|
|
Transitional Journalism as a Practice in the Balkans: Media coverage analysis of the Kosovo-Serbia Conflict
Weizman, Jakob ; Brisku, Adrian (vedoucí práce) ; Dimitrov, Michal (oponent)
Srbsko a Kosovo jsou v konfliktu od začátku kosovské války v letech 1998-99, kdy Srbsko provádělo etnické čistky proti kosovským Albáncům, které si vyžádaly přes 12 000 mrtvých a téměř milion vysídlených osob. Od té doby se Kosovo od roku 2008 prohlásilo za nezávislé, Srbsko však odmítá svou odtrženou provincii uznat. V uplynulých 25 letech převzala média v Kosovu jinou roli než tradiční "západní" novináři". Novináři podstupují úsilí, aby dále přispěli k deeskalaci konfliktu a poskytli spravedlnost obětem. Transitional journalism (TJ), jako nově vznikající výzkumná agenda na západním Balkáně, se snaží odhalit, jak média ovlivnily a byly ovlivněny etnickými liniemi a jizvami plynoucími z jugoslávských válek v 90. letech, například v Kosovu. Přechodná žurnalistika jako produkt slabých institucí a selhání spravedlnosti je v této disertační práci dále empiricky identifikována prostřednictvím smíšeného metodického přístupu zahrnujícího rámce přechodné žurnalistiky a rozhovory s kosovskými novináři. Klíčová slova Teorie rámcování; Kosovo; postkomunistické; postkonfliktní; rekonstrukční rozhovor; Srbsko; přechodná žurnalistika; západní Balkán; Jugoslávie.
|
|
|
COVID-19 pandemic in selected Ukrainian media
Kruhlova, Olena ; Miessler, Jan (vedoucí práce) ; Křeček, Jan (oponent)
Diplomová práce Pandemie COVID-19 ve vybraných ukrajinských médiích podává přehled ukrajinského mediálního systému se zaměřením na vlastnictví médií a jeho výsledky ve finálních publikacích. Výběrem tří různých typů vlastnictví: soukromá média, provládní média a média vlastněná opozicí jsme se podívali, jak média publikovala články o COVID-19 na samém začátku pandemie. Metodologickým základem této práce byl rámcový výzkum, který má odhalit trendy a způsoby prezentace informací o probíhající pandemii COVID-19 prostřednictvím analýzy titulků ve vybraných online mediálních zdrojích. Výsledky výzkumu rámcování odhalily, že rámce jsou skutečně přítomny v materiálech vybraných mediálních zdrojů na začátku pandemie. Bylo zjištěno, že reprezentace ramců se liší od původních předpokladů. Hlavní objevy odhalily, jak jsou soukromě vlastněná média náchylnější k šíření strachu a rámcům naděje, zatímco politicky propojená média byla statisticky méně náchylná publikovat cokoliv politicky zabarveného. Výsledky studie zdůrazňují důležitost mediální odpovědnosti v době lékařské krize a to, jak si široká veřejnost musí být kriticky vědoma nebezpečí dezinformací, zejména pokud jde o pandemii COVID-19.
|
|
|
Ověření korespondence mezi mediální a veřejnou agendou
Horová, Terezie ; Vinopal, Jiří (vedoucí práce) ; Lupač, Petr (oponent)
Diplomová práce se věnuje tématu korespondence mezi mediální a veřejnou agendou. Vychází z dřívějších výzkumů, kde vztah mezi mediální a veřejnou agendou jako první zanalyzoval sociolog McCombs (Dearing a Rogers 1996: 6). Na základě pramenů se zaměřuje na prokázání souvislosti na konkrétním případu církevních restitucí, kde se probírá zejména jejich vývoj a názory jak v mediální, tak ve veřejné agendě. Oproti předchozí teorii se práce snaží hlouběji proniknout do souvislostí mezi mediální a veřejnou agendou a zkoumat jejich vzájemnou korespondenci. Pro zanalyzování mediální agendy autorka používá metodu obsahové analýzy novinových článků ve vybraných tištěných médiích. Výsledek pak porovnává se sekundární analýzou dat průzkumu Naše společnost realizovaným Centrem pro výzkum veřejného mínění, který v tomto případě zastupuje veřejnou agendu. Hlavním výsledkem šetření je pak ověření, že mezi mediální a veřejnou agendou k vzájemnému ovlivňování dochází i v konkrétním případě problematiky církevních restitucí. Jednak se daří identifikovat podobnost mezi četností výskytů jednotlivých mediálních zpráv a zájmu veřejnosti o dané téma. Dále se také objevuje spojitost mezi názory na téma v mediální i veřejné agendě. Ukazuje se, že negativní názor na proces schvalování zákona o majetkovém vyrovnání s církvemi...
