|
|
Zařazení témat environmentálního vzdělávání do výuky chemie - téma voda
Batoušková, Anna ; Janoušková, Svatava (vedoucí práce) ; Teplý, Pavel (oponent)
V rámci bakalářské práce byly vytvořeny učební úlohy pro žáky středních škol, které mohou sloužit jako výukový materiál využitelný v hodinách chemie. Úlohy propojují chemická témata souvisejícím s vodou a jejím znečištěním s průřezovým tématem Environmentální výchova. Učební úlohy mají za cíl rozvíjet přírodovědnou gramotnost žáků. Inspirací pro tvorbu učebních úloh byly komplexní úlohy mezinárodního šetření PISA (Programme for International Students Assessment). Úlohy byly ověřeny na žácích gymnázia, kteří jednak poskytly zpětnou vazbu s ohledem na náročnost jednotlivých úloh, resp. dílčích úloh, a také s ohledem na obeznámenost s tématem a jeho atraktivitou. Nejobtížnější pro žáky byly úlohy, které pracovaly s výpočty. Nejméně náročné úlohy, které byly postaveny na vyhledávání informací v textu nebo grafech a tabulkách. Žáci hodnotili témata úloh jako zajímavá a potřebná. Klíčová slova přírodovědná gramotnost, učební úlohy, environmentální výchova, voda, chemie
|
|
|
Metodika evaluace programů environmentální výchovy
Činčera, Jan
Programy environmentální výchovy a vzdělávání musí často doložit svou efektivitu - základním prostředkem k tomu jsou evaluační výzkumy. Evaluační výzkumy si zadávají zpravidla realizátoři či sponzoři programů a na jejich základě pak získávají informace o efektivitě použitých vzdělávacích metod. Výsledky pak může využít realizátor programu pro zkvalitňování svého programu i externí posuzovatel - například donor pro rozhodování o dalším rozdělování finančních prostředků. Dlouhodobě je pak zisk z evaluačních výzkumů oboustranný: realizátoři připravují kvalitnější programy a program lze obhájit jako přínosný. Předložená metodika má sloužit oběma těmto účelům; může být využita i pracovníky veřejné správy, kteří formální i neformální programy environmentální výchovy z různých důvodů posuzují. Cílem prezentované metodiky je vymezit základní terminologii pro evaluaci programů environmentální výchovy, popsat základní fáze evaluačního cyklu, dále charakterizovat základní alternativní postupy při evaluaci programů, a nakonec identifikovat základní požadavky na evaluační výzkum. Zpracování metodiky vychází z předpokladu, že se ve střednědobém horizontu stanou evaluační výzkumy běžnou součástí environmentální výchovy. Pro dosažení tohoto cíle je zapotřebí, aby se odpovědní pracovníci orientovali v tématice a získali základní porozumění pro možnosti i nároky evaluačních výzkumů.
Plný text:  PDF
|
|
|
Srovnání výuky Enviromentální výchovy na českých a finských základních školách
Rácová, Adéla ; Chlebounová, Irena (vedoucí práce) ; Kotvaltová Sezemská, Karolína (oponent)
Rešeršní bakalářská práce se zabývá výukou environmentální výchovy na základních školách v Česku a ve Finsku. V této práci jsou popsány možnosti definování environmentální výchovy, historický vývoj a její postavení v českém a finském vzdělávacím systému. Cílem práce je ana- lýza struktury vzdělávacího systému na základních školách v Česku a Finsku, se zaměřením na environmentální výchovu. V práci jsou srovnávány rozdíly v konceptu, obsahu, cíli, hodnotách a metodách výuky environmentální výchovy obou zemí. Závěr práce podává shrnutí dané pro- blematiky a poukazuje na možný směr výzkumu v budoucnu.
