, Alena
Opylovači jsou v prostředí potenciálně vystaveni působení řadě pesticidů. Nejdůležitější skupina rizikových látek pochází z kategorie prostředků na ochranu rostlin (POR), které aplikují nejen zemědělci, ale i drobní zahrádkáři. Každý POR, počínaje účinnou látkou a konče jeho konkrétní formulací, prochází velmi podrobným a přísným hodnocením, které v Evropské unii (EU) vychází z nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1107/2009. Ačkoliv jsou při správném zacházení negativní vlivy POR na životní prostředí a necílové organismy minimalizovány, nemůžeme vyloučit možné skryté účinky subletálního charakteru. K identifikaci skrytých vedlejších účinků napomáhají moderní analytické přístupy, jako je aplikace vysokokapacitních metod. Předložená metodika je zaměřena na hodnocení vlivu subletálních dávek pesticidů na samotářské včely s využitím OMICs přístupu. Při hodnocení rizik pesticidů je jako modelový druh opylovače dlouhodobě upřednostňována včela medonosná, zatímco samotářské včely stojí v pozadí. Pro experimenty a hodnocení rizik je nutné si uvědomit zcela odlišný životní cyklus a životní strategie samotářských včel v porovnání s vysoce sociální včelou medonosnou. Metodika obsahuje inovativní aspekty pro experimenty, jako je modifikovaný izolátor, příprava rostlin pro expozici, načasování experimentu, sledování distribuce aktivních látek či proteomická analýza samotářských včel pro identifikaci skrytých účinků sledované látky nebo její formulace. V této metodice byla jako modelový druh vybrána samotářská včela zednice rezavá (Osmia bicornis). Metodika je však aplikovatelná i na jiné, zejména příbuzné druhy samotářských včel. Metodika může najít využití v oblastech státní správy, v soukromých laboratořích i ve výzkumné činnosti při hodnocení environmentálních rizik pesticidů na samotářské včely. Metodický postup může potvrdit nebo vyloučit environmentální rizika při registraci nových přípravků nebo reevaluaci stávajících přípravků. Tato metodika má proto potenciál pro využití při testování nových látek určených na ochranu rostlin před jejich registrací. V příkladu provedení byl testován vliv acetamipridu ve formulaci Careo tyčinek. Byla hodnocena distribuce acetamipridu v půdním substrátu a v rostlině. V rostlinných pletivech byl identifikován rizikový metabolit acetamipridu IM-2-1. Proteomická analýza však ukázala velmi malé nebezpečí acetamipridu pro O. bicornis. Tento výsledek je v souladu s tím, že acetamiprid byl EFSA vyhodnocen jako málo rizikový pro včely a má v EU registraci do 28. února 2033.
Plný text:  PDF
|
|
|
Metodika pro hodnocení vlivu subletálních dávek pesticidů na samotářské včely s využitím OMICS přístupu
Erban, T. ; Shcherbachenko, E. ; Šlachta, Martin ; Cudlín, Pavel ; Chalupníková, J. ; Halešová, T. ; Tomešová, D. ; Václavíková, M. ; Votavová, A.