|
|
|
Srovnání rámcování Pařížské dohody ve francouzských denících Le Monde a Ouest-France v letech 2015 až 2016
Jiráčková, Magdaléna ; Matějka, Ondřej (vedoucí práce) ; Tomalová, Eliška (oponent)
Pařížská dohoda je jednou z důležitých mezinárodních dohod, která se týká environmentálních problémů celého světa. Jejím cílem je udržení globálního oteplování planety v bezpečném rozmezí především díky snižování emisí skleníkových plynů v jednotlivých státech. Pařížská dohoda byla přijata na Konferenci OSN o změně klimatu 2015, která se uskutečnila v prosinci 2015 v Paříži, a vstoupila v platnost o necelý rok později. Této dohodě byla věnována pozornost v médiích v různých zemích, mezi které patří také Francie. Francouzští politici navíc Pařížskou dohodu chápali jako úspěch francouzské diplomacie. Diplomová práce vychází z teorie rámcování a využívá metodu kvalitativní obsahové analýzy pro nalezení a pojmenování rámců, které se nachází v článcích francouzského regionálního deníku Ouest-France a celostátního deníku Le Monde, a jejich následné srovnání. Práce se zaměřuje na období jednoho roku od přijetí dohody, konkrétně tedy pokrývá období mezi 13. prosincem 2015 a 13. prosincem 2016 včetně. Oba vybrané deníky obsahují stejných sedm rámců (rámec důležité, ale nedostačující dohody, zkázy, zodpovědnosti všech zemí, zodpovědnosti Francie, ekonomických důsledků, konfliktu uvnitř států a konfliktu mezi státy, Ouest-France navíc obsahuje rámec lokální a Le Monde rámec zodpovědnosti společnosti), které...
|
|
|
Rámcování Istanbulské úmluvy ve vybraných českých médiích
Žiláková, Anna ; Vochocová, Lenka (vedoucí práce) ; Nečas, Vlastimil (oponent)
Předložená diplomová práce s názvem Rámcování Istanbulské úmluvy ve vybraných českých médiích se zabývá způsobem, jakým je v období roku 2018 prezentováno toto téma v tištěných a online médiích. Úmluva Rady Evropy o prevenci a potírání násilí vůči ženám a domácího násilí neboli Istanbulská úmluva je dokumentem, jehož přijetím, se i Česká republika zavazuje ke konkrétním krokům v boji s genderově podmíněným násilím na našem území. Cílem této práce je identifikovat a prezentovat konkrétní mediální rámce, které byly užívány v souvislosti s diskuzí ohledně Istanbulské úmluvy a popsat konstrukci aktérů dění okolo tohoto dokumentu. Výzkumný vzorek je tvořen čtyřmi tištěnými médii, konkrétně se jedná o Hospodářské noviny, Lidové noviny, Mladou frontu DNES a Právo a osmi online deníky, mezi kterými jsou aktualne.cz, blesk.cz, denik.cz, eurozpravy.cz, novinky.cz, parlamentnilisty.cz, reflex.cz a seznamzpravy.cz. Pro vlastní výzkum jsou použity kvalitativní metody vycházející z postupů zakotvené teorie. Výsledkem otevřeného a axiálního kódování je devět mediálních rámců vypovídajících o způsobu rámcování Istanbulské úmluvy v českých médiích
|
|
|
Mediální obraz konceptu fair trade v českém denním tisku
Holinková, Petra ; Hronová, Tereza (vedoucí práce) ; Křeček, Jan (oponent)