|
|
|
Portfolio profesního rozvoje Elišky Petlanové
Petlanová, Eliška ; Thorovská, Alena (vedoucí práce) ; Zvírotský, Michal (oponent)
Portfolio profesního rozvoje Elišky Petlanové obsahuje deset kapitol. První část. Předmluva slouží jako úvodní text, který provádí celou prací. Další část je profesní životopis, který stručně popisuje autorku po stránce odborných znalostí. Následující část Odborná esej se zabývá problematikou enviromentální výchovy na základních školách a důležitostí školních zahrad. Kapitola Konspekt knihy představuje titul s názvem Co děti nejvíce potřebují? Téma této knihy je dobrým průvodcem i pro začínající pedagogy. V další kapitole Seznam literatury, který může být přínosný pro rozšíření znalostí v oboru. Profesiografický rozbor pedagogického pracovníka se zabývá pohledem na vychovatele a slouží pro představu vychovatele po profesní i po lidské stránce. V kapitole Případová studie školy je seznámení se Základní školou Hradištko, kde autorka v době vypracování bakalářské práce pracuje jako vychovatelka a asistentka pedagoga. Písemná příprava je zpracována na uskutečněné odpoledne ve školní družině v týdnu na jaře. V seznamu literatury a v seznamu zdrojů jsou uvedené tituly a odkazy, které sloužily k vypracování Portfolia profesního rozvoje. Závěr zachycuje autorčino zamyšlení nad studiem. Autorka se zde zamýšlí nad přínosem pro její další profesní cestu. KLÍČOVÁ SLOVA Environmentální výchova, portfolio,...
|
|
|
Potenciál land artu pro výtvarnou výchovu s ohledem na aktuální environmentální tendence
Vlčková, Eliška ; Fremlová, Vendula (vedoucí práce) ; Vartecká, Anna (oponent)
Bakalářská práce se zaměřuje na umělecký směr land art a jeho potenciál ve výuce výtvarné výchovy. Teoretická část představuje zahraniční i české zástupce, jejich charakteristické pojetí land artu a jejich přístup k environmentálním problémům. Práce se dále zaměřuje na současné umělce, aktivní instituce a výběr výstav, které přímo pracují s environmentální problematikou. V následujících kapitolách je zahrnuta environmentální výchova, její cíle a prostředky, které lze aplikovat ve výuce výtvarné výchovy. Obsažen je dětský vývoj z environmentálního hlediska nebo způsoby, jak s dětmi hovořit o klimatických změnách. Praktická část definuje didaktickou transformaci a zahrnuje návrhy didaktických transformací land artových aktivit. Návrhy obsahují obecný a přizpůsobený plán pro okres Kladno.
|
|
|
Environmentální výchova ve školní družině
Hrabíková, Adéla ; Thorovská, Alena (vedoucí práce) ; Zvírotský, Michal (oponent)
Tato bakalářská s názvem "Environmentální výchova ve školní družině" se zabývá problematikou školní družiny, environmentální výchovy a možnostmi environmentální výchovy v době mimo vyučování. V teoretické části jsou objasněny základní pojmy v oblasti školní družiny i environmentální výchovy, historie, nabízeny příklady prostředků k realizaci environmentální výchovy ve školní družině. Dále shrnuje možnosti environmentální výchovy v zahradě a důležitosti vytváření postojů k přírodě a prostředí. Praktická část nabízí školní zahradu jako nezastupitelnou ve vzdělávacím procesu a pozitivně ovlivňující postoje a znalosti studentů, ale také jako prostor pro trávení volného času ve školní družině. Nabízí příklady vhodných a nevhodných rostlin do školní zahrady a jednotlivé prvky do zahrady. Praktická část této práce nabízí možný návrh školní zahrady, popis jednotlivých částí i rostlin v zahradě a její využití pro základní školu a družinu. Popis místa a oblasti v okolí v bezprostřední blízkosti zahrady. Klíčová slova: školní družina, environmentální výchova, školní zahrada, živá příroda, ekologie
|
|
|
Týdenní výukový plán na téma: Objevování pokladů naší přírody
TROJÁKOVÁ, Alena
Cílem bakalářské práce bylo sestavení environmentálně zaměřeného výukového plánu. V teoretické části byla popsána teoretická východiska, ze kterých tematický celek vychází. V této části byla definována environmentální výchova, její cíle, metody a zásady. Prostor byl věnován i jejímu uplatnění v mateřské škole, významu školních zahrad a propojení s aktuálním Rámcovým vzdělávacím programem pro předškolní vzdělávání. V neposlední řadě bylo popsáno prožitkové učení, hra a plynulé učení. Praktická část zahrnuje sestavený výukový plán, evaluaci dnů a závěrečnou evaluaci s dětmi. V tematickém celku byly použity environmentální činnosti, které u dětí rozvíjí environmentální senzitivitu a vytváří kladný vztah k přírodě. V závěru bylo zjištěno, že nejúspěšnější se stala aktivita prováděná přímo v lese, a to stavení skřítčí vesnice. Nejméně děti nadchla cesta k lesu, která podle jejich slov byla moc dlouhá. Dalším problematickým úkolem, který byl však dobrovolný, byl dotek žížaly. Většina dětí se této aktivity vzdala a těm, kteří to zkusili, to bylo nepříjemné.
