|
|
Politika pozitivní diskriminace na amerických univerzitách: perspektiva Nejvyššího soudu 1978-2003
Mertová, Viktorie ; Sehnálková, Jana (vedoucí práce) ; Calda, Miloš (oponent)
Americké univerzity ve svém přijímacím řízení často aplikují tzv. pozitivní diskriminaci, tedy zvýhodňování zástupců menšin odlišených obvykle na základě rasy či barvy pleti. Jedním z důvodů pro tuto politiku je to, že v šedesátých letech dvacátého století bylo nařízeno, že všechny instituce financované federální vládou musí přijmout pozitivní opatření jako boj proti diskriminaci menšin. Dalším důvodem je, že se univerzity pokoušejí na své půdě vytvořit pestré, rozmanité prostředí, které má zvyšovat kvalitu vzdělání. Takový postup vyvolává mnoho kontroverzí. Odpůrci této politiky se domnívají, že porušuje Čtrnáctý dodatek Ústavy, protože diskriminuje představitele většinové společnosti. Na toto téma ve Spojených státech proběhlo mnoho soudních sporů, několik případů se dostalo až k Nejvyššímu soudu. Bakalářská práce "Politika pozitivní diskriminace na amerických univerzitách: perspektiva Nejvyššího soudu 1978-2003" se zabývá tím, jak se vyvinul přístup Nejvyššího soudu Spojených států k této problematice od roku 1978, kdy proběhl první velký případ, do roku 2003, kdy soud o této otázce rozhodoval naposledy. Na základě analýzy rozsudků tří významných případů jsou představeny nejvýznamnější rozdíly mezi postoji a argumenty soudců za 25 let existence této problematiky.
|
|
|
Diskriminační a pozitivně diskriminační aspekty při realizaci garancí základních lidských práv
Kuřinová, Pavla ; Sádovský, Stanislav (vedoucí práce) ; Stracený, Josef (oponent)
Diskriminační a pozitivně diskriminační aspekty realizace garancí základních lidských práv Téma lidských práv a jejich garance patří dnes k velmi diskutovaným. Nejedná se o zpochybnění lidských práv jako takových, ale časté diskuse se vedou například o otázce limitace či rovnosti v právech. Lidská práva jsou všeobecně uznávanou hodnotou, ale je nutné si uvědomit, že stále dochází k jejich porušování. Dokonce i v nedávné minulosti v naší zemi nebyla lidská práva respektována. Lidská práva v sobě zahrnují nejdůležitější hodnoty, které by si měl osvojit každý jedinec. Proto také lidská práva patří samozřejmě do školních osnov. Tématem této práce je v první části krátké představení lidských práv, kde je nastíněn jejich původ i postavení. Ve druhé části jsem se věnovala historickému formování rovného zacházení. Tato kapitola analyzuje zdroje diskriminace, které se snaží současná antidiskriminační legislativa odstranit. Ve třetí kapitole je přiblížena problematika diskriminace, pozitivní diskriminace a antidiskriminační legislativy. Diskriminace je zde představena z pohledů dvou skupin. První skupinu zastupují příznivci liberální koncepce minimálního státu a proti nim stojí zastánci větší ochranné funkce práva, a to i za cenu větší státní regulace. V poslední kapitole je rozvedena otázka garancí lidských práv ve...
