|
|
Kulturní identita migrantů v Francii
Sudová, Hana ; Štětovská, Iva (vedoucí práce) ; Slaměník, Ivan (oponent)
Předmětem této práce je zkoumání kulturní identity a adaptace migrantů žijících ve Francii. Zabývali jsme se skupinou migrantů ze Subsaharské Afriky a francouzských zámořských de- partmentů, kteří odešli do Francie za studiem. Výzkum se skládal z kvalitativní a kvantitativní studie. Kvalitativní výzkum byl realizován prostřednictvím polo-strukturovaných rozhovorů, kte- rých se zúčastnilo 19 studentů ve věku 21-33 let. Z výzkumu vyplynulo, že se migranti ve své zemi nejvíce ztotožňují se solidaritou a srdečností lidí, která kontrastuje s neosobními vztahy v individualistické Francii. Navzdory zkušenostem s diskriminací se většina migrantů ve Fran- cii poměrně dobře adaptuje. Na Francii nejvíce oceňují, že lidem dává šanci uspět v životě, což není zdaleka tak samozřejmé v zemích jejich původu. V rámci kvantitativního výzkumu vyplnilo 40 respondentů ve věku 18-45 let internetový dotazník. Vzhledem k nízkému počtu respondentů mají výsledky orientační charakter. Vý- sledky například ukazují, že s rostoucí délkou pobytu klesá etnická identita migrantů, což je v rozporu s mnoha výzkumy. Dále výzkum odhalil zajímavý trend, že se ženy z Afriky oproti ženám z francouzských departmentů lépe psychologicky i sociálně adaptují.
|
|
|
Vliv sukcesivního bilingvismu a akulturačních procesů na pojetí osobnosti migranta
Tyulkina, Maria ; Bittnerová, Dana (vedoucí práce) ; Levínská, Markéta (oponent)
Název Vliv sukcesivního bilingvismu a akulturačních procesů na pojetí osobnosti migranta Abstrakt: Bakalářská práce se zaměřuje na analýzu sukcesivního bilingvismu a s tím související akulturační procesy u jedinců, kteří se v adolescentním věku ocitli v novém a neznámém sociokulturním prostředí. Jejím cílem je rozbor postmigračních procesů, jež proběhly u těchto mladých lidí, a to ze dvou hlavních hledisek. Jednak se soustředím na otázku osvojování jazyka, jednak na otázku kulturní adaptace a akulturace. Obě tyto fáze chápu jako klíčové pro zodpovězení otázky o utváření osobnosti a identity migranta. Výzkum byl prováděn mezi rusko-českými bilingvisty a zjištěná data byla následně zpracována pomocí metody kvalitativního výzkumu. Klíčová slova: bilingvismus, ruská komunita, sukcesivní bilingvismus, akulturace, migrace, bikulturalita, kvalitativní výzkum
|
|
|
Využití artefilitiky pří adaptaci žáků s OMJ na prostředí ZŠ
Nováková, Markéta ; Valešová Malecová, Barbara (vedoucí práce) ; Kotvová, Miroslava (oponent)
Diplomová práce Využití artefiletiky při adaptaci žáků s odlišným mateřským jazykem na prostředí základní školy se zabývá využitím a účinností artefiletiky jako hlavního nástroje pro rozvoj vztahů a zlepšení sociálního klimatu třídy. Cílem diplomové práce je navrhnout a prostřednictvím akčního výzkumu ověřit artefiletický program v pátém ročníku základní školy. Teoretická část přibližuje specifika žáků s odlišným mateřským jazykem, zejména adaptaci na nové prostředí nebo přípravu kolektivu a školy na příchod žáka s OMJ. Součástí teoretické části je také vymezení artefiletiky jako samostatného vědního oboru, jeho zaměření a přínos pro výchovu. V praktické části je uvedeno deset artefiletických setkání, cílených na rozvoj prosociálního chování, asertivity, společensky akceptovatelného chování nejen u českých žáků, ale především u žáků s odlišným mateřským jazykem a válečných uprchlíků. Úspěšnost programu je ověřena pomocí vstupního a výstupního testování a následně interpretována autorkou práce. Bylo prokázáno, že tento artefiletický program pozitivně přispěl k výchově a rozvoji vztahů mezi žáky a podpořil vhodné sociální klima třídy.