Opylovači jsou v prostředí potenciálně vystaveni působení řadě pesticidů. Nejdůležitější\nskupina rizikových látek pochází z kategorie prostředků na ochranu rostlin (POR), které aplikují\nnejen zemědělci, ale i drobní zahrádkáři. Každý POR, počínaje účinnou látkou a konče jeho\nkonkrétní formulací, prochází velmi podrobným a přísným hodnocením, které v Evropské unii\n(EU) vychází z nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1107/2009. Ačkoliv jsou při\nsprávném zacházení negativní vlivy POR na životní prostředí a necílové organismy\nminimalizovány, nemůžeme vyloučit možné skryté účinky subletálního charakteru. K identifikaci\nskrytých vedlejších účinků napomáhají moderní analytické přístupy, jako je aplikace\nvysokokapacitních metod. Předložená metodika je zaměřena na hodnocení vlivu subletálních\ndávek pesticidů na samotářské včely s využitím OMICs přístupu. Při hodnocení rizik pesticidů je\njako modelový druh opylovače dlouhodobě upřednostňována včela medonosná, zatímco\nsamotářské včely stojí v pozadí. Pro experimenty a hodnocení rizik je nutné si uvědomit zcela\nodlišný životní cyklus a životní strategie samotářských včel v porovnání s vysoce sociální včelou\nmedonosnou. Metodika obsahuje inovativní aspekty pro experimenty, jako je modifikovaný\nizolátor, příprava rostlin pro expozici, načasování experimentu, sledování distribuce aktivních látek\nči proteomická analýza samotářských včel pro identifikaci skrytých účinků sledované látky nebo\njejí formulace. V této metodice byla jako modelový druh vybrána samotářská včela zednice rezavá\n(Osmia bicornis). Metodika je však aplikovatelná i na jiné, zejména příbuzné druhy samotářských\nvčel. Metodika může najít využití v oblastech státní správy, v soukromých laboratořích i ve\nvýzkumné činnosti při hodnocení environmentálních rizik pesticidů na samotářské včely.\nMetodický postup může potvrdit nebo vyloučit environmentální rizika při registraci nových\npřípravků nebo reevaluaci stávajících přípravků. Tato metodika má proto potenciál pro využití při\ntestování nových látek určených na ochranu rostlin před jejich registrací. V příkladu provedení byl\ntestován vliv acetamipridu ve formulaci Careo tyčinek. Byla hodnocena distribuce acetamipridu\nv půdním substrátu a v rostlině. V rostlinných pletivech byl identifikován rizikový metabolit\nacetamipridu IM-2-1. Proteomická analýza však ukázala velmi malé nebezpečí acetamipridu pro\nO. bicornis. Tento výsledek je v souladu s tím, že acetamiprid byl EFSA vyhodnocen jako málo\nrizikový pro včely a má v EU registraci do 28. února 2033.
|
|
|
Vliv metapopulační struktury a faktorů prostředí na populační biologii netýkavky Impatiens noli-tangere napadené padlím Podosphaera balsaminae
Chalupníková, Jana ; Koubek, Tomáš (vedoucí práce) ; Čuda, Jan (oponent)
Studie provedené na přírodních patosystémech odhalily, že prostorová struktura metapopulace hraje důležitou roli ve vývoji a šíření choroby; experimentální fytopatologické studie navíc ukázaly významný vliv klimatických faktorů na přítomnost choroby a úroveň nakažení v populacích. Cílem této práce bylo prozkoumat přirozený patosystém z obou stran zároveň a zjistit, jaké lokální a prostorové ekologické faktory ovlivňují rozvoj patosystému. Práce se věnuje populační biologii patosystému Podospaera balsaminae - Impatiens noli-tangere, která zatím nebyla zkoumána. Ve studovaném území (mezi městem Sázava (okres Benešov) a obcí Vlkančice) se hostitel vyskytoval v 78 populacích (z nich 64 bylo nakažených) v roce 2013 a 82 populacích (z toho 61 nakažených) v roce 2014. Nejsilnějším efektem ovlivňujícím přítomnost a množství choroby v patosystému byla velikost populace hostitele. Ve větších populacích se choroba objevila častěji, vyvíjela se rychleji a bylo jí tam větší množství. Silný efekt také měly míra rozšíření patogenu na území (konektivita patogenu) a míra propojenosti populace hostitele (konektivita hostitele). Prezence patogenu byla větší v populacích, v jejichž okolí se vyskytovaly další populace hostitele a v populacích, které byly obklopené nakaženými populacemi. Faktory prostředí (Ellenbergovy...
|
|
|
Virová čárkovitá mozaika pšenice: Choroba s narůstajícím významem
Kumar, Jiban ; Slavíková, Lucie ; Chalupníková, Jana
Virová čárkovitá mozaika pšenice způsobená WSMV - Wheat streak mosaic virus je závažná choroba obilnin, zájmena pšenice. Mezi typické příznaky patří chlorotické čárkovité mozaiky listu, které nekrotizují a postupně dochází k vysychání od špiček listu. Napadené rostliny vytvářejí menší počet odnoží a často také sterilní klasy. WSMV přenáší roztoč Aceria tosichella a v menší míře, cca do 1,5 % z celkových nákaz, je přenášen osivem. WSMV byl poprvé identifikován v ČR v osmdesátých letech Dr. Vackem. Výskyt tohoto viru v posledních letech narůstá a byl zaznamenán plošný výskyt v několika porostech pšenice na různých místech ČR. Tato metodika shrnuje současné poznatky o WSMV a jeho vektoru, včetně výskytu a možnostech ochranných opatření vůči této chorobě.
Plný text: PDF
|
host ::
RSS.