|
|
|
Problematika diskriminace v pracovním prostředí
Kriegerová, Hana ; Šnýdrová, Ivana (vedoucí práce) ; Tureckiová, Michaela (oponent)
Resumé Tato diplomová práce se zabývá aktuálním tématem problematiky diskriminace v pracovním prostředí, zejména se zaměřuje na diskriminaci na základě věku a pohlaví, sexuální obtěžování a šikanu na pracovišti, legislativu, která upravuje oblast diskriminace v pracovněprávních vztazích. Teoretická část zahrnuje vysvětlení pojmů a souvislostí k danému zaměření a praktická část obsahuje sondu do pěti velkých firem, která zkoumá, zda se jevy uvedené v teoretické části skutečně vyskytují v praxi, případně jak jsou tyto problémy řešeny. Tato sonda proběhla formou polostrukturovaného rozhovoru na pracovištích respondentů. Výsledky potvrdily tvrzení, že jednou z nejohroženějších skupin jsou ženy. Větší firmy se ale snaží vycházet jim vstříc formou různých flexibilních úvazků apod. Některé firmy potvrdily, že mezi kolektivem proběhla šikana nebo sexuální obtěžování, ale tyto jevy nebyly řešeny jinak, než výpovědí jednoho ze zúčastněných. Naopak výskyt věkové diskriminace se navzdory teoretickým tvrzením i osobním zkušenostem v dotazovaných firmách nepotvrdil. Také se ukázalo, že ani dotazovaní personalisté ve velkých firmách se příliš neorientují v možných řešeních těchto situací a institucích, na které by se oběti šikany či diskriminace mohly obrátit. Klíčová slova: antidiskriminační zákon, bossing, diverzita,...
|
|
|
Dějiny a přítomnost afirmativních opatření (pozitivní diskriminace) v USA, České republice a dalších vybraných zemích.
Štědroň, Jakub ; Uherek, Zdeněk (vedoucí práce) ; Brouček, Stanislav (oponent) ; Sulitka, Andrej (oponent)
Výrazem afirmativní akce je myšlen soubor opatření, která usilují o zvýšení zastoupení žen a menšin na pracovním trhu, v oblasti vzdělávání či politice, kde byly tyto skupiny historicky znevýhodněny. Při hledání původu afirmativních opatření jsem začal na samém počátku americké historie, kde jsem na příkladu otroctví a segregace chtěl poukázat na to, jak silné a dlouhé toto znevýhodnění bylo. Od konce 60. let byl tento název používán pro politiku, která se nespokojila pouze se zákazem diskriminačních praktik na základě rasy, původu či pohlaví v oblasti zaměstnávání či vzdělávání, ale aktivně se zasazovala o zpřístupňování možností pro ty, kterým byly historicky upírány, poškozovaly je i nadále zažité praxe v některých oblastech vzdělávání a zaměstnávání či v nich byli vzhledem ke svému významu podreprezentováni. Ve snaze vykreslit tento fenomén nezkresleně jsem ve své práci dal prostor jak stoupencům afirmativních opatření, tak jejich kritikům. Byl jsem si též vědom, jak kontroverzně toto téma současná americká společnost vnímá. Práce dochází k závěru, že afirmativní akce tak, jak jsou v současnosti nastaveny, již nefungují efektivně. Klíčová slova: afirmativní akce, afirmativní opatření, pozitivní diskriminace, diskriminace, segregace, USA, Afroameričané, ženy, kvóty, Česká republika, Romové
|
|
|
Vyrovnávací akce a rovnost před zákonem.
Novosad, Matouš ; Kosek, Jan (vedoucí práce) ; Urban, Michal (oponent)
Tématem této diplomové práce je problematika tzv. vyrovnávací akce, tedy společenského fenoménu, který se objevuje v různých formách v mnoha zemích světa zejména v průběhu druhé poloviny 20. století. Pro svou komplikovanost a přesah do mnoha různých společenských věd je vyrovnávací akce předmětem častých společenských diskusí. Vzhledem k oblastem, ve kterých jsou pozitivní opatření zaváděna, je téma rovněž všeobecně považováno kontroverzní a v některých zemích poměrně výrazně rozděluje celou společnost. Tato práce si klade za cíl prostřednictvím analýzy konkrétních příkladů pozitivních opatření v různých společenských podmínkách postihnout podstatu vyrovnávací akce a podrobit ji srovnání s jednotlivými aspekty pojmu rovnosti. Zájem této práce je směřován primárně na oblast sociologickou, psychologickou a legislativní s tím, že jako příklady posloužily především opatření z prostředí západní Evropy a Severní Ameriky. Cílem práce bylo sestavit mozaiku, která téma vyrovnávací akci vykreslí v jednotlivých dílčích společenských oblastech. Výsledek této práce není vzhledem k tématu zcela jednoznačný. Jako zásadní zjištění v této práci se ukázalo, že pro celý institut vyrovnávací akce je neprosto klíčovou otázkou, z jakého pohledu a za pomoci jakých kritérií je problematika zkoumána. Výstupem této práci...