|
|
|
Proces adaptácie českých študentov na cudziu kultúru
Adamišínová, Ivana
Cílem bakalářské práce "Proces adaptace českých studentů na cizí kulturu" je čtenáře uvést do problematiky akulturace a faktorů, které ovlivňují adaptaci jedince na odlišné kulturní prostředí. Práce je rozdělena do pěti kapitol, přičemž úvodní část práce je věnována vymezení pojmů, které jsou klíčovými v této problematice, a které jsou častokrát zaměňovány. Vzhledem k současnému multikulturnímu světu považujeme za důležité, zabývat se průběhem akulturace a faktory, které ovlivňují tento proces. To, jaký průběh a výsledek bude mít akulturačný proces je odrazem zvolení si akulturační strategie, které jsou také v práci popsány. Povaze české kultury je v práci věnována samostatná kapitola, ve které si české vzorce chování definujeme na základě Hofstedeho dimenzí. Výsledkem zkoumání dané problematiky a praktické části by mělo být zjištění zda se českých studentů tato problematika týká, vzhledem k tomu, že šlo o jejich dobrovolné rozhodnutí. Na základě vyhodnocení praktické části jsme chtěli potvrdit nebo naopak vyvrátit platnost modelu "U" křivky.
|
|
|
Proces adaptace rusky mluvících studentů v ČR
Hejzlarová, Zdeňka
Bakalářská práce se zabývá problematikou interkulturní adaptace rusky mluvících studentů v ČR, teoretická část vysvětluje termíny související s kulturou, podrobněji zkoumá problematiku kulturního šoku a definuje interkulturní adaptaci, dále předkládá základní data o studentech z Ruska, Ukrajiny a dalších zemí a rovněž zkoumá studie vytvořené nejen českými vědci, jež se zabývají rusky mluvící komunitou. Praktická část představuje autorský výzkum týkající se rusky mluvících studentů v České republice a analyzuje výsledky. Pro tento účel byl nejprve proveden před-výzkum ve formě dotazníku, který zkoumal Adaptaci studentů MENDELU a následně byla použita česká verze dotazníku převzatého z anglického Cross-Cultural Adaptability Inventory (CCAI). Následně byly, v případě zájmu, vytvořeny osobnostní profily respondentů.
|
|
|
Studenti Erasmu, kulturní šok a proces adaptace
Hofmannová, Zdena ; Cirklová, Jitka (vedoucí práce) ; Hirschová, Marta (oponent)
Předkládaná bakalářská práce se zabývá kulturním šokem a adaptací u studentů programu Erasmus na základě výzkumu se studenty na irské univerzitě. Výzkum probíhal prostřednictvím biografických rozhovorů s devíti studentkami účastnícími se tohoto programu. Z výzkumu bylo zjištěno, že u respondentek neprobíhal kulturní šok, ale adaptace se většinou týkala osobních změn a výzev, které jim pobyt přinesl. Práce shrnuje hlavní adaptační témata, skrze která respondentky adaptaci konstruují, a to jazykovou, akademickou, praktickou, sociální adaptaci a adaptaci na absenci blízkých. Pocit adaptace v jednotlivých oblastech roste, dokud nezačne zkouškové období, které tento proces naruší. Práce dále přirovnává průběh pobytu k přechodovému rituálu, kdy je rozdělen na tři základní fáze, a to fázi před odjezdem (pre-liminální), fázi pobytu v zahraničí (liminální) a fázi po návratu (post- liminální). Přechodový rituál je i jedním ze způsobů, jakým lze vysvětlit význam či definici situace pro samotné respondentky. Dalšími způsoby, jak je význam pobytu vnímán, je dobrodružství a vývoj a lepší poznání sebe sama (cesta za existenciální autenticitou). Práce se okrajově dotýká i toho, jaký význam má kultura pro studentky na programu Erasmus. To se ukázalo jako velmi individuální, nicméně lze u některých respondentek...
|
|
|
Dopad reemigrace na národní identitu
Axmannová, Kamila ; Šatava, Leoš (vedoucí práce) ; Šalanda, Bohuslav (oponent)
Souhrn Předkládaná diplomová práce prezentuje výsledky výzkumného projetu zabývajícím se dopadem reemigrace na národní identitu. Záměrem výzkumného projektu bylo zjistit pomocí kvalitativního výzkumu, konkrétně zakotvené teorie, ústřední jev ve vnímání národní identity. Výsledky zakotvené teorie naznačují, že tímto jevem je míra adaptace jedince na prostředí respektive míra akulturace a následně míra reintegrace. Do tohoto jevu však vstupují intervenující podmínky, jako jsou strategie zvládání zátěžových situací, pracovní úspěšnost či rodinné a přátelské vazby. Hlavní kontextovou linii v tomto směru představuje emigrace a reemigrace jedince se všemi příčinnými a intervenujícími podmínkami. Významným prvkem kontextové linie je však i samotný fakt odchodu jedince, včetně jeho přípravy na odchod ze země. To ve své podstatě určuje do velké míry i samotný proces akulturace jedince v emigraci s dopady na vnímání národní identity. Pokud bych měla vytvořit shrnutí výsledku výzkumného šetření v jedné větě, charakterizovala bych jej takto: "Míra akulturace jedince v emigraci určuje vnímání národní identity v reemigraci." První část diplomové části má sloužit jako vhled do problematiky reemigrace. Snahou zde bylo objasnění pojetí národa, nacionalismu a národní identity. V posledních dvou kapitolách teoretické části...