|
|
|
Pohádka jako nástroj k přiblížení environmentálních témat
POUROVÁ, Martina
Bakalářská práce se zabývá integrací environmentálních témat do vzdělávacího procesu mateřských škol prostřednictvím pohádky. Teoretická část se zaměřuje na vztah dítěte k přírodě a podrobně analyzuje využití pohádek v pedagogické praxi. V praktické části je vytvořen týdenní program, kde každý den je představena jedna pohádka. Na každou pohádku jsou zpracovány aktivity a hry, které jsou zaměřeny na environmentální témata, jako je třídění odpadu, udržitelný životní styl, zdraví a ochrana životního prostředí. Týdenní celek byl úspěšně realizován v prostředí mateřské školy.
|
|
|
Environmentální výchova v mateřské škole a školní zahrada jako součást edukačního procesu
KRÁLOVÁ, Vendula
Bakalářská práce je zaměřena na environmentální výchovu a její začlenění do výuky v mateřské škole. Práce se zabývá možnostmi realizace environmentální výchovy ve vnitřních i venkovních prostorách a využití školní zahrady jako nástroje edukačního procesu. Teoretická část se věnuje termínům propojeným s environmentální výchovou. Zmiňuje soulad předškolního dítěte a přírody v souladu s platným RVP PV. Poukazuje na zásady, metody a rizika environmentální výchovy v předškolním vzdělávání. V neposlední řadě se zabývá historií školních zahrad a užití zahrad všemi smysly. Praktická část se věnuje aktivitám pro rozvoj environmentální výchovy předškolních dětí, které jsou rozdělené do čtyř ročních období.
|
|
|
Dějepis v době klimatické krize Jaké implikace mají probíhající environmentální krize pro výuku dějepisu na českých základních školách?
Černínová, Anna ; Pinkas, Jaroslav (vedoucí práce) ; Najbert, Jaroslav (oponent)
Tato práce reaguje na potřebu aktualizace vzdělávání a výchovy vzhledem k závažnosti současných environmentálních problémů a snaží se ji vztáhnout ke školnímu předmětu dějepis. Cílem této práce tedy je alespoň částečně zodpovědět, jakým způsobem by se dějepis mohl nebo měl přizpůsobit probíhající klimatické krizi tak, aby žáci a žákyně měli větší šanci úspěšně čelit jejím výzvám. Pro takový úkol bylo nejdříve potřeba zmapovat, jaké koncepty a teoretické rámce lze v českém i zahraničním pedagogickém prostředí využít v našem přístupu k otázkám týkajícím se klimatické krize. Konkrétně jsem analyzovala východiska průřezového tématu environmentální výchova v RVP ZV a publikaci Klima se mění - a co my? od Petra Daniše a kol., další možné přístupy vyplynuly z analýzy také některých zahraničních kurikul - konkrétně z finského a new jerseyského. Možné implikace pro dějepisné hodiny jsem v neposlední řadě rozšířila i díky analýze některých dalších odborných publikací zahraniční provenience. Jednalo se například o práce týkající se transformativního vzdělávání nebo environmentální historie. V návaznosti na tyto analýzy jsem se pokusila detailněji problematizovat některé figury moderního diskurzu, které se zdají být vzhledem k aktuální environmentální krizi neproduktivní. Přiblížila jsem tak problematičnost...
|
host ::
RSS.