|
|
|
The issue of race in the jurisprudence of the Supreme Court of the United States : the evolving interpretation of the Equal Protection Clause
Martinec, Tomáš ; Sehnálková, Jana (vedoucí práce) ; Kozák, Kryštof (oponent)
Diplomová práce nazvaná The Issue of Race in the Jurisprudence of the Supreme Court of the United States: The Evolving Interpretation of the Equal Protection Clause analyzuje judikaturu Nejvyššího soudu Spojených států amerických týkající se Equal Protection Clause, tedy ustanovení zakotvující rovnou ochranu práv, a to konkrétně rozsudky Plessy v. Ferguson, Sweatt v. Painter, Brown v. Board of Education, Topeka, Regents of the University of California v. Bakke, Grutter v. Bollinger, Gratz v. Bollinger, Fisher v. University of Texas a Schuette v. Coalition to Defend Affirmative Action. Na analýze výše zmíněných rozsudků práce ukazuje, jak se postupem času vyvíjelo filozofické zakotvení Nejvyššího soudu, kdy po druhé světové válce byl soud silně ovlivněn přirozeně-právním myšlením, které mírně převážilo do té doby dominující pozitivně-právní filozofii, což vedlo k ústavněprávnímu etablování tzv. affirmative- action názorem soudce Powella v případu Bakke a zejména pak rozsudkem ve věci Grutter. Přirozenoprávní myšlení se však nikdy tak dominantním, jako byl v devatenáctém století právní pozitivismus ve věcech Gratz, což byl sesterský případ k případu Grutter, a zejména pak poslední rozsudky ve věcech Fisher a Schuette ukazují, že pozitivněprávní proud začíná, i vlivem změn v obsazení Nejvyššího soudu...
|
|
|
Politické strany v ČR a kvóty pro ženy do politiky
Pospíšek, Pavel ; Gelnarová, Jitka (vedoucí práce) ; Kotábová, Věra (oponent)
Tato bakalářská práce zkoumá postoje současných českých parlamentních stran k tématu zavádění kvót pro ženy do politiky. Klade si za cíl zjistit, jakou prioritu tomuto tématu přikládají ve svých programech a zda existuje rozpor mezi tím, co deklarují a kroky, které následně reálně podnikají. V současné době se percentuální zastoupení žen v politice pohybuje kolem 20 %. Česká republika se zatím nepokoušela o plošnou implementaci kvót pro ženy. Na vnitrostranické úrovni se však s přijetím různých podpůrných opatření u některých stran setkat můžeme. Autor práce analyzuje postoje současných parlamentních stran s přihlédnutím k vývoji percentuálního zastoupení žen v případě déle existujících subjektů. Také se zaměřuje na dvojí chápání politiky rovných příležitostí a rozdílnost náhledu na celé téma zavádění kvót pro ženy do politiky jako na afirmativní akci a na pozitivní diskriminaci.
|
|
|
Spravedlnost nebo strategie? Přístup německých stran ke kvótám pro zastoupení žen v politice.