|
|
|
Proměny městského osídlení na území Syropalestiny v období helénismu
Havlík, Jakub ; Stančo, Ladislav (vedoucí práce) ; Pavúk, Peter (oponent)
V této práci si kladu za cíl představit městský prostor na území Syropalestiny a jeho proměny v období raného helénismu. Sledovaným časovým horizontem je doba od vlády Alexandra Makedonského, který na pozorované území vstoupil roku 333 př. n. l., až po sjednocení území pod vládu Seleukovců roku 200 př. n. l. Antiochem III.. V práci je nejprve zkoumána geografie pozorovaného prostoru a předložena jeho specifika z hlediska osídlení. V následujícím historickém výkladu se zaobírám dějinným vývojem oblasti s přihlédnutím k helénistické kolonizační činnosti. Ve druhé polovině práce se již věnuji především archeologické situaci. Skrze tu je zde popsáno osídlení v Syropalestině na konci perského období se zřetelem na regionální rozdíly. V logickém sledu pak dál zkoumám samotné aspekty proměn městského osídlení, které přicházejí s přelomem čtvrtého a třetího století před naším letopočtem, kdy byl sever země ovládán seleukovskou a jih ptolemaiovskou dynastií. Je zde též definován urbánní prostor období helénismu ve sledovaném prostoru a jeho specifika. Zejména jsou akcentovány rozdíly mezi severem a jihem.
|
|
|
Interpersonální vztahy a sociální sítě za pobytu v cizí kultuře
Malá, Lenka ; Morgensternová, Monika (vedoucí práce) ; Štětovská, Iva (oponent)
Předmětem této diplomové práce je popsat psychologické aspekty pobytu v cizí kultuře se zaměřením na interpersonální a skupinové procesy a jejich vliv a význam pro pobyt v cizí kultuře. Téma interpersonálních vztahů a vytváření sociálních sítí je nahlíženo skrze nové formy elektronické komunikace a její specifika právě za pobytu v cizí kultuře. V rámci diplomové práce je kladen důraz na proces vytváření sociálních sítí a jejich dynamiku v prostředí elektronické komunikace v kontrastu s reálným prostředím, proměny interpersonálních vztahů, udržování původních vztahů na dálku a vytváření nových za pobytu v cizí kultuře s pomocí elektronické komunikace. V empirické části diplomové práce je zkoumána míra psychologické a sociokulturní adaptace s důrazem na vliv elektronické komunikace, na interpersonální vztahy a sociální sítě za pobytu v cizí kultuře. Empirická část zahrnuje kvantitativní zpracování dat. Data získaná pomocí dotazníku od mezinárodních studentů vysoké školy, kteří jsou na zahraničním studijním pobytu, budou analyzována v kontextu míry sociokulturní a psychologické adaptace. Tyto dvě oblasti jsou pak zároveň sledovány v kontextu sociální opory, elektronické komunikace a využívání on-line sociálních sítí. Na základě kvantitativního výzkumu jsem dospěla k závěru, že sociokulturní a...
|
|
|
Životní spokojenost a akulturace u imigrantů v České republice
Gembčíková, Sandra ; Šulová, Lenka (vedoucí práce) ; Štětovská, Iva (oponent)
Tato práce je věnována procesu akulturace imigrantů a jejího vztahu k životní spokojenosti. V teoretické části je představen koncept akulturace jako změn doprovázejících přesídlení do cizí země a jeho charakteristiky. Jsou popsány různé akulturační strategie a také některé z faktorů, které komplexní proces akulturace ovlivňují. Jedna kapitola je věnována konkrétnímu prostředí České republiky z hlediska legislativních a společenských podmínek pro imigraci a popisu dvou nejpočetnějších migračních skupin ze třetích zemí - Vietnamců a Ukrajinců. Teoretickou část uzavírá uvedení do problematiky subjektivního well-being a životní spokojenosti, přičemž je kladen důraz na jeho interkulturní souvislosti. Empirickou část tvoří popis a výsledky kvantitativního dotazníkového šetření mezi imigranty původem z Ukrajiny a Vietnamu (N = 162), založeného na Škále akulturace (Cortés, Rogler, Malgady, 1994), Škále spokojenosti se životem (Diener, Emmons, Larsen, Griffin, 1985) a Škály integrace bikulturní identity (Chen, Benet-Martínez, Bond, 2008). Většina respondentů uplatňovala integrační strategii, nicméně z hlediska životní spokojenosti neexistoval mezi strategiemi signifikantní rozdíl. Analýza dat dále odhalila několik významných proměnných, které se u těchto skupin na životní spokojenosti podílejí. Je to...
|
host ::
RSS.