Diplomová práce zkoumá mediální obraz obchodního systému Fair Trade v nejčtenějších českých denících Aha!, Blesk, Hospodářské noviny, Lidové noviny, Mladá fronta DNES, Právo a Sport. Klade si otázku, zda deníky referují o Fair Trade v širších souvislostech a do jakých rámců jej nejčastěji zasazují. Současně zkoumá, v jakém rozsahu sledované deníky o Fair Trade reflektují. Zformulovány jsou také dvě hypotézy předpokládající, že počet článků referujících o Fair Trade má vzrůstající tendenci a zároveň, že články neuvádějí problematiku v širších kontextech. Odpověď na výzkumné otázky a platnost hypotéz je zkoumaná pomocí kvantitativní a kvalitativní obsahové analýzy založené především na teorii rámcování. Využit je deduktivní postup za pomoci předem formulovaných kontrolních otázek. Výsledkem je zjištění, že deníky Fair Trade nejčastěji zasazují do ekonomického rámce následovaného rámcem konfliktu a rámcem důrazu na jednotlivce. Práce navíc zkoumá i přítomnost kritického rámce, který se ale v sledovaných denících téměř nevyskytuje. Kontext je většinou omezený. Počet článků o Fair Trade se během sledovaného období snižuje. Nepotvrdila se tak platnost hypotézy o vzrůstající tendenci informování o Fair Trade. Naopak, potvrdila se platnost hypotézy o absenci širšího kontextu a kritického zhodnocení konceptu.
|
|
|
Ověření korespondence mezi mediální a veřejnou agendou
Horová, Terezie ; Vinopal, Jiří (vedoucí práce) ; Lupač, Petr (oponent)
Diplomová práce se věnuje tématu korespondence mezi mediální a veřejnou agendou. Vychází z dřívějších výzkumů, kde vztah mezi mediální a veřejnou agendou jako první zanalyzoval sociolog McCombs (Dearing a Rogers 1996: 6). Na základě pramenů se zaměřuje na prokázání souvislosti na konkrétním případu církevních restitucí, kde se probírá zejména jejich vývoj a názory jak v mediální, tak ve veřejné agendě. Oproti předchozí teorii se práce snaží hlouběji proniknout do souvislostí mezi mediální a veřejnou agendou a zkoumat jejich vzájemnou korespondenci. Pro zanalyzování mediální agendy autorka používá metodu obsahové analýzy novinových článků ve vybraných tištěných médiích. Výsledek pak porovnává se sekundární analýzou dat průzkumu Naše společnost realizovaným Centrem pro výzkum veřejného mínění, který v tomto případě zastupuje veřejnou agendu. Hlavním výsledkem šetření je pak ověření, že mezi mediální a veřejnou agendou k vzájemnému ovlivňování dochází i v konkrétním případě problematiky církevních restitucí. Jednak se daří identifikovat podobnost mezi četností výskytů jednotlivých mediálních zpráv a zájmu veřejnosti o dané téma. Dále se také objevuje spojitost mezi názory na téma v mediální i veřejné agendě. Ukazuje se, že negativní názor na proces schvalování zákona o majetkovém vyrovnání s církvemi...
|
|
|
Peněžní iluze a utopené náklady
Javor, Matúš ; Musil, Martin (vedoucí práce) ; Dvořák, Jiří (oponent)
Bakalářská práce na téma Peněžní iluze a utopené náklady se zabývá problematikou iracionálního chování jedinců, respektive jevy takové chování způsobující. Konkrétně se jedná o jevy peněžní iluze a započítávání utopených nákladů. Cílem práce je ucelit teoretické poznatky o těchto dvou jevech a následně je s využitím experimentu aplikovat a ověřit na vybraném vzorku lidí.
|
host ::
RSS.