Vodičková, Anna ; Nigrin, Tomáš (vedoucí práce) ; Handl, Vladimír (oponent)
I v dnešní době velkých sociálních změn, odbourávání různých stereotypů a objevování nových životních stylů je prakticky nemožné změnit tradiční vnímání genderových rolí ze dne na den. Kvóty pro ženy mají tento proces urychlit. Práce zkoumá postavení žen v německých politických stranách, které jsou aktuálně v roce 2015 ve Spolkovém sněmu, tedy CDU, CSU, SPD, Strana zelených a Die Linke. V rámci toho se práce zaměřuje na kvóty pro ženy uvnitř německých stran a hlavně na to, zda vůbec existují a pokud ano, tak v jaké formě. Kromě toho práce také analyzuje stanoviska jednotlivých stran k genderové politice a to na základě jejich politických programů. Jsou kvóty skutečně v přímém vztahu k zastoupení žen v politice? Práce současně shrnuje vývoj postavení žen v Německu a v německé politice, slouží jako úvod do problematiky genderových kvót. Cílem práce je zodpovědět otázku, zda kvóty mají pozitivní vliv na zastoupení žen v německé politice.
|
|
|
Politika pozitivní diskriminace na amerických univerzitách: perspektiva Nejvyššího soudu 1978-2003
Mertová, Viktorie ; Sehnálková, Jana (vedoucí práce) ; Calda, Miloš (oponent)
Americké univerzity ve svém přijímacím řízení často aplikují tzv. pozitivní diskriminaci, tedy zvýhodňování zástupců menšin odlišených obvykle na základě rasy či barvy pleti. Jedním z důvodů pro tuto politiku je to, že v šedesátých letech dvacátého století bylo nařízeno, že všechny instituce financované federální vládou musí přijmout pozitivní opatření jako boj proti diskriminaci menšin. Dalším důvodem je, že se univerzity pokoušejí na své půdě vytvořit pestré, rozmanité prostředí, které má zvyšovat kvalitu vzdělání. Takový postup vyvolává mnoho kontroverzí. Odpůrci této politiky se domnívají, že porušuje Čtrnáctý dodatek Ústavy, protože diskriminuje představitele většinové společnosti. Na toto téma ve Spojených státech proběhlo mnoho soudních sporů, několik případů se dostalo až k Nejvyššímu soudu. Bakalářská práce "Politika pozitivní diskriminace na amerických univerzitách: perspektiva Nejvyššího soudu 1978-2003" se zabývá tím, jak se vyvinul přístup Nejvyššího soudu Spojených států k této problematice od roku 1978, kdy proběhl první velký případ, do roku 2003, kdy soud o této otázce rozhodoval naposledy. Na základě analýzy rozsudků tří významných případů jsou představeny nejvýznamnější rozdíly mezi postoji a argumenty soudců za 25 let existence této problematiky.
|
|
|
Problematika diskriminace v pracovním prostředí
Kriegerová, Hana ; Šnýdrová, Ivana (vedoucí práce) ; Tureckiová, Michaela (oponent)
Resumé Tato diplomová práce se zabývá aktuálním tématem problematiky diskriminace v pracovním prostředí, zejména se zaměřuje na diskriminaci na základě věku a pohlaví, sexuální obtěžování a šikanu na pracovišti, legislativu, která upravuje oblast diskriminace v pracovněprávních vztazích. Teoretická část zahrnuje vysvětlení pojmů a souvislostí k danému zaměření a praktická část obsahuje sondu do pěti velkých firem, která zkoumá, zda se jevy uvedené v teoretické části skutečně vyskytují v praxi, případně jak jsou tyto problémy řešeny. Tato sonda proběhla formou polostrukturovaného rozhovoru na pracovištích respondentů. Výsledky potvrdily tvrzení, že jednou z nejohroženějších skupin jsou ženy. Větší firmy se ale snaží vycházet jim vstříc formou různých flexibilních úvazků apod. Některé firmy potvrdily, že mezi kolektivem proběhla šikana nebo sexuální obtěžování, ale tyto jevy nebyly řešeny jinak, než výpovědí jednoho ze zúčastněných. Naopak výskyt věkové diskriminace se navzdory teoretickým tvrzením i osobním zkušenostem v dotazovaných firmách nepotvrdil. Také se ukázalo, že ani dotazovaní personalisté ve velkých firmách se příliš neorientují v možných řešeních těchto situací a institucích, na které by se oběti šikany či diskriminace mohly obrátit. Klíčová slova: antidiskriminační zákon, bossing, diverzita,...
|
host ::
RSS.